Připomeňme si hlavně dříve velmi populárního spisovatele Pierse Anthonyho. Magický pramen je pokračování knihy Chameleón a zaklínadlo. Potěší hlavně příznivce pohádkovejší fantasy.
Xanth, jedinečná země tajně ukrytá v našem reálném světě. Dala by se tady sice najít relativní podobnost s Bradavicemi J. K. Rowlingové nebo Landoverem Terryho Brookse, ale přesto se Xanth nedá nařknout z neoriginality. Hrdinou příběhu je opět svérázný obyvatel této země jménem Bink. Každá živá entita od rostliny po příšery zde má jeden magický dar. Bink ho má, jak jsme se dozvěděli v předchozím díle Chameleón a zaklínadlo, naštěstí také. Ten se však navenek výrazně neprojevuje, takže existuje jen několik jedinců, kteří Binkovo tajemství sdílí.
Podnětem k výpravě jsou tentokrát ženy, s kterými někdy není k vydržení, zvláště pokud čekají potomka. Utéct je to nejlepší řešení, čehož si všiml i Binkův „přítel“ král Trent. Ten využije příležitosti a vysílá Binka na nebezpečnou výpravu, kde má nalézt magický pramen celého Xanthu. Trent ví, že Bink je se schopností jeho magického daru ten jediný, komu se může podařit cestu úspěšně zvládnout. Přidávají se k němu i staří známý, mezi kterými nechybí kentaur Chester, jenž má problémy podobné Binkovým, voják Crombie (nepřítel žen, tentokrát v podobě gryfa) a podivínský čaroděj Humfrey. Všichni jsou si vědomí, jaké nebezpečí je na cestě může potkat, ale přílišná tvrdohlavost má za následek…, však víte.
Dva z dobrodruhů se velmi brzo mají stát rodiči, proto se některá jejich jednání zdají trochu nelogická (narážka na autora), ale nevadí, důležitější je zaujmout čtenáře. Nebezpečí čeká doslova na každém kroku a všem jde o život, což v tomto případě není ta nejmenší hrozba.
Plno skvělých a fantastických akcí i na fantasy neuvěřitelných je vizitkou, která řadí vedle prvního dílu i Magický pramen mezi nejlepší knihy, které Piers Anthony napsal. Autor plně využívá možností vlastního světa, který jen těžko půjde napodobit. Na rozdíl od podobných pokusů, však jeho možnosti nepřehání. Xanth má svá pravidla a ty se dodržují. Logicky do sebe zapadají a čtenář nemá problémy je přijmout, vžít se do nich, či je dokonce na pár chvil vzít za vlastní.
Bohužel však musím dodat, že Chameleón a zaklínadlo měl větší kouzlo. Autor zbytečně do vyprávění přidává sexistické poznámky, které ubírají světu na pohádkové atmosféře. Cíl a smysl výpravy je zase moc megalomanský, což ubírá na věrohodnosti a přirozenosti. Aneb kam se pletou bohové, člověk už nic neovlivní. Hlavní postavy tím ztrácejí svůj smysl a pro tento okamžik se zdají být zbytečnými. Vcítění následně ubírá na intenzitě, čímž se zmenšuje i míra čtivosti. Autor tuto chybu v závěru sice napraví, ale nic už se nedá úplně vrátit zpět.
Přesto je Magický pramen vynikající knihou. Stojí za přečtení nejen kvůli nápadům a pohledu do nového světa. Piers Anthony je také kvalitním vypravěčem, což prokázal i nyní. Vřele doporučuji všem, kteří mají rádi spíše pohádkovější styl z bezedného pytle fantasy.
Což oto Anthonyho jsem si vždycky rád přečetl (trilogii o Adeptovi i pantelogii o Inkarnaci nesmrtelnosti). Z nějakého, pro mě nepochopitelného důvodu se nakladatelství Classic rozhodlo již nevidat pokračování těchto sérií :-(Po té když jsem zjistil, že připravuje nakladatelství Corona vydání cyklu Xanth (cca 8 dílů) jsem se s chutí začetl do prvních dvou knih. Příběh je to opravdu více méně pohádkový ale přesně jak napsal Sirius Anthony je výborný vypravěč a svému světu vtiskl své kouzlo.Bohže rok s roky se sešel a pokračování nikde…Českého čtenáře to nutí se zamyslet nad tím, zdali má cenu kupovat větší cykly od neznámých nakladatelů s obavy, zda se za své (ne malé) prostředky dočtou až do konce.
Už párkrát se mi stalo, že jsem si koupil prvních pár knih ze série a nakonec jsem se dozvěděl, že pokračování se vydávat nebude. Nebyl jsem sice moc nadšený, ale nikdy bych si nekupoval knihy, o kterých bych si myslel že za to nestojí. Proto mi to ani moc nevadí. Typickým příkladem jsou knihy Kaneovi od Karla Edwarda Wagnera. Málokdy mě něco tak zaujme. Ty knihy jsou výborné, a i když se vydaly jenom první dva díly z pěti, tak jsem rád, že jsou v moji sbírce.
