Mnoho let po jeho vzniku vydalo nakladatelství Wales český překlad prvního románu Alexandry Pavelkové „Písek ve větru“. Román přinesl své autorce několik prestižních ocenění a nyní je konečně k dispozici i české čtenářské veřejnosti.
Maréš, bohaté království sevřené mezi mořem a pouští, je zmítán vnitřními nepokoji. Úřadující panovník byl na trůn dosazen pomocí magie své matky Zindy – skutečné vládkyně království. Král byl zlikvidován a prvorozený následník unikl smrti jen s notným štěstím, aby se nakonec ukryl u pouštního kmene, z něhož pocházela jeho matka. V poušti vede záškodnickou válku; z počátku nebojuje o trůn, ale o pouhé přežití.
Nepokoje se táhnou již delší dobu, když se v hlavním městě Maréše objevuje relativně bohatá a velmi schopná léčitelka Filen. Původ mladé ženy je nějakou dobu zahalen tajemstvím, exotická krása a léčitelské schopnosti Filen se ale velmi rychle stávají legendou. Aniž by to tušila, je její objevení provázeno věštbou – má přinést štěstí tomu královskému synovi, na jehož stranu se přikloní. Nejasný výklad věštby ji nějakou dobu úspěšně chrání před nežádoucím zájmem Zindy – přesně do chvíle, kdy Filen při jedné ze svých výprav za pouštními nomády náhodou zachrání prvorozeného prince. Mladá léčitelka si sice dokáže v případě potřeby s lecčíms poradit (včetně tlupy loupežníků), ale nyní se musí naučit spoléhat nejen na své schopnosti a sluhy, ale i na celou řádku přátel. Situace v Maréši je stále napjatější, bezpečno už není ani v poušti. Dokáže Filen přežít nadcházející události?
I ve svém románu se autorka drží osvědčeného motivu, které známe z jejích povídek o Vimce – léčitelství. Od dosud vydaných povídek se ale liší vším ostatním. Exotickým prostředím, samotnou postavou léčitelky a metodami její práce i celkovým vyzněním příběhu. Vyprávění má všechny atributy dobrodružné klasiky – lásku, intriky, exotiku, pár soubojů, navíc i nepříliš velkou dávku magie. Hrdinka sice není žádné neviňátko, ale na druhou stranu zná své možnosti a schopnosti a je kdykoliv ochotná rozšiřovat své odborné znalosti. Dovede se přizpůsobovat momentální situaci, i když jí to v některých případech trvá delší dobu. Na rozdíl od Vimky má Filen velice přesné a konkrétní představy o své budoucnosti, dané do značné míry prostředím, její minulostí, schopnostmi a rodinnými vazbami.
Celkový styl vyprávění je hladký, bez zádrhelů, logických chyb či náhlých dějových zvratů. Každá kapitola je uvedena buď několika verši „z legendy“, místním úslovím či citátem, které v různé míře korespondují s obsahem příslušné kapitoly, což (možná ke škodě věci) eliminuje prvek překvapení na minimum. Výsledek připomíná ze všeho nejvíc klasickou orientální pohádku ve stylu „Tisíce a jedné noci“.
Kniha se velmi příjemně čte a lze ji doporučit hlavně poněkud vnímavěji založeným jedincům, kteří neposuzují „kvalitu“ výhradně podle počtu mrtvol, efektnosti jejich výroby a průraznosti hlášek hlavních hrdinů.
Knihu som cital v slovencine a je vynikajuca. Osobne by som dal minimalne 8/10.
zdá se mi to, nebo opravdu chybí v první větě jedno slovo?
hodnocení
Z recenze nechápu, proč je hodnocení jen 6, tj. o málo víc než průměr, když je článek vesměs kladný. Že by to bylo právě tím nedostatkem mrtvol?
Cital som v slovencine, 2x a moje hodnotenie jednoznacne 8/10! Tato kniha je vynikajuca! 🙂
Hodnoceni
Troufam si rict, ze kdyby Pisek ve vetru vysel cesky hned tehdy, kdyz vysel slovensky, asi by tech 8/10 u me dostal. Ovsem podle meho nazoru je povidkova forma Pavelkove blizsi a povidky jsou mnohem lepsi nez romany – at uz tento nebo spolecne se Stefanem Konkolem napsani Miesanci.
