Román Invocatio Elementalium představuje příklad zajímavého kulturního importu ze Slovenska, se kterým se zřejmě budeme na české sci-fi scéně setkávat stále častěji. Důvodů pro to je více, ale hlavními jsou potíže slovenských autorů uplatnit se doma, a hlad domácích nakladatelství po kvalitních titulech.
Invocatio Elementalium mělo, jak se říká, štěstí v neštěstí. Doma na Slovensku si hledalo nakladatele dlouho a marně. Příčinou toho byl celkově mizerný stav tamního knižního trhu, a také obtížná žánrová zařaditelnost knihy. Nakladatelé si s ní prostě nevěděli rady. Naštěstí se románu nakonec ujalo nakladatelství Wales, takže s ním mohou jako první seznámit čeští čtenáři.
V posledních letech se nám spisovatelé snaží vsugerovat, že svět kolem nás vůbec není tím, čím se zdá být – že se pod tenkou slupkou naší každodenní reality skrývají věci podivnější, než si můžeme představit. Upíři v Čechách, magicky obdaření Jiní v Rusku, likvidátor nadpřirozených bytostí Jakub Vandrovec v Polsku… Jen Slovensko jakoby (pokolikáté už?) zaspalo vývoj, a představovalo oázu klidu v době, kdy v okolních zemích zuří magické války, sviští zaklínadla a žhavé stříbro a šplouchá svěcená voda. Naštěstí se konečně našel někdo, kdo tento neutěšený stav změnil. Ano, je to Dušan D. Fabian.
Hrdinou románu je košický bankovní úředník David Ábel, který měl opravdu nešťastný den. Za velice podezřelých okolností se při snaze zapůsobit na krásnou dívku stane terčem smrtící kletby, což spustí kolotoč dalších událostí, které se ani při nejlepší dobré vůli nedají označit za příjemné. Nešťastnému Davidovi se zhroutí celý jeho svět a vnímání reality, kletba ho začíná likvidovat fyzicky a vědomí, že mu zbývá možná jen pár dnů života, ho zase ničí psychicky. Navíc se u něj v důsledku kletby začíná projevovat velice úzce specializované, zato o to nepříjemnější magické nadání… Kdo a proč ho proklel? Jak kletbu zrušit? Na takové otázky musí David najít odpověď. O tom, že hledání nebude lehké, že při něm nebude nouzi o napětí a akci a že občas ukápne i nějaká ta kapka krve, snad nikdo z vás nepochybuje.
Invocatio Elementalium přestavuje zajímavou, obtížně zařaditelnou syntezi žánrů. Podobnost s díly Sergeje Lukjaněnka je sice nápadná, ale spíše náhodná – kniha byla napsána dříve, než u nás začal vycházet Lukjaněnko. Fabian tohoto autora neznal. K náklonnosti ke Kulhánkovým knihám se však Fabian bez mučení přiznává, totéž platí i o Gaimanovi. Od počátku je zřejmé, že román nepřekypuje obzvláštní originalitou. Fabian využívá mnohé motivy známé z děl výše uvedených autorů. Přesto se nedá označit za pouhého plagiátora a jeho knihu za napodobeninu, Fabian je stále „svůj“. Nebo spíš „svojský“? Děj je dobře propracovaný a poměrně logický – autor od počátku věděl, co chce. Pro českého čtenáře jsou plusem slovenské reálie, sice podobné těm našim, ale přesto v mnohém odlišné. Bizarní východoslovenské pověry a folklór má autor dobře nastudované; knihu příjemně oživuje a ozvláštňuje.
Děj románu se rozjíždí spíše pozvolna, první polovina je pomalejší, těžištěm jsou dialogy. Pak však začíná ta pravá akce, při které si přijdou na své i milovníci výše zmíněného Kulhánka. Finální likvidace hlavního záporného hrdiny je ale vyloženě nezvládnutá, stejně jako někdy podivné chování a určitá „plochost“ postav. I když to bude znít zvláštně, největší charisma a životnost mají podle mého názoru záporné postavy. Tyto chyby většinou padají na vrub autorově nezkušenosti a jsou lehce pojmenovatelné. Pokud bude mít Fabian snahu na sobě pracovat a bude naslouchat jiným, může se jich snadno zbavit.
