Blood Omen 2 – krvavá revoluce

Zlato, stříbro a bronz. Tři cenné kovy, kterých si lidé váží, ale jen a pouze jeden z nich vám může v pravých čas zachránit život. Kterýže to je? Pochopitelně stříbro. Jeho ohnivý chlad ničí upíří tkáň a zastavuje životní funkce. A my všichni dobře víme, že na našich poutích světem nás čekají mnohé nástrahy. Jednou z nich jsou upíři lačnící po krvi, její vůni a chuti. Nikdo si purpurové barvy neváží tolik jako vampýři…

Všechno to začalo hrou Blood Omen: Legacy of Kain. Poté, co se Kain stal vampýrem, následovalo mlčení. Nečekaně se na trhu objevila hra Legacy of Kain: Soul Reaver. Překvapení bylo, že hlavního hrdinu neztvárnil Kain, jak by se dalo čekat, ale jím zavržený služebník, Raziel. Ale ještě větším překvapením byla její úspěšnost. Není tedy divu, že jsme se dočkali nedávno dalšího pokračování – Soul Reavera 2 (recenze). A teď se autoři znovu vrací k osudům zrádného Kaina. Přijměme tedy jejich pozvání a vraťme se o několik set let zpátky do historie, do doby, kdy bratrstvo Sarafanů vedlo nelítostnou válku s upíří nákazou zachvacující zemi… Dnes pitvaná oběť je nepřímý potomek Soul Reaver 2, nástupce, který se hlásí o svůj právoplatný nárok na trůn. Samotnou korunovaci musí ale předcházet obřad způsobilosti a ten nyní společně s kandidátem absolvujeme…

Test první – Životní příběh

Svět Nosgoth pohltila temnota. Temnota větší, než nadvláda vampýrů, věk strachu a hrůz. Kain, člověk, který přijal vampýří temné nadání, vedl svatou válku ve jménu krve proti všem spoustu let a jeho armáda se zdála být neporazitelná. Až pak povstal z ničeho klan Serafanů, skupina svatých bojovníků proti žíly vysávající nákaze, využil jedinečné a dosud neznámé zbraně proti vampýrům a začal psát další díl brutální historie. Bezohledné vyvražďování nesmrtelného rodu pokračovalo, a tak se stalo, že během dvou set let se svět změnil k nepoznání a vampýři se naučili, v rozporu se svou povahou, schovávat ve stínu a poprvé poznali strach. Samotný serafanský lord, ten, který porazil v boji muže proti muži Kaina, zotročil a využívá ke své ochraně ty, které nejvíce nenávidí – vampýry, a jediné, co jim za to nabízí, je život… Poslední, největší skupina upířího odporu, s názvem Cabal, se skrývá v městě Meridian, a právě tam začíná náš příběh.

Kain. Poražený Kain. Slabý a nicotný. Z jeho slávy zbyl pouze stín legendy a z jeho síly zanedbatelný zlomek. Z purpurem protkaných nočních můr se probouzí na saténovém loži, u něhož stojí ženská postava. Uma, jedna z těch, kteří dokázali Kaina vyléčit z jeho zranění a kteří k němu vzhlížejí jako ke své poslední naději na záchranu rodu. Dvě stě let zmizelo v nekonečné propasti a s časem tam zmizela také Kainova paměť. Její znovuzískání, společně s touhou po pomstě vyvolanou nenávistí žhnoucím vyprávěním Umy, jsou cíle, za nimiž se budoucí vládce Nosgothu vydává, a my máme tu čest, že můžeme sledovat jeho příběh…