“nyní je konečně k dispozici i české čtenářské veřejnosti”tato veta naznacuje ako keby to bolo prelozene z cinstiny. stale nechapem preco maju cesi nechut citat slovenske knihy v slovencine. ja ked citam knihu tak po jej zavreti neivem ci bola po cesky alebo po slovensky, ked sa ma niekto spyta, musim sa pozriet.veta, ktoru som citoval, je podla mna zavadzajuca, cesi tuto knizku mali k dispozicii aj pred tym, a dokonza v jazyku, ktoremu by mali rozumiet…
Právě, že jenom “měli rozumět”. V normálním knihkupectví jsem knihy ve slovenštině léta neviděl a těch pár fajnšmekrů, co si je nechají přivézt nebo si je na Slovensku koupí, se nedá brát jako “čtenářská veřejnost”. Navíc silně pochybuju, že se dneska u nás na základních školách ještě někdo zabývá slovenštinou. V kursu je angličtina a navíc při všeobecném úpadku našeho školství má řada jeho produktů problémy s obyčejnou češtinou…
ani u nas sa cestina v skole neuci… neviem ci nahodou nedostatok slovenskych knih/casopisov (teda okrem toho ze je ich zalostne malo) nevyplyva aj z nechuti ludi ich citat/kupovat
to já bych si třeba rád přečtl knihy Hvoreckého jenže u nás prostě nejsou. (Jestli někdo víte, kde je v Brně v prodeji, ozvěte se.) Jinak je to s tou leností číst ve slovenštině pěkná zhovadilost. Jenž my prostě ani nemáme šanci ani motivaci, když toho vycházi v češtině tolik.
crowen: Problem je asi v tom ze SLOVENSKE vydavatelstva neexpanduju slovenske knihy do Ceskych knihkupectiev… Vid EPOS, ktory sa po par “fantastickych” kuskoch domacej tvorby tychto autorov vzdal…
To je prave ten problem: Slovenske knihy ve slovenstine tady u nas proste nejsou k dostani. Patrne distributori neveri tomu, ze by se jim dovoz vyplatil. Kdyz jeste byly Istrocony, mohl si tam clovek slovenske knihy koupit (odtud taky mam Miesance), ale ted uz ani tato moznost neni. A navic znam spoustu lidi, kteri tvrdi, ze slovenstine nerozumeji a ze by slovensky necetli.
Re: Sicco
Skus sa opytat v Arrakise na Veveri, predpokladam, ze aj ked by to Big Shamman nemal, je schopny to zohnat.
to crowen
Milý Crowene, je to bohužel tak, jak píšeš, ale nejde ani tak o nechuť, jako o to, že slovenština (slovenčina) po rozdělení federace postupně vymizela z našich médií (včetně TV i “papírových” médií). A z praxe vím, že pro dnešní nejmladší je slovenština srozumitelná asi jako polština, tedy málo.Takže to není “nechuť” Čechů, ale prostě tomu jazyku postupně rozumí čím dál méně lidí. Mě to mrzí taky, ale asi s tím nic nenaděláme.Jinak – Pavelková píše excelentní věci. Jen tak dál!
Já myslím, že realita je především taková, že Češi nestíhají číst ani to, co vychází v češtině. Když k tomu přičtete pokusy vylepšit si světový jazyk – angličtinu (kterou se ale můžete pak domluvit třeba s Číňanem) občasnou četbou něčeho jako je originální Potter nebo Tolkien, zbyde Vám zatraceně málo času a studium literatury v jiných jazycích, jakkoli blízkých. Člověk o to prostě musí mít specifický zájem. Jinak si ale myslím, že slovenština a čeština jsou si pořád velmi blízké a vzájemná srozumitelnost snadná i pro neznalé..
lidi půjčujte si slováky aspoň v knihovně, přece se nechceme dočkat doby, kdy budem potřebovat i česko-slovenské překladatele tožjinak kromě Lovců a zběračů už další knihy Hvoreckého myslím nejsou sf ani trošičku, takže arakis asi nebudou to pravé místo. No nic snad budu mít na Slovensko někdy cestu.
Letos by měl v nakladatelství Labyrint vyjít Hvoreckého román Plyš. V češtině. Stejná překladatelka jako Lovci a sběrači. Není to sf.Osobně si myslím, že překládat slovenské knihy do češtiny je trochu úchylné a ta neochota či obava distribuovat zde knihy slovenské slovensky mi připadá nepochopitelná. Ale z něčeho přece pramenit musí a je fakt, že mladší (pod 20 let) fakt slovensky často nerozumějí.
