Překvapení na závěr nakladatelské sezóny je odkryto a nezbývá než si říct, co vás vlastně v poslední knize vydané nakladatelstvím Laser-books v roce 2009 čeká. Jde o titul, který je moderní, ovšem hledí rovněž do minulosti a zvažuje, kam se kyberpunkový subžánr posunul na začátku jednadvacátého století. Jedno je jisté, kyberpunk je stále čtivý a podnětný jako za mladých let, zkuste se přesvědčit…
Stejně jako sama science fiction, i kyberpunk se snaží přicházet s novými nápady, rozvíjet stávající myšlenky a pohlížet do budoucna s očima široce rozevřenýma. Na rozdíl od science fiction je ovšem kyberpunk ve svých vizích nekompromisní, živelný a drásavý. Slova Bruce Sterlinga z předmluvy k jeho zásadní antologii nepozbyla na platnosti ani po více než dvaceti letech. Kyberpunk se mezitím sice rozplynul v širokém proudu současné science fiction, ale jak dokazuje šestnáct povídek nově vydávané antologie Singularity, tu a tam vyplouvají kyberpunkové motivy na povrch i dnes, stejně silné jako kdysi. Jen symboly se změnily, místo technologie, která v osmdesátých letech „ulpívala na kůži a reagovala na dotek“ jsou tu nové meze a jak jinak, opět dříve nepředstavitelné.
Po těle přišla na samém prahu nového tisíciletí na řadu lidská duše. Změnu dnes už nesymbolizují kusy nevzhledného kovu spojeného s masem, ale mnohem podstatnější změny, které se mohou skrýt za očima i bez zrcadlových brýlí. Virtuální realita a myšlenka na vznik singularity, kdy překotná technika vyvolá změnu „srovnatelnou s nástupem lidského života na planetě Zemi“ – to jsou postkyberpunkové symboly, které vám mimo jiné předkládá nový soubor kratších prací. A odtud se odvíjí i název nové antologie, v níž…
– Bruce Sterling vědomě nabourává řadu kyberpunkových klišé,
– Gwyneth Jonesová vykresluje rozpor mezi reálnými a virtuálními životy postav,
– Jonathan Lethem ukazuje, že i virtuální realita nabízí prostor pro všelijaké šarlatány,
– Greg Egan se zabývá tíživým konfliktem ekonomik prvního a třetího světa,
– Pat Cadiganová se pokouší vytvořit virtuální realitu aspirující na historickou autentičnost,
– William Gibson porovnává malou část městské krajiny a předpokládaný lidský život v jejím nitru,
– David Marusek zvažuje, komu náleží práva, když může existovat několik kopií jedné bytosti,
– Walter Jon Williams vypráví o nejlepších úmyslech, které ve virtuální realitě jaksi nevycházejí,
– Michael Swanwick tlačí kyberpunk na hranici absurdity,
– Charles Stross přemýšlí o svobodě vycházející z neustálé rozvratné změny,
– Paul Di Filippo staví na hlavu temné náměty kyberpunku,
– Christopher Rowe popisuje pokus postavit se digitální tyranii umělé inteligence,
– Elizabeth Bearová nás zavádí mezi společenskou spodinu, odkud není úniku,
– Paolo Bacigalupi představuje tíživou ekonomickou budoucnost,
– Mary Rosenblumová vykresluje svět, v němž je život člověka kontrolován na každém kroku,
– Cory Doctorow popisuje terorismus a internetovou kulturu, smutek i idealismus.
Na závěr snad už jen slova proslulé autorské dvojice, která se tentokrát v nezvyklé roli editorů pokusila zachytit nespoutanou duši kyberpunku, která stále žije:
V srdci science fiction tkví představa, že fyzické, duševní a morální struktury, podle nichž většina z nás žije, jsou zásadně nahodilé. Je dobře patrná po celou historii tohoto žánru, od H. G. Wellse, přes Johna W. Campbella, Philipa K. Dicka a Jamese Tiptreeho, Jr. Je jí prostoupena celá Nová vlna a feministická science fiction sedmdesátých let dvacátého století.
Vědí to všichni pre-klasičtí i post-kyberpunkeři. Možná že největším vkladem kyberpunku do žánru science fiction byla jeho zlověstná schopnost rozsévat tento sci-fi koncept v obecné kultuře. Je to zjištění, na něž se, ať už píšeme z jakéhokoli historického okamžiku, velice snadno zapomíná. Toužíme po stálosti, třebaže stárneme s každým tiknutím hodin. Vycházíme z přesvědčení, že svět lze pochopit, ačkoli jsme otřeseni jeho závratnou složitostí. Neexistují žádné záruky; zítra se možná budeme nahrávat do kyberprostoru nebo topit u nevadského pobřeží. Toto zjištění je důvodem, proč science fiction, pokud se zhostí svého úkolu, může být literaturou jednadvacátého století. A my doufáme, že postkyberpunkové povídky sebrané v této knize ukážou budoucím čtenářům i spisovatelům cestu. – James Patrick Kelly & John Kessel: Singularity
Antologie Singularity je dnes už pomalu tradičním překvapením nakladatelství Laser-books na závěr letošní sezóny. Rádi bychom využili této příležitosti a poděkovali všem našim čtenářům za jejich věrnost a podporu. Doufáme, že ani knižní nabídkou na příští rok vás nezklameme a přejeme příjemné prožití svátků vánočních a kyberpunkově bouřlivý nový rok!
Může mi někdo seřadit dle kvality (či toho, jaká období kyberpunku ta která publikace mapuje) Singularity, Zrcadlovky a Vidím to jinak – aniž by mě naváděl ke koupi všech tří?
Zrcadlovky sú antológia a obsahujú poviedky z r. 1981-1986; Singularity sú tiež antológia a poviedky sú z obdobia 1996-2006; Vidím to jinak je zbierka B.Sterlinga a poviedky sú z dlhšieho obdobia 1982-2007Prvá a tretia kniha sú podľa mňa porovnateľné, stým, že Zrcadlovky sú pestrejšie. Singularity som nečítal, no sú podľa zahraničných recenzií mierne pozadu.
Sartori: pořiď si Zrcadlovky a pak čekej na Neuromancera…:-) Vidím to jinak jsem bohužel nečetl a na Singularity se těším a bojím zároveň, abych se netěšil moc a pak nebyl zklamaný…
Rewired: The Post-Cyberpunk Anthology?
Je to překlad sbírky Rewired: The Post-Cyberpunk Anthology?
L.R.: podľa anotácie na stránke Laseru je to určite prevzaté z Rewired. Aj keď všetci autori poviedok z Rewired tam spomenutí nie sú, ale snáď by nám to Martin nespravil, že by nám posunul nekompletnú knihu…
to Lamahe
všechny jména jsou zmíněny tady, copak tu ty články nečteš?
Máš pravdu, mea culpa, je to tu na FF kompletne – prehliadol som. Ide o to, že článok ku knihe, o ktorej viem, že si ju kúpim, nemusím čítať 😉
Dle kvality: 1. Sterling 2. Rewired (musím říct, že se český název nepříjemně plete s Dannovou a Dozoisovou antologií Beyond Singularity – dokonce tam je i obsahový překryv 🙂 3. Zrcadlovky
Prosím víte někdo, kdy to vyjde? Myslím Singularity… Chtěla bych to k Vánocům, ale to už by muselo být teď.
Kniha vyjde 16. 12. 🙂
Díky,Martine, tak to je dobrá zpráva :o))
Když tak přemýšlím, škoda, že do tohoto sborníku nenapsal povídku Stephensen, ten jeho kyber”funk” mi hrozně moc vyhovuje