Přišel, zrežíroval, zvítězil. Takové jsou začátky jednoho z nejtalentovanějších amerických režisérů současnosti. Režiséra, který krom oscarové krimi umí natočit i výtečný komiksový film. Po dvou dílech série X-Men přichází do kin jeho další komiksová adaptace – Superman se vrací. Řeč je o Bryanu Singerovi.
17. 9. 1965, New York. Tak tohle je přesné datum a místo narození malého Bryana. Již v deseti letech ho naplno okouzlil svět filmu (měl rád tehdejší horory a sci-fi snímky, četl komiksy se Supermanem) a ve dvanácti se mu také poprvé dostala do rukou kamera, na kterou natáčel své první 8mm filmy. Jeho dětství je srovnatelné s jiným úspěšným režisérem Timem Burtonem (Batman, Ospalá díra, Mrtvá nevěsta), neboť oba nebyli mezi ostatními dětmi moc oblíbení a vyznačovali se spíše jako podivíni a samotáři. Avšak zatímco Burton se vydal studovat do Kalifornie místní umělecký institut a začínal jako animátor u Walta Disneye, Singer se překvapivě dal na studium filmové kritiky na filmové fakultě jihokalifornské univerzity.
Již během studií na sebe upozornil kraťasem Lion´s Den, kde si vzal na starost režii i scénář a do hlavní role obsadil svého kamaráda Ethana Hawka. Jeho celovečerním debutem, s nímž se poprvé představil i na velkém plátně, se však stalo až drama Veřejný kanál (Public Access, 1992), za které získal Velkou cenu poroty na Filmovém festivalu v Sundance.
I díky úspěchu Veřejného kanálu se Singer roku 1995 dostal k režii krimi Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects). Příběh o spletitém vyšetřování okolo vyvraždění posádky argentinské pašerácké lodi zaujal i samotnou porotu na Oscarech, a tak došlo k tomu, že Podezřelí obdrželi rovnou dvě sošky. Tu první si odnesl Kevin Spacey (o pár let později obdržel druhého Oscara za Americkou krásu) za vedlejší roli pouličního zloděje Verbala a tou druhou se může pyšnit scénárista filmu Christopher McQuarrie. Ani samotný režisér však nevyšel naprázdno a odnesl si Cenu za režii na MFF v Seattlu.
Singer nezahálel a dva roky po Podezřelých vypustil do kin svůj další výtečný kousek, tentokrát adaptaci novely hororového mist
ra Stephena Kinga s názvem Nadaný žák (Apt Pupil).
Příběh o šestnáctiletém Toddu Bowdenovi, jenž je dosti zvráceně fascinován koncentračními tábory a zejména pak holocaustem a který nejbližšího „přítele“ nachází ve svém sousedovi Kurtu Dussanderovi, shodou okolností bývalém veliteli jednoho z koncentračních táborů, se dodnes řadí mezi nejlepší filmové adaptace Kingových děl. Singer tímto snímkem navíc zajistil slávu do té doby nepříliš známému (alespoň co se týče filmových rolí) divadelnímu herci, siru Ianu McKellenovi.
Režisér s eXtra schopnostmi
„Seděl jsem s Bryanem a s pár dalšími lidmi u stolu, povídal si o filmech a někdo narazil na moji oblíbenou krimi Obvyklí podezřelí. V tu chvíli jsem absolutně netušil, že film režíroval právě Bryan. Myslím, že jsem si nemohl vybrat lepšího režiséra,“ tvrdí komiksová legenda Stan Lee o tom, jak se Singer dostal k režii filmové adaptace jeho drahocenného dítka – X-Menů.
Singer dostal od studia Fox k dispozici 130 mil. dolarů (v té době tedy jeho nejdražší film) a natáčení se mohlo rozjet. Do role hlavního záporáka, vůdce zlých X-Menů Magneta Singer obsadil svého starého známého Iana McKellena, roli „hodného“ Profesora X pak svěřil Patricku Stewartovi (Star Trek). Díky Singerovi se také Hollywood dočkal své další zbrusu 
nové hvězdy – Hugha Jackmana, jenž se zde proslavil rolí drsňáka Wolverina.
X-Meni v roce 2000 dosáhli celosvětového úspěchu, zařadily se mezi ty vůbec nejlepší komiksové filmy a Singer tak definitivně potvrdil svůj statut „režiséra nového tisíciletí“. A jakéže bylo tajemství úspěchu?
