Vydavatelství Laser-books se snaží udržovat při životě nejkultovější sci-fi záležitost, Star Trek. Speciálně vyčleněná edice nabízí příběhy z různých spin-offů. Nejčerstvějším přírůstkem je apokalyptický příběh z prostředí vesmírné stanice a stejnojmenného seriálu, Deep Space Nine.
Legendární seriál Star Trek: The Original Series se rozrostl v působivou řadu nástupců rozvíjejících vizi praotce Gene Roddenberryho. O poznání menší publicitu zažilo prostřední dítě, spin-off seriálu The Next Generation a předchůdce Star Trek: The Voyager, Deep Space Nine. V Americe se vysílal v letech 1993-1999 a jeho mateřské studio Paramount podcenilo sílu prostředního článku. Menší až mizivé promo zavinilo, že měl DS9 méně diváků, než vymazlený Voyager či TNG. A to i navzdory nesporným kvalitám a zajímavějšího odklonu od vyježděných trekovských kolejí. DS9 se narozdíl od ostatních Star Treků (dále jako ST) odehrává na vesmírné stanici a ne ve vesmírné lodi. Radikální změna nastala v redigování prvotní vize a hlavního tématu, prozkoumávání vesmíru a míst, kde “dosud lidská noha nevkročila“, větší pozornost je věnována sociálním aspektům. Do útrob vesmírné stanice se vydal i Dafydd Hugh v příběhu s pompézním názvem Padlí hrdinové.
Součástí rozšiřování příběhových vesmírů je i franchise, licence poskytující práva k použití názvu, míst a lokací, zkrátka věcí, jež se objevily v něčím výtvoru za účelem jejich použití někým jiným. Tenhle způsob převodu, neboli zapůjčení autorských práv, až monstrózně zpopularizoval George Lucas, osoba, jež stojí za zrodem odvěkého trekovského rivala, Hvězdných válek. Připomínat Hvězdné války (dále jenom HV) v recenzi na nejčerstvější knížku z edice Star Trek je jako dráždění lva bosou nohou, ale pomocí HV bych chtěl poukázat na základy kánonu, jenž je neodmyslitelnou součásti obou fiktivních světů a jejich franchisingu. Lucas se víckrát vyjádřil, že kánon je vše, co bylo ve filmu, tudíž základním kamenem jsou celovečerní filmy. Taky objasnil situaci, že jeho osoba je aktivně zaangažována jenom do filmového průmyslu. To ale neznamená, že by popíral existenci kánonu v komiksech, románech nebo veskrze populárních počítačových/konzolových hrách. Na to, aby tahle díla byla součástí kánonu HV, potřebují Lucasův souhlas a musí respektovat jeho podmínky. I navzdory tomu tvůrce HV vnímá filmy jako něco vyššího, dalo by se říct svatějšího než zbytek jeho franchisingového impéria (ve spojitosti s filmy a knihami, hrami, komiksy mluví o paralelních vesmírech). U ST je situace poněkud komplikovaná, ale její objasnění usnadňuje Roddenberryho výrok “je to Star Trek, až když řeknu, že je to Star Trek.“ Vzhledem k faktu, že Roddenberry zesnul v roce 1991, by mělo vše po jeho smrti být považováno za nekanonické.
Takže DS9 de facto není kanonickou součástí STkovské galaxie. Ano i ne. Dle Roddenberryho názoru je kánon jenom ST ve filmu a seriálu. Ale i navzdory tomuhle tvrzení se ST dostal i do jiných médií. I literatury. Účelem franchisignových knih bylo poskytnout pozadí pro události odehrávající se v seriálech, nebo podrobnější představení postav a propracování jejich charakterů. Do psaní ST knih se pustil i spisovatel Dafydd ab Hugh, v našich končinách známý díky hernímu franchisu Doom. Otázka kánonu byla důležitá hlavně z hlediska autorovy kreativity, jinak řečeno – do jaké míry si mohl dovolit odstoupit od pravidel daného univerza? Hugh je řemeslník sci-fi stejně jako Knaak pro fantasy. Jeho práce nese stejné znaky, jako ty scénáristické na seriálu. Dostal seriálovou bibli, které vytyčuje jasné hranice a nabízí mu širokou paletu postav, ras, událostí a věcí, s kterými si mohl v rámci stanovených pravidel dělat, co “chce.“ A on začal zcela neortodoxně…
…vyvražděním celé posádky. Velmi odvážný čin, ale zároveň i do nebe volající nehoráznost. Zabil všechny postavy, přičemž DS9 je zcela o postavách. Stejně jako téměř všechny seriály jsou hnacím motorem ST postavy. A toho si je spisovatel plně vědom. Stanici Deep Space Nine obsadí podivná rasa, která se vynořila z červí díry a která bez milosti popravuje všechny obyvatele vesmírné stanice. Hledají pradávný artefakt, respektive jeho vlastníka. Tím je v době obsazení stanice Quark, egocentrický a chamtivý majitel a provozovatel baru a holosexu na DS9. Stejně jako mají myši svého přirozeného predátora v kočkách, Quark ho má v konstáblovi Odovi, měnivci dohlížejícímu na pořádek a spravedlnost. Neodbornou manipulací s tajemným artefaktem se oba přesunou v čase o tři dny dopředu, jen aby se zhmotnili uvnitř bohem zapomenuté lodi. Autorův radikální přístup využívá raritního cestování časem (obdobně se k filmovému vzkříšení ST postavil i filmař J.J.Abrams), díky němuž vytváří rovnocenné dějové linky, jež paralelně sledují tu samou událost. Informace chybějící v první dějové lince jsou doplněny v dějové lince druhá a naopak, čímž se čtenáři ocitají v pozici pseudovševědoucího pozorovatele. I když rozdvojení děje a jakési rozkročení mezi minulostí a budoucností s relativní definicí přítomnosti tříští časové kontinuum, děj zůstává lineární.
