Vyšel již třetí román populárního spisovatele Miroslava Žambocha, který je o dost kontroverznější, než jeho předešlá díla. S jeho hlavním hrdinou jsme se již jednou setkali v epizodní roli, tentokrát sledujeme jeho příběh.
Ti z vás, kdo byli na Bohemiaconu v roce 2000, si možná vzpomenou na osamělého človíčka, sedícího u stolečku před hlavní aulou a prodávajícího knihu Poslední bere vše. Jeho nabídku jsem se zájmem prozkoumal i já. Kdo to má být, ten Žamboch? Můj sklerotický mozek si toto jméno bohužel nespojil s kvalitními povídkami, otištěnými v Ikárii, a tak jsem si knihu nekoupil. Místo toho jsem prohloupil a pořídil si poslední díl trilogie od Františky Vrbenské, což byla velká chyba, neboť ta kniha v té podobě prostě nikdy neměla spatřit světlo světa. Sbírku povídek Poslední bere vše jsem si přečetl až později a byl jsem nadšen. A když rok nato vyšel román Na ostřích čepelí, byl jsem rovněž spokojen. Ale další Žambochovy knihy už ve mně velké nadšení nevyvolaly, jelikož se mi zdálo, že autor až moc rychle zapadl do vyjetých kolejí a že vlastně opakuje pořád to samé. K dnes recenzované novince jsem proto přistoupil spíš s nedůvěrou.
Inzerát: Hledám hrdinu. Podmínkou je vynikající fyzická kondice, mistrné zacházení se všemi zbraněmi, znalost alespoň tří jazyků, maturita, lépe VŠ diplom. Zn: Pouze abstinent a nekuřák
Věcí, jež mi vadila na pracích Miroslava Žambocha asi nejvíc, byla určitá “papírovost” hlavních hrdinů. Výše uvedený inzerát samozřejmě hrubě přehání, ale jeho hrdinové byli prostě příliš “multifunkční”. Hlavní hrdina knihy Bez slitování je naštěstí jiný. Bakly, jak se jmenuje, je bývalý gladiátor, skvěle ovládající zbraně (jak jinak), bystře uvažující a za svým cílem tvrdě jdoucí člověk, ale žádný inteligent – jeho vzdělání skončilo u čtení a psaní. O jiné lidi se nestará, přátele nemá, ženy si výhradně kupuje a jeho jedinou starostí je sehnat dost peněz pro jakýsi záhadný, ale pro něj nesmírně důležitý účel, který vám teď nebudu prozrazovat. Pro jejich získání je schopen udělat doslova vše, s oblibou se nechává zaměstnávat na ty nejšpinavější práce, vyžadující zkušeného bojovníka. Je to tedy tvrďák, ale celoživotní prolévání krve ho silně poznamenalo a on se často v noci probouzí na prostěradle mokrém od potu i lecčehos jiného. Depresím se brání konzumací velkého množství alkoholu, pije skoro jako Jakub Vandrovec a vybírá si ještě méně než on. Člověk s jeho reputací pochopitelně nemá o práci nouzi a poslední zakázka, kterou dostal, nevypadá nijak zvlášť složitě. Doprovodit do města Cevin účetního a v případě potřeby ochránit syna zákazníka by neměl být problém. Ovšem situace se začne rychle komplikovat a potíže se hrnou jedna za druhou. V Cevinu zuří válka gangů a ještě se kolem motají čarodějové a nindžové, což dohromady tvoří velice výbušný koktejl. V takovém prostředí se Bakly cítí prostě jako ryba (nebo spíš žralok) ve vodě. Ve velmi krvavé a bahnité vodě.