„X-Men nejsou obyčejnou komiksovou adaptací. Dalo by se říci, že Bryan natočil z velké části psychologický film s akčními vsuvkami. V příběhu vypadá vše reálně a to je věc, která dosud komiksovým adaptacím chyběla,“ tvrdí producent Tom DeSanto. A má nejspíš naprostou pravdu, protože právě X-Meni rozpoutali vlnu tzv. „novodobých komiksových filmů“, kde se klade mnohem větší důraz na psychologii postav než na velkolepé akční scény. Ostatně kdyby nebylo prvních X-Menů, snímky jako Batman začíná nebo Hulk by nejspíš ani nevznikly.
Napodruhé ještě lépe?
Ano, dnes to zní prakticky neuvěřitelně, ale i pokračování může někdy předčit originál. Singerovi se to povedlo hned v sequelu s názvem X-Men 2: X-Men United (2003). Příběh dostal mnohem větší i temnější rozměr, 
přibylo pár zajímavých postav, životní trable mutantích hrdinů se rovněž o stupeň navýšili a Singer krom toho všem dokázal i to, že akční scény umí točit stejně dobře jako ty ostatní. X-Men 2 se stali i po komerční stránce úspěšnějšími než jejich předchůdce, a tak producenti nemuseli moc dlouho váhat nad tím, zda z toho udělat trilogii či nikoliv.
Ovšem první problém, který ohledně třetích X-Menů nastal, byl ten, že došlo k neshodě režiséra s producenty ohledně rozpočtu:
„Počítal jsem s opravdu velkým zakončením celé trilogie, ale vypadá to, že na to prostě není dostatek peněz,“ tvrdil ještě v roce 2004 zklamaně Singer. X-Men 3 se ale i tak měli stát velkolepým završením celé Singerovy několikaleté práce, kterou svým mutantům věnoval. Nakonec tomu tak bylo, jenomže…
Návrat muže z oceli
Při přípravách třetích X-Menů přišla nabídka, která se neodmítá – režie nového Supermana.
„Už když mi bylo nějakých devět, deset, každý víkend jsem sledoval starý kreslený seriál o Supermanovi a občas jsem si koupil i nějaký ten komiks, ve kterém vystupoval,“ říká režisér o své lásce k nejslavnější komiksové postavě, která se na stránkách objevila již v r
oce 1938.
Původní filmový Superman z roku 1978 režiséra Richarda Donnera (Přichází Satan!, 16 bloků) patří mezi jeho nejoblíbenější filmy, takže nebylo co řešit. Natáčení trojky X-Menů Singer (naneštěstí) přenechal svému kamarádovi Brettu Ratnerovi.
Singer to se svým hrdinou myslí opravdu vážně, proto od začátku nebral svůj snímek jako remake, ale jako volné pokračování dvou prvních dílů z let 1978 a 1980 (zbylé dva otřesné filmy raději vynechal). Krom toho také na natáčení několikrát pozval Richarda Donnera, kterému pouštěl dosud natočené záběry a celý projekt s ním konzultoval.
„Péči, kterou tomuto filmu věnuje Bryan, by žádný jiný režisér nevěnoval. To mi věřte. Pro nového Supermana je to jednoznačně ten nejlepší možný režisér!“, prohlásil sám Donner.
Singerův „nejdražší film všech dob“ (rozpočet cca 261 mil. dolarů) se v našich kinech představí 27. července.
Zajímavosti:
Je adoptovaný a své pravé rodiče nikdy nepoznal. I proto si v dětství tolik oblíbil Supermana, který je na tom podobně.
Již před natáčením X-Men se veřejně přiznal k tomu, že je homosexuál.
Původního Donnerova Supermana si prý pro inspiraci často pouštěl i při natáčení obou X-Menů.
V Hollywoodu je znám i díky svým častým neshodám s herci.
Do monster-projektu Superman se vrací si ze štábu X-Menů přizval ke spolupráci scénáristy, kameramana, střihače i hudebního skladatele.
Rád by režíroval i případný druhý díl svého Supermana a nedávno prohlásil, že by chtěl udělat rovnou celou trilogii.
Snímku Superman se vrací vydrží post „nejdražšího filmu historie“ jen do května příštího roku, kdy má premiéru Spider-Man 3 s rozpočtem okolo 300 mil. dolarů.
Již od roku 2004 má rozpracovaný remake sci-fi Loganův útěk, který by měl v budoucnu i režírovat.
Filmografie:
Superman se vrací (2006)
X-Men 2 (2003)
X-Men (2000)
Nadaný žák (1997)
Obvyklí podezřelí (1995)
Veřejný kanál (1992)
