Specialitou nakladatelství Mladá fronta se začínají stávat comicsové adaptace literárních hrdinů. Proč vydalo nepříliš šťastně přepracovaného Hobita je jasné, očekávalo komerční úspěch vyvolaný filmovou Tolkienománií. Co si však slibuje od podobně „kvalitního“ comicsového zpracování příběhů inkvizitora Eymerika, který se srovnatelnou mediální oporou pyšnit nemůže, je mi naprostou záhadou. Asi v Mladé frontě neví, co s penězi. Nebo jen nedokáží poznat dobrý comics.
Sama předloha by nebyla tak špatná, Nicolas Eymerik není tuctovým hrdinou, je fanaticky tvrdý, k upalování kacířů nemá daleko, věří, že cíl světí prostředky, ale občas dokáže projevit lidské city. Typický postmoderní románový „antihrdina“, kterého dělá kladným jen to, že jeho nepřátelé občas páchají horší věci než on. I když pravdou je, že jeho literární otec Ital Valerio Evangelisti je možná jen příliš bigotní křesťan – Eymerikovi protivníci totiž často vypadají, že jsou lidštější a svými názory modernímu čtenáři bližší než on sám.
Dílo má sice původní scénář, jeho autor se však nedokázal oprostit od literárního způsobu vyprávění. Těžiště příběhu spočívá v textu a obraz je tu pouze jako ilustrace. A to i přes viditelnou snahu kreslíře Francesca Mattioliho, který rozhodně nezapře, že svému řemeslu rozumí (sám vyučuje comics v Boloni). Jeho strohá, černou barvou zahuštěná a úsporná kresba nepostrádá svou atmosféru, k tomu nám v úvodní sekvenci učebnicově ukazuje, jak zacházet s možnostmi a fázováním comicsu, aby dosáhl maximálního účinku na čtenáře. Je to však také místo jediné a v celém zbytku díla už mu kvanta dialogů, pro které musel v kresbě udělat místo, neumožnila takto se utrhnout ze řetězu. Ukecanost scénáře tak zabíjí comicsovou poetiku. Sama textovost comicsu by však tolik nevadila, kdyby se povedl příběh. Ten ale trpí nejen předvídatelností, dějovými klišé a černobílostí, ale navíc nepřináší takřka nic nového. Tohle jste viděli v béčkových románech už stokrát a některé příběhové rekvizity vyšly z módy už v 19. století.
Ke kladům lze počítat jen občasný zajímavý literární obrat a jistou nemilosrdnou tvrdost v popisování podmínek Francie 14. století. V celkovém součtu však toto dílo o intrikách a potírání kacířů za stoleté války bude spíše pro vyznavače klasického historického románu. Pak by však už možná bylo lepší dát přednost Evangelistimu v jeho beletrické formě.
Poznámka: Tato recenze původně vznikla na žádost Ikarie, po dodání však byla redakcí tohoto měsíčníku zamítnuta. Na Fantasy Planet tak vychází poprvé.
Poznámka překladatelky:V Itálii je Eymerikův hněv uváděn jako graphic novel, tedy “grafický román” a ne komiks.Dále pak ani sám autor ho neřadí do žánru “sci-fi a fantasy”. Je chybou českých redaktorů, kritiků,knihkupectví apod.že ho řadí do “komiksů”,do online knihkupectví zaměřených na sci-fi apod. Rovněž nakladatelství Mondadori,které graphic novel vydalo, není zaměřené na komiksy.
Poznamka překladatelce: Tím hůře, že je Eymerikův hněv považován za Graphic novel. Grafický román je totiž jenom druh komiksu, ne něco odlišného. A to i přesto, že je nálepka “grafický román” používána hlavně v obchodní sféře jako vydělení těch hodnotnějších komiksů nad ostatní obyčejnou komiksovou zábavu (proto jste nabyla mylného dojmu, že grafic novel není komiks). A v tomhle právě Eymerikův hněv pokulhává, protože literární předloha je možná zajímavá, ale adaptace polovičatá, nezvládnutá a má mnohem blíže právě ke starým časopiseckým komiksům (“obrázkovým příběhům”), jaké vycházely u nás v mládežnických časopisech před desítkami let, než k plnohodnotné graphic novel.A ještě jedna poznámka – nikdo přeci nechce, aby Eymerikův hněv byla fantasy nebo sci-fi. Rozhodně v recenzi nic takového nezaznělo. (Na druhou stranu, příběh je na hranici mezi historickým románem a historickou fantasy.) Ale žánr přeci nemůže ovlivnit, ani neovlivnil, hodnocení komiksu. :)Co se týče distribuce komiksů, pak je to velký problém, protože mainstreamová knihkupectví stále ještě často považují komiksy za “méněcennou literaturu” a ne jako osobité umělecké médium. Proto jsou všechny komiksy prodávané ve speciálkách na fantasy a scifi, protože tyto obchody jsou benevolentnější a nebojí se zákazníkům nabízet i takovéto zboží, a tak se do těchto speciálek naučili chodit i příznivsi komiksu, kteří třeba SFFH vůbec nečtou. Schválně se do SFFH speciálek podívejte, co jen tam je komiksů, které se SFFH nemají vůbec nic společného! Pak nevím ale, na co svým komentářem narážíte 🙂 Ano, není to dobrá situace, ale není to případ pouze Eymerikova hněvu.