Kniha sice není bez chyb, jenže je natolik zajímavá, že by rozhodně neměla ujít pozornosti čtenářů. Jako prvotina není vůbec špatná a její autor nepochybně představuje velký příslib pro budoucnost, zvláště pokud na sobě bude dále pracovat. Odbyt má myslím zajištěný… Nakladatelství Wales to totiž myslí s vydáváním knih slovenských autorů vážně.
Dejte si dohromady žebříček hodnocení. 6/10 Dostala i Rozesmátá mrtvola a ta byla prý profesionálně bez chyby a dokonale zábavná.
6/10 je mírný nadprůměr. Podle mého názoru si tahle kniha mírně nadprůměrné hodnocení zaslouží.
gdybych mel hodnotit, sel bych na 7/10: kombinace originality, vypravecskeho pristupu a spadu. problem je v nesourodosti textu, na zacatku slo psani autorovi hur nez na konci 😉 autor ma drobne znalostni mezirky (drakolak misto drakodlak, verande misto verdandi), ale jinak velmi dobre. wales se moc nepredvedl, nechal v textu hafo preklepu a sem tam nejaky ten slovakismus.troufam si s ivem nesouhlasit; finalni likvidace hlavniho zaporaka me notne pobavila a prisla mi pripadna. co se tyce prokresleni postav, nektere se autorovi podarilo ukazat s dostatecnou hloubkou, nektere odbyl nekolika klise, ale vypraveni to prilis nerusilo.knihu jsem precetl hladce a za vikend. moc jsem si liboval. uz se tesim na dalsi 😉
S Kulhankem to nema nic spolecneho, i kdyz ma k nemu autor naklonnost :)Jinak mi to prislo jako celkem dobre.
regisi :
Tos mi neměl dělat. Já si tu knihu chtěla přečíst a takhle se mi do toho nechce :-(:-)
Zaujímave je, že čítam Fabiana na pokračovanie vo Fantázii, a našiel som v ňom zopár bohemizmov.Inak je to v podstate priemerný text, ktorý by si ešte zaslúžil prepracovať.
v.: kašli na mé kecy, přečti si to 😉
pobavil jsem se, originální, dobré téma, hlavně že tam nebylo příliš nezabitelných zombií jak u některejch kulhánků … když je tak čtu znovu.Budu se těšit na nové. přece jen jsou mi i ty košice bližší duši než ten Ňork
Podakovanie
Srdecna vdaka vsetkym, ktori si knihu precitali. Ci uz sa im pacila viac alebo menej;)Ad “takmer prezradeny zaver” – ti, co ste to este necitali, nenechajte sa, prosim, odradit miernym spoilerikom o likvidacii zaporaka – tazisko zaverecneho rozuzlenia pribehu je totiz postavene na niecom inom;)
Však jsem také opravdový závěr mazaně neprozradil. Jen ať si to každý přečte sám. Smutný padouchův konec by byl zcela v pořádku, kdyby autor předem něco naznačil o jeho slabém místě. Takhle to byl blesk z čistého nebe. Stačilo maličko… Jinak jsou snad mé dojmy patrné z celkově optmistického vyznění. Snad by nám autor mohl prozradit, co dalšího čeká napjaté čtenáře?
Co autor chystá, se dozvíte z rozhovoru, který vyjde v mé rubrice. Teď je jen otázkou času, kdy ten článek vyjde.Rozhovor je doplněn i fotkami ze křtu…
ivo: tak tos´ to nečetl dobře, to padouchovo slabé místo tam popsané je, s dostatečným předstihem 😉
Pokud si vzpomínám, psáno tam o tom je, ale neuvědomuji si, že by tam bylo nějak výrazněji zmíněno, že je to jeho slabé místo.
to, co je tam popsáno jako slabé místo je dost slabé místo i bez zdůrazňování 🙂 IMHO. mně to doklaplo 😉
Proc se preklada slovenska literatura do cestiny? Z duvodu vyssiho prodeje?
K: gdo z mlaďochů bude dneska číst slovensky? 😉
K: Hlavne z dôvodu, že domácu sci-fi a fantasy žiadny slovenský vydavateľ nevydá. Aspoň nie, pokiaľ mu nedáš 50 litrov ako autorský príspevok na tlač :-)…
A zahraniční vydávají? Teď němám na mysli Čechy 🙂
Vydávajú.
