Historie her podle Pána prstenů – 2. díl

Období začínající rokem 1985 bylo ve znamení rozvoje celého herního světa jako takového, a tak není divu, že se i řádka her motivovaných knihami J. R. R. Tolkiena značně rozrostla. Ostatně, není divu. Éra lehce programovatelných osmibitů byla na svém vrcholu a na scénu se začaly drát i nové Amigy a Atari ST, jejichž grafické možnosti o několik řádů přesahovaly vše, na co byli hráči do té doby zvyklí. Jak sami víme, v oné době nebyla ani absence oficiální licence nijak fatálním problémem, takže kromě originálně licencovaných titulů od Beam Software nebo Interplay vznikala nadále i hromada amatérských výtvorů, jejichž distribuce povětšinou spadala do oblasti freeware scény, ale jejich kvalita dokázala i překvapit. Pojďme se nyní na jednotlivá léta podívat trochu podrobněji…

Rok 1985 se nesl hlavně ve znamení druhého pokračování slavného The Hobbit od Australanů z Beam Software. To bylo vytvořeno s jasným odkazem na knižní ságu o Pánu prstenů a v Evropě se prodávalo pod názvem Lord of the Rings: Game One a v USA pod přiléhavějším The Followship of the Ring Software Adventure. Obě verze se od sebe, narozdíl od výše zmíněného Hobbita, prakticky nijak nelišily, takže se v podstatě jedno, jakou z nich si vyzkoušíte. Opět šlo o textovou adventuru, doplněnou občasnými obrázky, ovšem její kvalita se ani náhodou nemohla srovnávat s The Hobbit. Hra vůbec obsahově nedrží knižní předlohy a fanoušky tedy příliš nepotěší. Ke stažení jsou k dispozici verze pro ZX Spectrum a Apple II.   

Po nepovedené LOTR: Game One se Beam Software na chvíli odmlčeli, takže zde byl prostor pro spoustu dalších nadšenců. Jedním z nich byl i Sam Ruby, který v roce 1985 stvořil hned dvě hry s tématem Pána prstenů. V obou případech šlo o textovky pro Samův počítač Apple II a do dnešních dnů se přechovaly opravdu asi jen zázrakem. První titul nesl název The Mines of Moria a mělo se jednat o součást plánované adventurní série War of the Ring. Hra se pochopitelně odehrává v jeskyních Morie, nicméně inspiraci čerpá pouze z prostředí, nikoliv ze zápletky knih. Nečekejte tedy, že si trpasličí jeskyně projdete s Frodem, Gandalfem a spol. The Mines of Moria si můžete stáhnout ve verzi pro DOS 3.3 do svého emulátoru zde. Druhou hrou ze stejného roku od stejného autora se stala textovka The Forrest of Fear, o níž se snad ani nemá cenu zmiňovat nějak obšírněji. Stáhnout si ji můžete odsud, ale nepočítejte příliš, že se vám bude líbit. Zato poslední hra s LOTR tématem, která v roce 1985 vyšla, by již mohla zaujmout více lidí. Jedná se totiž o historicky první herní parodii na Pána prstenů, kterou firma Delta 4 Software vydala pod názvem Bored of the Rings. Zprzněno bylo takřka všechno, co je nám svaté, takže Frodo se v této hře jmenuje Fordo a mírně „upravena“ byla i jména dalších hrdinů. Humor Bored of the Rings je poněkud svérázný a ne každému se musí líbit, nicméně, za stažení jedné z nabízených verzí (C64, ZX Spectrum, BBC) opravdu nic nedáte…     

Delta 4 Software ale nepřestali s děláním si legrace z Pána prstenů ani v roce 1986. V něm totiž vydali další obrázkově-textovou adventuru s názvem The Boggit. V tomto případě si ale hra neutahuje z knižní předlohy v podobě Tolkienova románu, ale přímo z hry The Hobbit od Beam Software. The Boggit sice na první pohled vypadá jako neoriginální splácanina, ale již na pohled druhý zjistíte, že se nejedná o vůbec špatnou hru. Pokud ji navíc posoudíme z tehdejších měřítek, má i poměrně hezkou grafiku, a jestliže jste tedy ochotni překousnout znevážení slavného tématu, nejde o špatnou volbu. Anglicky napsanou recenzi si můžete přečíst zde a v souvislosti se stažením vás opět odkáži na stránky Tolkien Computer Games.  

