- Autor: Hlávka Jan & Vybíralová Jana
- Nakladatelství: Brokilon
- Cena: 398 Kč
- ISBN: 978-80-7456-216-7
- Vyšlo: 9. 12. 2014
- Žánr: sci-fi
- Provedení: brož.
- Autor obáky: drawingnightmare
- Počet stran: 690
Algorský císařský pár sice přežil pokus o atentát, ale jeho pachatel je stále na svobodě. Císařovna Viktorie se snaží znovu najít klid, jenže daleko od ní se začíná rodit další, mnohem horší spiknutí, do něhož je pomalu zatahován i viridianský král Georg Talminis.
Na Menabaranu si zatím Avrian Dann upevňuje svou moc, s velkorysou podporou sil, o kterých netuší skoro nic, zatímco Nikola a Natalie Vanbergovy prchají na lodi Darrena Iversona z planety. V patách však nemají jen policii, a Newell se jim může namísto bezpečného domova stát vražednou pastí.
V úvodní knize cyklu Algor bylo rozehráno mnoho her. Nyní poznáme, na jak tenký led se všichni hráči vydají, ať už chtějí či nikoliv – i to, pod kým z nich se nakonec prolomí.
Už se těším až se začtu, první díl mně nesmírně potěšil.
Pokračování největšího překvapení loňského roku? Sem s ním!!!!
Doufám, že se nedostaví velké zklamání… 🙂
Dočteno 🙂
Komu se líbil Mráz a hry, prostě nemůže být zklamaný. děj táhne dopředu postavy jsou zajímavé, intriky a podzápletky fungují. O ostatním snad až to bude mít přečteno víc lidí.
Dočteno, nemůžu se dočkat pokračování.
Stará dobrá space opera, zakápnutá lehce military s decentním popraškem romantiky a hrubě nasekanými intrikami. Jo, to můžu. Některé charaktery sice působí hodně naivně, ale to k tomuto druhu sci-fi prostě patří. Například takový Georg Talminis se chová jako ne jako král, ale jako obecní blb u kterého jde realita mimo. Ale něco podobného jsem nedávno vytkl i Sílící bouři od Webera. A jak jsem si to užil 🙂
Zkrátka a dobře, tuhle sérii potřebovala česká fantastika jako prase drbání, je to jako balzám po všech těch akčních jednohubkách či zaprášených fantasy. Za mně jen dvě chyby, samozřejmě strašně velké. První – pořád mi tu chybí ta vesmírná ultrahypermegamonstrózní bitva mezi kosmickými koráby ve které se budou jen blýskat výstřely z lejzrfejzrgrejzrblejzrových děl. Pamatujte na to v příštím díle!!!! No a to je ta druhá chyba…jak dlouho budeme čekat na pokračování? Uvědomujete si, že utnout to tak, jak jste to udělali Vy, je zahrávání si se čtenářovo duševním zdravím? Ale jinak jako jo, díky za skvělou knihu a sem s tím pokračováním 🙂
Fenris 13
V první řadě děkujeme s Janou za komplimenty. 🙂 Jsem rád, že se líbilo a že se kvalita (snad) drží. K otázkám: 1.) Na nějaké bitvy možná ještě dojde, to se ukáže – děj se vymýšlí celkem za pochodu, momentálně nemůžu říct, co v dalším díle bude, ani kdybych chtěl. 2.) “Pomníky zimy” budou příští rok, ale doufáme, že dříve, než v prosinci, letos se to stihlo tak tak a byly komplikace. Také se budeme snažit, aby kniha byla aspoň o trochu kratší, ze stejného důvodu.
to BorgDog
Vůbec není zač, knihu jsem opravdu zhltnul a uvažuji o zakoupení papírové verze (tento i předchozí díl jsem zakoupil na Palmknihách), tohle dílo si to zaslouží. Možná by byl fajn nějaký hezký sběratelský komplet po vydání všech dílů.
A samozřejmě veliká pochvala Robertovi und tedy Brokilonu, jen víc takových knih. Pravopisné či jiné hrubky jsem nepostřehl, obálka stylová, prostě dobře odvedená práce za kterou člověk rád zaplatí.