Nevydávajú.
Vydávají, ale málo. Sapkowski, Pratchett, Gemmell, Adams a pár dalších slavných a prodejných autorů, ale s ČR se to nedá srovnat. Slovenští autoři se překládají do češtiny proto, aby byli prodejní i na českém trhu. Slováci čtou česky běžně (často jim ani nic jiného bohužel nezbývá) a ruku na srdce – kolik z vás by si při záplavě titulů v češtině koupilo slovenského autora ve slovenštině? 🙂
2 robert pilch: koupil a rád. třeba huslicu (kupoval jsem na slovensku), kačeňáka (tiež), i fabiana 😉 navíc ze starých časů mám knihy, které v čechách nevyšly, jen na slovensku… čítať po slovensky nie až taký problém 😉
Já jsem četla slovensky Ilias a byl to docela mazec 🙂 Tedy, kromě jiného, samozřejmě.Klidně bych si přečetla i slovenskou antalogii, ovšem když to vezmu pragmaticky, slovenština by knihy na českém trhu přece jen hendikepovala.
coooo? slovensko zaspalo dobu a doteraz pisalo idylky? to akoze za to povazujete cervenaka?ale inac fajn recka. som rad, ze sa na to niekto pozrel aspon ciastocne ocjjektivne, my sme doma trosku nachylny tomu davat viac, predsa len sa taketo knihy u nas len tak nepisu
Regis: Kúpil by si si, oukej. Ty a ďalší dvaja 🙂
Je jasné, že slovensky vydaná SF není tak prodejná jako česky vydaná. Jen by mě zajímalo, jaký dlouhodobý dopad to bude mít na slovenskou fantastiku obecně, protože český čtenář nežádá jen český jazyk, ale autor se musí trefit i do jeho vkusu a ten se bude časem ještě více lišit. Podobná situace je ve větším měřítku u vztahu kanadské a americké SF. Pro Čechy je to dobře, protože s rozšířením “domácí” autorské základny přichází i pohled “trochu zvenčí”, ale u Slováků nevím, zda jim v dlouhodobém měřítku neuškodí. Co myslíte?
Je dobré, že Slováci majú možnosť publikovať a vypísať sa. Mám pocit, že tematicky zostanú v našich končinách, či už historicky (Červenák) alebo v súčasnosti (Fabian). Naturalizácia v textoch mi zatiaľ neprekáža, ale dúfam, že sa časom vytvorí aj nejaká alternatíva.Celkovo vidím jediné negatívum v tom, že jedoducho nezoženiete knihu súčasného domáceho SF, F alebo H autora v slovenčine. A vzhľadom na to, koľko ľudí, žiaľ nielen z najmladšej generácie, už nevie čítať po česky, nevyrastie u nás širšia čitateľská základňa. Trh zostane stále rovnaký – malý.
Imro: Bohužel máš naprostou pravdu, ale ekonomický tlak je neúnosný… 🙁
Pani, ked sa tak divate na pulty slovenskych knihkupectiev, tak so slovenskym prekladom diel spadajucich do fantastickeho zanru je to dost smutne. Mne osobne nevadi, ze citam po cesky, ani si neuvedomujem ze ide o cestinu (kvanta casopisov, stranok, aknih a tv programov a filmov je v cestine). Ale v poslednej dobe sa to predsa len trosku zlepsuje-myslim ze aj vdaka domacim vydavatelstvam (Ikar a Slovart a ich preklady Le Guin, Tolkiena, Lewisa a Pratchetta-skoda len ze same fantasy, bodlo by sem tam aj nejake sf). Dufam, ze tato stupajuca tendencia bude pokracovat a v buducnosti sa dockame slovenskeho prekladu Hyperiona alebo Duny???
Ja to ani nikomu nevyčítam. Radšej kniha v čestine, než žiadna.
