Jhereg – Brust Steven

Příběh je zasazen do světa Dragaery, ve kterém existuje vedle sebe jak magie a kouzla tak i vědní disciplíny tak moderní jako genetika. Většině světa vládnou Dragaerané, humanoidní bytosti sice podobné lidem, ale mnohem silnější, rychlejší a navíc ještě dlouhověcí. Není se tedy co divit, že pokládají lidi za něco podřadného. A přece jsou jim lidé z Východu – Východňané, jak se jim říká, nejvážnějšími soupeři.

Hlavní postavou příběhu je nájemný vrah Vlad Taltos. Není to sice první příběh s nájemným vrahem, který se u nás objevil, ovšem oproti třeba Gemmellovu Tulákovi nebo Fitzovi z Farseerského cyklu Robin Hobbové, je Vlad zasazen do jiných podmínek a jeví se v jiném světle.

Především jsou zde Dragaerané se svými dispozicemi, takže, aby Vlad v jejich společnosti uspěl, musí používat spíše svoji hlavu. Hrubá síla ani obratnost v zacházení se zbraněmi samy o sobě nestačí, takže zvítězit lze jen díky chytrosti a lstí.
Další nezvyklostí je legální postavení zločineckého podsvětí soustředěného v Rodu Jheregů v dragaeranské společnosti. Právě jedním z Jheregů se Vlad stává a protože je schopný, rychle postupuje nahoru v hierarchii Rodu. Zatím jsem se ještě nesetkal s myšlenkou státu, kde by zločin mohl být legálním způsobem podnikání.

Nejdůležitější věcí, které Vladovo “povolání” a i jeho pojetí života ovlivňuje, je smrt. Ve světě, kde není smrt absolutní a mnoha případech se dají oběti znovu oživit, je zabíjení a vražda mnohem méně závažným morálním prohřeškem. A tady je hlavní rozdíl mezi Taltosem a jinými vrahy – Vlad nemá žádné výčitky svědomí, žádné zásady ani morálku (no skoro žádné) vražda je pro něj jenom sice nebezpečný, ale zato dobře placený “džob”. Taky si nehraje na žádného hrdinu, vše v klidu rozváží, ačkoli riskovat se nebojí. Zde bych rád citoval jednu z průpovídek: Pravé hrdinství musíte pečlivě naplánovat ——- a usilovně se ho vyvarovat!

Nyní ale stojí před nejtěžším úkolem svého kariéry, má zabít muže, který zradil rod, ale skrývá se u Vladova přítele. Vražda toho muže by mohla způsobit strašlivou válku mezi Rody, ovšem, kdyby Vladův cíl zůstal naživu, stejná válka by byla nevyhnutelná. Těžké dilema, co?

Nádherná kombinace fantasy, dobrodružného příběhu gangsterky a převrácené detektivky, kdy není cílem vraždě zabránit či vyšetřit jí, ale provést ji. Vlad přemýšlí, až se mu od hlavy kouří. Musí přece přijít na způsob, jak poslat zrádce pod kytičky, uchovat čest svého přítele a zabránit válce mezi Rody. Je přece obratný, mrštný a hlavně paranoidní. Nevěří nikomu (no skoro nikomu). což mu mnohokrát zachránilo život.

Není samozřejmě sám, má své pomocníky a přátele. Především je tu Loiosh – naprosto perfektní plazík – dráček, kterého si sám vychoval. Je inteligentní a psionicky spojený s Vladem. Jeho ironické poznámky a komentáře dění jsou skvělé! Pak je tu Kragar, Dragaeran, který přijal Vlada, člověka z Východu, za svého šéfa. Nenápadný, ale vždy tam, kde je ho potřeba. Jejich suchý až černý humor zpestřuje příběh a dodává mu šmrnc. A to ani nemluvím o Vladově ženě, jedné z nejlepších vražedkyň, v roli milující hospodyňky.

Mimoto hlavní osoba, Vlad, příběh vypráví a komentuje ve stylu americké drsné školy. Tedy spousty průpovídek a mouder. (Připomnělo mi to můj oblíbený film Mrtví muži nenosí skotskou sukni.)

Děj má až děsivě rychlé tempo, řítí se ke konci až příliš rychle. Hned po první kapitole mě to vtáhlo a po třech hodinách naprostého štěstí vyplivlo znechuceného, že už je konec. Příští den jsem si to zopakoval, a pobavil se stejně dobře.

Zápletka je originální, děj inteligentní a čtivý, hrdinové okouzlující. Prostě výborné.
Zbývá jen jedna důležitá otázka: Kdy bude další díl. A měl by být brzo! Nebo by se mohlo ve stoce objevit znetvořené tělo, které bude jen vzdáleně připomínat jistého nakladatele!!!