Dobrá, hlavní hrdina se podle mého soudu docela povedl a tím je napůl vyhráno. Ani děj není špatný, problém vidím spíš v tom, jak je podán. První (větší) část knihy mi spíš připomněla přepis počítačové hry. Hlavní hrdina má hlavní úkol a navíc plní další, nepovinné “subquesty”. Pokud znáte hry jako Baldurs Gate nebo Fallout, víte, o čem je řeč. Ve hře to není špatné, ale jako kniha celkem slabota. Až později se děj pořádně “rozjede” a dostane ty správné grády, objeví se první nepříznivý zvrat osudu a Bakly se musí opravdu snažit, aby si své peníze vydělal. Neštítí se proto přijmout ani tu nejkrvavější a nejpochybnější práci. A tady bych měl další výtku, i když je popravdě jen moje osobní a jiný člověk to asi uvidí jinak. Žamboch v této knize často těží z takzvaného žánru noir, jenž nejvíce proslavili Chandler a Hammett. Autor si od nich vypůjčil některé rekvizity a co si budeme povídat, použil je dost vynalézavě. Vadí mi spíše ideové vyznění. Hrdina v knihách žánru noir je člověk, který se snaží bojovat za spravedlnost, i když prostředky, které je nucen někdy využít, nejsou úplně v souladu se zákonem. Raději však využije svůj vtip než zbraň. Je to prostě člověk, díky němuž je svět lepší. Nic z toho ale o hlavním hrdinovi této knihy neplatí. Bakly se stará výhradně sám o sebe, zločin mu nevadí, utrpení jiných ho nechává lhostejným a násilí je jeho první a nejoblíbenější metodou. Na konci se sice trochu mění, ale na situaci nereaguje pokusem o nápravu, nýbrž útěkem do ústraní. Postavy, které v této knize projeví jen náznak empatie a zájmu o problémy jiných, většinou umírají, přednostně VELMI nepříjemnými způsoby. Zvláštní vyznění…
Jako bod k dobru bych uvedl, že autor se trochu mírnil a čtení není (duševní) koupelí ve vaně s krví. Násilí je sice dost, ale není tak patologické, jako v knihách Jiřího Kulhánka. Zaráží mě ale nedostatek spisovatelských ambicí. Žamboch zvládnul řemeslo a píše jednu knihu za druhou, nějaký velký posun vpřed se však nekoná. A to mi u autora jeho tvůrčího potenciálu připadá smutné. Námitka, že to tak chtějí čtenáři, neobstojí. Ti dostanou, co autor napíše, a jak dokazuje příklad Pratchetta nebo Sapkowského, jsou s to změnu k náročnějším věcem akceptovat. Ještě něco k obálce knihy: ta suverénně zvítězila v mé neoficiální soutěží o co největší počet vyobrazených centimetrů čtverečních nahého ženského těla v poměru k velikosti potištěné plochy… Milan Fibinger se opravdu snažil.
Jaký je tedy můj výrok? Je to dobré akční počtení, ale nic moc navíc. Kdyby to byla první kniha, kterou jsem od Žambocha četl, tak dám o bod navíc, ale za těchto okolností ne. Hlavně, že je spisovatel spokojen, vydavatel si mne ruce a čtenáři… Jak se to líbí čtenářům? Váš názor by mě docela zajímal.
Bakly
Mne se to teda libilo skoro tak jako Na ostrich cepeli, ktera u mne zatim vede. Jen tak dal.
Přidávám se k Tadeášovi. Mám pocit, že autor téhle recenze dost nepochopil “vo co gou” 🙂
reenze
Tak nevim, podle mého názoru je to další skvělá ukázka autorova stylu. Je to drsné, dalo by se říci až drsně nerealistické, ale Žamboch je asi prvním z českých autorů klasické fantasy, který píše konkurence schopné knihy! Jen tak dál. Jeho velkou výhodou, je podlé mého názoru zmenšené dávkování magie a tak si jeho knížku s chutí přečtou i ti, kteří fantasy, právě kvůli přemíře všech kreatur (počínaje Elfy – Nezabíjete mě za toho přirovnání napadli mě jako první, Feistovi, Tolkienovi a těm dalším se velice omlouvám 😉 a akčních efektů vystřižených z dílem Hollywoodských grafiků :, nesnáší. Myslím si, že autor recenze je trochu zvyklý na fantasy díla autorů Brookse, Eddingse, kteří hlavního hrdinu vykreslují jako zbožnost samu a jejich příběhy jsou pouze Bílá a černá.Žamboch prostě trošku posunul barevné spektrum – odstínů černé je totiž nekonečno ;o)Pavel “ghostik” Koutskýhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
NIC
Ne, Brookse ani Eddingse nečtu, bez obav:-). Šlo mi spíš o to, že hlavní hrdina je už natolik vyšinutý, že mu prostě nedokážu fandit.Jenže to může být jen můj názor a ostatnám se asi líbí. Popravdě, hlavní hrdina je to na téhle knize to nejzajímavější, děj je celkem standartní, nic nového pod sluncem. Napsané je to dobře, o to nic. Co asi Míra Žamboch vytvoří přiště? Už mi běhá mráz po zádech:-)
Re: reenze
No s Ghostikem bych nesouhlasil Zamboch kdyz chce tak, dokaze nadavkovat magii ze se z toho de hlava kolem i ze zkuseneho fanatsyctenare. Vyz. povidka Svět se s nikým nemazlí (ktera je na tomto webu), kniha Posledni bere vse nebo nebo vynikajici kniha Serzant.
