Polemika – Není Pevnost spíše slabost?

…jakož i vše, co jej vedlo ke spolupráci s Pevností a také mrzelo na vydání nového speciálu, jehož byl editorem. Díky výhružkám a slibovaným represím byla Fantasy Planet nucena tento článek záhy stáhnout, přestože například pan Neff neviděl na obsahu zmíněného článku nic urážlivého, žalovatelného či lživého. Vydavatel Pevnosti je však na jméno svého dítka háklivý jako skutečný cholerický otec, ačkoli nemá vlastně důvod. Poděkoval jsem Ondřejovi za jeho snahu s článkem a zkusil jsem vyjednat mír. Nebylo toho třeba, vydavatel dosáhl čeho chtěl a článek opustil Fantasy Planet. Nikdo z nás neví, jak by se asi sám cítil v podobné situaci a nejsme tu od toho, abychom autora kritizovali. Stačí, když si o tom všem promluvíme na diskusích, ač o té v Pevnosti se nedá říci, že by dodržovala svobodu slova – stále z ní mizejí příspěvky a občas i celá fóra. Hrůzu nahánějící pařáty diktátorského režimu a cenzury s povědomým nádechem komunistické totality, jejíž pachuť se z naší země ještě stále nevytratila, začaly tedy šátrat i mimo Pevnost a právě ty byly tím pravým důvodem, proč tu jeden článek byl a už zase není.

Nemá smysl si tu stěžovat a lát na někoho, kdo je v pozadí toho všeho kolem Pevnosti a kdo se alespoň svými penězi zasloužil o vydání tak skvělého časopisu, za což jediné jsem mu vděčný. Jen škoda, že jeho vlastními zásahy trpí lidé kolem něho, čtenáře nevyjímaje.
Vše bych asi nechal být, o svých důvodech odchodu z Pevnosti a dalších věcech pohovoříme raději jindy, ovšem cítil jsem za povinnost svým názorem na vzniklou situaci přispět, zvláště potom, co se stalo v poslední době. Nejprve jsem mluvil velmi neslušně a napsal jsem skutečně strašné věci, které jsem raději nikam nedal (a nikdo by to asi také nechtěl). Pak jsem se uklidnil, pár dní počkal, napsal tohle a rozhodl se, že pro Pevnost už nenapíšu ani čárku. Někdo se možná začne radovat, jiný mi bude spílat, jisté však je, že já jsem z toho smutný – kvůli Pevnosti samotné a kvůli vám, jejím čtenářům. Měl jsem a stále mám tuhle stavbu, první svého druhu u nás, moc rád a nerad ji nechávám napospas. Není však jiného vyhnutí, mám totiž pocit, že už nechci, aby mé jméno bylo s tím, co se dál bude jako Pevnost tvářit, spojováno. V březnové Pevnosti tedy kromě dvou recenzí v rubrice hudba nebude mnou podepsáno nic (doufám), tedy ani má milovaná Stavba pevnosti. Kdo ji napíše, fakt netuším, ale aspoň uvidíme, jak si vydavatel poradí.

Únorové číslo

Jinak, už jste viděli a četli nový časopis o fantasy, mystice a historii? Jak se vám líbil? Aha, je tu pár věcí…

Na úvod musím uznat, že s příchodem nového šéfredaktora přišla i změna. Asi by se čekalo, že jich bude víc, ale pokud ano, nevšiml jsem si. Únorová Pevnost alespoň má novou tvář a nemyslím tím zrovna Mattyho malbu na titulní straně, i když je docela zdařilá a je to vlastně poprvé, co čtenáře uvítala nekomerční obálka. Především se změnil grafický vzhled vnitřku, tedy “layout”, jak by řekl grafik a je to jistě i jeho zásluha, že Pevnost přišla s něčím novým. Čtenář by si mohl začít mnout ruce a přemlouvat kamarády, aby si jí také koupili a pořád mu ji nebrali, vždyť opůjčovaná se pak už skoro ani nedá číst…