Po vcelku plodném roku 1986 přišel v oblasti her ala Pán prstenů tak trochu logický útlum. V roce 1987 vyšlo všeho všudy jen pár nepříliš významných textovek v kolekci Eamon a jedinou komerčně vydanou hrou těchto dvanácti měsíců se stalo pokračování An Everyday Tale of a Seeker of Gold, které firmička Zenobi Software vydala pod názvem Bulbo and the Lizard King. Jak již název napovídá, rozhodně nešlo o žádnou věrnou adaptaci Tolkienova díla, nicméně Bulbo and the Lizard King nebyla ani parodie. Autoři se prostě rozhodli si příběh trochu poupravit, vyměnili jména a názvy míst, nicméně náplň hry zůstala podobná klasickým textovým adventurám s tolkienovskou tématikou. Hra vyšla pouze pro ZX Spectrum a její autoři ji dodnes neuvolnili ke stažení zdarma. To freewareových adventur starého známého Sama Rubyho si hráči v tomto roce užili více než dost. Pravda, navzájem si byly podobné jako vejce vejci, ale to neznamená, že by šlo o úplně špatné hry. Kromě druhého pokračování The Mines of Moria nazvaného obligátně Return to Moria se Ruby zaměřil i na úpravu Lord of the Rings k obrazu svému. Jeho adventury sice byly založeny na světě Středozemě, ale absolutně ignorovaly její původní historii. Takže například ve hře The Hunt of the Ring se hlavní hrdina vydává hledat ztracený Jeden prsten, atd… Poměrně zajímavě dopadla také Rubyho volná adaptace Hobita, nazvaná Quest of Erebor, v níž se hráč vžil do role samotného Bilbo Pytlíka. Ostatně, každou z těchto textovek si můžete bez problémů vyzkoušet sami, takže v jejich následujícím přehledu jen klikejte na linky s nápisem download…

• The Hunt of the Ring (Apple II) – download
• Quest of Erebor (Apple II – DOS 3.3) – download
• Haradwaith (Apple II – DOS 3.3) – download

Aby byl výčet tohoto roku kompletní, nesmíme zapomenout ani na velmi špatnou parodii od neznámého autora pro ZX Spectrum, Not Lord of the Rings. I když, raději pojďme dál, tentokráte do roku 1988. Ten byl totiž na hry podle Tolkiena více než bohatý a přinesl i několik skutečných legend. Tou první z nich byla bezesporu strategie s mírnými prvky RPG, War in Middle Earth, která jako historicky první přinesla do světa her s touto tématikou i velmi pěkné grafické zpracování. Její původní verze pro ZX Spectrum, C64 a Amstrad stvořila firma Mealstrom Games a jejich technické zpracování ještě standardům nikterak neuhýbalo. Zato verze pro Amigu, Atari ST a PC již dopadly o poznání lépe, o což se postarali lidé v Sinergistic Software, a to vše pod patronací tehdy začínajícího Virgin Games. War in Middle Earth se pro mnohé majitele tehdy hi-tech počítačů stala prvním krokem do světa Pána prstenů, a za to jí patří veliký dík. Vzhledem k tomu, že hra vyšla jako čistě komerční produkt ke stažení, je nyní k dispozici pouze verze pro Spectrum. Ale nezoufejte, pokud si dáte trochu práce, jistě v archívech pamětníků objevíte i jiné, graficky pokročilejší verze. Ve stejném roce ale promluvila do historie, a tím i do našeho článku, již potřetí i firma Beam Software, která po The Hobbit a LOTR: Game One vydala hru Shadows of Mordor, založenou na druhém dílu ságy, Dvě věže. Po grafické stránce tento titul bez problémů překonal své předchůdce, a i když v ní pozorný hráč najde několik nepříjemných chyb, stojí za vyzkoušení. K dispozici jsou verze pro ZX Spectrum a C64 a odkazy na ně naleznete na stránkách Tolkien Computer Games.

