Pokračování Hlávkovy Odplaty na sebe nedalo dlouho čekat. Pusťme se rychle do rozboru, neboť čas je neúprosný a EF spolu s Tritonem nám už naservírovali další nášup vašeho oblíbeného čtiva.
John Francis Kovář se ocitá zpátky v bazální realitě, a to konkrétně v nemocnici, z níž však brzo prchá. Něco se s ním ale stalo, nějak je duševně spojen přes propast paralelních světů s čarodějkou Asenat, aniž by tušil, jaký je účel tohoto spojení. Brzy se setkává se starými známými z oddělení Interrealitního pašování, Boormanem a Vincentem Vegou, a kupodivu i s Annou, která nakonec nezůstala ve světě z předchozího dílu. Pouštějí se do pátraní po lidech, kteří mají údajně na svědomí zničení celých realit, a musí je najít dřív, než tito lidé zničí je. Nesmí je odradit ani to, že je sleduje Asenat i obávaný X-Hawk…
Co se týče opěrné dějové linie propojující všechny díly série JFK, tak i v tomto dílu zůstává vše při starém. Atmosféra je stálé temná a cosi shnilého zapáchá ve vedení a struktuře agentury Equilibrii Ferarius. Vskutku se hlavní dějová linka žene rychlostí mexické telenovely a bylo by vhodné, kdyby s tím otcové projektu něco udělali. Na druhou stranu je na Hlávkovi sympatické, že se snaží tmelit celou sérii. Kupříkladu jsou zde odkazy na nevydaný osmnáctý díl Františky Vrbenské, čímž mu autor dělá takovou malou skrytou reklamu.
Na románu je zajímavé pozorovat, jak autor propojil osudy hrdinů ze svých povídek ze sborníku JFK Svůj svět si musíme zasloužit a postav nám známým z dřívějška. Kupodivu to autorovi celkem šlape a je jen škoda, že své hrdiny uklízí kamsi do neznáma a kdo ví, jestli je ještě někdy někdo využije.
Mírně kontroverzním bodem knihy je postepilog napsaný Miroslavem Žambochem. Ne že by do knihy nepasoval, na to je Žamboch příliš zkušeným autorem, aby neuměl napodobit Hlávkův styl. Spíše je na něm sporné, zda je správné znovu otevřít cestičku, kterou Hlávka stvořil a zároveň se ji na konci rozhodl uzavřít.
Obálka vystihující jednu ze scén knihy a zobrazující stavbu navrženou nedávno zemřelým architektem Janem Kaplickým je sice zajímavým pop-kulturním odkazem a poctou zemřelému, nic to však nemění na tom, že zpracování grafika Tomaše „sketchbooka“ Jedna nepatří mezi to nejlepší, co jsme mohli v rámci cover artu JFK vidět.
Vzpoura vyvolených je dobrým završením předchozího dílu a díky odkazům na předchozí knihu a skutečnosti, že se příběh odehrává v jiné realitě, se román dá číst i samostatně. Ale proč se ochuzovat o půl sousta, když můžete mít celé i s třešničkou. Hlávka kvalitou šlape na paty zakladatelům projektu a bude zajímavé sledovat jeho další tvůrčí úsilí.