Pokud je grafický román druh komiksu,pak mu nemůžete vyčítat “ukecanost”.Já už jsem si do SFFH speciálek schválně zašla. Našla jsem tam např. Hitman….”Zabíjím lidi…docela to nese…”Opravdu hodnotný a poučný text.Asi nakladatelství BB/art má také dostatek peněz.Ale proč ne,každému se přeci líbí něco jiného.Já vám váš názor neberu.
Hahaha. 🙂 Eymerickův hněv: “Zapalte stavení. Musí zemřít všichni. Do posledního.” To je mnohem poučnější, že? :)Jestli chcete vidět hodnotný komiks se silně edukativním a mravním podtextem, zkuste komiks Lobo. :)Ale teď vážně. Pokud (zjevně) nerozumíte komiksu (a to ani jako čtenář, natož potom jako teoretik), asi stěží obhájíte zrovna ten svůj komiks. Možná kdyby vám v Mladé frontě dali na překlad něco lepšího, měla byste to snažší.
To klidně přiznávám,komiksu opravdu nerozumím, ani jako čtenář ani jako teoretik.A ani se nesnažím nic obhajovat.Jen mě baví italský jazyk a historie, toť vše. Jen jsem vždycky byla a stále jsem proti negativním recenzím,kritikám….v jakémkoliv oboru. Já bych totiž nikdy nemohla negativně veřejně kritizovat něčí práci,kterou sama neumím,ve které sama nejsem opravdový odborník apod….I když se mi např. nějaká kniha nelíbí,nemohla bych jí kritizovat,když vím, že bych sama nedala dohromady ani větu…natož celou knihu.Dík za povídání:-)
Ano, to je problem kritiky jako takové. Nemyslete si, ono není nic jednoducheho v recenzi vysvetlit, co je na spatne knize spatne. A nikdy si nemuzete byt jista, jestli vas pohled neni prilis zkresleny, jestli si zrovna kritickou recenzi neuriznete kopec ostudy za nepochopení knihy. A proc se vůbec recenze pisi, asi proto, ze spousta ctenaru nerada kupuje drahe knihy a jeste drazsi komiksy na blind.Snad vas potesi, ze Eymerickuv hnev je nejlepsi italsky komiks, jaky jsem kdy cetl. 🙂 Tedka treba vysly nejake ctyri italske komiksy v nejake edici “Novy komiks” (pod timto nazvem si vydavatel predstavuje az 25!! let stare, tehdy komercni serie).Jinak ja mam historickou fantasy rad, mne se pribeh libil a i kdyz tam jsou opravdu nektera hrozna klise a neco je trochu pritazene za vlasy, rozhodne jsem komiks docital spokojeny s pribehem. Ale ne komiksovou adaptaci… Pozadejte vydavatele, at vam sveri preklad Evangelistiho beletrie, tu bych si s chuti precetl.Zkuste si schvalne precist Z pekla, Mause, Jimmyho Corrigana, Sandmana, Vranu… At mate srovnani, co jsou ty dobre komiksy 🙂
Ještě teda opožděná reakce na na větu: “Pokud je grafický román druh komiksu,pak mu nemůžete vyčítat “ukecanost”.” Můžeme, protože “grafický román” neznamená “ilustrovaná beletrie”. Grafický román není “ukecanější komiks”, jak by se dalo podle vaší reakce soudit.
Francouzský spisovatel Daniel Pennac napsal graphic novel, kde jsou dialogy daleko obsáhlejší…Prosím vás, kde jste vyčetl,že graphic novel je druh komiksu a že to není např.druh románu?Ilustrovaný román,tedy s větším prostorem na psaní?Můžete mě odkázat na něco,kde jste to vyčetl?Nechci odkazy na stránky dalších podobných “rádoby literárních kritiků”, ale odkaz na nějaký odborný výkladový,literární slovník apod.Rád si to přečtu.Děkuji.
Co třeba Scott McCloud: Poznáváme komiks(nebo tak nějak) teoretická práce o komiksu formou komisku.
….pokračování. Tam je velice podrobně až vědecky vysvětleno co je a co není komiks. A Eymerikův hněv je s prominutím “komiks jako prase”. První část tohoto dílka vyšla v CRWI č.21.