Talminis
Kral Georg se vskutku zachoval jako trouba, na tom z hlediska pribehu neni nic spatneho, ale z predchoziho uplne nevyplyva, ze by se jako trouba chovat mel takze tenhle dulezity dejovy uzel se nepovedlo prodat, coz povazuju za jedinou vetsi vadu na krase, ale zase respektuju ze to bylo dost tezky.
Jinak ano JA CHCI VESMIRNOU BITVU 😀 a taky chci nejake velike globalni tajemstvi, ale to uz se snad klube.
Ty rozestupy jsou sice dlouhe, lec kratke opacko to spravilo.
Re: bitva
Bitva prijde, az si bude ten, kdo ji iniciuje, jist tim, ze zmanipuloval situaci do stavu, kdy ji urcite vyhraje :-). Mam velke nutkani koupit to papirove, ale knihy uz mam i v postelovem korpusu :-(.
Uvědomují si fanoušci “vesmírných ság s šokujícími zvraty, plnými spiknutí, protispiknutí a hrdinů zachraňujících osud galaxie”, že se také nemusí dožít jejich konce? Inu, jak se říká: Nastavovaná kaše se dá nastavovat až do soudného dne!
Ale Lazare Jelizariči, něčím si čekání na konec ukrátit musíme a lepší sbírat moudrost z knihy, nežli od mužika vodkou nasáklého jehož žvanění dává smysl snad jen zajícům na poli. Navíc BorgDog a jeho báryšňa mají mou naprostou důvěru, že tuto ságu ke zdárnému konci v dohledné době dovedou. Inu, jak se říká: V knize moudrost hledej, na mužika nedej!
to Fenris 13
A jakých moudrostí se v nekonečných ságách chceš dobrat? 🙂 Já po pár pokusech naznal jen toto moudro: Duna je jen jedna!
pravdu dis Podchaljuzine
Duna je jedna, Algor je taky jen jeden a nevkrocis dvakrat do teze reky : -)
Nezapomeňte na Hyperion 🙂
a Ilion 🙂 a Olymp jakbysmet
tsss
Jak vůbec může někoho napadnout, že by se dalo zapomenout na Hyperion 🙂
Hyperion je silně přeceňován. Jeho autor bohužel trpí častou nemocí spisovatelů: grafomanstvím. Jistě, chápu že autor chce ze svého nápadu vytěžit co nejvíce, ale na druhou stranu, baví ho pak ještě vůbec to psaní? Nebo je jen “dělníkem”, co píše “aby bylo z čeho zaplatit složenky”, jak ráda argumentuje Neomilnerová? A dá se taková “literatura” vůbec brát vážně? Není to z podstaty plytké? A není toto jeden z důvodů, proč většina lidí považuje lidi zajímající se o sci – fi za jakési potrhlé Janky či exoty? Takové uvažování je těžká věc a smrtelná past, jež se bez dvou či tří lahviček vodky prostě neobejde! Inu, jak se říká: Chtěl chrám postavit, a vyšla mu zemljanka!
Hyperion není přeceňován. Dvoje rozprodané vydání snad hovoří za vše.
Hyperion
Ech nevím, co je na vlastním Hyperionu grafomanského. Se svým pokračováním Pád Hyperionu tvoří dobře uzavřený celek.
Další díly už nejsou tak dobré, vlastně jsem je nečetl všechny, ale s dalšíma Dunama jsem měl taky drobet problém.
Líbí se mi lidé zasvěceně kritizující knihy, které v životě nečetli – ale to by pak nezbyl čas ani ruble na vodku. A na vlastní grafomanské výplody.
to Podchaljuzin
A četl jsi – nebo jen plkáš? Můžu se plést samozřejmě, ale na základě dosud přečteného má Jan Hlávka mou plnou důvěru, že pokud se z Algoru něco nestane, bude to nastavovaná kaše.
to BorgDog, Schramm
Četl, holoubci, baže četl. A nudil se, nudil… A dál už číst nebudu, kdyby se to do jedné knihy smrsklo, řekne si člověk: Ech, co, zase jedna “oddychovka”, (mimochodem, proč skoro všichni požadují “oddychovky”, to je nebaví přemýšlet?) tak to nějak vydržím a pak vodky popiju, ale tlety ságy, to je na léta! Inu, jak se říká: Co život ukracuje, to užitku neslibuje!
to sitko
Že se něčeho hodně prodá, ještě neznamená, že je to nějaká kvalitka, holoubku!