Test druhý – Celkový dojem

Nosgoth je země temná a snad nejvíce připomíná vize “světa za branou” v sérii knih Nekroskop. Životní tekutina naplňuje kanály a stoky svým neustávajícím příspěvkem a hlavní potravou jsou lidé. Tato skutečnost společně s dobrých architektonickým cítěním autorů tvoří výraznou část velmi kladného prvního dojmu. Atmosféra, čišící z každé klaustrofobické uličky, kterou si dobře pamatujeme ze Soul Reavera 2, nejenže nezmizela, ale snad ještě více zhutněla. Zpočátku to tak nevypadá, ale jak se začnete ponořovat hlouběji do Meridianu, začne vás obklopovat ten neviditelný opar mrazu a husí kůže. Ještě výraznější umocnění atmosféry oproti Razielovým dobrodružstvím může být způsobeno skutečností, že ovládáte skutečného vampýra (což Raziel ve své podstatě nebyl), který ke svému životu potřebuje neustálý přísun krve a vraždění. Už jen ten samotný pocit (pro podobný pocit s vcítěním do opačného pohlaví byl kdysi tak populární Tomb Raider) má na hráče výrazný vliv…

Zloba a smrt prostupující celou hru zdárně mění její věkové zařazení. Blood Omen 2 je totiž neuvěřitelně krvavou pařbou, pro níž jsou potoky krve slabým označením. Za vraždění je hráč odměňován nejen skvostnou animací sání krve, ale především zvyšováním počtu životů. Navzdory tomu, že většinu obětí tvoří serafanští kněží, každý civilista na chodníku je stejně dobrou kořistí, vhodnou nejen na doplnění životní energie…

Jakmile do světa plného šera, mlžných plížení, zrad a vražd jednou vstoupíte, vězte, že jste zaprodali svoji duši peklu. Tedy alespoň na několik dalších desítek hodin, v nichž si budete skvěle užívat a vychutnávat tu hromadu nápadů, které pro vás v Crystal Dynamics pečlivě namixovali… Jste zvědavi co všechno?? Tak se na to společně podívejme blíže…

Test třetí – Nadání a první dojmy

Kain se do světa nevrací neozbrojený, ačkoliv díky ztrátě všech schopností výrazně slabší. V úvodu mu budou nejlepší zbraní ostré drápy, které z konečků prstů vyrazí pouze v případě nebezpečí. Pochopitelně nejsou jediným způsobem útoku, kterým budete v průběhu hry disponovat. Použít můžete kteroukoliv z mnoha zbraní (sekera, meč, palcát, kosa nebo halapartna), nacházejících se v rukou vašich oponentů, široká nabídka je postavena mimo službu nástupem takzvaného Dark Giftu, ačkoliv je nenahradí zcela, protože kouzla můžete používat jen za určitých podmínek. Mana, kterou k jejich vyvolání potřebujete, přibývá pouze v boji za úspěšně blokované údery soupeře a pak z různých nádob (truhly, apod.), které můžete po cestě vysát. Rámcově se jedná o speciální dovednosti vampýrů, mezi něž patří učinění se téměř neviditelným pomocí obyčejné přízemní mlhy a spousta dalších nádherných nápadů, kterých v průběhu hraní mnohdy využijete. Například zmiňovaná mlha, kterou máte k dispozici téměř od počátku hraní, nalezne využití především při nepřátelské přesile, kdy můžete využít momentu překvapení (váš následný útok je nevyhnutelně smrtící), nebo naopak bez boje tiše proklouznout. Možnost nejlákavější nabízí schopnost “charm”, která dovolí převzít kontrolu nad většinou obyčejných postav a použít je pro své účely… Často bude nutnost používat dary k řešení různých hádanek a netřeba příliš vysvětlovat, na co vám bude třeba takový superskok. 

Jak se takový vampýr světem Nosgoth pohybuje? Většina normálních cest je pro něj zahrazena či nepřístupná díky magii Serafanů, což ho nutí využívat hojně střech, vysutých plošin a své schopnosti skákat nesrovnatelně výše, než obyčejný člověk. K tomu připočtěme ještě schopnost při jakémkoliv skoku přistát na zemi neslyšně a stává se z něj velice nebezpečný nepřítel. Ale to už mnozí z vás dobře vědí…