Další tři hry vydané v tomto roce již nebyly zdaleka tak důležité, jako první dva jmenované tituly, nicméně jejich kvalita rovněž není úplně nejhorší. Firma Zenobi Software přidala již třetí díl do své nelicencované ságy plné zkomolených jmen. Textová adventura Fuddo and Sam se věnuje cestě obou hobitů přímo v Mordoru a určena byla pouze pro ZX Spectrum. Hra nebyla do dnešního dne uvolněna ke stažení, takže pokud byste si ji chtěli vyzkoušet, musíte začít prohledávat archivy. S dalším kamínkem do mozaiky parodií Pána prstenů se stala textovka The Bridge of Catzad-Dum, jež si velmi úspěšně dělá legraci z průchodu Tolkienových hrdinů trpasličí Morií. První nesrovnalostí, které si v této hře všimnete na první pohled, je nahrazení všech trpaslíků ve hře kočkami. Tento, tak trochu ulítlý, nápad se ale autorům, respektive autorovi, vyplatil a hra je hodnocena jako velmi vtipná. Určitý podíl na tom má také autor knihy The Adventures of Samurai Cat, Mark E. Rogers. Právě tímto textem se totiž The Bridge of Catzad-Dum okrajově inspiruje.

Možná si vzpomenete na první díl tohoto seriálu, ve kterém jsme hned na začátku mluvili o textové adventuře The Ringen. Připomínám ji proto, že na jejím základě byl v roce 1988 spuštěn MUD nazvaný Genesis. Hra byla přeložena, rozšířena a vylepšena a Genesis tím pádem umožňoval hráčům přes Telnet navštívit mnoho proslavených míst Středozemě. Bohužel, neměl jsem čas ověřit si, zda tento MUD ještě běží, ale podle některých zpráv je dost dobře možné, že ano. Pro bližší informace můžete zkusit oficiální stánku, popřípadě otestovat tuto adresu Telnetu.

Revoluční rok 1989 uvolnil nejen poměry v naší zemi, ale i několik velmi pěkných her na motivy Pána prstenů. Rozhodně ne jenom z patriotismu bych na prvním místě jmenoval českou textovku Belegost, kterou si oblíbili dokonce i hráči ve světě a hra byla později přeložena i do angličtiny. Podepsána je pod ní “firma” Cybexlab a na jejím vývoji se podílela legenda českého hraní, František Fuka. Ostatně, Belegost se stal jednou z prvních her, kterou jsme recenzovali v rámci serveru Hry Zdarma, takže pokud o něm chcete vědět něco více, směřujte na stránku ukrývající se pod linkem. Ale dost české nostalgie a pojďme dál. Ve stejném roce totiž byla definitivně uzavřena sága australských Beam Software a poslední díl, založený pochopitelně na příběhu knihy Návrat krále, vyšel pouze v USA a Austrálii pod názvem Crack of Doom Software Adventure. Hra byla vydána ve verzích pro C64, Apple II, PC a Macintosh a bohužel v současné době není již nikde k sehnání… Pokud chcete zkusit štěstí, můžete napsat email jednomu z autorů, Philipu Mitchelovi, ale nějakou výraznější pomoc při shánění hry samozřejmě nečekejte.

Koncem devadesátých let nezahálejí ale ani Zenobi Software se svou zkomolenou sérií a vydávají jednak další díl s názvem Retarded Creatures and Caverns a jednak své první tři hry v komplikaci The Balrogian Trilogy. Stejný krok ve stejném roce podnikli i v Beam Software, kde vydali hry The Hobbit, Lord of the Rings: Game One a Shadows of Mordor jako součást kompilace nazvané hrdě The Tolkien Trilogy. Kromě těchto, víceméně zbytečných, záležitostí stojí v tomto roce za zmínku ještě švédská ilustrovaná textovka Härskarringen, která vyšla původně pouze v tomto severském jazyce, nicméně v roce 1997 byla vydána znovu, pod názvem Bilbo. Jejím autorem je člověk jménem Nils Eng a recenze nevyznívaly úplně špatně.