Když jsou čtenáři vševědoucí, automaticky chybí napětí? Příběh se žánrově pohybuje mezi ryzím sci-fi a military akcí, ale autor z děje vykastroval veškeré napětí, dokonce i při bojových sekvencích. Absence gradace, tudíž poutání pozornosti na čirou akci, dává větší prostor zobrazení vnitřních pochodů účastníků příběhu. Mimozemská rasa je použita jako nástroj pro zahnání do slepé uličky a vyvolání extrémní situace. Jelikož Roddenberryho vize Star Treku byla čistě ateistická, Hugh staví do popředí humanismus. Jak již titul napovídá, půjde o exhibici hrdinského chování, kdy se ve střípcích střetů s mimozemskou palebnou silou ukazuje pravý charakter i té nejcyničtější postavy. Jelikož dílo nespadá do kánonu a je psané neutrálním stylem, čili není nutné být znalcem seriálových reálií, Padlí hrdinové nejsou esejí pojednávající o jednotlivých postavách a rasách. Psychologizace ustrnula na neutrálním bodě. Útržky podstatných informací, jež diváci znají ze seriálu, jsou servírovány pro nováčky, kteří si díky nim můžou vytvořit lepší obraz o posádce, kromě toho dokreslují pozadí potřebné pro vysvětlení a pochopení konání postav.
Zatímco první dějová linka slouží na stručné představení obyvatel vesmírné stanice, jejich hierarchie, důležitých událostí točících se kolem DS9 a funguje je i jako mikromanuál a pilotní část seriálu, která zasvětí potenciální zájemce, druhá dějová linka se odehrává v komornějším duchu v hlavní roli s antagonistickým tandemem. Zároveň s vytvořením ,,exotického“ páru, jenž si vzájemně udržuje zdravý rozum, viz Listerovsko-Rimmerovská situace z Červeného trpaslíka (která měla udržet zdravý rozum Listerovi), vzniká zároveň i trekovská alegorie o xenofobii a humanismu, jež tlumočí hlavní ideje Roddenberryho vize. Taky dává prostor pro komické škádlení, sarkasmus a sexismus. Bohužel, spisovatelovi se nepovedlo vyhnout některým klišovitým scénám, jakou je například i pečování kapitánova syna o O´Brienovo dítě. Tím se na své odysee po vypleněné stanici projdou i Odo s Quarkem, jejichž putování za záchranu a zabránění pohromě jim umožní vykročit ze stínu předsudků, jež jako stigmata poznačují jejich rasy a zároveň přispívají k jejich odsouvání na okraj zájmu. Další z mnoha odkazů na stvořitele trekovského univerza.
Stejně jako knihy ze světa HV, vytvářejí i ty ST svůj vlastní, paralelní vesmír oddělený od toho seriálového. Pupeční šňůra zůstává napojena jak na seriál, tak na základní ideje i některá dogmata, ale přesto knižní příběhy (stejně tak jako komiksy a hry) zůstávají stát v gigantickém stínu televizního seriálu. Padlí hrdinové jsou příběh, jenž se může stát malým průvodcem po velké stanici a možná tím i přiláká více zájemců k seriálu, když už se to nepovedlo mateřskému studiu Paramount. Padlí hrdinové, mezigalaktická zastávka na cestě k výjimečnému seriálu.
je to…
vážně zoufalý…hele lidi nemáte někdo strejdu generálním na Nově (Primě, ČT) kterej by mohl dostat zase Star Trek na obrazovky ??? to čekání je zoufalý 🙂 díky aspoň nakladatelům za co ke čtení !
Připojuji se s prosbou. A mohl bych jako úplatek nabídnou svojí starší sestru.