No on Hyperion dostal i nějakou tu cenu, pokud se nemýlím, a Hyperion je kvalitní. Shodou okolností jsem ho letos po dlouhé době četl a i v dnešních vyšších očekávání obstál. Snad se v nejbližších letech dočkáme i Kantosu Endymionu, rád bych si ho přečetl v kvalitním překladu.
U Hyperionu jsem s radostí zakoupil nové vydání a přidal ho k tomu starému. A kvalitka to je, ovšem vykládejte to vodkou zmoženému mužikovi, že? Inu, jak se říká: Byť byl by mužik znalý, rozum mu vodka zkalí!
to Fenris 13
Hyperion, to jsou vlastně Canterburské povídky zasazené do budoucnosti. Nejlepší dílo od Simmonse je Drood. Inu, jak se říká: Kdo nenaznal podstatu, ať nedupe po mlatu!
Hyperion
Drahý Podchaljuzine, tvá argumentace se stává poněkud sebestřednou.
Musím tě upozornit, že to že se něco nelíbí tobě zase neznamená, že to kvalitní není.
to Podchaljuzin
Davaj, davaj, nado vodku popiť, no uže na Fantasy Planet ne chodiť 🙂
to dva mraky
Nenapsal jsem, že se mi Hyperion nelíbí, ale že je přeceňován! Co se “space oper” týče, jistě se najdou kvalitnější díla, například Kaldera.
to Gallis
Já stihnu obojí, holoubku!
Kaldera
Kalderu neznám, takže nemůžu sloužit, ale podle všeho ji přeceňuje daleko méně lidí, než Hyperion.
(Už jsem pochopil že, líbit se tobě = kvalitní, líbit se ostatním = přeceňovaný.)
to dva mraky
Tak tos pochopil špatně, holoubku, přečti si třeba zrovna tu Kalderu (Odhalený vesmír), nebo Morek (Dřeň), nebo knihu, která se mi v letošním roce líbila asi nejvíc – Silo, a pak si to porovnej s Hyperionem. Inu jak se říká: O posvícení musíš ochutnat vícero koláčů!
to dva mraky: až tak bych to nehrotil, Lazar Jelizarič je sice mužik rýpavý a samohonka mu v žilách nepřetržitě koluje, leč není to žádný trol.
to Podchaljuzin: Reynoldse jsem bohužel nečetl, resp. pouze famózní povídku Za bariérou v Orlu z antologie Plameny hvězd – to bylo skvělé čtení. Do Kaldery bych se velice rád jednoho dne pustil…snad se dočkám e-booku.
Silo
Ono srovnavat knihy ruznych stylu muze byti dosti osemetne, ale treba zrovna tahle jinak kvalitni kniha nema v mych ocich nic, co by me nutilo ji jakkoli stavet pred Hyperion. Ani pokud ji posuzuji z hlediska takovych veci jako je originalita vize, dejova struktura, postavy, pointa… ne nevidim nic co by davalo tomu srovnani smysl.
Je dobra, zajimava, ctiva, chapu ze se radu lidi muze bavit vic, ale nema cokoli, cim by dokazala jasne pobit jednu z nejlepsich space oper vubec.
to dva mraky
Ale má, holoubku. A to bohužel tu věc, že na rozdíl od “space oper”, které navždy zůstanou v říši fantazie, se svět Sila brzo stane krutou realitou!
Eh, to že Hyperion je méně reálný než Silo imho nemá co dělat s kvalitou knihy.
to Fenris 13
Ale má! Při četbě Sila cítí vnímavý čtenář mrazení v zádech a nepřekonatelnou chuť na doušek vodky! Při četbě Hyperionu je to spíš ze začátku zájem a ke konci usínání!
