Čtvrtá Kniha Krve – Barker Clive

Stanul jsem uprostřed místa, o kterém mi řekl. Slíbil, že opět přijede. Opět mi přinese mou dávku hrůzy. Stál jsem tam, kam doléhal zápach tisíce otevřených hrobů. Zápach pronikal do mých plic, když jsem uzřel jejich majitele. Staří i mladí, bohatí i chudí a ze všeho nejvíc vyděšení a dezorientovaní. Všichni se s nimi potkali. Věc, výmysl, entita – to všechno jsou smrt a strach.

A jako smrt se přede mnou objevil on. Velký mistr dávných věků. Na rukách nesl mou dlouho očekávanou dávku. Nesl ji téměř jako svátost. Oslavu utrpení i odhalení věcí, před kterými si jiní zakrývají oči, součást velkého divadla na deskách jménem život.

Tentokrát to byla žena. Nahou a nehybnou s alabastrovou kůží ji položil na neviditelný stůl. Zvedl ruku a mi dal znamení, abych se připravil přijímat všechnu hrůzu, kterou pro mě připravil. Nenechal jsem se pobízet dlouho. Majitelka tady nebyla, ale její schránka plnila svůj účel dokonale. Začala se pomalu točit kolem své horizontální osy, abych měl výhled i na sebeskrytější partie.

A pak se to stalo. Na těle se objevily šrámy, mistrova stigmata, která začala krvácet karmínovou krví. Ano, toto je moje zakázané čtení, má Kniha Krve.

Přistoupil jsem blíž a jemně jsem se dotkl rány začínající na spáncích a končící u konečků prstů. Revoluce těla. Co kdyby měly části lidského těla svůj vlastní rozum? Vlastní vůli a sílu osvobodit se a tvrdě nabitou autonomii oslavit exekucí svých věznitelů nebo jiných osvobozených částí? Válka bezrukého se svýma rukama, které budují vlastní říši, i o tom je tenhle příběh. Poněkud syrové spodobnění každodenních problémů – lidské orgány se bouří dennodenně, o to děsivější příběh je.

Přesunul jsem ruce na hřbet a jemně jsem přejel mezi lopatkami. Ach ano, Nelidské podmínky. Pod rouškou vybledlé reality se skrývají lidé, kteří jsou spřízněni s okultismem ve své neortodoxní podobě. Obyčejna cetka špinavého tuláka ukrývá hlavolam. Okultní artefakt, jehož držitelem je alchymista současnosti, vyhnanec, asociál. Když se někdo pokusí vyřešit záhadu bezcenného předmětu, může na sebe přivolat zkázu porovnatelnou s Lemarchandovou skládankou. Co vlastně ukrývá skládanka? Moc ničit nebo tvořit?

Z hřbetu jsem se přesunul k nohám a postupně přecházel od zadní strany k přední. Byl jsem svědkem Zjevení. Záhrobní setkání manželského páru, zároveň oběti a vraha, dokážou postavit svět naruby nejednomu kazateli a jeho rodině. Kazatel s úchylnou zálibou v biblické apokalypse je podroben zkoušce, ne však Boží, ale zkoušce vlastní manželky, a postaven před rozhodnutí, doprovázené i jeho vlastním apokalyptickým zjevením.

Pomalu jsem přejel přes boky k trupu. Naskytl se mi pohled na krátký, leč břitký příběh. Ustup, Satane. Nespočetněkrát lidé pokoušeli Boha, aby se jim zjevil, aby jim odhalil svou existenci. A také nespočetněkrát lidé odhalovali existenci Satana. Ale co když věřící člověk použije psychologický revers a přilákáním Satana chce také přilákat Boha? Skvěle vygradovaný příběh s temnou, torturistickou atmosférou.

Dostal jsem se k poslední nespatřené části, rozkroku. Co asi může ukrývat? Věk Touhy. Pro odpůrce testů na zvířatech, tahle povídka se jim bude líbit. Kapalný don Juan a Cassanova v jedné injekci. Má to ale malý háček. Oba dva jsou naprosto šílení. Jde o zaručené afrodiziakum, které je agresivní obdobou viagry. Po testech na rozdováděných šimpanzech přichází na řadu člověk. Tohle afrodiziakum z něho udělá perfektního milence a zároveň masového vraha, který přivede do záhuby sebe. Přesně takhle vypadá touha, když se utrhne z řetězu.

Temný mistr se potuluje po světě a šíří hrůzu, pro mé úchylné potěšení i pro posunutí hranic strachu. Vyzná se ve svém řemesle, všechna těla připravuje se vší precizností. Ví přesně, jaká délka textu je pro každý případ nejvhodnější, aby kvalita byla vždy prvotřídní. Nejde o žádné bizarní výplody jeho fantazie, i když hranice jeho imaginace jsou položeny dál než u obyčejných smrtelníků. Menší pitoresknosti se neubránil, ale jen jako třešničky na dortu.

Mistr je pozorovatel lidských duší a má pečlivě prostudovanou a probádanou naši psyché. Odhaluje i šokující součásti lidských životů a nebojí se na ně poukázat. Ani sex v jeho podání není žádná jemnost. Demonstruje na něm lidskou zvrácenost, mnohdy i radost ze zvrácenosti. I sodomizmus si najde svou temnou cestu. Mistr nezná zábrany a hranice, které by ho zadržely, proto se do hlubin jeho umění nedokáže pohroužit kdokoliv. Své dílo odhaluje jenom zasvěceným, kteří jsou schopní jeho krásu unést.

Po důkladné prohlídce se tělo slečny, jež se po čas rituálu čtení proměnilo v temnou relikvii, rozplynulo do zástupu nemrtvé armády. Mně zůstala nová zásoba strachu a směs lidských emocí. Mistr opět přijde a znovu přinese další Knihu Krve, která ukojí zvrácené chutě. Zatím, mistře Clive.