„Hvězdy a pruhy vítězí“ je vyvrcholením příběhu, který začal trapným omylem britského námořnictva a pokračoval několika válkami mezi Brity a Američany. Závěr Harrisonovy trilogie o Hvězdách a pruzích.
Píše se rok 1865 a mezi USA a Velkou Británií je křehké příměří. V Belgii se koná jakýsi pokus o mírovou konferenci, který je ale zmařen britskou delegací. Další válka je na obzoru a jistý ruský důstojník zorganizuje pro své americké kolegy dobrodružnou špionážní „okružní cestu“ po nejdůležitějších britských přístavech. Britové zatím zavírají veškeré Iry do koncentráků a podobně jako v roce 1812 rekvírují americké obchodní lodě.
Ve Státech zatím přední zbrojaři a vynálezci pracují na nových technických vymoženostech, takže dochází k sestrojení použitelného spalovacího motoru, převodovky a v důsledku toho i k výrobě prvních motorových vozidel – samozřejmě pro vojenské účely.
Mezitím se vyostřuje napětí, americké obchodní lodě jsou doprovázeny na cestách do Evropy válečnými loděmi a dochází k prvnímu střetu. Britský obrněnec se snažil zadržet americkou obchodní loď a ve střetnutí s eskortním plavidlem byl poslán ke dnu. Válka je díky tomu jen otázkou času. Přípravy na americké straně vrcholí, speciální invazní plavidla, částečně obrněná vozidla, tisíce vojáků a válečné plány jsou připraveny k nebývalé invazi…
Harrisonova alternativní historie je svým způsobem úchvatná a strhující, profesionálně podaná a bohužel současně do jisté míry degradovaná momentální politickou situací téměř na proamerickou agitku. Přesněji řečeno, agituje se zde za ideál, kterého ani v USA nebude ještě dlouho dosaženo. Vnímavějšímu čtenáři zajisté neunikne, že způsob, jakým se chovají v knize Britové k Američanům se zase až tolik neliší od způsobu, jakým se současná americká administrativa chová ke zbytku světa. Pomineme-li skutečnost, že v této alternativní historii je řada technických objevů a vynálezů uspíšena o 30-80 let a mnoho jiných objevů (nezbytných pro ty v knize zmíněné) je „mimo záběr“ (týká se to hlavně vývoje materiálů, zejména zpracování ropy, kovů a výroby speciálních ocelí), není možno pominout ekonomickou realitu doby, do níž je příběh zasazen. Je možno úspěšně pochybovat o tom, že by USA v dané výchozí situaci byly schopné takové tažení zvládnout po ekonomické stránce (Británii z pozice velmoci světového významu sesadily ekonomické důsledky dvou světových válek), ale nijak zvlášť to nesnižuje výslednou hodnotu této obdivuhodné literárněhistorické koláže. Autor při psaní využil celou řadu historických skutečností z 19. a 20. století a přizpůsobil je svému příběhu. Názorným příkladem jeho postupů je střetnutí britského a amerického obrněnce, které více než silně připomíná potopení Hooda Bismarckem, nebo použití koncentračních táborů k internaci nežádoucího civilního obyvatelstva, které mělo ve skutečnosti “premiéru” v Bůrské válce.
Harrisonova vize je díky zmíněné kombinaci historických skutečností alarmujícím dílem, nutícím čtenáře k zamyšlení nad současností a nad tím, co všechno může mít význam pro další vývoj světa. I když vynecháme agitaci ve prospěch teoretické “čisté” demokracie a jejího šíření ohněm a mečem (dříve se to nazývalo “vývoz revoluce”), zůstane pořád dost témat k přemýšlení a to je hlavní předností celého cyklu.
z tohoto posledního dílu mám prostě strach … vzhledem ke svému věku jsem na agitky velmi, velmi alergický.i když harrisona miluji, tohle si nekoupím…jo, všechny ostatní jsem četl. ten poslední se mi ke konci už nechtělo číst…