Silo
Literarni kvalita moc nesouvisi s realnosti, to by pak vrcholem literatury byla ucebnice fyziky. Ano knizky maji mit souvislost s nasim zivotem ale je to souvislost ciste abstraktni, carodejove nebo warpovy pohon jaksi nejsou na zavadu.
No a co se Sila tyka, tak fakt ze se tam neporusuji zname fyzikalni zakony neni nejakou zarukou realnosti, uz samotne udrzeni jejich socialni struktury muze byt svym zpusobem stejna fantasmagorie jako technojadro parazitujici na myslich lidi.
to dva mraky
V Silu není důležité Silo a jeho sociální struktura, ale to, jak se tam ti lidé ocitli a proč. Vesmírné space opery, to jsou vesměs takové zábavné pohádky. Silo je varování.
http://jedenacteho-zari.7x.cz/rubriky/iluminati-a-symbolika/letiste-v-denveru
to Fenris
Ech, to ze je Lazar Jlizaric ponekud rypavejsi neznamena, ze by mel mit na rypavost monopol. Zkratka se mi jeho argumentace jevila presprilis subjektivni a dosti nekonkretni, takze jsem mu to rekl tonem mirne hasterivym.
Silo
Cele Silo je o Silu, spolecnosti uvnitr nej, a konflitkech v teto spolecnosti, proto to lidi s takovym zajmem ctou, jestli je to podle tebe nepodstatne, fajn, hod knizku na hnuj krome par stranek a ja si pujdu koupit tu Kalderu.
Puvod Sila je v ramci knihy sice dulezitou, ale jen podzapletkou. Kdybys ji vyhodil a knihu uzavrel s tim, ze ti lidi presne nezjisti, odkud se Silo vzalo, nebo mu vymyslis jinou historii, ta knizka se bude cist skoro stejne dobre, nebo i lepe.
to Podchaljuzin
Pokud jsi ke konci Hyperionu usínal, tak to bylo způsobeno právě vodkou, nikoliv tím, že by Simmons byl neumětel 🙂 A v zádech tě mrazilo prostě proto, že na Sibiři většinou mrzne až praští 🙂
letiste v Denveru
Nemyslim, ze bychom meli literarni kvalitu Sila resit skrze to, ze nekdo tvrdi, ze pod nejakym letistem je instalace vybudovana celosvetovymi spiklenci. I kdyz je to mozna z hlediska knihy relevantni ve smyslu inspiracniho zdroje.
to dva mraky
Omyl! Původ Sila je právě to nejdůležitější, i když to není příliš rozvedeno 🙂
Silo
Co je na tom puvodu tak dulezite?
Už jsme ale hodně off topic
off topic
Jasně že jsme, ale vzhledem k počtu účastníků a délkám místních diskusí to myslím není zdrcující problém, leda by to bylo stanovisko administrace.
to dva mraky
Otevři si lahvičku či dvě, poseď, podumej a uvidíš 🙂
Silo
Myslím, že dumat nebudu, z mého pohledu na tom nic není, motivy úmyslného zničení světa, budování nové rasy a sociálního inženýrství jsou dost často používané. Že je v Silu trochu nová kombinace? Možná i taková co třeba sedí do tvého vidění světa? Možná jo, je to dobrá knížka, ale takové diskuse typu podumej nejsou k ničemu.
prostě se Podchaljuzinovi Hyperion nelíbí – nebo podle něj prostě nedosahuje jím požadovaných kvalit. Zato Silo se mu líbí hodně. Tak už to nerozpitvávejte – zvlášť když diskuse je pod úplně jinou knihou.
to piiis
Me docela zajimalo, jestli dokaze nejak formulovat duvody, proc ma jedna knizka podle nej tu spravnou kvalitu a druha ne. Ja amatersky pisu tak se uvazovani o knizkach venuju, protoze tak clovek hodne pochopi. Proste konstatovani tahle je lepsi protoze bagr me moc nezajima.
Taková krásná diskuse a já lítám kdesi po venku…
Takže stručně:
Algor 2 – Tenký led: Koupil, přečetl, nenudil, odložil, synovci zapůjčil a ten rozečtené v šalině č. 12 (směr Technologický park) zapomněl. Poctivý nálezce nechť po přečtení věnuje místní charitě. Děkuji!