O tom, či prekladať alebo neprekladať slovenské knihy do češtiny sa už povravelo dosť a zrejme sa ešte aj povraví.Rada by som sa však poďakovala dr. Abdullahovi J. Sherzadovi za pomoc s perzštinou, ktorá sa v “Písku” objavuje takmer na každej strane 🙂
Ráda bych řekla k tématu, že když jsme měli jako povinnou četbu Balzaca a já jeho knihu Otec Goriot nesehnala jinak než ve slovenštině (spolužáci mi vybrakovali knihovnu), tak jsem po deseti minutách čtení vzdala (jsem ta mladší generace… je mi 17). Nebyla to nechuť, ale číst -a chápat- jeden odstavec mi trvalo přibližně stejně dlouho, jako kdybych ho četla v němčině či angličtině. Za stejný čas jsem v češtině stihla přečíst několik stran. Navíc mě odrovnalo slovo blednička, na které jsem se musela zeptat rodičů. Stydím se za to, protože jsem z jedné čtvrtiny Slovenka… ale co nadělám…?
aleanor: na to je jediny recept: citat citat citat, pocuvat radio, citat citat citat. Ja som tiez zo zaciatku mal problemy s anglickou literaturou, teraz, ked uz mam nacitanych pomerne vela knih, to nie je ziadny problem. I ked stale to nie je taka pohodicka ako citat v slovencine alebo cestine. a stary tiez nie som (24 nie je tak vela…)
No ani ja neviem, čo je blednička.
chudokrevnost:))
mimochodem, Pavelková je vynikající autorka:) jen kdybyste to nevěděli
Problém je ale v tom, že televizní stanice se sice ve slovenštině občas chytit dají, ale slovenský knih je tu opravdu nedostatek.
hm,tej knihe by som dal asi 2 body…su tam nevymakane a prevzate mena,kontext oplyva klise,na niektorych miestach je to bigotne a nudne,pribeh sa vyvija predpokladatelne,teda nic nove v sujete.proste slovenska kniha,navyse od zeny.nic proti,ale je to poznat,zial. na druhej strane sa autorka(ako v kazdej svojej knihe)snazi vymyslat vlastne slova,obohacuje vsakovako text,vyuziva flektivnost jazyka…summa summarum je to kniha akurat na citanie na wc alebo pre nenarocneho citatela,ktory musi tuto knihu brat s rezervou.
PAVELKOVEJ
NIE JE TO DOBRA KNIHA!!!!!!!KLISE,STARY PRIBEH,NUDA…………ASI TAK 2 BODY SI ZASLUZI!!!
JJ
hm,tej knihe by som dal asi 2 body…su tam nevymakane a prevzate mena,kontext oplyva klise,na niektorych miestach je to bigotne a nudne,pribeh sa vyvija predpokladatelne,teda nic nove v sujete.proste slovenska kniha,navyse od zeny.nic proti,ale je to poznat,zial. na druhej strane sa autorka(ako v kazdej svojej knihe)snazi vymyslat vlastne slova,obohacuje vsakovako text,vyuziva flektivnost jazyka…summa summarum je to kniha akurat na citanie na wc alebo pre nenarocneho citatela,ktory musi tuto knihu brat s rezervou.NIE JE TO TAKA DOBRA KNIHA,AKO TU PODAKTORI VYPISUJU!NAOZAJ!
Maxx Pain: A ještě třikrát, kdyby předchozí tři příspěvky neprošly… :))
a není to zas tak špatné. Krátké scény, krátké kapitoly spolu s dobře čitelným stylem A. Pavelkové vytváří ideální čtivo do dopravních prostředků.
2Pain: Jmena jsou jmena, je to (temer)historicka fantasy, co bys cekal? Neni kazdy den Gandalfovo a Drussovo posviceni 🙂 Bigotni mi to taky neprislo, spise uveritelne. Neni to nejlepsi fantasy vsech dob, ale jako oddechovka slusne. A “proste slovenska kniha, navyse od zeny” – Prokleta a Zlomena prisaha Alexandry Pavelkove jsou zase nekde jinde, tuhle prvotinu s nima nelze srovnavat. Jinak blahopreji ke slovni zasobe…