V roce 1990 si obrovského potenciálu knih J. R. R. Tolkiena všiml i tzv. velký herní svět a tvorba her na jejich motivy značně “zoficiálněla”. V prvé řadě musíme jmenovat Interplay, v oné době malé vývojářské studio, které se zaštítilo silou Electronic Arts a pro Amigu a PC vydalo RPG Lord of the Rings, Vol.I. Jestliže si po zhlédnutí filmu Společenstvo prstenu budete chtít stejné dobrodružství prožít i virtuálně, doporučuji vám sáhnout právě po této hře. Jelikož zhruba před dvěma lety vyšla na kompilaci 10 Year Anthology od Interplay, nemuseli byste s jejím sehnáním mít takové problémy. Recenzi si můžete přečíst třeba zde, ale pokud to myslíte se zkoušením her podle Tolkiena vážně, ani se čtením zdržovat nebudete a vyrazíte do nejbližšího antikvariátu obtěžovat prodejce. Mimochodem, především PC verze obsahuje skvělou hudbu od Charlese Deenena, kterou Fredrik Ekman hodnotí jako dokonce vůbec nejlepší hudební doprovod k Tolkienově hře… Co se týče příběhu, je pozitivní, že hra se nedrží úplně striktně knižní předlohy, ale zároveň si i zachovává onu potřebnou atmosféru a s tématem zachází velmi šetrně. Kdyby takto vypadaly nové hry podle Pána prstenů, určitě by se nikdo nezlobil. Jenže, tenkrát byla přeci jenom trochu jiná doba…

Zapomínat bychom ale neměli ani na nezničitelné Beam Software, kteří se dohodli na vydání své další hry s tehdy neznámou firmou Konami a dnes již zkrachovalým Mirrorsoftem a do světa pustili strategii Riders of Rohan, tentokráte pouze pro PC. Hra přesně kopíruje složitý vývoj událostí, které se odehrály při bitvách mezi Rohanem a Sarumanovými služebníky, což ocení zejména znalci Tolkienova díla. No a jako posledního zástupce roku 1990 tu pro vás mám netradiční strategii, hranou pouze pomocí emailů. Tu stvořila firma Game Systems Inc. a dala jí přiléhavý název Middle Earth Play-By-Mail. Pokud se o ní chcete dozvědět víc, vyzkoušejte jeden z odkazů na Tolkien Computer Games.

Letopočet 1991 byl z hlediska hráčů zajímajících se o Tolkiena poměrně chudý. Respektive, byl chudý pro ty, kteří neměli Internet, což byla, speciálně u nás, naprostá většina lidí s počítačem. Jedinou hrou, která nevyžadovala připojení, byla drobná hříčka Lord of the Rings pro Windows, jejíž princip byl založen na slavném skládání kamenů Mah Jongg. Místo tradičních obrázků jste ale v této verzi nalezli elfské runy a kresby hrdinů knižní trilogie JRRT. Kompletní hru si můžete stáhnout odsud. Jak jsem již naznačil, rok 1991 byl zaslíben MUDům, které vyšly celkem čtyři a tři z nich stále běží. Jediná uzavřená hra se jmenuje obligátně Middle Earth, kterou si po jediný rok mohli vyzkoušet navíc pouze hráči ve Velké Británii. Další vyšlé MUDy si na tomto místě vezmeme jen telegraficky, nicméně pokud máte zájem o jejich vyzkoušení, klikněte na jejich název, jenž vás odkáže k dalším zdrojům na Tolkien Computer Games. Konkrétně se tedy jednalo o obří VikingMUD, velmi dobrý NannyMUD a velmi populární Elendor.

O rok později nebyla situace, z pohledu na počet her, o mnoho lepší. Jedinou firmou, která držela prapor her podle Pána prstenů, se stala rozrůstající Interplay Productions, jež si druhý díl své série Lord of the Rings již distribuovala sama, bez pomoci Electronic Arts. Hra Lord of the Rings, Vol.II vyšla původně pouze pro PC, ale plánována byla i verze pro Amigy, kterou ale Interplay těsně před dokončením zrušili kvůli krachu firmy Commodore. Nicméně šlo o velmi kvalitní titul a Fredrik Ekman ji hodnotí jako nejlepší RPG podle knih JRRT. Bohužel, prodejnost byla velmi špatná a autoři se proto rozhodli na základě tohoto neúspěchu třetí díl nikdy nevydat. Veliká škoda. Mimochodem, ze stránek Tolkien Computer Games si můžete stáhnout i poměrně raritní hratelnou demoverzi. Posledním titulem, kterému se v tomto díle našeho ohlédnutí budeme věnovat, je MUD nazvaný Multi Users in Middle Earth, který pod zkratkou MUME zná mnoho hráčů ještě dnes. Tím se snažím naznačit, že hra stále běží a seznam adres, na kterých se můžete připojit, je k dispozici zde.

Na konečné období mezi roky 1993 a 2000 se podíváme v posledním dílu Historie her podle pána prstenů.

Zdroj: Gameport