Ale ouha. Kromě vzhledu zůstalo vše při starém, stejné složení, stejné chyby v zalomení textu i v pravopise, chybné popisky k fotkám, žádný komiks, stále jen 100 stran, prostě klasika, přesně tak, jako kdyby ji sešíval horkou jehlou zase jen jediný člověk. Obsahově se však zdá býti více než zdařilá a po prvním zběžném pročtení se dostavuje spokojenost. Inu, draci jsou draci a saně nejsou sáně. Jsou tu opět filmy, muzika, povídky, stavba, historie, zbraně, šerm a také spousta článků ke dračímu tématu. Bezva, řekne si čtenář, je vidět, že nový šéfredaktor ví jak na to. Netvrdím, že to tak není, sám jsem se nějakou dobu snažil, aby David Hartmann pokračoval tam, kde jsem já přestal a hodně mých přátel a spolupracovníků na druhém letošním čísle také odvedlo kus práce. Je však téměř jisté, že v takové podobě neuvidíme Pevnost moc dlouho a nesmíme to dávat za vinu právě Davidovi.
Současný šéfredaktor za řadu věcí nenese a ani nemůže nést odpovědnost (snad kromě své fotografie v úvodníku, snad z dívčích let). Mám tím hlavně na mysli tu neskutečnou a do nebe volající zhovadilost, která se objevila v obsahu na straně tři jako komentář ke straně 84 – Zbraně a která přímo “vraždí” do očí. Přestože již nejsem šéfredaktorem, rozhořčený autor článku mi zavolal a ptal se na názor. Rozhodl jsem se jednat a kdo si oné věci všiml, nemůže se divit. Řeknete si patrně, že chybovat je lidské, ale je stejně tak i lidská dávka debility, která někoho donutila do upoutávky o zbraních napsat: “Vraždíme chladnými zbraněmi. Pro skutečné mistry.”? Bohužel, je to tak. Neumím si představit, že by něco takového mohl napsat inteligentní člověk, který zasahuje do časopisu píšícím o šermu, historii i fantasy. I malé dítě ví, že se zbraní se dá vraždit, stejně jako bránit, nebo prostě bojovat. Vražda je ale čin krutý a promyšlený, bezohledný a odporný, nejtěžší zločin. Dá se tato upoutávka brát jako navádění k “vraždění chladnými zbraněmi”, nebo jen jako pokus k zastrašení čtenáře? Představte si, že ve Vojenském muzeu, nebo v obchodě se zbraněmi uvidíte třeba vedle nože popisek “chladná zbraň, se kterou vraždíme.” Ani v dnešní, v mravech uvolněné době se nám to nemůže zdát normální a je neomluvitelné, že se něco podobného objevilo v časopise pro mládež, navíc u odborného článku, jehož autor je zkušený šermíř a člověk, jehož si velmi vážím, a který podobnými výroky opovrhuje a s “vražděním” NEMÁ NIC SPOLEČNÉHO.

Pevnost Speciál

Jen velmi nerad se ještě vracím k ožehavému tématu Pevnosti speciál, věnované Pánovi prstenů, která vyšla tuším 13. ledna a je stále v prodeji. Byl jsem k tomu však vyprovokován. V letošní Pevnosti s pořadovým číslem 2 se totiž v listárně, která se mimochodem tváří, jako by si ji vydavatel celou napsal sám (psal ji šéfredaktor, ale zapomněl se podepsat, takže to tak prostě vypadá) a je skutečně hrozně napsaná a směšná (nic proti dopisům, ale pokud jsou pravé, jejich výběr byl velmi nešťastný), vyskytuje zarámovaný článek, vlastně omluva vydavatele, týkající se právě Speciálu, se dvěma divnými dopisy, z nichž ten kladný je vyloženě trapný (jeho autorovi se omlouvám, je-li někdo takový) a záporný končí větou: “Jinak předešlá čísla byla super.”, což hovoří samo za sebe. Jediná pravda je, že v době vydání Speciálu redakce obdržela velmi mnoho negativních ohlasů a že musely vzniknout dva časopisy do poloviny prosince naráz. To, že takové reakce nikdo nečekal, nebo že vše nebylo detailně promyšleno – například prodat se Speciálem stará čísla Pevnosti (podobně jako na Invexu, kde se prodávala za poloviční cenu, zatímco jsme je na mnoha akcích rozdávali zcela zadarmo) – JE NEJAPNÁ LEŽ, stejně jako tvrzení, že si to vyžádali čtenáři. Už samotný fakt, že se vydavatel dodatečně omlouvá čtenářům za příliš vysokou cenu produktu, je zavádějící a v jiných časopisech se s něčím podobným prostě NESETKÁTE, dokonce ani s tím, že by čtenářům psal vydavatel. Prostě se to stalo a záměr se nedá popřít. A pokud začne nějaký časopis navíc takovýmto způsobem rozprodávat stará čísla a hřešit na čtenáře, kteří dají 99,- Kč za tlustého zajíce ve fólii, aby doma zjistili, že nalétli a koupili jen 36 stran o Pánovi prstenů, pohlednici v hodnotě 17,- Kč a tři staré časopisy, které už buď četli, nebo je mají doma jako podložku pod nahnutou knihovnou, znamená to jediné – existenční problémy, nebo chamtivost, snahu vydavatele za každou cenu ještě vydělat na fenoménu Pána prstenů.

