ARTEMIS FOWL

  • Autor:
  • Nakladatelství: Albatros
  • Cena: 165 Kč
  • Vyšlo: 13. 5. 2002
  • Žánr: Fantasy
  • Provedení: váz.
  • Autor obáky: Václav Rytina
  • Počet stran: 235

Artemis Fowl, dvanáctiletý hrdina působí svou chytrostí jako zázračné dítě. Je bez táty, s mámou jsou problémy, ale on se tím nenechá zdeptat. Má veliký plán: učiní vše pro to, aby získal co největší bohatství. A jak jinak, když žije v Irsku, než prostřednictvím skřítků leprikónů? A jak jinak, když žije v našem, 21. století, než prostřednictvím té nejmodernější techniky? Colferův Artemis Fowl zazářil podobně jako Harry Potter J. K. Rowlingové, na rozdíl od něj si však v čarovném světě pohádek počíná jako padouch. Jeho příběh má spád, mísí se tu opět realita s fantazií. Také Artemisův příběh (plánovaný jako trilogie) bude zfilmován.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Nechápu
    Japonština je úhledná řeč důsledně dělená do slabik, jejíž šišlavost je báječně vyjádřitelná českou diakritikou. Systém transkripce tu máme léta letoucí – viz http://www.lib.cas.cz/space.40/KUNREI/JAPANH.HTM – ale stejně, vždycky se najde nějaký dobrák, který (zvláště při překladu z angličtiny) upřednostní anglickou Hepburnovu transkripci. Proč mám proboha číst o “éře “Meiji”, když je to éra Meidži? Trpí tu někdo fobií z háčků??

  2. To Viktor Janiš
    To je právě to, co se tady na FP taky probíralo. Nejsou všichni, co překládají, překladatelé. Překladatel, kerý vystuduje, kromě toho, že umí jazyk, taky musí umět překládat. Jenže veřejnost si to moc nemyslí a na překlady najímá různé lidi (kulantně řečeno.).

  3. Musím souhlasit – tohle mě taky štve, navíc i přepis z japonštiny do angličtiny je poměrně standardní, takže to není třeba složitě luštit jako u jiných asijských jazyků. Ještě že v karate a katana žádné háčky nejsou 🙂

  4. Pokud si pamatuju z rozhovoru s vydavatelem na serveru Komiksárium, tak překlady do češtiny by měly být přímo z japonštiny. Co je ale vedlo k použití Hepburnovy transkripce místo české vážně netuším…Pro mě osobně je to teda mínus.

  5. Jak jsem se dozvěděl v paralelní diskusi ve svém auditku na Nyxu, tohle polské nakladatelství používá Hepburnovu transkripci zejména proto, aby všechny termíny a jména byly celosvětově stejné a dohledatelné. Což, jak podotkl Thomas Morta, má asi takový smysl jako psát “Fyodor Mikhaylovich Dostoyevsky” či “Aleksandr Isayevich Solzhenitsyn”. Dobrou chuť, pokud zrovna obědváte.

Zveřejnit odpověď