Modely pro scifisty #25: Papírová vykopávka

Kdysi před dávnými lety, v oněch pravěkých časech, kdy ABC bylo ještě  „mladých techniků a přírodovědců“ a ne reklamní plátek generace 21. století, vycházely na jeho stranách nejrůznější zajímavosti. Původ některých byl překvapivý a někdejší děti, v současnosti již pánové a dámy v „nejlepších“ letech, ho zjišťují až nyní.

V ABC číslo 15 (jaro 1981) ročníku 25 (1980-1981) se objevil jednoduchý model kosmidla od pánů Václava Šorela a Františka Kobíka. Na samotné vystřihovánce stálo „Hvězdný raketoplán“, nad kratičkým návodem s mnohomluvným, leč nic neříkajícím úvodem se skvěl nadpis „Experimentální hvězdný raketoplán“. Slovo „experimentální“ v názvu upozorňovalo na skutečnost, že jde o model ze série velejednoduchých vystřihovánek krabicovitých tvarů, rozsahem omezených na nutné minimum nejjednodušších dílů.

Dvě stránky formátu A4 z tužšího papíru nesly nevelké množství dílů převážně šedomodré barvy s červenými, černými a šedými doplňky a jednoduchou návodnou kresbu celého stroje.

Pokud tento muzeální kousek seženetea rozhodnete se ho slepit, věnujte pozornost návodu a také drobným poznámkám, připsaným u jednotlivých dílů. Označená místa je totiž nutno načernit z vnitřní strany.

Vlastní stavbu lze bez problémů zvládnout podle původního návodu, osobně bych však doporučil celou vystřihovánku (vyjma návodné kresby, na jejímž rubu je návod – jak dokonalá a dodnes nepřekonaná vychytávka!) podlepit tenkým kancelářským papírem a nechat pod zátěží důkladně proschnout. Před stavbou by měla být narýhována (nejlépe vypsanou propiskou) místa ohybu, není zde ale kresbou rozlišeno, na kterou stranu (rub, líc) se mají díly ohýbat (až na dva ohyby konců pláště hřbetní části trupu všechny „dovnitř“).

Po slepení vznikne roztomilé cosi, co bude některým z Vás  silně povědomé. Ač to autoři originálu nikde neuvedli (v době vzniku ani uvádět nemohli), jejich výtvor je vcelku jednoznačně zozpoznatelnou parodií stíhačky „Colonial Viper“ z původní verze seriálu „Battlestar Galactica“!
Seriál letos slaví 30. výročí uvedení na obrazovky, firma Revell vydala „výroční“ sérii kitů z forem původního výrobce   MONOGRAM (nejsou v katalogu, ale obchod.valka.cz dodá) a já jsem si dovolil sáhnout po téhle vykopávce.

Když jsem před pár lety na stará kolena zjistil, co je to za potvoru, dost mě to vzalo. Reálný socialismus a stroj z BSG – to byl šok!

Bohužel, jak je uvedeno výše, jde o (zřejmě nechtěnou) parodii. Neodpovídá délka trupu, počet a tvar trysek, ani tvar a umístění křídla, stroj navíc prošel důslednou demilitarizací, takže mu chybí výzbroj.

I rozhodl jsem se, že zkusím nejhorší nedostatky původní vystřihovánky odstranit. jako předlohu jsem použil fotografie plastikového modelu na www.fantastic-plastic.com a www.alfredsmind.ca.

Zkopíroval jsem si několikrát cenný originál, abych ho nemusel prznit, a ze dvou kopií původní vystřihovánky jsem se jal kompletovat jeden nový stroj.

Začal jsem trupem. Zúžil jsem příď tak, aby trup měl v místě přepážky sání čtvercový průřez, z druhé vystřihovánky jsem vzal zadní polovinu trupu a nastavil zadní část původního (celková délka vzrostla z 16 na 21 cm). Podle vany nového trupu jsem ze dvou totožných dílů upravil jeho víko a dovnitř přidal jednu výztužnou přepážku navíc.