Žízeň je největším nepřítelem vampýra, ale žádný živoucí tvor vás ji nenechá ukojit bez boje. Ty se díky klávese AUTOFACE, známé již z předchozího dílu, mění v koncert komb, přesných úderů a bloků. Krom obyčejného úderu (ať už drápy či některou z úderných či sečných zbraní) můžete unaveného nepřítele zvednout do výše a způsobit mu výraznou újmu na zdraví. Po úspěšném souboji obnovíte většinu ztracené životní energie z tekutin chladnoucího těla u vašich nohou a vaše pouť může nerušeně pokračovat dál… Načerpaná síla se přesune do takzvaného blood baru na levé straně obrazovky, který se s postupem času rozrůstá a množství vašich životů tím úměrně stoupá. Druhý, fialový sloupek tvoří “rage bar”. Ten naplníte zásluhou úspěšných útočných a obranných pohybů a na jeho výši závisí použití temných darů, které vám hra postupem času nabídne.

A další zážitky, které na vás, lačné hráče, čekají? Na vlastní kůži se ujistíte, že voda je smrtící zlo a na upíří tělo působí jako kyselina. V případě, že se ocitnete v blízkosti některého z použitelných (hýbatelných) předmětů, ten je zvýrazněn lehkým přisvětlením a s trochou tréninku se vám prakticky nemůže stát, že byste některý přehlédli… Ačkoliv nehody se pochopitelně stávají… 🙂 Vychutnáte si pohled na mnohé zajímavé nepřátele (upozornění pro ty, kdož nemají rádi velké pavouky!!) a nádherné scenérie vytvořené jen díky propracovanému enginu.

Test čtvrtý – Záhadné nitro

S časem a tím, jak se propracováváte hlouběji do příběhu, objevujete, že autoři nepovolili ze své zásady akční puzzle hry, což znamená, že na hráče nečeká pouze bezhlavé vraždění, ale také nutnost zapojit mozkové závity. Umocněním je magie glyphů, používaná serafanským bratrstvem. Jejich moc uzavírá většinu bran a dveří a jejich odemčení bývá někdy opravdový oříšek, díky tomu, že se nacházejí obvykle někde naprosto jinde, jak v horizontálním tak i vertikálním směru. A co hádanky samotné? Dočkáme se opět mozek zatěžujících chuťovek? Ano i ne… Vše je oblečeno v lehce odlišném kabátě, nežli minule, a samotní autoři prohlašují, že se výrazně zaměřili na boj a “stealth” taktiku. Světelné hádanky nahrazují jednoduché úkoly řešené za pomoci glyphů a různých taktických fíglů. Nechci vás připravit o skvělé zážitky z jejich řešení, a tak se o nich příliš zmiňovat nebudu, jen poznamenám, že nepostrádají tu známou okouzlující nápaditost…

S čím by na nás mohli ještě v Crystal Dynamics vyrukovat? Co ještě může zvednout již tak vysoko nasazenou laťku? Dávejte dobrý pozor – znovu, po pauze způsobené Soul Reaverem 2, se na obrazovky vrací souboje s bossy. Třešnička na dortu, která má sílu udržet hráče u obrazovky. Bossové jsou nezměrně silnější než obyčejní pěšáci, zbývající život každého z nich vidíte na pravé straně obrazovky a ukončení jejich pouti po světě není otázkou vteřin ale minut vyčerpávajícího boje… Další náboj souboji dodává skutečnost, že se většinou jedná o vampýry, kteří zradili svou rasu a začali sloužit Serafanům. Každý z nich má nějakou speciální dovednost, která se po jeho zdolání přenese na vás…

Zachována byla také mnohými kritizovaná linearita. Z každé situace je pouze jediná cesta ven, tvůrci hráči nenechali téměř žádný manévrovací prostor, ale odměněni za to budete nejen silným příběhem, který očividně není završen ani touto hrou, ale také mnoha zajímavými prožitky v průběhu jedné z jedenácti misí. Přesto může být průběh hraní každého hráče odlišný díky stylu, kterým bude postupovat ve hře dál. Pokud bude vraždit každého civilistu, kterého na cestě potká, budou se ho další obyvatelé obávat už při spatření, což logicky přitáhne nechtěnou pozornost. Pokud svůj naturel odhalí jen v nejnutnějších případech a ostatní situace vyřeší po “thiefovsku” za využití temných zákoutí, pak lidé nezjistí tak snadno, že je vampýr…

