Mladý Kedrigern zrození mistra – Morressy John

John Morresy patří mezi kmenové autory nakladatelství Polaris, a když o tom tak uvažuji, jeho Kedrigern byl vlastně mou první příležitostí se s Polarisáckou produkcí seznámit.

Už samotné jméno Kedrigern v názvu knihy se stalo synonymem pro milou, přítulnou fantasy protkanou humorem a porozuměním. Až na výjimky se tu čtenář nesetká s nějakými drastickými scénami, kde létají useknuté hlavy a krev nepřátel stříká jako z fontány. Je to prostě takové příjemné pohlazení, které dokáže uklidnit a odvést čtenáře od každodenních starostí. A navíc bych Kedrigerna doporučoval i těm mladším jako přechod od pohádky ke klasické fantasy. Myslím, že by se dokonce dal přirovnat, s trochou nadsázky, i k Hobitovi.

Zrození mistra je zatím posledním dílkem pana Morressyho. U téhle knihy máme ojedinělou možnost přečíst si ji dříve než v autorově rodné zemi. Ano, tento rukopis u nás vyšel dříve než v Americe!

Z celé knížky dýchá pohoda a autorovo zaujetí. Je poznat, že ji psal pro radost, moc peněz na ní asi nevydělá. Morressy je totiž v Americe znám především jako představitel “dark fantasy” a Kedrigern je nejspíše kompenzace jeho příběhů plných temnoty a násilí. U nás oproti tomu je jeho proslulost založena právě na téhle humorné fantasy s Kedrigernem. Bylo by ovšem zajímavé sledovat, s jakým ohlasem by se mezi čtenáři u nás setkaly jeho knihy “dark fantasy”. Možná, že Polaris jednou některou z nich vydá.

Ale nyní zpět ke Zrození mistra. Mladý Kedrigern dál studuje. Už má za sebou první století a nastává čas, aby se z něj stal plnohodnotný čaroděj – mistr. Proto ho jeho přátelé posílají na výpravu, jejímž cílem je navrátit ztracenou magickou moc jednomu z mocných čarodějů. A rozhodně to není jednoduchá výprava.

Toto je výchozí bod knihy, jež je propojujícím článkem tří dobrodružství mladého čaroděje s Hlasem pro princeznu, první to knihou, která u nás o Kedrigernovi vyšla. Opětovně se tu setkáme s jeho starými (někteří už jsou fakt staří) známými, jako jsou Kameňák, Balatronix nebo Jaquinta. Ovšem hlavním hrdinou v tom nejlepším slova smyslu je samozřejmě sám Kedrigern. Je před něj postaven nový velký úkol a on se chtě nechtě musí vydat na cesty. (I když tak hrozně nesnáší cestování.) Během výprav ale vždy získá nové neocenitelné zkušenosti. Jednou z nejtíže vydobytých je moudrost, že správně použitý pytlík s pískem dokáže přemoci i toho nejlepšího čaroděje.

Kniha je plná humorných scének, pro něž autor mnohdy čerpal inspiraci v současnosti. Tady v kombinaci s pohádkovými reáliemi Kedrigernova světa ještě více vynikne jejich směšnost.

K tomu nejlepšímu patří setkání s démonem, jenž se snaží, seč může, aby získal lidskou duši, a nabízí za ni hory doly. Přitom se chová jako neodbytný obchodní cestující. Nebo když se Kedrigerna snaží podfouknout radní jedné vesnice pomocí smlouvy, která má několik dodatků malinkými písmeny. (Nepřipomíná vám to něco z naší žhavé současnosti?)

Morressy srší vtipem a přímo nutí čtenáře se usmívat. Jeho humor je stále stejně laskavý a milý. 99 procent celé knihy je perfektní, bohužel na konci mě trochu zklamala jména králů a vládců. Tady se autor přesunul z roviny humorné fantasy až kamsi do její parodie. Třeba to je jen můj názor, ale nějak si nevzpomínám, že by se dřívějších příbězích Kedrigerna objevovaly jména typu Edmund Nedomrlý nebo Dědičný Idiot, i když zase musím uznat, že rozhovor mezi Kedrigernem a Filipem Výkonným patří k nejlepším pasážím celé knihy. Ale to jsou jen malé vady na kráse jinak výborné knihy.

Práce redakce na knize je velmi dobrá a překlad Petra Cahy čtivý a plynulý. Obálka Zdeňky Bouškové je už klasika, neumím si Kedrigerna bez jejích ilustrací představit. Jsem zvědavý, kam asi povede Morressy Kedrigerna dál?

Závěrem – skvělá humorná fantasy, kterou určitě stojí za to si přečíst.