Kniha složená z jedné povídky a dvou novel mapuje dějiny světa Známého vesmíru v časech válek lidí s kočičími Kzinty. Sám tvůrce světa Známého vesmíru se v úvodu přiznává, že právě toto období ho vůbec neláká ke zpracování, proto je přepustil jiným, kteří to udělali za něj. Niven je tedy jen autorem úvodní povídky.
Svět Známého vesmíru není třeba dlouze představovat, česky již vyšla celá řada povídek i románů z různých období dlouhé existence tohoto prostoru. Jen namátkou: Vynikající Nivenovy povídky souhrnně vyšly před nedávnem ve sbírce “Neutronová hvězda” a skvělé romány série Prstencového světa jsou také všeobecně známé.
Krátká povídka Válečníci pojednává o prvním setkání lidí s Kzinty. Je českému čtenáři všeobecně známa již z dřívějška, proto se o ní nebudu rozepisovat.
Autorem první ze dvou novel “Železo” je Poul Anderson. Je to naprosto klasická hard SF vědeckého ražení, ve které se několik vědců v záchranných člunech snaží přežít v kuriózní soustavě obsazené Kzinty a pokud možno porazit je i jednoho fanatika.
Jako správní vědci k tomu používají nejen vědu vojenskou, ale i své znalosti jiných oborů. Ty se však uplatní především v boji o život s nehostinnými podmínkami v prastaré soustavě a neúprosnými fyzikálními zákony. Milovníci klasiky ve stylu povídek jako “Neutronová hvězda” si přijdou na své.
U postav nejsem stavu uvěřit v jejich reálnost a ztotožnit se s nimi. Jejich povahy jsou příliš extrémní a jejich chování příliš excentrické. Souboj smyslu pro odpovědnost, chladnokrevnosti a emocí je sice popsán důkladně a postavy mají své charaktery, ale přesto se mi jeví spíše jako comiksové figurky než knižní hrdinové. Zvláště statkář Markham chvílemi jedná jako naprostý šílenec. Jeho povaha je sice podivná, ale tímto způsobem by se, podle popisu, projevovat neměla.
Najde se i několik nelogičností: Kzintové nejsou hloupí a soustavu tak kuriózní by si při zdravém rozumu nikdo za tajnou základnu nevybral. Důvod je sice vysvětlen, ale nejsem s ním spokojen. A objevení lebky? To už autor opravdu přehnal!
Druhá novela – “Kočičárna” Deana Inga – je v něčem podobná a v něčem zcela jiná. Tentokrát je jediný přeživší pasažér kosmické lodi napadené Kzinty vysazen na podivné planetě připomínající zoo.
Námět převezení forem života z různých světů a vytvoření umělých podmínek je popsán již v Prstencovém světě (a samozřejmě i mnohokrát před tím), ale naštěstí jde jen o rámec, ve kterém se odehrává příběh.
Zajatec totiž objeví jeskyni, kde jsou ve stázových polích uchováni živočichové – včetně prastarých Kzintů. Opět tedy půjde o to, jak porazit novodobé Kzinty, ale tentokrát za pomoci primitivních prostředků a Kzintích samic z dávné historie.
Novela je založena na popisu vztahů mezi člověkem a kzintí samicí a důkladně probírá některé stránky kzintské historie. Postavy jsou skvěle prokresleny a na rozdíl od první novely působí velmi barvitým a životným dojmem. To ovšem neznamená, že by snad byla nouze o akci nebo netekla krev, to ani náhodou.
Obálka R.Čermáka se ke knize výborně hodí.
Závěrem mohu knihu doporučit milovníkům hard SF a Nivena zvláště, protože ač napsal jen malou část této sbírky, stále je v jeho duchu. Novelou “Kočičárna” pak u každého jistě stoupne v ceně u nás dosud nepříliš známý Dean Ing. Vzhledem ke zbytku však hodnocení nebude tak vysoké, jaké by si odnesla druhá novela samostatně a kniha se bude muset spokojit se stále vysoce nadprůměrnými sedmi body z deseti.