čte se to fakt dost, dost dobře. kouzelný jsou ty současný reálie…ale nějak to beru.
Re: Re: reenze
Zdravímmyslel jsem to spíše tak, že v případě Žambocha nestojí příběh na magii, nebo jinak, Žamboch spíše využívá magii jako koření do pokrmu, rozhodně na tom nestaví knihu. Když vezmu napříkald seržanta, tak kdyby jste vypustil magii byla by to ta samá kniha, akorát namísto magicky poháněných strojů a kouzelnice, která ovládá jeden “ostrov” civilizace, by se dala vzít jakýkoliv válečný konflikt z 20. století, ale příběh by byl stále stejně zajímavý. Naproti tomu, když z Feistova Mága odženete magii, nezůstane nic a přitom je to tak výborná knížka (četl jsem ji už tolikrát, že bych ji mohl recitovat ;o). Když u tohoto srovnání zůstanu tak při čtení nemusíte tu magii vůbec vnímat, namísto toho u Mága by jste tu knížku vůbec nepochopili, ale HLAVNĚ neužili! Když jsem psal, že Žambocha si mohou v pohodě přečíst i antifantasy čtenáři, vycházel jsem z vlastní zkušenosti. Na ostřích čepelí jsem půjčil známému, který má rád historii, ale příčí se mu vše, kde se to hemží draky, nezničitelnými rambo/anděly 😉 a spoustou světelných efektů. No prostě ten kalsický případ člověka, kterého nikdy nepochopím. Vzal si ode mne tu knihu s docela despektem, nicméně světe div se, po přečení byl velice spokojený, říkal mi, že se to hodně blíži realitě a ani by to do Fantasy nepočítal…Jsem se zase rozepsal sákriš :)Mějte se fajnGhostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
no já jsem eddingse a Brookse četl. eddings je prostě pohádkář :o) dobro a zlo naprosto oddělit, aby každý hned věděl koho má nenávidět a koho milovat. Sparhawk je prostě klaďas se vším všudy ;). Jen mě mrzí jak moc se nechal inspirovat Tolkienem. Ale budiž. Co se týče Brookse tak to je děs běs, ale asi to bude způsobeno českým překladem. nevím ale pokud je v jednom díle hlavní hrdiny ON a ve druhem ONA je něco v nepořádku 😉 hrupki už nepočítám vůbec. V originálu je to lepší, ale pořád není brooks můj vkus. Co se týče záporného hlavního hrdiny, tak si myslím, že je to jen dobře, btw to abyste počítali na prstech jedné ruky, kolik je vlastně obecně knih, kde je hlavní hrdiny typickej zaporák a ještě aby na konci vyhrál. Třeba právě toto chtějí čtenáři. Když je příběh a atmosféra dobře postavena, budete fandit třeba i zápornému hrdinovi a zlomyslně se smát, když mu ty jeho intriky vyjdou ;o). Například nejnovější remake Šakala (W. Bruce), nevím jak vy, ale já jsem na konci proklínal toho magora co mu rozbil tak krásnou hračku na dalkové ovládání – no přiznám to prostě jsem fandil záporákovi ;o)Ghostikhttp://www.ghostik.comhttp://www.ghostik.com
Pro Iva
Jen sjem zapomněl doplnit, že samozřejmě máš právo na svůj názor to jsem nepopíral :o). BTW ty jsi autorem recenze a recenzi chtě nechtě bude vždy subjektivní názor 🙂 no a my čtenáři jediné co můžeme je ti do toho remcat ;o))Ghostik
Kniha se mi docela libila a se zacatkem recenze (a hodnocenim) souhlasim i ja. Taky mi to zacina pripadat lehce stereotypni. Tu tvoji osobni vytku neberu, tohle mi nevadilo. Sam autor priznava, ze se nechal inspirovat Hammetovou Rudou zni. A za nejlepsi porad povazuji Dlouhy sprint
2Ghostik: ty posledni Zambochovy Romany na magii staveny nejsou to je pravda, ale jak uz nekdo rikal precti si neco z jeho puvodni tvorby viz. Dlouhy sprint, Temna trilogie, Posledni bere vse a uz zminovana povidka Svet se s nikym nemazli, ktera se mi z povidek libila snad nejvic, takova dobre uchylna :)). Temahla povidkama si me Zamboch ziskal a byl bych rad kdyby se k podobnemu stylu jeste nekdy vratil.
