První díl z nové série space oper Porucha reality mě opravdu mile překvapil. Obvyklé reklamní cancy na zadní straně obalu alespoň částečně nelžou – i když tahle kniha není tak skvělá jako Duna nebo Hyperion, jak tvrdí reklama, tak “Zjevení” rozhodně neurazí a nezklame žádného milovníka té nejtvrdší sci-fi. Po dlouhé době jsem zase zažil stejný pocit údivu jako tehdy, když jsem kdysi dávno se sci-fi začínal objevovat taje vesmíru, budoucnosti, jiných dimenzí atd.
Reklama totiž nelže v tom, že se autorovi Peteru F. Hamiltonovi podařilo vymyslet svět stejně rozsáhlý, komplikovaný a rozmanitý, jako je ten náš. Ve dvacátém sedmém století už lidé obývají stovky světů a do své Konfederace zapojili i mimozemské druhy. Vedle vysoce technologických planet existuje i mnoho “rozvojových” světů, na které proudí noví kolonisté ze zdevastované Země.
Cestování vesmírem na vzdálenost mnoha světelných let je běžné, i když velmi drahé a na pořádek ve vesmíru dbá konfederační námořnictvo. V tomhle světě je možné skoro vše, pokud na to ovšem máte dostatek peněz. Aby to nebylo málo, lidstvo se v podstatě rozdělilo na dvě odlišné kultury. První jsou Adamité, mezi něž patří většina populace a kteří jsou, i přes četná genová vylepšení, stále jen obyčejnými smrtelnými lidmi. Těmi druhými jsou Edenité, kteří jsou už v podstatě novým vývojovým stupněm druhu Homo Sapiens, převyšují většinu lidstva ve většině aspektů a mezi kterými je běžná například telepatie. Svět, který autor vytvořil, je ideálním dějištěm pro jeho záměr vytvořit sérii space oper, i když čtenáři asi bude nějakou dobu trvat, než se seznámí alespoň se základními reáliemi. Za svou trpělivost však bude bohatě odměněn potěšením ze čtení.
Děj bych nechtěl popisovat příliš do podrobností, spíš ho jen nastíním. Autor nás v knize seznámí s epizodami ze života mnoha různých lidí, ale většina se v ději objeví jen krátce a poslouží jen jako kousek ze složité koláže, již kniha tvoří, ale pravidelně se setkáme jen se třemi lidmi. Každý z nich stojí na různé straně zákona a každý z nich je pro děj románu velmi důležitý. První z nich kapitánka Syrinx, která patří mezi Edenity a její životní osudy sleduje už od narození. Dá se říci, že patří mezi vzorné občany Konfederace a při svém podnikání se úzkostlivě drží zákona. Je to pravý opak charismatického Jozue Calverta, druhého – a asi nejzajímavějšího – hrdiny. Stejně jako Syrinx je to kapitán kosmické lodi, ale jeho obchody jsou mnohem pochybnější, se zákony si Jozue příliš hlavu neláme. Jozue sice není Edenita, ale má jakýsi druh mimosmyslového vnímání, který mu často umožňuje vyhnout se možným problémům. Poslední důležitou osobou je Quinn Dexter, ze Země deportovaný kriminálník, člen satanistické sekty. Jako trestanec je poslán na nově osidlovanou planetu, na které začne neprodleně budovat svou říši zla. A daří se mu to víc než dobře, takže galaxii brzy čekají velké problémy.