Hyperion – rozečetl a po první “povídce” řičel nadšením, po druhé trošku zíval a během třetí odložil s tím, že to chce kratinkou pauzu. Po pěti letech zakoupil znovu a postupně se prokantosoval až ke konci a divil se, proč již nevyšlo ve stejné úpravě pokračování, když jdou ty knihy tak fantasticky na odbyt.
Odhalený vesmír: Reynolds se postupně vypracoval k dokonalosti. Jedno odhalení za druhým, vícevrstevná zápletka atd… Četl jedním dechem a neodložil ani jednou. Synovci nepůjčil, ani kdyby na kolenou prosil.
Silo – doporučil kamarád Podchaljuzin a má to u mě, neb spokojenost!!
Co se týče Dana Simmonse, tak já bych zase přísahal na Terror. Drood nebyl špatný, ale přeci jen těch stran tam bylo taky až moc.
to dva mraky:
Ty důvody jsou kolikrát hodně subjektivní a ne vždy jdou skutečně formulovat.
Co nudí mne, nemusí nudit tebe a podobně. Sečtělý recenzent bude otrávenější, neb všechno již četl, začínající bude naopak nadšený, neb nemá tolik načteno a podobně.
Stejně tak někdo preferuje příběh a nad stylem zamhouří oko a někdo vyžaduje perfektní styl i za cenu, že příběh je stokrát převařená voda.
etc…
to KarelC
To je prave rozdil mezi hodnocenim me se to nelibiloxlibilo a hodnocenim knizka je je dobraxspatna pro to druhe bys mel byt schopen formulovat duvody proc tomu tak je, jinak placas. To prvni je pocitove hodnoceni tam zadna zduvodneni potreba nejsou. Mne se taky nelibi spousta vysoko cenenych veci a naopak lecos obycejneho si klidne prectu trikrat.
Mluvit o tom ze knizka neni dobra protoze JA jsem se nad ni nudil je mimoza.
to dva mraky, KarelC
no já bych taky rád slyšel co krom ukecanosti se mu na tom nelíbí leč asi se toho nedočkáme. Já osobně si Hyperion opravdu užíl (asi už tak šestkrát – sedmkrát). Co se týče dalších knih od Simmonse – Terror ano Drood zas až tak moc ne – každopádně obě tyto knihy mi přišly tak o dvěstě procent “ukecanější” než Hyperion. Jestli něco dalšího od Simmonse tak jednoznačně Hladové Hry…. to můžu. Reynoldse jsem rozečetl a nikdy nedočtl čekám až bude ta správná nálada. Asi. Z toho vyplývá – co čtenář to jiný názor, preference, chutě atd. atd.
to pííís
Hyperion se mně osobně líbí kvůli jakési lyričnosti ale taky pestrosti prostředí a vzhledem k velikosti knížky se tam toho nestane zas tak málo. Možná že by se dalo říct, že Drood nebo Terror jsou jakože “víc literatura” ale já mám právě raději fantaskní světy, takže u mě vede jednoznačně Hyperion a Pád Hyperionu.
Po opěvování kolegou jsem pořídil za příznivou cenu první Kalderu tak uvidíme.
to KarelC
Co se mě týká 🙂
Algor 2: přečetl, líbilo, pořídil do čtečky, o dalším čtení zatím neuvažuju, ale budu aktivně sledovat kdy vyjde další
Hyperion: radost největší četl několikrát a při každém přečetní se mi na něm líbilo něco jiného, je solidně očtený a vlastně ani když jsem ho viděl naposled nenašel jsem cokoli co by mi vadilo, snad jen ten trochu překombinovaný konec “Pádu” ale hlavní pointa líbila
Silo: Ze začátku absolutní nadšení, od jistého okamžiku jsem přešel do fáze že je to pořád príma ale asi jako když se popáté díváš na oblíbený film. Navíc jsem moc nezískal vztah k postavám a přece jen přečetl hodně textů typu Aldissova Nonstopu kde je vždycky osou příběhu tajemství původu místa a následuje pád starého řádu…
Reynoldse nemohu komentovat, ale koupil jsem Kalderu 🙂
to dva mraky
Vidíš, mě se na Hyperionu nelíbila právě ta “lyričnost” a jistá “přeplácanost” prostředí. On vůbec kdyby se Simmons ve svých dílech vyvaroval básní a všech těch “kantosů”, lépe by udělal! Hyperion na mě působí, jako by byl napsán snaživým studentíkem klasické literatury, který nás chce ohromit tím, co si pilně našprtal 🙂 Ale s tím si na mě nepřijde, u nás na vsi čte klasiky i starý Potlapič, co od slunka do slunka vozí hnůj!