Co ma najviac mrzi, ze ak aj na Slovensku nieco z fantastiky vyjde, tak je to titul, ktory uz doma mam v cestine. A potom sa cuduju, ze sa to nepredava. Vynimkou je asi Gemmel, ktoremu tu vysiel prvy diel uz ani neviem akej sagy. Daroval som ju sestre k sviatku. AKurat si cenim, ze vacsinou tu vychadzaju knihy viazane, brozovane tu nie su tak preferovane ako v Cesku.
vkus
2MS; preco by sa mal menit vkus medzi slovenskym a ceskym citatelom? Je sice pravda, ze na Slovensku fantastika veľmi neboduje, ale vplyv videohier a filmov, ktore fantastiku casto obsahuju, by mal vkus slovenskeho citatela posunut “spravnym smerom”. Taka je moja teoria. A slovenskí spisovatelia sa môžu prispôsobiť.
ja som sa kedysi v Epose fakt snazil. vysli tam tri knihy, ktore po cesky doma nemas. K. S. Robinson – Utek z Kathmandu (nielen podla mna velmi dobra vec), Vance – Velka planety a nieco od Farmera, uz si nepamatam nazov (nie az tak dobre knihy :)). Pokial ide o to, co si vymenoval, Ikar z toho nevydal nic – okrem Pratchetta, ktoreho vydava Brloh ako Tallpress Slovensko vsetko vydal Slovart. A to je skoda, lebo keby Ikar zacal konkurovat fantastikou, nie len detskou, ktoru z casu na cas vyda – mozno by sa Slovart k tej Dune aj dostalPokial ide o knizky v slovencine, v dvoch vydavatelstvach sa nedavno zdala edicia na spadnutie, teraz to vyzera ale, ze to este nebude take lahke. o vydavatelstvach ako Laser a Polaris, zameranych na fantastiku a vydavajucicj aspon desat kniziek rocne, este dlho mozme iba snivat. Situacii moze bohuzial pomoct az to, ze mladi po ceski citat nebudu vediet. Otazka je, ci citat vobec nieco budu – alebo ich budu zaujimat len hry, filmy a komixyto mi pripomina, ze Robertovi este dlzim zaciatok jedneho projektu. Aj ja sa ale teraz snazim prekusat nejakym polskym prekladom, tento vikend to uz snad zmaknem, tak hned potom na tom zacnem makat. sorry za osobnejsi offtop
A proc vydavat na slovensku takove staresiny? Proc ne soucasnou sci-fi/fantasy? Snaha dohnat cele dejiny SFFH slovenskyma prekladama je podle me naprosto zcestna, nepovede ani k dobrym prodejum (zazrani fanousci scifi si starou klasiku uz poridili v cestine, muselo by se cekat na vymenu generaci a slozite predhanet slovenskyma prekladama ceske reedice), ani neprilaka mlade ctenare… K Dune a spol se da dopracovat pozdeji, az se SFFH ve slovenstine chytne (tim myslim alespon trosicku, pro zacatek by stacila jedna edice s deseti knihami rocne), ale pochybuju, ze se toho docili vydavanim zrovna treba 54 let starych beckovych romanu (Vance).
No ano, EPOS sa snazil, Vancea a Farmera (Temné Slnko) som kupil, aj ked mi bolo jasne, ze ide o beckove romany. Kathmandu mi nejako uslo. Ale pamatam si, ked som v knihkupectve objavil od Simaka slovensku verziu Rezervace goblinů. Skoro ma chytil slak – par mesiacov predtym som kupil jeho cesku verziu, to nebol najrozumnejsi tah od vydavatelstva (Epos?). OJ ma pravdu, slovenske vydavatelstva by mali vydavat nove diela, ktoré na západ od Slovenska este nevysli a ktore by par desiatok ludi zaujali aj v Cesku. Dobrym pokusom bolo Hainingovo “Cestovanie v čase” vydané vo vydavateľstve Motýľ. O rok sice vyslo aj v Cesku s vraj divnym prekladom, ale doma mam slovenske vydanie a nie ceske. Ide o to byt prvym.
Samozrejme uznavam, ze rozbehnut vydavanie SF/F literatury na Slovensku moze len velke vydavatelstvo.