Většina toho, co nyní vydavatel prohlašuje o Speciálu, je jen a pouze SPROSTOU LŽÍ a všechny omluvy jsou výmluvami. Sami čtenáři poznali a také do diskusí zmínili, že se ve svých tvrzeních rozchází den co den a tady to vidíme černé na recyklovaném. V závěru tohoto článku totiž mluví o jakési rovnici, která však vychází v jeho podání více méně zvráceně – místo aby časopis rozšiřoval a posiloval, poštval proti sobě kde koho a přestěhoval redakci do nouzových prostor. Vydavatel dosti podivně bojuje o získání dalších čtenářů a všechno popírá, o stagnujícím časopise a ubývání kvality i počtu stran ani nemluvě. Spoléhá snad na to, že si toho nikdo nevšimne? O Pevnosti Speciál trousil již velmi dlouho mnoho bludů a umně se vyhýbal konkrétním údajům, jako je celkový počet stran, cena, jestli má zajištěna všechna práva a kolik za něj tvůrcům (především editorovi Speciálu Ondřeji Jirešovi, jenž většinu z těch čtyřiatřiceti stran zajistil a sestavil) zaplatí. Je trestuhodné, že já sám jsem se o tomto Speciálu dozvěděl jako téměř poslední z redakce a že čtenářům nebylo řečeno nic jiného, než že to bude bomba. Vydavatel dokonce ve vidině vyššího zisku odmítl zaslat Speciál předplatitelům, což je v jiných časopisech naprosto běžné a rozhodl se vydělat i na těch čtyřech stovkách nejvěrnějších. Nebylo však příliš o co stát, přestože samotný magazín byl docela fajn a pro fanoušky byl jistě přínosem, jen ne za tu cenu. Už podle obálky na reklamách (v prosincové Pevnosti ji nahrazoval plakát Pána prstenů) se zdál titulek: “300 stran o Pánovi prstenů a fantasy” nějaký podezřelý a konečný: “250 stran o fantasy (spolu s Pevností přes) + plakáty” to příliš nevylepšil. Rozhodl jsem se raději s Pevností rozvázat pracovní poměr, neboť jsem tušil něco špatného a nechtěl jsem, aby na mě byla hozena odpovědnost za tento “bezvadný” projekt. Proto jsem se na něm raději ani nepodílel, přestože J. R. R. Tolkiena ctím a jeho příběhy miluji a má reportáž z Tolkienconu je toho snad důkazem. Že to ale dopadne takhle, to bych si nepřál vidět ani v nejčernějším snu.

A Pán prstenů nás bude “pronásledovat” dál. Jak se mi doneslo, bylo o měsíc odsunuto poslední číslo Pevnosti věnující se Slovanům, čímž tento seriál i má a Mattyho práce na dlouhodobé koncepci pozbyly smyslu. Březnová Pevnost zahrne opravdu téma Pána prstenů a je mi moc líto, že nám bude tímto způsobem výtvor geniálního profesora Tolkiena opět zošklivován.

Vydavatele k tomuto kroku možná vede jeho bezmezná láska k Pánovi prstenů, což je vidět na každém čísle Pevnosti a hodně lidí to už pomalu začíná nudit. Já si myslím, že tím pravým důvodem jsou zase jen peníze, přeberte si to jak chcete. Nějakou dobu ovšem bude trvat, než se Pána prstenů nabaží všichni čtenáři a dokud budou chtít, pan vydavatel je jím bude stále krmit, i když už nebude mít prakticky z čeho.

Takže se máme na co těšit – redakce nemá díky tomuto vydavatelově rozhodnutí velkou šanci získat kvalitní náplň na poslední chvíli, uzávěrka už byla, materiály ke Slovanům už sice jsou, ale jestli vůbec, použijí se až do dubnového čísla.

Je ostuda, že vydavatel stále může svým časopisem ovlivňovat fantasy chtivou a většinou nedospělou veřejnost a že je mu to za peníze důvěřivých čtenářů dovoleno. Škoda, že se Pevnost již od počátků své existence vydala tímto směrem, zatímco ti, kteří ji skutečně dělají, nezmohou skoro nic.
Jen doplňuji, že mne moc mrzí nepřítomnost pana vydavatele v debatě s tvůrci Pevnosti na právě proběhnuvším Pragoconu, a také to, že si pan vydavatel na mě po návratu z Thajska neudělal čas. Jistě by se mne nějak pokoušel přemluvit, tak jak to umí jen on. Není však jisté, jestli bych se nechal.

Dalibor Tichý, bývalý šéfredaktor Pevnosti

Článek nemusí vyjadřovat stanovisko a postoje Fantasy Planet. Autor textu požádal o uveřejnění na této adrese a bylo mu vyhověno. Pokud má někdo zájem zapojit se do polemiky svým článkem, bude mu to – samozřejmě – umožněno.