Román Císař otevírá tetralogii Plátno tkané časem, a jak samotný název napovídá, půjde tentokrát o něco zvláštního. Velkou roli zde totiž hraje čas a věštba, nebo spíš cesta, která vede k jejímu naplnění.
Kniha začíná proroctvím vyřčeném v latině – v jazyce v té době, až na pár vzdělaných jedinců, na Britských ostrovech neznámým. Jenže vše se má změnit. Válečník Nectovelin nese své proroctví na hrudi a je u toho, když první Římané vstupují na britské břehy. Následující nezdárné boje britských kmenů s Římany vedou až k pokusu o krvavé naplnění věštby, ale k tomu nedojde, hovoří se v ní totiž o třech císařích, a tak se otázka jejího naplnění posouvá na další generace…
…čas plyne…
Vzdálení potomci hrdinů z první části se setkávají v Britanii. Zatímco mladík Brigonius je majitelem kamenného dolu, Claudia Severa přichází do Britanie se starou věštbou, kterou vymanila z Římských archívů, aby naplnila své nebývalé ambice. Císař Hadrianus se proslavil jako stavitel upevňující hranice dobytých území a Claudia Severa chce císaře přinutit, aby hranice v Britanii byla postavena z kamene. Plán se jí nakonec povede, ale osud s ní naloží po svém…
…čas plyne…
Učenec Thalius nachází svého vzdáleného příbuzného, který by mohl znát věštbu, jež se ztratila v propasti času. Poté se setká se spřízněnou s dávno mrtvým Brigoniem. Spolu se snaží vyluštit kódované proroctví, neboť jeho sdělení má posloužit k vyjednávání s císařem Constantinem.. Jenže schůzka se vyhrotí a věštba je naplněna tak, aby příběhu neuteklo vlákno historie.
Kniha je především cestou do historie britských ostrovů v době panování Říma. Vidíme tak Řím za jeho nástupu, kdy to byla zdravá říše založená na schopnostech své armády. V druhé části se střetáváme s Římem v plné síle, v příběhu jsou jasně patrná jeho pozitiva v oblasti kultury a vzdělání. A v třetí části vidíme římskou říši v úpadku jak kulturním, tak morálním, kdy na své poddané Constantinus uvalil nepřiměřené daně. Román je tak skvělým zdrojem detailních historických informací a myšlenek podaných velmi zábavnou formou. Hodně zajímavá je i cesta vývoje křesťanství, i když je popsána jen útržkovitě.
Římská kultura je zde představena jako civilizace posedlá proroctvími, která jsou zde ceněna tak, že jsou automaticky chápána jako vlastnictví císaře – boha. Římané tak používají věštby jako pomůcku k naplnění svých ambic, a tak se ztrácí samotný její smysl, nad kterým se bádá v epilogu knihy a jenž snad vyjde najevo v dalších částech tetralogie.
Román Císař je kus skvěle odvedené práce, která si zaslouží vaší pozornost. Jediná jeho nevýhoda je jen nepatrný fantastický prvek, a tak si před koupí knihy musíte uvědomit, že jde o mainstreamovou záležitost. Kdo se však s touto situací smíří, užije si nebývalého čtenářského zážitku z nezvykle strukturalizovaného a složitějšího příběhu, pochopí širší souvislostí vývoje civilizace a pobaví se zajímavými historickými detaily.
aa
Prosim vás můžete mi někdo poradit, jeslti je tahle knížka výborná?
To ti asi neporadí nikdo. Rozhodně je to ale fajn čtení. Jen musím upozornit na to, co jsem v článku ke své škodě neřekl a to, že se jedná o alternativní historii, což některým lidem dělá problémy