Svět zlodějů je mezi čtenáři dobře známý. Perseus vydal již čvtrtý díl, který je kvalitou s ostatními antologiemi z tohoto světa shodný.
Tuto recenzi bude číst drtivá většina těch, kteří vědí o co ve Světu zlodějů jde. Není proto nutné znovu a znovu psát o tom, jak se Robert Asprin spojil s několika přáteli a společně vymysleli reálie Světa zlodějů a jak tento předem připravený svět nabídli dalším spisovatelům, aby do něj umístili své povídky.
Tento zcela unikátní projekt se v zahraničí těšil velké oblibě a dočkal se celkem dvanácti (!) povídkových sbírek. Ačkoliv první z těchto antologií, originálně nazvaná Svět zlodějů, v Americe vyšla poprvé na konci sedmdesátých let, u nás se objevila až v roce 1999.
V pořadí již čtvrtá kniha Bouřlivé období si udržuje kvalitu svých starších bratrů. Jak název napovídá, ve městě Asylu se dějí velké věci. Všemocní bohové se rozpomněli na staré spory, Tempusovi Pastorci stále pořádají krvavé honičky na Jubalovy Jestřábí masky a co je nejhorší, k městu se blíží neznámá flotila, která nevěstí nic dobrého.
V této sbírce se objevili stejní autoři, kteří se podíleli na vzniku Stínů Asyla.
První z povídek je velmi povedená Pohyb a bolest od R.L.Asprina. Pamatujete se na dobytí Jubalovy pevnosti? V tomto příběhu je popisován osud těžce zraněného Jubala, kterého se pokusí vyléčit neznámý kouzelník-šaman. Uzdravení se povede, ale ne úplně podle otrokářových představ…
Druhá povídka, z pera C.J. Cherryh nese název Povětrov a odehrává se právě v této chudé čtvrti. Vypráví o útrapách rozprášených Jestřábích masek, na něž Pastorci pořádají hon.
D.L.Paxson napsala příběh o malíři Lalovi, našem starém známem malíři, jenž umí vtisknout obrazu duši. Malíři se začíná v Asylu dařit. Jeho kariéra vrcholí pozváním do paláce, kde má portrétovat významnou delegaci. Nechtě se zaplete do chystaného spiknutí a sám se musí postavit zákeřnému atentátníkovi. Z Lala se stává Malíř na útěku.
Mi osobně se velmi líbila Ocel od Lynn Abbey, další ze stálic Světa zlodějů. Walegrin, bratr věštkyně Illyry konečně rozluštil tajemství bájné enlibarské oceli, konečně má ty nejlepší meče v císařství. Jenomže meč není to jediné, co je k triumfu potřebné. Ukazuje se, že chudý žoldnéř celou tu dobu nebyl ničím jiným, než pouhou loutkou ve hře mocných.
Poslední dvě povídky jsou si velmi podobné. Jak Čarodějné počasí od Janet Morris, tak Syn boha J. Orfutta. Obě se vyznačují silnou melancholií a jemným filosofickým nádechem. J. Morris vymyslela zajímavý příběh o vražedkyni čarodějů Cime. Zároveň se dozvíme bližší detaily jejího vztahu k Tempusovi. Syn Boha je dle mého skromného názoru nejlepší povídkou celé sbírky. Hrdinou je Orfuttův oblíbený Hanse Stínolez, který je vybrán samotným Pánem pánů Ilsem, aby z Asyla vyhnal boha hromu Vashanku. Souboj Hanseho a Vashanky je patřičně velkolepý. Zloděj si při něm zlomí vaz, bůh se odpotácí s proříznutým hrdlem…
Všechny tyto příběhy jsou velmi profesionálně zpracovány a jejich úroveň je výjimečně vyrovnaná. Na rozdíl od předešlých sbírek jsou bez výjimky všechny povídky temné, často smutné a zdaleka se nevtipkuje v takovém množství, v jakém dříve.
Bouřlivé období bych rozhodně nedoporučoval číst bez znalosti prvních tří dílů. Jen málo autorů rekapituluje a navzájem se propojující souvislosti, které jsou na Světě zlodějů jedním z hlavních kladů, vám jinak nedojdou. Na začátku knihy je sice uveden krátký rejstřík postav s krátkou charakteristikou, ale ten vám při čtení samotném pomůže jen málo.
Jak jsem již napsal, povídky jsou to dobré, ale přesto jim chybí šmrnc. Dech beroucí nápad, nečekaná rozuzlení či kvanta zajímavých nápadů zde, k naší škodě, nenaleznete. Kvalita je s dosud vyšlými sbírkami srovnatelná, avšak nikoliv větší.
Překlad se o trochu polepšil, od lehce odfláknutých Stínů Asyla je pokrok znatelný. Ruddellova obálka upravená Petrem Bauerem je tradičně překrásná.
Mám-li hodnotit Svět zlodějů jako celek, dal bych mu známku kolem 6/10. Na trhu existují antologie bezesporu lepší, avšak po pátém dílu, pokud vyjde, se určitě podívám. Jestliže si tuhle knihu půjčíte např. z knihovny, nebudete litovat.
pridam svuj nazor na nejake povidky:
Malir na uteku – dle me nejlepsi povidka – sice je “pouhym” pokracovanim peripetii s talentem Lala, ale dobre napsana
Asprin Lynn pise fakt dobre – jeho povidky se mi v SZ vsechny libily, a tale ma velmi zajimave rozuzleni – taky nereknu 🙂
Lynn Abbey – Walegrin se me zacina libit – sem zvedav kam to dotahne – taky velmi dobra povidka
no tohle sou ty nejlepsi – osobne me tento dil zklamal Orfutt – Hanse je muj nejoblibenejsi hajzl z SZ a tady ho autor se pasoval do neprirozene role – sice nejslabsi z povidek o Stinolezi, ale i tak dobra
posledni povidka o ktere bych se zminil je Povetrov – je prilis zmatena a to fakt priliz – je v ni snaha o zahadnost a aby si ctenar spojil vse sam, ale cetl sem prvni pulku asi 2x a furt me to nedavalo smysl – ten sem KONECNE pochopil az na poslednich 2 strankach – coz je z nejakych 20-30 stranek dost pozde…
a bych se jeste zeptal – co tipujete ze ma zobrazovat uvodni obalka???
a jeste neco – tesim se na dalsi dil!!!
Obálka:Přeci bouřlivé období:o)Dobře, nevim. Hanse je taky můj oblíbenec, dostala mě povídka, kdy se mu dostala do ruky ta hrozná hůlka, chudinka.