Ospravedlnujem sa, zabudol som na adamsa a jeho Stopara v slovarte. Inak, podla mna je prave tento slovensky preklad porovnatelny s ceskym, co je super (cital som oba). A co sa tyka rezervacie trpaslikov od Simaka, tak to bola dost stara knizka, brozovana, na modrom (zelenom?) obale je tusim nejaky drak lebo co… Inak, mam taky pocit, ze nasi vydavatelia chcu najskor vydat stare, odskusane tituly a sagy (tolkien, lewis, adams) a az potom, v zavislosti od predaja a komercneho uspechu by sa mozno posunuli aj do menej prebadanych vod sucasnych diel (totalna haluz by bolo, keby taky Slovart vydal Simmonsov Olympos o polroka skor ako Laser – sorry Martin :)Ale kedze na Slovensku sa knihy vo vseobecnosti menej kupuju ako v Cechach (myslim, ze aj bolo dokazane, ze Slovaci maju menej konickov, menej sa im venuju nez v okoli), tak to nevidim mooc ruzove…
A, Temne slno aj Velku planetu som cital . Temne slnko bolo super, Vance ma vsak trochu sklamal. Cital som predtym par jeho poviedok (zbierka Posledny hrad, poviedka je genialna), tak som mozno cakal nieco viac
Nejenom podle rogera
Na rozdíl od Ondřeje Jireše si myslím, že smysl má vydávat v překladu primárně dobré texty, ne nové. Vanceova Velká planeta je významná, vlivná, uznávaná a právem reeditovaná klasika (viz např. http://www.sfsite.com/08b/bp87.htm) – jen nevím, zda slovenský překlad nebyl pořízen z rané seškrtané verze – a Escape from Kathmandu brilantní tragikomedie daleko překonávající hranice žánru (právě proto ovšem u nás odsouzená k neúspěchu a zapomenutí).
A, Temne slno aj Velku planetu som cital . Temne slnko bolo super, Vance ma vsak trochu sklamal. Cital som predtym par jeho poviedok (zbierka Posledny hrad, poviedka je genialna), tak som mozno cakal nieco viac
Velka planeta, ak si dobre pamatam, mala dost povrchnu dejovu liniu. Bohaty opis cudesneho prostredia ale plytke dialogy a povrchny dej. Ja som bol sklamany, podobne ako z 5 zlatych kruhu. Lyonesse som este necital (i ked tuto knihu mam doma uz desat rokov).Iste je, ze Velka planeta nemohla nahodneho citatela priviest k citaniu fantastickej literatury. Akurat by sa utvrdil v domienke, ze SF je brakovy zaner.
Mám pocit, že vydávanie pôvodnej fantasy na Slovensku a po slovensky už (až na pár svetlých výnimiek) zasahuje do neuveriteľného sci-fi. 🙁 A nie je to len vina vydavateľstiev. Viem o jednom veľkom vydavateľstve, ktoré naozaj chcelo vydať fantasy, ale z nejakého dôvodu si myslelo, že slovenský autor sa bude po slánostnej polnočnej premiére predávať rovnako ako Harry Potter, a keď im človek zorientovaný v probelematike povedal, že odhad je oveľa nižší, ich nadšenie hneď opadlo. Na Slovensku je skutočne malá čitateľská základňa, aby mohla zaujať vydavateľa, ktorý nevydáva knihy z charitatívnych dôvodov. Žiaľ. Preto sa budeme musieť naďalej obracať na český trh, ktorý je schopný nasýtiť aj ten slovenský. Snaď sa to raz zlepší…Ondra: Niektoré knihy sú u nás preložené skôr (Potter, Veža bláznov) ako v Čechách, len neviem, ako sa to prejavuje na ich predaji. Nepoznám čísla. Ale hádam, že dobre (resp. dúfam)… 🙂
U Pottera by som sa nizkych cisel predanych kusov nebal, ale na predajnost slovenskeho vydania Sapkowskeho som zvedavy aj ja.