Hmmm…
NIC
To je škoda
Žambocha sleduju…zahraju si trochu na vykladače jeho díla:začíná to trochu vypadat, že se okoukává-hrdina-mladý,drsný (šlechtic),povolání někde mezi zabijákem,lovcem a hrdinou,ovládá všechny zbraně,má úspěch u žen…mám pro tenhle trend sofistikovaný pojmenování “Bond fantasy”-ale on si v charakterizaci postav prostě nelibuje, jde mu hlavně o děj, rytmus dá se říct..
Překvapilo mě tu v komentářích hned několik věcí 1. Mně se vůbec Bakly nezdál být zápornej hrdina. Nakonec spíš “tragickej hrdina” 2. Nezdá se mi, že by postavy byly málo charakterisovaný. Dokonce se mi někdy zdají tak složitý, že si to musím přečíst dvakrát, než mi dojde, kdo ten člověk vlastně je a proč to dělá. Každopádně to asi bude hodně záležet na věku čtenáře. Protože jak řekl ghostik, tohle jsou knížky pro dospělé a chybí jim rozdělení obvyklé pro klasickou fantasy černá-bílá. Ale každý máme právo na vlastní názor.
Zamboch
CO se tyce povidek Svet se s nikym nemazlí, dlouhy sprint a temna trilogie jsou fajn. Je pravdou ze Zambochovi povidky jsou super, mozna to bude jeho smer. Nechame se prekvapit. Ale Noira ma pravdu, je fakt, ze v poslednich romanech je hl. hrdina vzdy vseumel :o)) Ale na druhou stranu dokaze pokazde necim prekvapit coz je fajn. Nemyslim si, ze by se Zamboch nevyzival v charakteristice hl. hrdiny, jak rikal Pet naopak on charakterizuje postavu v prubehu cele knizky, coz je fajn, nikdy nevite jaky je hrdina dokud si neprectete celou knihu. Tohle prilis mnoho autoru nedela, vemte si napriklad Prattcheta (vim, ze to neni zrovna nejlepsi srovnani, ale postaci). V jeho knizkach se povahu, vystupovani a celkovou charakteristiku dozvite hl. hrdiny, ale i ostatnich postav, hned v uvodu do deje, takze Vas v prubehu knihy nemuze hl. hrdina svym chovanim prilis prekvapit. Nechci vypadat, jako bezmezny obdivovatel tvorby Zambocha, ale musim uznat, ze rozhodne ma kvality zahranicnich autoru, coz se o skoro zadnem spisovateli fantasy literatury v Cechach rici neda. Btw vedeme tady debatu nad tim, jak autor pise sve povidky a romany, ale urcite by nam pomohlo, kdyby zasahl primo pan Zamboch :o) budeme doufat, ze je jesitny a cte recenze na sva dila a k nasi diskusi se vyjadri ;o))Mejte se a dobrouGhostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
Omluva
Prosim omluvte styl, jakym jsem napsal posledni prispevek, tolik preklepu jsem jiz dlouho neudelal, asi bych si mel jit lehnout :o)omlouvam se vsem. Doufam, ten prispevek pujde pochopit 🙂
Jistě, že jsem ješitný! A sleduji tuhle diskuzi 🙂 Ale necítím potřebu svou knihu obhajovat nebo vykládat…To už je jen na vás, na čtenářích.
Jasně, Bakly není typický zločinec. Spíš případ pro psychiatra. Zločin v literatuře nebo filmu je úplně v pohodě. Učebnicový příklad= série Kmotr, nebo třeba Pulp Fiction. Tam fandíte hrdinům a nevadí vám, že dělají různé ZAJÍMAVÉ věci jiným lidem. Kšeft je kšeft:-).
Mira – tak prece jsem se dockali ;o))Jo Ivo, V Pulp Fiction ani nejde fandit nikomu kladnemu, ona tam nikdo takovy ani neni. Tedy snad az na tu hnusnou francouzku co ji Willis rika Lizatko ;o), jenze tu bych za ty zku*veny hodinky asi fakt zabil :o))
ivo : Pro psychiatra ??? On sakra dobře ví, co dělá, a ví taky přesně, proč to dělá. Mám obavy, že je normálnější než většina z nás 🙂
Obdobna mira netolerance, bezpaternosti a bezohlednosti uz je pripad pro psychiatra. Ovsem pouze v dnesni dobe. Ve stredoveku to byla casto jedina moznost, jak prezit zavinene i nezavinene problemy. Kdyby bakly nebyl povahou takovy, jaky je, a spolehal jenom na svaly, skoncil by uz davno na hranici. Tento roman je pro mne “nic vic” nez zajimavy psychologicky roman s netradicne (na psychologicky roman) velkou porci deje a akce.