Dlužno říci, že tato kniha je opravdu jen počátkem celé série, v Zjevení se děj teprve rozbíhá, takže je třeba počkat na další pokračování. Obvykle nemám příliš v lásce mnohadílné série, ale tento román se mi opravdu líbil. Barokně rozkošatělý a složitý děj, kořeněný spoustou skvělých nápadů a zajímavých, dobře charakterizovaných postav, by opravdu mohl být začátkem něčeho velmi dobrého. Netvrdím, že tahle kniha posouvá literaturu někam kupředu a tvoří milník v dějinách sci-fi, ale spíše velmi zajímavě rozvíjí známá schémata a díky svým nepopiratelným kvalitám je to velice přitažlivý kousek pro mnoho fandů žánru. Právě kvůli takovým knihám jsem začal číst sci-fi. Našel jsem v nich to, co jsem nemohl najít nikde jinde: fantazii nespoutanou žádnými omezeními, bohatý děj a spoustu akce. I když jsem postupně začal preferovat trochu umírněnější, víc přemýšlivější a “náročnější” věci, tak mi přesto návrat k samým počátkům žánru udělal velkou radost a ze čtení jsem měl velké potěšení.
Má radost by však mohla být větší, kdyby nakladatelství věnovalo ještě trochu více péče konečné úpravě knihy. Situace je zde lepší než třeba u Newtonova děla, ale dá se tu přesto najít pár zbytečně chybějících nebo zaměněných písmen. Překlad Roberta Tschorna není špatný, ale zarazilo mě, že jedna a ta samá věc je někdy označována různými názvy. Konkrétně jde o nádobu na sběr šťávy z norfolkských růží. Jsou postupně označovány jako číše, kornout, pohár a květináč, což dokáže zmást. Zvláštní. Přesto mohu tuto knihu s klidným svědomím doporučit. Uvidíme, zda budou další díly stejně podařené. Neměli bychom čekat dlouho, další pokračování s názvem Expanze by mělo vyjít ještě letos.
ale tohle je docela dobrý! mimochodem, kamarádi, začíná být proklatě málo dobrých hard scifi, nebo space oper, jak chcete.. mě už ta záplava draků a kouzelníků nějak nebaví.
verim, taky mi to pripada,ze pravy zanr mizi nekam do ztracena – mno ale doufejme,ze Trifid nam tuto space operku doda celou a ze bude az do konce stat zato….. zatim to zni fakt dost slibne……..
no nic moc, aspon prvni dil. Pribeh by snad byl dobrejale ty hlavni postavy a vubec styl vypraveni, to jeslabota. Uznavam ze nejake dobre napady tam jsou,ale veta v recenzi “.. zajimavych a dobre charakterizovanych postav” , to je nejaky omyl.”vetsina postav umre driv nez se k nejake charakteristice dojde” a ten zbytek, to je bida.
Dlouho jsem se odhodlával ke koupi a čtení téhle knížky, protože mě odrazoval strašná délka celé série. Nakonec jsem do toho šel a nelituju. Pravda je, že trochu proškrtat stránky tak o 100-200 by neškodilo a stálé líčení Jozua jako sexuálního akrobata a nadsamce mi taky nějak nesedělo (asi závidím:)). Tedy Raynolds se mi líbil přeci jen o něco víc, ale Hamilton je taky správná volba a Triton má další skvělý úlovek.
Já se tedy asi zaseknul na kapitánce Syrinx a jejím patetickém vztahu s raketou. Koupil jsem rovnou oba díly a nyní na str100 lituji. 700 Kč a číst, jak vyroste raketa i člověk ze stejné “dělohy” a vzájemně se milují, což nezapomínají pořád zdůržňovat. Kdepak jak bývá zvykem, je-li někde hlavní postava žena – nedá se to číst.
Tenhle cyklus je díl od dílu lepší, jak si člověk zvyká na světy, osoby a tvory prezentované P.F. Hamiltonem. Akorát je těch postav a dějových liníí tolik, že se v tom člověk chvílema fakt dost blbě orientuje. Jinak paráda, koupě téhle série rozhodně nelituju.
Knihu som skoro nedocital.Cely cas som mal pocit, ze to treba hodne osekat. Este, ze sa to okolo 300 strany rozbehlo.Expanze je na to lepsie, ma spad a clovek sa zacina v tych postavach aj orientovat. Koniec Expanzie bol predvidatelny, ale napinavy.Ak by som mal hodnotit Poruchu ako 1 knihu, tak je to slaby nadpriemer, Alastair Reynolds ma chytil viac.