pokial ide o predaj Sapkaca, sef Slovartu nieco oznamil na minulej Biblioteke verejne, myslim. nepamatam si presne, ale bolo to zaujimaveak mam odpovedat Ondrejovi – v prvom rade bol problem ten, ze vydavatel chcel nieco, co by sa dobre citalo, z coho podla neho vyplyvalo, ze teda aj dobre predavalo. Treba si uvedomit, ze vtedy este nebol New Weird (1998), New Space Opera pomaly stupala k vrcholu, no este stale sa nedalo najst nic potencialne hitove, co by nemali ceske vydavatelstva v edicnych planoch. A aj pri tychto knihach dobre vieme, ze ani v cestine sa nepredavaju tak, ako si zasluzia. Skatka filozofia bola taka, ze si najprv odskusame na menach, ktore ludia poznaju, ako by veci mohli ist a dobry predaj tychto kniziek by mozno zaplatil aj menej zname mena. A aby som sa vratil k clanku – popripade aj slovenskych autorov. Tych sme tam zase vydali dobrych, vsak tam vysiel za mna prvy roman Sasi Pavelkovej (osobne si myslim, ze keby dnes mala slovenska fantasticka knizka taku predajnost vo vydavatelstve, ktore neocakava hned velke zisky, bolo by to dost fajn) a zbierka Jurajovi Tomanovi, ktory bol vtedy vdaka CGR u nas jeden z najlepsich. Bohuzial, veci sa nepodarilo rozvinut a ukoncepcnit, vo vydavatelstve som vdaka narokom sefa robil iba tri mesiace. ked sa ale slim nad tym, co by som tam navrhoval podobny problem – vsetko nove a dobre uz ceske vydavatelstva v planoch maju. Asi by som sa vrhol na uplne mladych Poliakov – a najma na obrovsku zakladnu ruskej fantastiky. Ale zase Slovart a Pratchett nielen mne otvorili oci v tom, ze uz pokojne mozeme vydavat knizky, ktore po cesky vysli
Neva. Nic to, hlavne ze aspon cosi je… A podla mna to bude stupat k lepsiemu. Netvrdim, ze hned zajtra si pojdem kupit slovensky preklad najnovsieho Banka alebo Strossa, ale postupne…Teda aspon v to dufam. A dufam tiez, ze raz si kupim aj slovenske SFFH v slovencine
🙂 Najlepsie nejakej New Space Opery (Dusan, Duro, co vy na to??? 🙂
Ať to napíšou, Wales jim to vydá 🙂
Az konecne pochopim, co je New Weird, tak sa mozno chytim;) New Space Opera ale urcite nie;)
Moj osobny nazor na New Weird (mozno sa mylim): magia, trochu pary, mozno nejake nanotechnologie, elfovia zavisly na drogach a nove rasy, pretrepat, nemichat, podavat hot and cold. Atmosfera chaotickeho underground sveta s jemnou prichutou hororu a cierneho humoru… 🙂 Mne osobne sa to paci 🙂
Čo sa mňa týka, tak pracujem na niečom, čo možno bude v slovenčine. Resp. slovenský vydavateľ ma oslovil a ja mám nápad (je to viac historický román ako fantasy, ale aj nejaké čary tam prepašujem), knihu napíšem, ale uvidíme, či sa dohodneme v otázke honoráru. Inak to dostane Wales a hotovo 🙂
včera jsem si tu půjčil v knihovně, tak jsem zvědavý. Každopádně Dušanovy povídky jsou vážně super. Úplně mě mrazilo v zádech, když jsem četl TRI ČIERNE UTORKY…..
fuu, to mate ine kniznice, ako su u nas 🙂 . u nas to v nich bude len preto, ze sa musia odovzdavat povinne vytlacky. ale ze by niekto dobrovolne kupil sci-fi . hmmm
Sirius Black: Kdepak je ten rozkhovor? Už je to tři týdny, co jsi to slíbil… 🙂
to Robert Pilch
bohužel, u mě to nejde tak rychle, všechny mé články, které se sem dostanou, musí nejdříve skontrolovat Ondřej Jireš, který mi napíše, jestli mám článek upravit nebo ne, to byl případ i prvního článku, ten jsem musel taky ještě opravit, ale neboj se ten rozhovor bude a já doufám, že hodně brzy jinak Fabianova prvotina je bezvadná, zatím jsem nikdy v životě nic takového nečetl….
rozhovor
Ešte nič?
Ten rozhovor asi nebude, vsak?
Hmmm, asi ne 🙁
Hm, zvlastne.
Ten rozhovor bohužel nebude. On mě poslední dobou Ondřej Jireš hodně ignoruje.
Divne.Nehodis ho na nejaky konkurencny web?
hej, myslim, ze slovensky konkurencny web to rad zoberie. navyse, slovenskym citatelom je Duke asi znamejsi. zase strati to efekt jeho propagacie v Cechach :)ibaze by bol mysleny iny, cesky konkurencny web 🙂
Nie nie, presne si uhadol;)
tak ten rozhovor vyšel na této stránce:http://necronomicon.mfantasy.cz/ je to web zaměřený na horor. Takže nevahejte a čtěte a můžete přidat i nějaký ten komentář