Jo, “Understanding comics” je zatim asi nejlepsi teorie komiksu, kterou jsem videl. O definovani pojmu graphic novel se vsak pokouselo jiz velmi mnoho teoretiku. I o nas se o tom naposledy asi pred pul rokem vedly vasnive debaty. Pojem vznikl v Americe a poprve se tak rikalo jednomu Eisnerovu komiksu. Graphic novel je prevazne komercni nalepka na vaznejsi komiksy, ale tendence je definovat tento pojem nejen jako prodejni upozorneni, ale i z hlediska teorie zanru. Spory se vedou, zda do graphic novel lze zaradit komiks vychazejici sesitove predtim, nez vysel souborne (viz Sandman), nebo jestli sem patri take knizni komiksy se strukturou povidkove sbirky (napr. Sandman – Endless nights) atd. atd. Presto na jakekoliv snahy teoretiku komiksu vydavatele uspesne kaslou, takze si pak klidne na kdejaky eymerickuv hnev napisou “graphic novel”, aniz by splnoval podminky tohoto nazvu. Vydavatel tak laboruje s cilovkou a je presvedcen, ze kdyz na komiks napise “graphic novel”, ze si to koupi vice dospelych. atd…
Radeji to upresnim. Eymerickuv hnev lze nazvat graphic novel, ale pak neni divu, ze je jako graphic novel (tedy vaznejsi forma KOMIKSU) posuzovan.Dale – nikdo scenaristovi nezakazuje vyuzit mnohem vice textu, nez je obvykle. Jsou komiksy, ktere jsou slovaproste, jsou dokonce i takove, ktere nemaji vubec zadnou kresbu a jde jen o ruzne na strance rozmisteny text! To ale musi fungovat a eymerickuv hnev jako komiks prilis nefunguje. Ma-li byt pribeh adaptovan z beletrie do formy tzv. sekvencniho umeni (zvaneho z historickych duvodu komiks nebo z komercnich duvodu graphic novel), musi fungovat urcita spoluprace textu a obrazu. Obe slozky se musi doplnovat, to je prave to, co dela komiks komiksem. Kdyz se podivam na Eymerickuv hnev z tohodle pohledu, prijde mi pristup autoru minimalne zastaraly…
Graphic novel to Mirek
Pokud chcete fundovaný text v češtině, který se týká problému graphic novel (a nejen jí), tak vás odkazuji na http://www.komiks.cz/clanek.php?id=659 Není to sice výkladový slovník (v Čechách si ještě ve slovnících ani nevšimli, že nějaký comics vůbec existuje:-)), ale zase se za ním skrývá víc než půlroční práce tří lidí, kteří se (teorii) comicsu už nějaký ten čas věnují. Informace jsme čerpali ze zahraničních zdrojů a pokusili se z toho vyvodit nějaké závěry pro tuzemské poměry. A to, že graphic novel není ilustrovaná kniha či ukecaný comics už tady ovšem Ondra vysvětlil dost názorně:-)
to Lenka Staníčková
Rád bych se vás zeptal, jak k vydání Eymerika u MF vlastně došlo. Čí to byl projekt a kdo s ním přišel? Pokud jsem pochopil z vašeho článku pro Neviditelného psa, tak jste měla v rukou ještě další comics od Evangelistiho (Nicolas Eymerich Inkvizitor), a dle vašeho komentáře to mohlo být dílo, které by za něco stálo. Proč tedy nevyšel on?PS: Jinak se omlouvám, ale též jsem nepochopil proč je chybou, že je Eymerikův hněv dáván “do online knihkupectví zaměřených na sci-fi”. To přece s obsahem recenze nijak nesouvisí. Byla by to poznámka na místě pouze tehdy, kdyby zde na Fantasy Planet jakožto serveru o fantasy, bylo recenzováno čistě nefantasy dílo, ale to není “Eymerikův” případ. Ten do fantasy škatulky pro některé rekvizity (magicky mutagenní svinstvo (radioaktivita takhle nefunguje)) totiž klidně zařazen být může. Kdyby se totiž řeklo, že “Eymerik” není fantasy, tak by se velká část fantasy literatury už rovnou mohla přesunout do kolonky historický román. To jsou ty problémy škatulek a žánrových členění:-)
to Ondra Jireš
A na Dylana Doga mi nesahej:-) Ještě jsem ho sice nečet, ale pořád má u mnohých tuzemských fanoušků starších ročníků kultovní status. Ve čtvrtek se k němu dostanu a pak se uvidí:-)
Re: to Lenka Staníčková
Proč nevyšel ten druhý komiks?Byl ve francoužštině.V té době ještě italská verze nebyla.A nebylo to dílo Evangelistiho,ale jen podle jeho románu.Jak k překladu Eymerika vůbec došlo?Jo tak to by bylo asi na dlouhé povídání.Jestli se potkáme na některém z conů,klidně si o tom můžeme popovídat.
to Lenka Staníčková
OK:-) A s tím sci-fi to tedy je jak?
to Vojta
:-)ta poznámka překl.byla určena tak nějak pro všechny,odpovědí i na další dotazy, které ke mně dorazily apod.
pozn.
Četl jsem Evangelistiho beletrii (také o Eymerikovi) a ta je opravdu ještě lepší, než komiks.
Na překladu toho francouzského komiksu Nicolas Eymerich inkvizitor se už pracuje!:-)
NIC