Motorové gondoly jsem slepil prakticky tak, jak byly původně. Na zadní přepážky jsem ale použil díly s naznačeným sáním z druhého papíráku, které jsem vlepil hlouběji do gondol (na úroveň vnitřní hrany nakresleného koncového rýhování). Koncové rýhování jsem nastříhal na proužky, čímž na konci gondol vznikly jakési „třásně“ a bílé části odstřihl. Trysky jsem pokrátil na polovinu a slepil je potiskem dovnitř. Zvenčí jsem je zčásti potáhl odstřiženými zbytky. Pak jsem je n nalepil na zapuštěná zadní čela gondol a přelepil jejich nepotaženou vnější část výše popsanými „třásněmi“. Po nalepení gondol jsem pokračoval  obdobným způsobem na horni straně trupu. Instaloval jsem přední přepážku s pilotní kabinou, zadní přepážku doplněnou o dolepený obrázek trupového sání a celé to potáhl pláštěm. Zadní přepážka a plášť byly upraveny stejně, jako motorové gondoly, obdobně jsem vytvořil i trysku. Slepil jsem směrovku, mírně jí poupravil ve spodní zadní části a umístil ji na vrcholek trupu. Ze závěsného zařízení (obdélníkový díl s třemi naznačenými otvory) jsem upravil boční panely a umístil je na přechod bočních gondol do horní části trupu, dolepením zbytku „čehosi“ zastřiženého na obdélníkový tvar upravil záď trupu mezi tryskami, zarovnal nůžkami hrany trysek a postoupil do další fáze.

Došlo na lepení a tvarování křídla. Slepil jsem dohromady křídla obou výchozích papíráků (vztlakovými klapkami přes sebe) a získal tak polotovar pro další snažení. Polotovar jsem přehnul napůl, podle dostupných vyobrazení na něj načrtl tvar nového křídla spolu s chlopní na přilepení a křídla vystřihl. Narýhoval jsem ohyby, díly tvarově a rozměrovvě dopasoval na spodní vnější hrany motorových gondol a přilepil. Po přischnutí křídel jsem z proužků papíru svinul a slepil palubní zbraně a vlepil je na přední část křídel před motorové gondoly.

Po zaschnutí lepidla následoval nátěr.  Nabarvil jsem jen polovinu trupu, aby byl z překrývání jednotlivých dílů vidět stavební postup – základ kovové odstíny (stříbrná, trysky brynýrovaný kov, krytky nerez, zbraně gunmetal, pruhy červená), modelářskými fixy od ruky domaloval obrysy různých krytek a šachet a po zaschnutí vše zlehka přalakoval matným lakem. Nátěr a následné lakování model do jisté míry zpevnily – na fotkách je vidět, že natřená polovina na rozdíl od nenatřené podstatně lépe drží tvar.

Vzhledem k tomu, že jsem sjetiny, použité jako polotovar nepodlepil, díly se mi při schnutí lepidla nekontrolovatelně kroutily. Pokud tedy půjdete do popsané konverze, výchozí materiál podlepte a nechte ho důkladně proschnout pod zátěží. Nátěry jsem provedl od ruky běžnými syntetickými barvami na plastikové modely, „kovový“ povrch je ale nutno po vyschnutí lehce přelakovat akrylátovým lakem, aby ho další vrstvy jiných odstínů nerozpouštěly. Svůj výtvor považuji víceméně za technologický demonstrátor, na jehož základě časem vytvořím kompletně vlastní papírák téhož typu stíhačky v obdobném, byť poněkud jinak „experimentálně“ hranatém stylu.

Závěrem nezbývá než poděkovat pánům Šorelovi a Kobíkovi (a celé tehdejší redakci ABC) za zajímavou sběratelskou kuriozitu a výborný polotovar pro další tvorbu.