Naopak, Bakly je až moc dobrej, chtělo by to, aby se na Nikitu vykašlal, či ji zabil- nebo alespon sebe..snad příště
Me charakteristika Baklyho prisla normalni, proste se starat sam o sebe, ani nemel moznost na nikoho spolehat. Jo a taky jsem cekal, ze odkrouhne toho barona se synem, aspon ja uz bych to udelal bejt Baklym :)) a ten konec mi pripomnel Gemmellovy konce.Jinak Mira napsal vybornou povidku Vulhelf, muz s cejchem v nove Pevnosti, hodne dobra povidka s peknym napadem, cetl nekdo?
Hm, nesouhlasím s argumenty uvedenými ve článku, ani spojováním jednotlivých logických souvislostí. Současně je to však článek, který vzbudil diskuzi a jeho autor nehlásal své pravdy z pozice vyvýšeného arbitra, nýbrž odvozoval, což je mnohem víc, než zvládá valná většina kritiků, recenzentů z naší fantasy/scifi domény na kterémkoliv netovém serveru. Víc takových úvah, myšlenek a následného potěšení z diskuze!
Diskuse
Naprosto souhlasim s panem C, podle me je docela nesmyslne (i kdyz nejjednodussi) recenzovat knihu, jen ze subjektivniho nazoru, kdz vznikne takovato diskuse a nakonec se z ni vytvori strucny zaver, tak tento zaver bude mit skvelou hodnotu pro potencionalni kupce, rozhodne bude tento nazor vice objektivni nez recenze jednoho recenzenta. Pravdou je, ze bez dobreho zacatku by tato diskuse nevznikla a tak, i kdyz s recenzentem opravdu nesouhlasim, musim mu podekovat za jeho clanek :o)) Jak rekl mistr “C” Vic takových úvah a myšlenek.Ghostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
to romison
Jo, koupil jsem si kuli Vulhelfovi Pevnost. Je to velice zajimavy napad – litajici kupa hub v kralovstvi cechu…
2Tadeas
jo jo :))
2Mira: Jen piš takhle dál, je to zupa :).Když se četl fanouška, tak sem si lehce ubreknul na konci.Ten zavěrečnej boj jak tam sou všichni spolu je nádhernej.
Můj soukromej názor
Já si myslim že kniha je to dost dobrá. Má klasickej Žambochovskej konec. Dobře se čte a hrdina neni zas tak vyšinutej když to srovnám třeba s Warhammrem. Jo a nezapomeňte na skvělej vobal :-)).
jo 10 a pul bradavek, no neber to :))
Knížku jsem dočetl teprve teď a rád bych se autora této recenze zeptal, jestli tuhle větu : “Je to dobré akční počtení, ale nic moc navíc” myslel vážně. Jestli ano, doporučil bych mu četbu pohádek případně harlequinek – ty jsou jednodušeji pochopitelné a vhodné i pro něj.
