Nejprodávanější český spisovatel sci-fi, Jiří Kulhánek, publikoval v devadesátých letech deset svých povídek. Po prvních úspěšných románech však na povídky zanevřel. Přestal je psát, na čemž se dodnes nic nezměnilo. Zaměřil se na romány a stále opakoval, že si nová vydání svých povídek nepřeje. A přeci je tu máme.
Miniknížka kolibřího formátu s prozaickým názvem Povídky obsahuje dva kousky. První z nich je notoricky známý, v Ikarii vydaný příběh z prostředí cyklu Divocí a zlí s předlouhým názvem „Je 7.00, pro dnešek nejvyšší čas zabít svého prvního policajta“. Tenhle příběh přináší přesně to, co fanoušci Kulhánka očekávají. Akce, vtip, nápady a kvalitní vypravěčství. Sledujeme epizodu ze života člena klanu Pilotů meziplanetárních „šlupek“. Je to řízný chlápek, který si umí velmi dobře poradit s příslušníky znepřáteleného klanu Policie.
Text je napsaný velice čtivě a nikterak nezaostává za oblíbenými romány. Kulhánek se nebál experimentovat, nebál se přitlačit na pilu (mrtvol, krve a nechutností tu najdeme dostatek), nebál se ani pořádné kupy ironie. Tohle prostě nemůže žádného příznivce jednoduché, ale zábavné a výborně napsané military sci-fi zklamat.
Druhá povídka, “Trojúhelník”, je kratičká hříčka, která vychází poprvé. Nejde však o nic čerstvého, povídka je dokonce ještě o rok starší než ta předchozí z roku 1993. Text není ani příliš čtivý, ani příliš zábavný. Je to krátká pointovka, která sice obsahuje jednu hezkou dramatickou scénu a několik osamocených vtípků, ale sama pointa není zpracovaná tak, jak by zasloužila. Autor ji zřejmě zamýšlel jako výsměch lidské hlouposti, leč výsledek na mě zapůsobil spíše jako nechtěný výsměch čtenáři.
Rozhodně nemá smysl lamentovat nad tím, že do téhle knížečky Kulhánek nesvolil zařadit některou z jiných povídek, lepších než šuplíkový “Trojúhelník”. Alespoň máme možnost seznámit se touhle cestou s autorovou juvenilií, ke které bychom se jinak nikdy nedostali. Je to takový bonus pro sběratele Kulhánkových textů, ale víc od toho neočekávejte.
Pokud vám není líto obětovat 79 korun za jednu a „půl“ povídky, neváhejte. Je dost možné, že se Kulhánek zase rozhodne, že se nic dotiskovat nebude, a tak se z téhle sběratelské zajímavosti stane rarita. Navíc „Je 7:00…“ je doslova povinností pro všechny, kterým se líbili Divocí a zlí.
Jasně, tahle jednohubka je sice trochu okoralá, ale špatně se vám z ní rozhodně neudělá.
…asi mu došly finance na flanelové košile a tesilky.
“Je 7.00 …” vyšla několikrát?
Kde?
To Vanek:
Diky za opravu, myslel jsem ze to krome Ikarie bylo jeste v To je prece nesmysl, lec koukam na to a ne. Omlouvam se a chybu napravim.
Hm, tak některé recenze mají sílu nalákat, ale tahle to nebude. Zvlášť když už jsem “Je 7.00…” četla.
kolibříček
Tak mám to doma, je to spíš kolibříček než kolibřík a povídka trojůhleník má jen 14 stránek. To jsem myslel že to bude tedy větší :), čtení tak na 10 minutek.Spíš zběratelská záležitost kterou člověk už z knihovny nikdy nevyndá. No co, občas je dobré si jen tak udělat radost :). Za 79,- kč po novém roce koupím jedno máslo :-), tak to raději dám do mini knížky.
herne: kdybych si to z blbosti koupil, tak asi zazvoním u kulhánka, dám mui pěstí ve dveřích a pak si půjdu pro to máslo do jeho ledničky.
Mimochodem, mě “Trojúhleník” celkem pobavil :)A vydat povídku, s pointou jako výsměch lidké hlouposti je myslím zrovna v téhle době HODNĚ aktuální.Napsané je to pěkně, je vidět že Kulhánek měl dobře nastartováno.Takže těch 79,- kaček určitě nelituji.
je 7.00 bylo jen v ikarii – ta se do knihovny dává blbě. a trojúhelník je taková veselá anektoda. opravdu mě pobavila. 79kč je teď pakatel. kdo pro to brečí ať si běží pro máslo… 🙂
Tak škoda že je to jen tak malá knížtička, ale je to dobré.Už aby vyšla další kniha!A to že se utopí 8lidí to mi fakt nepřijde vtipný.
Ehm…
Tedy Mistře? Co to má být? “Je 7:00…” ještě beru, ale “Trojúhelník?” Kde se vytratil váš osobitý styl?
picovina trojuhelnik
ten trojuhelnik je ale picovina !