Kniha prokletých – Rečková Jana

originální
Knihu jsem zatím nečetl. Proto s opravdovou hrůzou vyslovuji jednu pochybnost, ke které mne svedla dost nadšená recenze – co je na tom, proboha, originálního? Možná je originální kniha – ale pak zřejmě v něčem jiném, než že “neobvyklý příběh začíná bojem s loupežníky…” nebo “v mnoha směrech nezvyklý příběh. Souboje, bitvy, černá i bílá magie”. Někdy by nebylo špatné, kdyby si i recenzenti uvědomili, že i oni jsou odpovědni za to, co říkají.

Re: Ke kritice se nepřidám
hmm treba Steven Erikson – Mesicni zahrady. Zamboch – Dlouhy sprint.

Musím říci, že principiálně nesouhlasím. Sebelepší myšlenky jsou nanic, pokud autor neumí řemeslo a tedy je nedokáže podat…

Myslimže u pí Rečkové byla nejzajímavější kniha Syndrom malé mořské víly. V ní bylo nejvíce radikálních kroků a originálních nápadů. Navíc měla ke své útlosti patřičný švih. Škoda jen, že pí Rečková u tohoto tématu nezůstala a k vytřibenému stylu nepřidala i tolik žádoucí novost.

Jarda Hošek má samozřejmě rovněž pravdu. Snažil jsem se vypíchnout důležitost řemesla, protože je podle mě základní. Asi jako by zeď měla být rovná a bota nepropouštět, než na ně začnete klást nějaké další nároky. Říkám to i proto, že zvlášť u nás je mezi částí začínajících autorů rozšířeno (podle mého názoru) mylné přesvědčení, že nejdůležitější je “psát ze sebe”. Ale když chce člověk oslovit široké publikum, je třeba o hodně víc.K samotnému tematu kvality knihy se nebudu vyjadřovat, poněvadž jsem to učinil již tím, že jsem ji vydal… 🙂

No, alespoň čtenáři mohou vidět, že ani autoři, kteří jsou vnějškově považováni za známé a možná i slavné (já bych se tedy Kulhánka ani Žambocha za mistryně české fantasy neodvážil označit), nemají rovněž na růžích ustláno. Ale jako nakladatel můžu jen tak na okraj poznamenat, že ani jeden z textů, o nichž se zmiňuje Jana Rečková jako vydaných v Mlocích a v Kočasu, neměl potřebný rozsah, aby vyšel jako samostatná kniha…

To je možná jeden z důvodů, proč pak dochází k “nastavování” textů, a ředění obsahu…taková novelka samotná když vyjde v knižní podobě, to se asi moc neprodává, je jiný trend,ne? Mám osobně pocit, že třeba povídkové sbírky se teprve dostávají do obecného povědomí, ale je to škoda, protože na románových cyklech čtenář může akorát pozorovat vývoj autora,odstraňování nevhodných postav,opakování témat,díry v souvislostech…:-)Z pohledu fanouška to opravdu vypadá, že nejuznávanější a nejlepší jsou ti co jsou nejvíce na očích, což je prostě omylem naší doby…a originalita-měli by se zamyslet především ti, co utváří názory mas, a v našem případě vyloženě porotci Mloka,co je vlastně neotřelé,na Drakobijcích se mi velmi líbí, že se dotýkají i sousedních žánrů a”diskriminací”novot rozhodně netrpí.V Čechách je každý nakladatel pomalu hrdina:-)

Noiře:
Děkuju za chválu… 🙂 Ale trochu se mýlíš v tom, že by autoři svá díla natahovali nějak záměrně kvůli tomuhle. Někteří se prostě rozepíší do větších celků a dělá jim spíš problémy přestat…

A jestli se to fakt nevyplácí, co takhle vydávát dva tří noveloromány v jedné knize, mylsím, že za pokus by to stálo.

To Noira: tak pardon, možná to Vrbenská kapku přepískla, to je takovej její styl, vona prej přehání, i když doma koření polívku, ale třeba mě se to taky líbilo. Četlo se mi to fakt dost dobře – to je prostě individuální záležitost :-)). Jináč plně souhlasím s Michaelem – vydávat u nás krátký věci je vo hubu a povídkový sbírky taky dvakrát neberou.

No, vzhledem k tomu, že zrovna probíhá uzávěrka přijímání povídek do soutěže, tak si asi ještě nějakou chvíli počkáš… :-). Ale obecný trh je bohužel jiného názoru a sborníky fakt moc nejdou.