abych pravdu řekl byl jsem zklamán. Po Na ostří čepelí jde vůbec autorův styl z kopce. u povídkové sbírky to chápu, protože vznikly pravděpodobně ještě před románem a tak autor byl méně vypsaný. U seržanta jsem oželel některé díry v textu, protože ten příběh (a zvlaště konec) je opravdu skvělý. Ale poslední kniha byla pro mě zklamáním. Prostě některé věty jsou neúplné a kostrbaté a škaredé, zkrátka u tohoto díla nevidím pečlivou propracovanost, kterou jsem si chválil u Na ostří čepelí. Myslím, že se autor, nebo vydavatelství snáží až příliš rychle produkovat další a další knihy. A proč né? Knížky se prodávaj, čtenáří moc nebrblaj protože ví, že Žamboch je jeden s nejlepších českých autorů a nechcou si ho nasra, takže jsou všichi spokojeni. Já ale moc dobře vím, že pán Źamboch umí psát líp a myslím, že on to ví taky. Den dva potom jsem četl Knihu prokletých od Jany Rečkové a musím říci, že zvláště ve vypravěčském stylu a propracováním je o třídu výš. A šmitec
Jo. Dlouhý sprint:Bez slitování 100: 0
Zdravím,Já bych hned Mirka neodsuzoval. Dalo by se preci rict, ze teprve zacina. A na to, ze je to ¨teprve prvotni tvorba je zatracene dobra. Jista obcas se v textu objevi, sem tam nejaka vec, ktera oku prilis nelahodi, ale je jich nastesti minimalne. Skutecne budme radi, ze tu mame dobreho spisovatele Fantasy, vzdyt nebyt Zambocha a Kulhanka tak se budeme muset spokojit s obcasnym vykrikem do tmy v podobe ne prilis povedenych romanu a ceska fantasy tvorba bude pouze o povidkach. Mirek Zamboch toho skutecne mnoho zatim nenapsal, kdyz nebudu brat v potaz povidky, ma na konte 4 romány a všechyn čtyři velmi velmi úspěšné. Je to pěkný úspěch. Když se podíváme do zahraničí tak velká většina známých fantasy spisovatelů, měla před svojí první debutní knihou za sebou dráhu úspěšných žurnalistů, publicistů, nebo kritiků a skoro každý z nich napsal svoji první knihu až v pokročilém (no před smrtí to nebylo uznávám 🙂 věku, kdy měli již načerpáno mnoho zkušeností. Sicco já si myslím, že Mira Zamboch dokáze psat lepe, protoze kazdou knihou se spisovatel uc, takze se toho jeste stoprocentne dockame, vzdyt ma cely zivot pres sebou… :o)Mejte se fajnGhostikhttp://blog.ghostik.comhttp://www.ghostik.com
No víš, sicco, když se ti tak strašně líbí ukecaná Rečková, tak už se ničemu nedivím a doporučuju ti nečíst knížky pro dospělé!
kamilovi
Jen tak mimochodem jesli považuješ Žambochovi knihy za tvorbu pro dospělé, taky jsi asi moc nevyrostl?
Kupodivu ( teda asi pro tebe kupodivu) považuju a nejen já. Neznám totiž žádného dospělého v mém okolí, který by s uspokojením četl, například Rečkovou. Ale zato znám sečtělé dospělé (a to dokonce nejednoho), kteří Žambochovy knížky čtou, líbí se jim a co je důležité – rozumí jim. To se ale o tobě rozhodně říct nedá. A navíc tahle diskuse je dost zbytečná, protože ty to nepochopíš. No, možná za pár let …
siccovi
Zdravím,tak ti nevím, ale zdá se mi jako krajně nesmyslné srovnávat Rečkovou s Žambochem, je to skoro jako neba a dudy. Ale i když máš v plánu srovnávat, tak dobrá, pak ovšem Rečková prohraje, její styl vyprávění je příli rozvláčný a takový “dětský” Souhlasím s tím, že Žamboch je spíše pro starší část čtenářů, ale ho ale nesrovnávej s Rečkovou.”Jen tak mimochodem jesli považuješ Žambochovi knihy za tvorbu pro dospělé, taky jsi asi moc nevyrostl? ” – to bylo trochu silné nemyslíš? docala by mne zajímalo jak jsi na toto přišel? Můžeš mi sem na forum hodit info? DíkyMějte se fajnGhostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
ghostikovi
