Aby vyznavači nůžek a papíru neplakali, že na ně ve svém seriálu skoro nedbám, sáhl jsem po další papírové vykopávce z ABC (tehdy ještě mladých techniků a přírodovědců) a ze zásob vylovil téměř kultovní záležirost – hvězdolet Prométheus z dnes již taktéž „skorokultovního“ (skutečným kultem byla trilogie ze Žluté planety – než se z nístala nastavovaná kaše) ábíčkovského komiksu „Vzpoura mozků“.
Původní vystřihovánka je na relativně hrubém papíru nevalné kvality a zub času jí rozhodně nepřidal. Dílů není mnoho, o množství se starají téměř identické pobočné čluny. Co bohužel zcela chybí, je nějaký rozumný stojánek. Já jsem si svůj „zorganizoval“ ze zbytků licích rámečků od slepených kitů, iniciativě se ale meze nekladou.
Návod sám o sobě je přehledný, stejně jako rozměrná kresba. Při lepení se ho stačí držet a když pomineme zmatené číslování křídel pobočného člunu číslo 1, nemá zásadnějších chyb.
Osobně jsem se dopustil jedné chyby, a to dost podstatné – celý model jsem před lepením podlepil (dle návodu) kladívkovou čtvrtkou, což se mi vymstilo. Chatrný papír, narýhovaný v ohybech, při stavbě popraskal a po slepení bylo nutno hrany patinovat. Podlepení také snížilo ohebnost menších dílů a jejich návaznost, leckteré spoje jsou pak nepříjemně schodovité.
Doporučuji tedy díly podlepovat selektivně papírem různé tloušťky, nebo je nepodlepovat vůbec. Kladívkovou čtvrtku doporučuji použít na celý hlavní trup, hlavní trysku, příď a přepážky hvězdoletu a na horní plochy křídel a trupy člunů. Díly pomocných trysek, podtrupové vany, křídla hvězdoletu, talíře antén, solární panely, kormidla, trysky a přídě pomocných člunů podlepte kancelářským papírem. Zbylé díly – spodní části křídel člunů – nepodlepujte. Nosné konstrukce pobočných člunů můžete podlepit kladívkovou čtvrtkou, nebo plastovými či dřevěnými štěpinami, pokud se začerněné plochy rozhodnete pro lepší vzhled vyříznout.
Některé díly je nutno dobarvovat – vnitřky trysek, vnitřky „talířů“ antén a nosných konstrukcí pobočných člunů. Návod doporučuje černou tuš, já jsem si posloužil syntetickými barvami na kity kovových odstínů, týmiž jsem „vylepšil“ popraskané hrany v ohybech dílů. Do trysek barva na výfuky, antény a trhliny šly do stříbrna a vnitřky člunových konstrukví pokryla barva brynýrovaného kovu. Naředěnou barvou oceli jsem proti předloze naznačil poškození a opotřebení povrchu, po staletích provozu loď prostě nemohla být ve stavu „jako z loděnice“. Po decentním přelakování může legenda vyrazit na svou cestu vesmírem. S lakem ale opatrně. Na nedokonale proschlém povrchu může způsobit nepěkné skvrny, což se mi projevilo na panelech slunečních baterií.
Model na fotkách nevypadá nic moc – při transportu v MHD utrpěl zásah cestujícím a náprava škod byla provedena jen nouzově. Barevně navíc tak docela neodpovídá komiksové předloze. Pokud toužíte po lepší a detailnější verzi, pak je spolu s dalšími papíráky volně ke stažení tady (najděte si v „bonusech“ heslo „Prométheus“).
Podlepování
Osobně doporučuji nepodlepovat vůbec. Tristní kvalitu papíru u vystřihovánek ze starého ABC jsem několikrát s úspěchem vyřešil překopírováním originálu na barevné kopírce (na karton nějčastěji v gramáži okolo 160). S kopií se pracuje výrazně lépe a originál zůstane zachován. Barva z kopírky je vodostálá, jenom se nesnáší s nitrolakem, pro případné lakování je nutné použít syntetický lak (čili označení S, nikoli C).