- Autor: Le Fanu Joseph Sheridan
- Nakladatelství: Čas
- Cena: 179 Kč
- ISBN: 80-7116-119-5
- Vyšlo: 21. 1. 2011
- Žánr: Ostatní
- Provedení: brož
- Autor obáky: Alena Laňková
- Počet stran: 112
Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih – tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně. Carmillina matka poprosí Lauřina otce, aby se Carmilly na nějakou dobu ujal, než se ona vrátí z neodkladné a nebezpečné cesty. Otec na Lauřino naléhání svolí a Laura, zcela očarovaná nevšední Carmillinou krásou a jejím zvláštním charismatem, si užívá milování i něžného přátelství s tajemnou návštěvnicí. Méně příjemné jsou už zvláštnosti Carmillina chování a především její časté citové výlevy vůči Lauře, které ji uvádějí do rozpaků, byť dotekům se ani trochu nebrání… Navíc ji po nějakém čase začnou pronásledovat příznaky podivné choroby a také příšerné sny, až příliš podobné noční můře z raného dětství. Laura už nemá sílu vzdorovat Carmille, která jako by z ní vysávala všechen život. Také v okolí se množí případy lidí, kteří zakoušejí něco podobného, ovšem ti na rozdíl od ní záhy umírají. Ve chvíli, kdy se zdá, že podobný osud čeká i nešťastnou Lauru, se na scéně objevuje generál Spielsdorf, aby za pomoci svého záhadného přítele barona Vordenburga vykonal pomstu na nestvůře, která zahubila jeho neteř Bertu. Pátrání po ní ho zavádí do rozvalin zámku Karnstein, kde se jednoho podzimního podvečera setká nejen s Laurou a jejím otcem, ale i s Carmillou. Jak jejich setkání dopadne? Je Carmillina podobnost s dávno zemřelou Mircallou, hraběnkou z Karnsteinu, a s Bertinou přítelkyní Millarcou jen čistě náhodná? Podaří se Lauře uniknout ze spárů smrtonosné lásky? A co je třeba udělat pro to, aby byla z kraje sňata kletba těch, kteří nemohou odpočívat v pokoji? Odpověď najdete v rozuzlení strhující novely irského klasika Josepha Sheridana Le Fanu, kterou v moderním duchu přeložil a převyprávěl Josef „Pepson“ Snětivý.
překlad
Je vůbec potřeba překládat “v moderním duchu” a upravovat originál? Proč už nestačí původní text? A je tomu tak vůbec? Nemyslí si takovou kravinu jen dementní nakladatelé? Proč jinak Fragment dnes vyplodil neuvěřitelně hnusné převyprávěné Dumasovky pro dospělé se sloganem: Ušetřete čas! Nechápu.
Ach jo, a doufám, že si tam říkají “šéfe” a “kámo, seš lama”, aby to bylo aspoň v moderním duchu. Kruci, vždyť ta knížka je tenounká, to snad dokáže přečíst i dnešní mladý čtenář, ne? Proč se pořád něco převypravuje? To už nikdo nemá originální nápady, že se musí takhle přiživovat? :(((
převyprávění
Inu, vysvětlení, jak tohle počátek vzalo, je prosté, jak nám hravě odhalí strýček Google:
http://www.pepson.cz/cs/strucne-a-kratce
Překladatel je zároveň majitelem nakladatelství Čas.
Kdoví jestli jak, ale rozhodně ne proč
Že se Snětivý vydává nákladem vlastním, je známo každému, kdo někdy viděl jeho knížku (bohužel se mu daří pronikat do distribuce) nebo si rychle zjistí, co je zač; ale odkud se vzalo to rozhodnutí pustit se místo vlastní grafománie do následnictví Josefa Voláka, nechť je jeho jméno prokleto? A v čem tedy ten moderní duch spočívá; že by doplnění o explicitní ***HAWT LESBIAN SEXXX***, k němuž měl jisté tendence už dříve a naznačuje to i obálka?
Dana K: PŘESNĚ to si říkám taky. Tohle “převypravování” je zlo, oxid uhelnatý bez barvy a zápachu. Proč si někdo, kdo není schopen či ochoten vytvořit něco vlastního, najde práci jiného, nejlíp někoho, kdo se už nemůže bránit, a zmrší ji? Ničí tím nejen nové, ale hlavně to původní vydání příběhu…
Ochutnávka pro natěšené
Kdo se chce “pokochat” úryvkem díla páně Snětivého, může tak učinit zde:
http://www.pepson.cz/cs/carmilla
Porovnávat tento “překlad” s původním vážně nemám sílu, to co jsem přečetl mi stačí.
Prznění literatury.
Ano, naprosto s Vámi souhlasím. Bohužel děje se to i u nás – viz Ondřejem Neffem “převyprávěné” a vykastrované verneovky s ilustracemi Zdeňka Buriana. Inu, co všechno jen člověk neudělá pro prachy.
