Petr Heteša, který psal před lety, se opět vrátil k literatuře, a hned velmi úspěšně. Za svou dlouhou povídku Jaina si odnesl hlavní cenu pro nejlepší práci roku. Povídka je téměř tak dlouhá, jako letošní vítězný román. Je o mladém muži Davidovi, který si dopisuje přes internet s dívkou. Ta se s ním však nechce sejít, a proto David požádá svého přítele z Úřadu vyšetřování počítačové kriminality, aby mu dívku vypátral. Příběh není zcela originální, podobné téma úspěšně zpracovalo již několik autorů před Petrem Hetešou, ale Mloka mu vyneslo jednoznačně skvělé zpracování, určitě na světové úrovni. Škoda, že jsou v textu překlepy. Je jich dokonce více než v doslovu editora.

V kategorii dlouhé povídky se na druhém místě umístila povídka Martina Koláře Kousek Leslie Wildové. Martin je nováček, ale svým neotřelým stylem uchvátil většinu porotců. Další dvě povídky mu vydal Michael Bronec v letošním sborníku Kočas, ale tato je ještě daleko lepší. Snad právě to, že je svým způsobem jiná, ji vyneslo až na druhou pozici. Příběh vypráví chlapec s inteligencí Forresta Gumpa, který  se svou kamarádkou – rozdováděnou dívčinou Leslie Wildovou – snaží přijít na kloub vraždám v jejich městečku. Je to opravdu velice zajímavé, a kdyby byl konec ještě vygradovanější a propracovanější,  jistě by si Kousek Leslie Wildové odnesl vavříny vítězství.

Ivana Kuglerová píše převážně fantasy, do CKČ však posílá své sci-fi příběhy. Tentokrát zvolila příběh vampýra, odehrávající se na pozadí postkatastrofické Moskvy. Když se do toho všeho začne přimotávat ještě Církev a magie, vznikne docela slušné pele mele. Do Ivany vkládají všichni velké naděje, na nějaký opravdový skvost však stále čekáme. Uvidíme, jaké budou její chystané knihy.

Vizitku slovenské SF obstarala povídka Visiaci svet Antona Stiffela a Zuzany Minichové. Je to zároveň jediné opravdové „vesmírné dobrodružství“ v této knize. Stojí na dobrém nápadu – odehrává se v soustavě asteroidů spojených lany v atmosféře plynového obra – přesto mi připadá následující povídka o něco lepší. Jana Schirlová překvapila povídkou Nevzpomínám si, kde zachytila příběh člověka, postiženého totální ztrátou krátkodobé paměti. To ho samozřejmě přivádí do situací, které jsou k smíchu i k pláči zároveň. Ač silně indisponován vadou svého mozku, snaží se přijít na kloub tomu, proč o svou paměť přišel.

Pulce za nejlepší krátkou povídku si odnesla dvojice autorů Adam Šnobl a Lucie Lukačovičová. Shodou náhod rozpracovává téma, u kterého skončila Hetešova Jaina, i když samozřejmě zcela odlišným způsobem. V Pronikání Petra Kaufnera ohrožuje lidstvo Agresor, proti kterému je vyslána speciální bytost Lara. Jan Macháček uspěl s fantasy povídkou Předposlední jednorožec, asi kvůli tomu, že se dovedl perfektně vypořádat s různými časovými rovinami. Jaké to je být předposlední?… V netradičně pojaté povídce Ponorka nám Petr Heteša konečně objasní ztroskotání ponorky Kursk. Milan Verner v povídce Poslední souboj představuje hrdinu, jehož pronásleduje někdo opravdu chytrý a schopný. Anebo je v tom něco jiného?

Pulce za nejlepší letošní román v soutěži si vysloužila (stejně jako loni) Jana Rečková. Kratičký román Příliš těžké loučení je velice čtivý, střídají se rozmanitá prostředí a množství postav. Asi překvapí každého. Pro mě se stal nejlepší prací celé knihy.

Ze sbírky je na první pohled jasné, kam směřuje vývoj SF. V současné době jsou módní příběhy ze současnosti či blízké budoucnosti ´ la AKTA X. I příběhy s minimálním počtem SF prvků jsou schopny se v CKČ dobře umístit. Nejčastěji jsou zpracovávána témata internetu a lidského mozku. Dostatečný prostor také dostávají postkatastrofické příběhy.

CKČ stále zůstává nejprestižnější soutěží a stále si uchovává svou kvalitu. Velkým nedostatkem je mírná diskriminace fantasy, o tom není sporu. Ostatně právě proto byly uspořádány jiné soutěže, přímo pro fantasy příběhy (Trollslayer, O nejlepší fantasy…). Sborník MLOK je také dostatečně reprezentativním zástupcem celé soutěže – kniha je velmi pěkně a dobře vyvedena, hrubky chybí a překlepů je málo. Kdo vyhraje příště?

Za věnování recenzního výtisku děkuji Strakám na vrbě.
Recenze napsána pro RAMAX.