to Podchaljuzin
Takže nakonec to byla otázka vkusu, jak se říká, někdo rád holky a někdo vdolky.
Problém je v tom, když někdo SVŮJ vkus ustanoví jako normu pro všechny. Milý Podchaljuzin právě tohle dělá a působí to jednak arogantně a jednak trapně.
Ale u Hyperionu bych se ho zastal v tom, že na té “přeplácanosti klasikou” něco vážně je. Respektive – u prvního dílu ještě ne, ten je výborný, ale v “Pádu Hyperionu” ten reanimovaný Keats přišel kapku moc i mně, zdálo se mi to už “na efekt.” Něco jiného je Illion, tam je to zakomponováno v samotném příběhu, ale zde už mi přišlo, že to Simmons přehnal – rozhodně ne tolik, abych knihu odložil, ale dost, abych si toho všiml.
to BorgDog
A podle jakého jiného než svého vkusu bych se měl řídit, holoubku? 🙂 To byl u nás ve vsi jeden, co se řídil jen tím, co mu ostatní řekli! Pankratiči, přines soudek se zavařeninou! A Pankratič donesl. Pankratiči, střel v lese kolozuba! A Pankratič střelil. Pankratiči, zatancuj kvapík! A Pankratič zatancoval. Až jednou, když se opilý po kuchyni motal, zlomil koště a převrhl almárku. Když to viděla jeho žena, pokřižovala se a vzkřikla: Bodejž by si Pankratiči ruce neměl, to bys takých škod nenadělal! A jak to Pankratič slyšel, vskočil do dřevníku a usekl si obě ruce! To bylo krve! Teď je chudák bez rukou, místo jedné má naběračku a místo druhé vidličku! A to všechno proto, že se řídil tím, co mu ostatní řekli. Inu, jak se říká: Nedobře končívá, kdo se jiným řídívá!
to BorgDog
Vetsina i kvalitnich dilek ma sve vady a Hyperion taky. A Pad je na tom hur, protoze ma slozitou dejovou strukturu. At uz je to prilis mnoho prostoru pro Keatsuv konstrukt(skoro si rikam ze je to autorova libustka spis nez efekt). At uz je to trochu krecovite vytazeni Stare Zeme, ale i hlavni zapletka vyzniva trochu divne, kdyz si uvedomis ze Technojadro, schopne tajne postavit neporazitelnou flotilu osazenou umelymi bytostmi, potrebuje lidi ke sve existenci…
Jak se rika, kdo chce psa jist, hulky si vzdycky najde.
pravdu dis Podchaljuzine
Vsak se tim co reknes taky nikdo neridi.
to Podchaljuzin:
Pane kolego já vám věřím ledasco, ale tohle mi vysvětlete. Jak si dokáže člověk sám sobě useknout obě ruce? Tu jednu chápu. Ale čím si pak usekne tu druhou?
To snad ani ruský mužik nezvládne! 🙂
to je preci proste
Potom co si useknes jednu si zbylou rukou privazes sekeru na pahyl a pak si ji useknes, ted ti to treba pripada drobet krkolomne ale dej si lahvicku dve a slo by ti to raz na raz.
to dva mraky:
Hodnocení knih: “Knížka je špatná, protože já jsem se nudil…” je nicméně v recenzích relativně často zakamuflovaná věta, nebo tvrzení. Jistě je třeba poté dodat i zdůvodnění proč. Třeba že příběh samotný byl převařená kaše, nebo že autorův styl byl rozvláčný a užvaněný a podobně.