Askaelovi
Doktorát z lingvistiky po tobě nikdo nechce, ale kdyby sis promrskal vyjmenovaná slova po P, aspoň mně bys udělal radost…

Konečně jsem si udělal čas a přečetl si tuto knihu, jako že na mě čekala tak měsíc dva ve vitrínce. Hodnocení mluví samo za sebe, když řeknu, že knihu jsem přečetl jedním dechem, což se mi v poslední dobou zas tak často nestává, vlastně skoro vůbec. Svým prostředím mi kniha připomíná Podvržence od Zeleznyho.Jen doufám, že nevýjde druhý díl, protože by podle mě, jak u druheho dílu o rytíři Chastovi neměl už co říci. Jinak ale bravo!

Co na té knížce je?
Já to tady asi píšu s křížkem po funuse, už se asi nediskutuje, ale řeknu jedno – tahle knížka určitě není dokonalá, ale má jednu velkou výhodu. Má duši. To se třeba o Žambochových knížkách říct nedá, račte prominout. Ta knížka má něco (kousek z toho), co měl první díl Pána prstenů (knihy!), ale čehož se ani Tolkienovi do dalších dílů pro samé “světodějné” události už moc nevešlo.

dodatek
Tak jo, přečetl jsem to, a dost se mi to líbí. Je to tak pěkné, že si to zasloužilo lepší recenzi… která už naštěstí tak vyšla. Takže je vše OK.

Ehm, tak nějak mi nedochází, co na té Knize prokletých všichni vidíte. Faktem sice je, že se to (docela) dobře čte, ale to je na tom asi tak všechno pozitivní. Jinak je to schématické, totálně předvídatelné, dětinsky naivní a vzhledem k příběhu i nepatřičně dlouhé. Právě i ten příběh se mi nějak nezdá. Jaksi mi v této knize od Rečkové chybí nějaká ústřední dějová linie, nějaký cíl, nějaký středobod, motiv všech událostí a konání jednotlivých postav. Je to taková uměle nastavovaná kaše bez nějakého ucelenějšího dějového pouta postrádající jakékoliv věrohodné zacílení. Je to takové vyprávění z fantaskního světa od ničeho k ničemu. I když tady se přiznám, že nejsem tak úplně správným soudcem, neb na konci ještě nejsem, zbývá mi asi 150 stránek, nicméně mám upřímné pochyby, jestli to vůbec budu ještě dočítat, poněvadž s tím, co jsem řekl v předhozích řádcích, samozřejmě souvisí neustále stupňující se nuda a absence jakékoli chuti příběh nadále sledovat. Taky ty ilustrace Jany Kvardové jsou předmětem mé kritiky. Ty jsou tak infantilní, až se to na nich stydím na veřejnosti otevřít. Možná, že trpím nějakými těmi předsudky, ale přesto si myslím, že vydavatel mohl rozhodně zvolit lepší obrazový doprovod. I když abych byl upřímný, ony tomu příběhu docela i odpovídají. I ten je takovou pseudopohádkou. Ale pak mě trochu uniká, pro koho je ta kniha vlastně určená. Pro malé děti asi ne, toho “temna” a “erotična” je tam pro ně přeci jen příliš. A pro starší, o tom taky pochybuji. Alespoň mně ta bezbřehá naivita celého příběhu nezměrně vadí. I když, jak vidím ty kladné reakce tady na fóru, tak to nikoho nijak zvlášť neobtěžuje, nebo ji snad vůbec nevnímá. Já nevím.., asi nejsem ten správný hard-core fantasy čtenář, který bez jakýchkoli pochyb konzumuje jeden více či spíše méně kvalitní titul za druhým (jinak je mi 22 a intelektuály, hlavně akademiky rozhodně nemusím, to jen tak na okraj pro případné rejpaly). Ještě k těm ilustracím. Ta na obálce od Zdeňky Bouškové je skvělá. Žel, o to je ten kontrast s Kvardovou ještě větší. Ještě si nemůžu odpustit jednu věc. To vítězné tažení do severních zemí s necelými dvěmisty (třebas v berserku) vojáky proti zmiňovaným (určitě mnohem početnějším) hordám seveřanů se mi moc věrohodné nezdálo. A podobných nelogičností je tam víc. Tohlo to můžu akceptovat tak max. ve filmu, ale v knize, to určitě ne. Přesto přes všechno, co se mi na této knize nelíbí, se to dá docela v pohodě číst. I když ani v tomto aspektu nejde o nijak zázračný počin. Hlavně ze začátku mně ty věty k sobě nějak moc nešly. Ale dosti toho, číst se to dá, otázka zní, zda to někomu stačí nebo ne…. Já si radši hodím Stephena Kinga a jeho Čtyři roční doby. Už se na ně těším….snad mě nezklamou :-)).

Se shadow souhlasím určitě aspon v jednom bodě.Ty ilustrace se mi také nelíbí.Ale kniha se mi moc líbila.