Tak tu máme dalšího Marka Stona. Příběh Jaroslava Mosteckého je přes zachování většiny tradičních atributů jiný, než na jaké jsme zvyklí. Přes všechny narážky na předchozí díly a občasná humornější odlehčení jde o (ve svých důsledcích) relativně temnou klasickou „časovku“, poznamenanou do jisté míry současným zájmem o Mars, který je dějištěm příběhu.
Na částečně terraformovaném Marsu (je zde dýchatelná atmosféra, voda, jedovatá havěť a nějaké rostlinstvo) se odehrává velká meziplanetární konference, v jejímž rámci se má část pravomocí SDPP přenést na vlivnou ekologickou organizaci Etnoeko. V průběhu jednání ale dojde k přírodní katastrofě ve formě nebývalé bouře. Ta těžce poškodí kongresové centrum a málem zabije Marka, který veze pohlednou archeoložku Martanu Bejvloo na archeologická naleziště. Zatímco Mark řeší otázky přežití v kráteru Garen, Ray v hroutícím se kongresovém centru zachraňuje velvyslankyni planety Penthesileia paní Haju (matku Martany) a aktivistku Lindu Petrovovou. Mezitím se Mark s Martanou ukrývají v náhodně nalezené jeskyni a přitom se jim podaří udělat nebývalý archeologický objev.
Na Marsu kdysi žily dvě inteligentní rasy, které spolu vedly válku o poslední vodní a potravinové zdroje – jedna byla suchozemská a druhá vodní. Archeologická lokalita nalezená Markem a Martanou je jejich posledním bojištěm. Skutečnou bombou je ale nález pozůstatků pozemšťana, který byl suchozemskou rasou uvězněn a zemřel ve své kobce před dvanácti tisíci lety. Krátce nato se začínají „odnikud“ objevovat živí a dost nebezpeční příslušníci vodní rasy. Mezitím seznamuje Martana vybrané účastníky konference s existencí stroje času na její planetě. Martana je ale vydírána sdružením Etnoeko. První stroj času je ekoteroristy z Etnoeka unesen, v čase přitom mizí i Ray a paní Haju. Mark pomocí druhého stroje vyráží na záchrannou výpravu do minulosti…
V Králi posledního moře se čtenářům dostává do ruky profesionálně napsaný akční příběh, který ale vybočuje svým průběhem i stylem ze zaběhnutého stereotypu. Hrdinové mají sice snahu jednat tak, jak od nich očekáváme, ale okolnosti jim tentokráte příliš nepřejí a řada věcí se tudíž odehrává jinak, než by čtenář čekal. Většina zajímavých postav se nedožije konce příběhu, skutečně hrdinských smrtí se ale nedočkáme. Mark to sice přežije (aby bylo o kom psát), Khov má zvýšenou spotřebu doutníků, konec příběhu však přesto působí dost drsně. Můj celkový dojem z tohoto dílu seriálu je celkem dobrý, i když druhá půlka příběhu je proti první půlce dost zhuštěná (nejspíš díky omezenému rozsahu edice), protože některé v textu zmíněné detaily by se daly při troše dobré vůle rozpracovat na několik (desítek) stran.
Ostatní náležitosti tohoto svazku edice jsou tradiční, ať jde o kvalitu redakční práce, nebo o obálku od Petra Bauera, která celkem koresponduje s dějem.
73
Myslím že se vloudila chybka a číslo je 73 ne 56