Plátno tkané časem 1: Císař – Baxter Stephen

Kniha začíná proroctvím vyřčeném v latině – v jazyce v té době, až na pár vzdělaných jedinců, na Britských ostrovech neznámým. Jenže vše se má změnit. Válečník Nectovelin nese své proroctví na hrudi a je u toho, když první Římané vstupují na britské břehy. Následující nezdárné boje britských kmenů s Římany vedou až k pokusu o krvavé naplnění věštby, ale k tomu nedojde, hovoří se v ní totiž o třech císařích, a tak se otázka jejího naplnění posouvá na další generace…

…čas plyne…

Vzdálení potomci hrdinů z první části se setkávají v Britanii. Zatímco mladík Brigonius je majitelem kamenného dolu, Claudia Severa přichází do Britanie se starou věštbou, kterou vymanila z Římských archívů, aby naplnila své nebývalé ambice. Císař Hadrianus se proslavil jako stavitel upevňující hranice dobytých území a Claudia Severa chce císaře přinutit, aby hranice v Britanii byla postavena z kamene. Plán se jí nakonec povede, ale osud s ní naloží po svém…

…čas plyne…

Učenec Thalius nachází svého vzdáleného příbuzného, který by mohl znát věštbu, jež se ztratila v propasti času. Poté se setká se spřízněnou s dávno mrtvým Brigoniem. Spolu se snaží vyluštit kódované proroctví, neboť jeho sdělení má posloužit k vyjednávání s císařem Constantinem.. Jenže schůzka se vyhrotí a věštba je naplněna tak, aby příběhu neuteklo vlákno historie.

Kniha je především cestou do historie britských ostrovů v době panování Říma. Vidíme tak Řím za jeho nástupu, kdy to byla zdravá říše založená na schopnostech své armády. V druhé části se střetáváme s Římem v plné síle, v příběhu jsou jasně patrná jeho pozitiva v oblasti kultury a vzdělání. A v třetí části vidíme římskou říši v úpadku jak kulturním, tak morálním, kdy na své poddané Constantinus uvalil nepřiměřené daně. Román je tak skvělým zdrojem detailních historických informací a myšlenek podaných velmi zábavnou formou. Hodně zajímavá je i cesta vývoje křesťanství, i když je popsána jen útržkovitě.

Římská kultura je zde představena jako civilizace posedlá proroctvími, která jsou zde ceněna tak, že jsou automaticky chápána jako vlastnictví císaře – boha. Římané tak používají věštby jako pomůcku k naplnění svých ambic, a tak se ztrácí samotný její smysl, nad kterým se bádá v epilogu knihy a jenž snad vyjde najevo v dalších částech tetralogie.

Román Císař je kus skvěle odvedené práce, která si zaslouží vaší pozornost. Jediná jeho nevýhoda je jen nepatrný fantastický prvek, a tak si před koupí knihy musíte uvědomit, že jde o mainstreamovou záležitost. Kdo se však s touto situací smíří, užije si nebývalého čtenářského zážitku z nezvykle strukturalizovaného a složitějšího příběhu, pochopí širší souvislostí vývoje civilizace a pobaví se zajímavými historickými detaily.