Ovšem stejně tak by bylo potřeba zdůvodnit, proč se mi kniha líbila. Když napíšu “Supr kniha!” tak je to taky subjektivní a nic to neřekne. Nicméně zase vám nikdo nevynadá a autor je spokojený a ani to vlastně rozvést nechce. Tedy hlavně tady v tom pokecu pod tou kterou knížkou. V recenzi to ještě musíte trošku zaobalit 🙂
to dva mraky:
🙂 Blbé je že okamžitě po traumatické ztrátě končetiny následuje šokový stav, kdy ten člověk si není sám schopen pomoci. Jedině absolutní drsňák ve filmu, nebo v knize si stihne vytáhnout opasek z kalhot a nasadit si škrtidlo.
to KarelC
Tady vidíš, že mužici od nás ze vsi nejsou žádné baby! To vysvětlení od *dva mraky* je samozřejmě chybné, copak by kam Pankratič přivazoval? Prostě vzal sekeru do zubů, vzdálenost okem přeměřil a sekl vší silou! Dochtor co ho ošetřoval říkal, že čistší práci dlouho neviděl! Ale dobře je teď Pankratiči! Naběračkou co má místo jedné ruky vodku pije a vidličkou co má místo té druhé si sousta k zajídání napichuje! A hlavně už mu od té doby nikdo neříká, co má dělat! Inu, jak se říká: Někdy musíš napřed tratit když chceš špatný osud zhatit!
to Podchaljuzin:
🙂 🙂 🙂
Místní opilci to realizují tak, že si jdou lehnout vedle trati a končetin, kterých se touží zbavit, položí přes kolejnici. A pokud je lokomotiva elektrická, tak dotyčný ještě nějakou dobu poslouží jako nulák.
sok
Nu kolaps nastava casto, nikoli vsak nutne. Navic ruku lze dopredu zaskrtit. Take jsem uvazoval nad praci zubama, ale tam se pri seku snadno ponici sklovina ba i cele zuby, Pankratic ma dobry chrup, kdyz to zvladl, ale s hlavou je to horsi.
To KarelC
Naprosty souhlas. Dobry kritik by mel dat jasne najevo kde zacina jeho subjektivni dojem a kde rozumovy rozbor.
to dva mraky:
Díky! Konečně se mnou někdo souhlasí! 🙂
Čistě lékařská poznámka, která není cílená na nikoho, ale nemůžu si ji odpustit.-): Pro autory popisující akční masakr není špatné seznámit se jak s lidskou anatomií tak i s fyziologií.
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Nervy_horn%C3%AD_kon%C4%8Detiny
Už jenom když se člověk praští do “brňavky” tak většinou jenom skučí a drží si ruku. A to si vem, že si ty všechny nervy přesekneš. To můžeš mít dopředu zaškrcené jak chceš, ale pokud se ti nedostane včas první pomoci, tak si sám nepomůžeš.
A něco o šoku: http://www.wikiskripta.eu/index.php/%C5%A0ok
to KarelC
Hurá dosažení shody není v internetových diskusích úplná samozřejmost 🙂
Jinak co se problematiky traumatické amputace končetiny týká, tak mám přece jen biologické vzdělání a studuji teoreticky zbraně, tak ti musím oponovat.
Šok má jednak svůj význam obecný ve smyslu otřes a jednak svůj význam medicínský kde je pod tím míněn určitý typ selhávání organismu a to je právě kámen úrazu.
Ten medicínsky míněný šok, je zhroucení fyziologických funkcí protože prostě většina tkání strádá nedostatkem přísunu krve a tím i nedostatkem kyslíku. Změní se chemie vnitřního prostředí, selže metabolismus a nic nefunguje tak jak by mělo.
No a ten medicínský šok, na který odkazuješ skrze wikinu po useknutí ruky okamžitě nenastane. Aby začal je třeba nejprve ztráta krve a to nikoli malá, ale klidně daleko přes litr, nebo třeba otrava krve za dva tři dny.
