Ozvěny čtvrté magie – Salvatore R.A.

Kroniky Ynis Aielle, tak se celý cyklus jmenuje, jsou ale trochu jinou kávou. Ve svých předešlých pracích českému čtenáři Salvatore představil čistou fantasy, tady kombinuje fantasy a scifi s velice příznivým výsledkem.

Ozvěny čtvrté magie začínají spíše jako technická scifi. Moderní výzkumná ponorka Unicorn se při výzkumné plavbě připlete k jakési podmořské anomálii a jejím působením posádka odhalí, co se stalo se všemi těmi ztracenými letadly a loděmi v bermudském trojúhelníku.

Když se chtějí vrátit zpátky, jsou působením zakřivení času vyvrženi do jiné doby. Nutno podotknout, že doba, do které se dostávají, není žádný med. Svět po atomové válce je pustý, jen na ostrově Ynis Aielle vzniká nová civilizace z těch pár lidí, jenž byli zachráněni tajemnou rasou, nový svět. Na místo vyspělé technologie nastoupili čtyři z lidí vycvičení zachránci v magii. Tito čarodějové pak měli sloužit k užitku celého ostrova. Bohužel chuť moci korumpuje a obzvláště lidé jsou ke korupci náchylní.

Na ostrov připlouvá pár členů posádky Unicornu, kterým se podařilo přežít zánik lodi. Jedním z nich je i Jeff DelGuidice. Jejich příchod může změnit dějiny Ynis Aielle.

Autor dějovou linii vede v poměrně jednoduchém a přímočarém směru. Několik lidí z technické společnosti se dostává do světa, který techniku jako takovou nezná. Někteří se snaží za pomocí svých schopností a znalostí uchvátit moc. Zejména osoba kapitána Unicornu Mitchella je studií megalomana, který je schopen jít přes mrtvoly.

Nejhrůznější proměnou ale prochází vědec Reinheiser. Ten odhazuje morální zábrany a jeho cílem se stává moc, jen pro moc samotnou. Je tak studený, až to mrazí. Ovšem i na Ynis Aielle jsou lidé, kteří touží ovládat a vládnout.

Proti nim staví autor „Dela“ DelGuidice, který v novém světě vidí příležitost začít znovu. Oproti výborně vykresleným záporným postavám je trochu moc „bílý“. V některých případech sklouzává až k dětské naivitě. Pacifista v předvečer boje o svobodu? Jeho snaha vyhnout se boji za každou cenu je marným úsilím, který si naštěstí nakonec i on sám uvědomí a tím si napraví reputaci. Ostatní kladní hrdinové už jsou podáni mnohem přijatelněji, mají své chyby i přednosti. Zejména čaroděj Ardaz je skvělý a jeho průpovídky osvěžují text.

Ačkoli se může děj jevit na první pohled jako lehce předvídatelný, nepostrádá několik momentů, které ho dramatizují. Salvatoremu se daří udržet zakončení příběhu v tajnosti až do posledních stran. A právě rozuzlení je naprosto překvapivé.