Vždyť já jsem nic nesrovnával. Já jsem jen na závěr hodil tvrzení za kterým si stojím. Jo a nějak jsem nepochopil citaci svých slov ve tvém příspěvku. Jestli jde o ten překlep s otazníkem, zkus si tam představit tečku a ta věta ti dá taky smysl.Jestli jde o obsahovou stránku věty, možná se mužem přít o definici slov “knížky pro dospělé.” Víš já se na to dívam asi tak, že “kniha pro dospělé” ti má dát něco víc než jen dobrý příběh. Taková kniha má podle mě rozšířovat a obohacovat vypravěčský styl, psychologii postav, obzory myšlení a tak dál. Zkrátka po přečtení takové knihy člověku zůstane tepot v hlavě a řekne si, “páni to byl ale nářez.” Něco takového ve scifi a fantasy podle mých zkušeností dokázal třeba Sapkowski, Dan Simons, Asimov a některé povídky některých autorů. Víš proto nepovažuju knihy Žambouchovi ani koneckonců knihy Rečkové zkrátka skoro všechnu scifi a fantasy za tvorbu pro dospělé. No nic naždár
siccovi
Zdravim,skutecne mi slo o obsahovou stranku te vety. Kdyby jsi to takhle pekne vysvetlil, hned v tom prispevku tak bych se neozval :). Na druhou stranu by podle tve definice nezapadaly do knih pro dospele i knihy, ktere jsou skutecne psany pro starsi publikum, de facto velka vetsina beletrie, by pak nebyla pro dospele. Protoze hlavnim cilem velke vetsiny techto knih je snaha o poskytnuti odpocinku od reality, samozrejme je super, kdyz autor dokaze skvele rozvest psychologii postav, nebo ti rozsirit obzory (napriklad popisem vzdalenych kraju), ale porad a hlavne pujde o to pobavit, nebo jeste lepe zabavit.Co se fantasy literatury tyce, podle meho nazoru je velkym aspirantem na oznaceni autor pro dospele treba Feist v svych zpusobem i Gemmell a samozrejme jak jsi rikal Asimov a Sapkowski.Mej se fajnGhostikghostik@ghostik.comhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
Musím se přiznat, že definice vašich knih pro dospělé mě zaujala. A ráda bych k tomu dodal ještě něco : Jestli jsem to dobře pochopila, označení knihy za “dospělou” znamená, že v ní je ještě nějaká “spodní” rovina, která není jen “pustým dobrodružným příběhem”. Pak ale vzniká jeden problém – kniha třeba JE pro dospělé, ale já jako člověk nejsem dospělý a tuhle rovinu nevidím. Mně se stávalo poměrně často, jak jsem se od věku ranně pubertálního prokousávala literaturou, že některá knížka mi “došla” až časem. A pokud jde o “dospělé autory”, mám dost jiné mínění. Ze zde zmíněných bych souhlasila jedině s Gemmellem. Sapkowski mi přijde hodně dětský a naivní a dost mi překvapuje, že se líbí ( mluvím ted o jeho románové sáze). Feist … no to je typická pohádka, kterou si čtu, když potřebuju večer se nějak uklidnit čtením jednoduchých příběhů před spaním. Asimov – to je dost “odlidštěná” scifi a po psychologické stránce mi přijde dost jednoduchá a nevěrohodná, nicméně přečtu si ho ráda. Danem Simmonsem jsem nebyla schopná se prokousat, a tak nemůžu soudit.Přeju všem hodně dobrých knížek na čtení 🙂
pro V:
Definici neni nase, ale Siccova :)Feist se podle meho nazoru docela prokousava psychikou svych postav, ano je to Epicka fantasy, jde vzdy o zachranu sveta jedincem, nebo mensim poctem osob :)), ale rozhodne si myslim, ze jeho postavy jsou propracovane, alespon tedy ve vetsine del. Mozna je to zaujeti, protoze mam Feista hodne rad, ale kdyz to srovnam napriklad s Eddingsem, kde jiz dopredu vime ze hlavni hrdina je Hezkej silne chytrej blondak 😉 a zaporak je hnusnej, slizkej, atd, je to velky velky rozdil. U Feista se postavy dejem vyvyjiji, meni se rozdeleni stran dobra a zla. Proste kniha ma nekolik odstinu sedi a ne jako v prikladu Eddingse pouze tu Bílou a Černou…Ale jak říkám, je to jen můj názor, každý to můžeme brát jinak. Jinak díky moc za názor :o))Měj se fajnGhostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.comP.S.: for all: Sháním knihy od Eddingse, potřebuji ho nakopletovat, kromě knih Tamuli a těch co je předcházejí, nemám nic :o) Takže mi chybí skoro celý. Kdyby jste někdo měl zájem odprodat jeho knihy, dejte určitě vědět. Dále beru skoro vše od Gemmella. Feista už mám celého, ale kdyby jste někdo měl Mága I. Beru ho taky, páč můj Mág I. je faakt salátové vydání. Díky
Na podzim by snad mel vyjit Mag v novem vydani.