Test pátý – Společenské chování a vzhled

Vaše kroky budou od počátku bedlivě sledovat checkpointy, jak je sami v Crystal Dynamics nazvali, a jsou obdobou vševidoucích oček v SR2. Plní funkci quicksavu pro aktuální hru (po smrti jste vráceni na poslední z nich), vytrácí se s opuštěním programu a návratem do desktopu. No a konečně jsme se vyhnuli nutnosti čekat dlouhé desítky minut na další save point, protože vše, co stačí udělat, je otevřít herní menu a zvolit položku save… To sebou přináší některé výhody a pouze jednu nevýhodu – samotná pouť není již tak dokonale napínavá.

Za největší problém jsem u minulého dílu označil ovládání a totéž bude platit i tentokrát. V tomto odvětví jsou viditelné jediné výrazné rezervy – zaprvé jde o občas nepřehlednou kameru, ačkoliv ji máte plně pod kontrolou za pomoci myši. Výraznějším nedostatkem je nepochopitelná setrvačnost Kainova běhu. Situace: utíkáte před přesilou nepřátel s poslední troškou života a rozhodnete se utéct po žebříku. Těsně před jeho základnou pustíte tlačítko pro chůzi, ale postavička si trucovitě udělá ještě další jeden dva kroky, které vás zcela vychýlí ze správného směru a vás po další inkasované ráně čeká load… S trochou snahy se na tu nepříjemnou vlastnost dá zvyknout, ale stále se vám bude čas od času stávat, že místo pro puštění klávesy neodhadnete správě a přeběhnete některý životně důležitý cíl. Poslední výtka směřuje k absenci úkroků – nemyslím v rámci bojů, kde jsou automaticky použity pro kroužení kolem nepřítele směry doleva a doprava, ale v obyčejném svobodném pohybu po světě musíte Kaina složitě navádět ke každému tlačítku, kolu či táhlu. Frustrující…

Kompletně všechny starosti nám po celou dobu hraní dokáže vynahradit něco jiného. To něco je skvělá grafika a dechberoucí architektura venkovních prostor, i voda, navzdory tomu, že si ji nemůžete prohlédnout zcela zblízka vypadá fantasticky a celé město Meridian je zpracováno s nesmírným smyslem pro detail… Profesionalitu a zkušenosti v žánru utvrzuje také bombastická zvuková kulisa, počínaje namluvením, přes veškeré zvukové efekty až po skvěle zvolenou hudbu, často se měnící a tvořenou dětským pláčem, chrastěním řetězů, skřeky, vzdechy i občasnými náznaky melodie na rytmické bubínky. Jediné, co trošku zklame v porovnání s předchozím dílem je kvalita animací, která může leckomu připadat trošku nedokonečná, ale převážná většina příběhu je vyprávěna “za chodu”, takže žádná nepřekonatelná překážka se nekoná.

Konečný verdikt

Bude korunovace? Ano, nástupce trůnu dokázal svoji způsobilost převzít se vším všudy žezlo svého předchůdce. Nový vládce s sebou přináší několik změn a doufejme, že jeho potomek bude na světě, pln touhy po moci, stejně rychle, jako on. Nejvýraznější vykročení představuje znovuangažování strážců konce úrovně, který v Soul Reaverovi 2 výrazně chyběl. Všechno jiné si hra udržela na stejné úrovni – vynikající technické provedení, strhující atmosféru, propracovaný příběh a hlavně skvělou zábavu. Předpoklady Blood Omena 2 ke kralování jsou naprosto dostačující, tak všichni svorně poklekněme a vzdejme hold svému novému panovníkovi…

Převzato z Gameportu