Vydavatelství Deus se po delší odmlce zase ozvalo. Dalším titulem, který se jeho “péčí” objevuje na našem knižním trhu je nové dobrodružství známého cimmerského barbara Conana. A protože tomuhle svalnatému chlápkovi fandím už odedávna, hned jsem se do jeho nového dobrodružství začetl čekaje nějaké ty boje, odporně zrádné čaroděje i krásné ženy, jež by se černovlasému Cimmeřanovi vrhaly do náručí coby zasloužená odměna za jeho činy.
Autor – Sean A. Moore, kterému už u nás vyšly dvě knihy o Conanovi, pojímá původního Howardova hrdinu svým osobitým způsobem. V jeho pojetí řeší Conan problémy s mnohem menší lehkostí a grácií než bývá obvyklé. Výsledky vydře v krvi a potu, mnohokrát je poraněn, což mu ovšem nezabrání, aby udělal to, co si usmyslí. Naopak, každé zranění jen posílí jeho vůli a nezlomnost. Stejně tak Moore snižuje úroveň proslavených barbarových instinktů a dokonce i Conan u něj může být překvapen a nachytán „na hruškách“.
Prostě náš svalnatý superhrdina se stává trochu příliš „lidským“ a ztrácí ono původní kouzlo výjimečnosti. Tímto způsobem ho prezentuje i v Conanovi lovci. Podle mě to sice není to „pravé ořechové“, ale Moore píše opravdu poutavě.
Conan bojuje proti kněžce Mutare, která se snaží jako obvykle dobýt svět pomocí kouzel, aby tu mohla šířit chaos a smrt. Má k tomu schopnosti a příležitost, takže zahajuje svůj boj v malém Brythunském království. Ale narazí na Conana. Čte se to docela dobře.
Tedy četlo by se… Kdyby tuhle knihu překládal někdo, kdo má načteného alespoň klasika R. Howarda! Ovšem pan Bartoň zřejmě viděl Conana jen z dálky, a to kdo ví jestli. Hned od prvních stran zarazí i jen průměrného conano-čtenáře podivná slova jako Nemediané, Zamorané, Kothiané, zamoranština, Turan (obyvatel Turanu) nebo Heperborea a zejména Pictové… Kdyby se podíval do jiných Conanů – zde doporučuji zejména ty přeložené panem Kantůrkem, věděl by, že zažité pojmy jsou Nemedijci, Zamořané, Kothijci, Turánec, zamorština a Hyperborea. A myslím si, že nikdo by neměl překládat Conana, aniž by se seznámil s Pikty. Piktové versus Conan – to je klasika!!!
Ke zkomoleninám názvosloví se připojují i slovní neobratnosti, gramatické chyby a špatná práce korektora, viděl-li text vůbec. Co se dá říci na obraty typu „sud jeho hrudi pokrývala změť starých jizev“ nebo „…poničený rám už nepasoval mezi futra…“ či „…chci se tě zeptat, zda jsi zničili…“. Překladatel se také zřejmě vzhlédl ve slově stráž a užívá ho tak hojně, jak to jenom jde. Na mě tedy až příliš často. Možná, že je to gramaticky správné, ale při slovech, že Conan bojuje se stráží; stráž utíká nebo těla dvou mrtvých stráží leží; mi připadá vhodnější, kdyby se mluvilo o strážcích či vojácích.
Je mi opravdu líto, když musím nějakou knihu pohanět, ale u Conana lovce není zbytí. Podle mého názoru je to knížka odfláknutá vydavatelem, vydaná jen proto, že je na obálce ono slovo Conan, na které spousta lidí slyší. Je mi z toho smutno, vždyť stačilo jen málo, jen si jí přečíst a svědomí by myslím nedovolilo nikomu, kdo má Conana aspoň trochu rád, aby vyšla v téhle podobě! Žel nestalo se tak a poměrně slušné dobrodružství černovlasého hrdiny bylo zašlapáno do země už v počátku.
Aspoň, že obálka je stylová. Ken Kelly je jedním z autorů věnujících se Conanovi pravidelně a ví „o co go“.
zoufalství
Tahle kniha je ztělesněné zoufalství – pro všechny, kteří ji vezmou do ruky.