for Ondra
Diky za info, snad se Wales rozhoupe 🙂 Ale bude dobre pozorovat rozdil cen, Mag I. stal ve sve dobe 149.- takze ted to vidim tak na 269.- :o)))
Jak je vidět, každý na to má jiný metr. Mě osobně se třeba zdá Žamboch stereotypní, ukecaný, a moc zahleděný do sebe, na rozdíl od Rečkové, jejíž styl mi přijde víc svěží. Ovšem já jsem “kacíř” a příšerně jsem se nudil i u Kulhánka… Žamboch se sice snaží být “drsňák ze života”, jenomže je to taková virtuální drsnota. Sapkowski je mnohem věrohodnější. A že je Zaklínač pohádka? Já teda nevím, ale fantasy JE pohádka (akorát že není pro děti do 10 let)! Můžeme se o to přít, můžeme o tom diskutovat, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat… 🙂
Jo, máš pravdu. Já jsem Rečkovou byla schopná přečíst se skřípěním zubů, Kulhánka jsem brala jako skvělou oddechovku, Sapkowskiho jsem nedočetla a jako jednu z mála knížek v půlce odložila… takže – každý máme své :-))
Každý máme své
A o tom to je, každý autor má svůj styl a každý čtanéř má tu možnost si buďto ten styl oblíbit a nebo zavrhnout. Mě osobně se knihy aspisovatelky Rečkové naprosto nelíbí, zato Sapkowski, Žamboch nebo Kulhánek je pro me super čtení, ale zase každý z nich svých způsobem, například Kulhánek je pro mě opravdu oddychová četba, ani nejde tak o příběh, ale o to jak se s ním hl. hrdina vypořádá :o)Mějte seGhostikhttp://blog.ghostik.comhttp://www.ghostik.com
Co hrdlo ráčí a na co trh stačí…
Jo, každému, co hrdlo ráčí. Akorát máme smůlu, že jsme tak malá pidizemička, s tak malým trhem, že možnosti vydávat široké spektrum sci-fan knih jsou velice omezené. Tím pádem se na mnoho potenciálně zajímavých věcí (ze zahraničí i z domova) vůbec nedostane…
Re: Co hrdlo ráčí a na co trh stačí…
Bohužel se v tomto případě nedá nic dělat. Tedy vlastně dá, některé originály jsou podstatně lepší než překlady a většina knih vycházi min. v anglickém jazyce. Takže pro méně zdatné slovník do ruky a vzhůru na originály. Bohužel ty mají i jednu nevýhodu – knihy v zahraničí sjou velice drahé stačí se někdy mrknout do Krakatitu v horním patře prodávají originály a panečku to jsou pálky.. :o)mějte seGhostikhttp://www.ghostik.comhttp://blog.ghostik.com
Re: Re: Co hrdlo ráčí a na co trh stačí…
tak to s tebou nesouhlasim, pokud si v americe koupis paperback, tak te to vyjde nekdy levneji nez u nas, kor kdyz to tady nekdy rozsekaj na tri knihy a tam to mas v jedny za sedm nebo osm dolaru, takze o tech palkach bych pomlcel, myslim ze palky jsou spis u nas.
Re: Re: Re: Co hrdlo ráčí a na co trh stačí…
Tak nevim me treba Mag I. stal ve statech 10 baku, takze v te dobe asi na nase 360.- a tady se prodaval za 149.- Asi zalezi na vydavatelstvi…
Výhrady
Já osobně mám docela rád akci, dá se říct, že jí takřka vyžaduji, čili ve své podstatě “jednoduchost” knihy mě zaujala. Určitě k tomu výhrady nemám a použití p. Sapkowskeho jako příměru o zvyšování kvality psaní hrubě neberu. Postupný vývoj ságy od Sapkowskeho mě hrubě znechtil. Čili Žambocha v této podobě výrazně raději …
Re: Co hrdlo ráčí a na co trh stačí…
abych pravdu řekl, už bych více knih měsíčně nevydával, tejnak totálně nestíhám být v obraze. Vše by vyřešila nějaká malá mašinka, která by k jednotlivým čtenářům pouštěla jen pro něj dobré knihy. Ale to už je taky sci-fi a řekl bych, že pěkně blbá
Odflaknute?
V prvni vete radsi rovnou rikam, ze se mi knizka libila a jsem rad, ze jsem si ji precetl. Ale jinak mi prislo, ze Zamboch pise uzmoc rutinnim zpusobem. Baklyho motivace se obcas sleduje dost spatne. Treba ten pokus o sebevrazdu mi prisel fakt hodne papirovej. A ze tesne potom najde nejaky dopis a hned jede dal podle starych koleji? Par sebevrahu znam a takhle to fakt nefunguje. A proti srsti mi je taky umele posouvani deje tim, ze Baklyho nekdo prasti pres hlavu nebo omdli z jineho duvodu. Stejne tak pointu typu “tenhle je otec tohohle” pouzil Zamboch uz mockrat…
prumer
Knizku sem cetl a je dobra. Je to hodne ctivy, pribeh je taky dobrej. Na ostri cepeli je vyborna knizka a bude velice tezky ji prekonat nebo se ji alespon vyrovnat. Podle me je tohle autoruv prumer. A s hodnocenim 7/10 souhlasim.