No jo, u nás jsou spisovatelé typu anthonyho prostě nepopulární. Corona si nejspíš mysleli, že udělají kasatrhák, že budou vydávat druhého Pratchetta, jenže když někoho nalákali tímto tvrzením, těžko mohli očekávat že si někdo koupí další díl (28). Navíc u nás se traduje že románové řady od A. P. mají sestupnou kvalitu, kdysi to nějaký rádobyznalec napsal (na základě četby Inkarnace a tuším že četby neúplné) a od té doby to všichni papouškují, aniž by měli pojem o nějakém Anthonyho díle. Přitom zrovna Xanth je určitě čím dál lepší (pár slabších záležitostí se tam taky nalezne, ale…). V globále je Anthony dle mého skromného názoru rozhodně lepší než třeba Pratchett (a světově uznávanější), nebo někteří jiní u nás uznávaní autoři žánru. Jenže na našem malém trhu může i velmi hloupý kritik potopit geniální dílo. proto Inkarnace vyšla neúplná, Adepta jen první série,Xanthu jen dva díly. Ono vydávat tuhle literaturu je asi fakt pořád jen pro fanoušky,s vědomím že zisk z toho nebude, a nejspíš prodělám. Takže bohužel třeba od Gardnera vyšla jen trilogie Ebenezum (nejlepší humorná fantasy co znám) a pokračování ne (nemluvě o jiných sériích), od Asprina ze série Phul jen dvě knihy (humorná sc-fi to se nenosí vůbec) atd. Nezbývá než velmi dlouho čekat.(ostatně na Leibera čekám už 14 let).
Kdo je v globále uznávanější
Těžko se to měří, takže nemohu vyloučit, že by v jistých segmentech amerického trhu byl Anthony populárnější; na druhou stranu jsem si zkusil zadat jejich jména do Amazon.com a podívat se na trojici “most popular results” a Pratchett má sales rank VÝRAZNĚ lepší. A stačí jenom trochu hledat, aby člověk narazil na jednohlasné nářky sečtělých amerických fanů, jak Anthonyho dílo obecně a Xanth obzvlášť sestupuje mílovými kroky do stařecké senility, sentimentálního samožerství v doslovech, lichocení (pre)pubescentnímu čtenářstvu a značně znepokojivého postoje k sexu.
Re: Kdo je v globále uznávanější
v globále určitě Piers Anthony (Jacob Dilingham, jestli si dobře pamatuju).Nejde o to že by byl lepší, to ne, špatně jsem se vyjádřil, ale když vydá 2 výborné knihy, jednu průměrnou a jednu špatnou za jeden rok a třeba Pratchett jednu vynikající za rok a půl, tak z toho vyjde jako lepší, přestože Pratchett je kvalitativně na mnohem vyšší úrovni.Jo ta posedlost vlastní osobou je trochu znát, ale zas na druhou stranu, tohle vadí spíš jisté části “publika” kteří se mají za ty nejpovolanější. (Já osobně si nemyslím, že by mně přečtení cca 5000 knih opravňovalo k tomu být kritikem, ale někomu k tomu stačí přečíst povinou školní četbu). A rozhodně další díly Xanthu jsou lepší než ty dřívější, ale je fakt že jsem četl něco kolem 20. dílu naposled a letos vyšel 28. a nevím jestli je autor senilní a přišla na něj třetí míza, nebo ne. Ale přesto česky neseženeš ani ten díl 10 nebo 20 a to je rozhodně škoda.A když máš čas takhle prohledávat net zkus se mrknou na O.S.Carda, ten byl rozhodně svého času o dost lepší (dosahoval popularity R.Dahla,K. Vonegutta ad.) než Pratchett, a ze šestidílného Alvina tvůrce u nás vyšly jen první dvě části.
Já znám Xanth jenom v češtině, akže nemohu soudit zpřečtení dvou knih, co bylo horší a co ne. tenhle díl ale nedosahoval kvalit Chameleonu a zaklínadla a vyhovovat mohl asi opravdu jen fanouškům. První česky vydaný díl byl ale v pohodě a seděl by určitě i lidem mimo určenou skupinu.
abych pravdu řekl, P.A, mě moc nenadchl. Nevím je to takový nevyspělý a humoru je tam taky málo navíc je to zbytečně natáhlý, ale káždému co je mu třeba…
Já jsem to ani jako humornou knihu nebral. K pousmání tam sice několik věcí bylo, ale srovnávat to s Pratchettem? Pochybuji.
ale já nesrovnávám styl, právěže tvrdím, že právě to že na obálce tvrdili něco o předchůdci Zeměplochy byla ta největší chyba vydavatele. Srovnávám takový ten poměr cena/výkon (množství/kvalita). a kdybych soudil mezi 1. a 2. dílem, tak ten druhý je uvolněnější, psaný lehčí rukou, ale ne tak moc, aby to bylo na závadu.(k natahování – tam umí zapracovat překladatelé – netvrdím že to tak dělá Kantůrek, ale znám takové, kteří mají značný literární talent a umí udělat z 200 stran 400 (průměr by měl být cca 250) a nechávají si platit za výsledný překlad 120-140 kč,- za stranu tzn. že při malých nákladech dostanou někdy víc než autor)
Takových autorů znám spoustu. Absolutním přeborníkem je v tomto oboru Robert Jordan. Co se týče Xanthu, tak v tom natahování máš pravdu, ale zase tam dle mě přidal spoustu zbytečných věcí navíc, které sice děj zbytečně neroztahují, ale také tam nesedí.