Světlo stínů I. a II. – Hnízdilová Lenka

Jak již bylo naznačeno výše, román byl vydán ve dvou dílech (Světlo jasu a Světlo temnot). Neschopnost nacpat příběh do jednoho svazku se stala (zlo)zvykem českých autorů, který se bohužel už v našich zemích usadil. Pravdou ovšem je, že s trochou dobré vůle by se toto dílo do jedné knihy vtěsnat dalo. Zvlášť vzpomeneme-li velký formát, jenž občas Straky na vrbě používají. Abychom vydavatele jen nehanili, patří mu pochvala za to, že jsme na druhý díl čekali jen čtrnáct dní a ne, jak je zvykem, měsíc či více.

I když se na začátku děj rychle rozvine v bojovou scénu a celkově v knize proběhne několik působivých soubojů, rozhodně se kniha nedá označit jako akční fantasy. Naopak, důraz kladený na city spíše zaujme jemnější polovinu lidské populace a otevřené duše romanticky založených jedinců.

Jasna, nevinná dívka prohánějící se po lesích s vílami, je postavena před realitu života bez možnosti nadechnutí. Má si vzít Arslana Černého lva, tajemného muže, jehož krev má až příliš temné předky. Navíc novomanželům není dopřán klid k vzájemnému poznáváni se, protože jejich království Arslanearien je ohrožováno Šedou hordou, které velí Vlkodlak Ghrask s tichou podporou nekromantky Arminty. Zem černého lva totiž slouží jako nárazník mezi zemí lidí a nelidské země nikoho.

Schéma příběhu „k naší hranici přichází zlo (a je jedno jestli ze Severu, Jihu, Východu, nebo Západu),“ je částečně překonáno dohodu mezi Šedou hordou a okolními královstvím proti Arslanearienu. Z úmluvy vzejde válka, na jejímž pozadí se odehrává druhý díl. Aby Arslan uchránil svojí zemi před přesilou nájezdníků, uchýlí se k temným silám, což má nejen pro něj nedozírné následky. Přidejte si do toho žárlivou čarodějku, dva elfí bardy a poblouzněného draka a máte před sebou fantasy jako vyšitou.
 
Velká část příběhu si zakládá na rozporech mezi hlavními postavami, ale právě na zpracování konfliktů a psychologii postav by měla autorka do budoucna zapracovat. Přestože se děj odehrává v Tolkienovských námětech, není podstatou knihy přímočarý souboj Dobra a Zla. Dobro a Zlo se stává jen prostředkem prosazování lásky a nenávisti ve všech (ne)možných kombinacích těchto slov.

Svět, jenž román nastiňuje, je světem lidí, kteří vytlačili starší rasy (elfy, trpaslíky, draky) a zabrali jejich životní prostor. Vlastně na myšlence ochrany ostatních bytostí před roztahovačnými lidmi se zakládá velká část příběhu. Jestli je tato idea průkopnická, musí posoudit každý sám.

Moderní styl psaní podávající příběh z pohledu velkého množství postav vyžaduje velkou dávku soustředění. Navíc se tímto děj rozvětvuje do spousty odboček, z nichž velká část vyzní do ztracena. Zapamatovat si pak důležité dějové linie na první pokus je téměř nadlidský úkol. Pozitivní na tom všem je, že kvantum hrdinů svými konflikty a vnitřními motivy tvoří naprosto neodhadnutelný příběh a proto do poslední desítky stránek nebudete tušit, jak kniha dopadne. Bude také hodně záležet na toleranci čtenáře, protože mozaika, již autorka skládá, působí dost uměle a samotný závěr vyznívá přinejmenším rozpačitě. Autorka totiž nechala příběh hodně otevřený, až se sama nabízí představa dalšího pokračování.  

Pokud vezmeme edici české fantastiky od Strak na vrbě jako celek, patří knihy Lenky Hnízdilové k tomu slabšímu, co v edici vyšlo, ale to je u prvotiny koneckonců pochopitelné.