2 Diversant
A to si do toho seznamu můžeš přidat i nejnovější chystané či už dokonce vydané “převyprávění” vydání Tří mušketýrů. 🙁 Tenhle hnusný mor se šíří tak, že za rok dva nakonec ani nebudeme znát originály té klasiky – a naše děti, po zkušenostech s “převyprávěninkami” už po nich ani nevzdechnou, hlavně pokud budou mít aspoň trochu vkus…
To 2 Diversant
K Mušketýrům ještě vytlačili Hraběte a já vázně trpím. Zastrčil jsem u nás bokem po kousku do regálu a dělám, že nic takového neexistuje. Kdyby se nedal ani jeden z těchto titulů přečíst v nekráceném znění, tak neřeknu, ale co je na Muškeťácích k nepřečtení??? Ale abych netvrdil, že je to nešvar dobry. Například román Žena v bílém u nás vyšel komplet jen jednou v prvorepublikovém překladu, později už jen upravená a řádně krácená verze od p. Korbaře. Román Consuelo také nevyšel komplet, ale nutno říct, že ani krácená verze nebyla k přečtení snadná. :o)
Já bych ještě pochopil ZKRÁCENÍ. Ano, i to je zlo a kastrace, ale dejme tomu, že některé ty knihy už dnes vážně působí zdlouhavě. Když se to udělá s citem a patřičně se na to upozorní na obálce, aby to čtenář VĚDĚL, ještě beru. ale tohle “převypravování” stylem dopisování žhavých lesbo scének do Carmilly nebo hovadin do Verna… to je už fakt hnus bez kompromisu.
Tak tedy
Knihu, lépe řečeno dosti nafouklou brožurku jsem prolistoval (kupodivu ještě včera ji i ve velkých knihkupectvích na Václaváku teprve dostali do skladu a pořád neměli vystavenou; na Andělu je to lepší). Jak praví Snětivý v doslovu, “S ohledem na dnešní čtenářky a čtenáře jsem si dovolil potlačit poněkud rozbujelou popisnost originálu a naopak zvýraznit detail či emoci tam, kde jsem to považoval za vhodné. Jinak ale před námi vyvstává Carmilla, tato nejslavnější vampýrka všech dob, v celé své původní kráse, byť v modernějších šatech.” V praxi to znamená, že se tam občas objeví něco jako “za chvíli jsme byly nahé v posteli” nebo “milovaly jsme se několikrát denně”, ale explicitnější sexuální scény připsány nejsou – zájemce si musí přečíst Snětivého původní tvorbu (shodou okolností jsem jí zrovna v Levných knihách na I. P. Pavlova viděl stohy).
Doplním ještě znění pasáže ze začátku úryvku online ve Volákově převyprávění:
Někdy mě brávala má společnice za ruku a tiskla mě dlouho a opětovně. Tváře jí zahořely vzrušením, hleděla mi do tváře planoucím zrakem, zprudka oddychovala a ňadra se jí bouřlivě dmula. Chovala se jako milenec. Mátla mě; bylo to protivné, a přece tak sladké. Líbala mne na tvář.
„Jste má, budete má, já a vy jsme jedno!“ Vrhla se do pohovky a zakryla si tvář dlaněmi.”.
Mimochodem, mám dojem, že Snětivého verze je v lecčem poplatná Korbařovu překladu.
Nicméně rozhořčení Anonyma z 25. t. m., 11:14 je přemrštěné: přepsat literární dílo není totéž, co přimalovat vousy Moně Lise; předloha zůstává existovat i nadále, nikterak ne “zničena”.
Upíři a upírky jsou prostě momentálně “in”, čekám jen na to, až někdo převypráví nějakou klasiku a ty krvesaje tam vmontuje… Co byste řekli třeba na Janu Eyrovou nebo Pýchu a předsudek?
Vítám N-10-Tikki zpět z Marsu!
Upíři jsou ve světě na ústupu, ale české vydání http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/kulturni-peklo/pycha-a-predsudek-a-zombie-jak-ozivit-jane-austenovou_114131.html se už chystá.
carmilla
No, mám doma vydání někdy z roku 1969, musím říci, že kromě stěžejní povídky nijak moc nezaujalo. Jestli jazykem, nevím, možná že ano. Nějak mě to ale nebavilo, víte, a to jsem tehdy vše upírské a fantastické tehdy doslova nekriticky hltal.
No, až zajdu do Luxóru, tak se podívám. Třeba to vylepšili k lepšímu.
(a v http://books.simonandschuster.com/Jane-Slayre/Charlotte-Bronte/9781439191187 jsou i upíři)
Carmilla
Tuhle novelu jsem poprvé četl jako kluk v antologii Rej upírů a okamžitě mne okouzlila. Neustále se k ní vracím. Také nechápu, proč je nutné ji převyprávět. Jen doufám, že se tam nezamotají moderny ze Stmívání a podobných šíleností. Nedovedu si nádhernou hraběnku von Karnstein představit, jak svítí jako zářivka.
Carmilla
No hlavně mi příde jako neskutečná drzost vydávat to za Carmillu Sheridana LeFanu, když je to takové lepší fanfiction. Mimochodem nedávno jsem četla takovou moderní verzi Carmilly na fafiction.net, a přišla mi docela dobrá. Ovšem tu se nikdo nesnažil vydávat za LeFanu.
Odpad pro slaboduché
Ať se na mě nikdo nezlobí, tento otřesný překlad proměnil nádherný, téměř gotický román v absolutní brak, který se nedá číst. Tento děs bych nebyla schopná číst ani jako dítě, ačkoli dnešní mládeži a zpitomělým konzumentům kuchařských pořadů a tureckých telenovel se to možná líbí. Kdo má alespoň průměrné IQ, nemůže být s takovým brakem rozhodně spokojen. Díky Bohu že jsem za tuto nechutnost nevyhodila peníze. Doporučuji sehnat si původní starý překlad, resp. skutečnou Carmillu.
Jiná kniha
Ukázku, kterou zde poskytl BorgDog, jsem velmi rychle zase vypnula. ,,Překladatel” úplně změnil vyznění celé knihy! To není převyprávění, ale přinejlepším volná interpretace.
To až zamilované Carmillino chování bylo v době, kdy se novelka odehrává, jen o málo víc než bylo běžné. A to ještě ne pořád!
Argh. Tohle fakt ne.