- Autor: BROOKS Terry
- Nakladatelství: Classic
- Cena: 199 Kč
- Vyšlo: 1. 11. 2001
- Žánr: Fantasy
- Provedení: brož.
- Autor obáky: Michael Whelan
- Počet stran: 408
Během nejžhavějšího víkendu za poslední desetiletí, na který připadá Den nezávislosti, přijíždějí do Hopewellu v Illinois, dva muži. Prvním z nich je démon, temný služebník Nicoty, využívající ke svým děsivým záměrům lidskou zlobu a frustrace. Druhým je John Ross, Rytíř Slova, který ve spánku vidí peklo, které nastane, pokud ve svém poslání selže. Poznává možnou budoucnost. Bude však mít sílu ji změnit? V sázce jsou životy nejen obyvatel Hopewellu. Zatímco v Sinnissippském parku probíhají oslavy svobody a nezávislosti, rozhoduje se o budoucnosti lidské rasy.
Sdílet...
Torge
Pokud se boje se sebou samým týče, pak Torge dává přednost tomu vyjít nepříteli vpřed a kapitulovat co nejdřív. Alespoň tedy co se týče boje s vlastním chtíčem 😉
Je to slušnej kluk… v mezích svých možností 🙂
Ten úvod anotácie je dooosť divný. Človek tam skoro číta “A bude hůř – české fantastice”, čo je trochu kontraproduktívne… 😉
Kontraproduktivní?
Ale houby! Tady se jedná o nechtěný realismus. Na to, aby bylo líp, vychází málo Alraune a Červenáka pro lidi a málo Kadlečkový pro ten zbytek.
Doufám, že to má stejný formát jako Psí zima, ať to nedělá v knihovně neplechu…
Je to stejný formát, to jo, ale myslím, že zaklínači neplechu dělat stejně budou. Je to jejich základní charakteritika 🙂
křtění
Bude nějaký křtění blíž než na Dunaji?
Křtění Loty i Dítěte Skály proběhne na conu Coniáš 3.10. v pražské Městské knihovně, afterparty pak zřejmě již tradičně v Alternatiffu, který je za rohem. Křest bude v pozdním odpoledni, takže se nebude platit vstup,ale kdo chce, může samozřejmě přijít dřív a poslechnout si přednášku o Tině a shlédnout jiné zábavné kejkle.
Český Spunky Knight? To si nemůžu nechat ujít…
Ach jo
Ale já budu na Knihovnickém happeningu ve Vsetíně 🙁 Tak alespoň ať se křest vydaří (o čemž nepochybuji :-)), Lota má bezpočet nadšených čtenářů (což bude mít!) a Petre se dobře píše (a to bude :-))
Tak, dočteno a spokojenost vládne vůkol :-)TEĎ POZOR, OBSAHUJE OBČAS SPOILER!!!!Jediné co mi nesedlo, byly první dvě povídky – v té první (kterak Volmar k Lotě přišel) mně zarazilo, že se Lota narodila v zaklínačské škole za Volmarovy asistence, ačkoliv v Psí zimě se praví, že ji do školy přivedla matka, když Lotě byly 4 roky. U druhé povídky (Lota v zaklínačské škole) mi přišlo, že vulgarity a drsnost potlačují samotný příběh – který rozhodně není špatný. Ale popravdě jsem po této povídce měl chuť knihu odložit naneurčito. Od třetí povídky dál to už ale jede jako šinkansen. Nejvíc se mi líbí klasika Mlynářčina náruč, Zmetek z temnot a pak povídka poslední (názvy těch nových si ještě nepamatuju) kde je v hlavní roli Torge, coby zodpovědný otec 🙂 Hrozně se mi líbí, jak si postupně uvědomuje že se chová stejně jako Volmar, když byl on sám, tedy Torge, mladý :-)Totálně mně ale dostaly některé hlášky – v autobusu jsem se zlomil smíchy u “Já jí do boudy nenaštěkal.” Kam na to ta Petra chodí??? :-)) Ještě k obálce od mistra Kupčíka – líbí se mi hodně, ale imho mohly být barvy trochu střízlivější, přijdou mi děsně syté – Lota vypadá jak opařená. Shrnuto – Zaklínačka Lota je drsná a velice čtivá kniha, pro fanoušky Psí zimy je to nutnost, pro ostatní zajímavý typ na ne-zrovna-typickou ženskou hrdinku. Ovšem ne každý to rozdýchá. Jen tak dál Alraune! 🙂
Dočítám teprve druhou povídku a asi budu číst po nocích, abych už konečně měla dočteno, těžko se od knihy utíká,ale povinnosti jsou povinnosti. Knihy Petry se mi líbí, protože mají spád, jsou akční, jsou v nich dobrý hlášky, jsou “ze života”. Čtivost je pro mě na prvním místě – tu oceňuju a hledám. Přímo nesnáším sáhodlouhé popisy a spisovnou mluvu – v běžným životě si taky nehraju na dámu, zrovna tak neocením brilatní zápletku příběhu, když se nebudu moct prokousat složitostí jazyka. Zkrátka, Petra má svůj styl psaní, který ji sedí a mně jako čtenářce taky…
Koupil jsem, precetl jsem a hodne se mi to libilo. Jenom by me zajimalo jestli se nekdy v budoucnu obejvi ta trojka temnych elfu. Mimochodem ta povidka byla dobra, skoda ze vztah tech 2 zaklinacskych skol neni vice rozveden, vlastne o tech druhych neni ani zminka. Ted nezbyva nbez cekat na dalsi kousek. Uz aby byl.
Ad Fenris – o té minele vím, ale bylo to tak, že se mi prostě ten příběh o Volmarovi vyloupl a mohla jsem ho buď odložit, nebo ignorovat ty dvě věty v Psí zimě. No a zvhledem k tomu, že chci o Lotě dál psát, přišlo mi užitečnější dát její příběh dohromady co neujúplnější :)No a plynule přejdu k Pajdovi… Landswart i smrťáci si ještě určitě zahrají, berte to tak, že Lotin svět vy i já pořád ještě mapujeme 🙂
Petra: ok, beru autorský záměr 🙂 Já bych si to ani neuvědomil, ale po přečtení povídek jsem se znovu vrhnul na Psí zimu (prostě jsem musel) a tam mně to trklo.
Autorský záměr to zas nebyl, to spíš, že své příběhy precizně nekonstruuju, ale spíš objevuju 🙂
Mmch, ještě nějaké dojmy z Nočních lovů?
Kolik?
Kolik lidí dostalo ten nápad sebrat povídky o Lotě do jednoho svazku a podsunout to Alraune?
a už tu máme první recku :)http://www.topzine.cz/magazin/drsna-zaklinacka-lota-petry-neomillnerove/
Pozor, já jich musela dost nově dopsat, aby to vydalo na baculatou lotí knížku 😀
Oproti Fenrisovi se mně nejvíc líbily právě Noční lovy. Trojka Arvid, Lota, Torge prostě nemá chybu zvlášť ve věku, kdy jim bylo náct. Teda oni se sice chovají jako puberťáci i ve 150 😀 Trošku mi chybí ta povídka o Ennovi, snad někdy příště.
Enno se tam nedostal, protože sbírka končí před Psí zimou, dělalo by to tam neplechu.Mmch, Noční lovy jsou moje favoritní povídka. 🙂