To co se většině lidí stane okamžitě po useknutí ruky je to čemu se říká vegetativní kolaps, to je v podstatě to čemu se říká v nauce o střelbě stop efekt.
Prostě odezva na bolest je tak mohutná, že současně zasáhne do regulace oběhu, a taky ji zasažený vůlí nedokáže zvládnout, tak se složí. Ale to už je veskrze softwarová záležitost, takže je to na rozdíl od šoku třeba z krvácení jen pravidlo nikoli zákon. Kdo má vysoký práh bolesti, nebo je hodně vyexcitovaný, překoná to a bezprostředně po zranění je stále akceschopný. To demonstrují například zkušenosti US vojáků ze Somálska.
to dva mraky:
Pane kolego :-), vegetativní kolaps je z definice konkrétně co? Jako selhání Vegetativní nervového systému?
Já znám jenom Vazomotorický kolaps,mimo jiné jako první stádium šoku při skutečné ztrátě krevního objemu a funkčním zmenšení cirkulujícího objemu v krvi. A ono to při té ztrátě končetiny bude pěkně chrstat…
A potom znám ještě Apalický syndrom alias Vegetativní stav ten vzniká při těžkém postižení kůry mozkové. Ale to už jsme v neurologii.
to KarelC
Tak není to asi zrovna košer termín, ale připadá mi celkem přiléhavý.
Zkrátka přijdou poruchy funkce vegetativního nervového systému především řízení oběhu, ale třeba i napětí hladkého svalstva svěračů a vnitřních orgánů + reakce na bolest na více úrovních nervového systému obecně, ať už jsou to rozumové funkce, řízení svalového napětí atd.
Příklad z běžné životní praxe. Někdo spadne z horského kola. Je to rána jako hrom je odřený a má bolesti. Chvíli nedělá vůbec nic, pak se teda sbírá je zpomalený, bledý, třese se, je vidět že není úplně psychicky adekvátní. A přitom se nepraštil do hlavy. No a za pár minut se srovná, protože ve skutečnosti je jen odřený.
Jiný příklad je třeba dobrá rána na břicho, nebo do volných žeber, zase tomu člověkovi vlastně nic vůbec není, a do hlavy nedostal, ale když to sedne na chvíli je úplně odvařený.
Zvláštní kapitolou je zásah na solar, kde je velká pleteň vegetativního nervstva a kde to člověka složí snadněji než jinde.
Z nouze lepšího označení jsem to nazval vegetativní kolaps ale ve skutečnosti je to spíš komplexní nervová reakce na inzult, především na bolest, včetně vyplavení stresových hormonů a tak.
Právě tohle se hodně přetřásá v nauce o účincích palných zbraní.
to dva mraky
U nás ve vsi se taky jednou objevil tleten vegetarián! Zrovinka v tu chvilku, když chtěl starosta porazit prase! No a do toho shonu vpadne vegetarián a začne hubou mlýt, že tleto teda ne, že starostovo prase se jíst nemá, že radši obilné kličky… Opilý starosta se tak rozlítil, že pustil provaz, na kterém bylo prase uvázáno a běžel si pro flintu! Jenže jakmile prase svobody nabylo, radostně zakvičelo a vrhlo se na vegetariána! To mu dalo! Ten koukal! Krev stříkala až na střechu dřevníku! Prase ho rozpáralo tak, že když starosta přiběhl s flintičkou, musel napřed skolit prase a pak dorazit vegetariána, aby se netrápil! Tam už žádný dochtor nebyl nic platný! A tak skončil, vegetarián! A aby taky ne, když byl z těch obilných kličků celý slabý! Kdyby maso jedl, jistě by se praseti ubránil! Inu, jak se říká: Kdo se nad masem ošklíbá, ten se jen krátce dožívá!
to Podchaljuzin
Ja ti mam pocit, ze zivot u vas na vesnici je permanentni zabijacka 😀
Celkom sa zhodujem s Podchaljuzinom na jeho hodnoteni Mrazu a hier, pre mna to bolo velke sklamanie; nezaujimave, naivne,otravne a miestami az absurdne postavy, komicke politicke zapletky, neustaly pocit, ze autori si vypoziciavaju z inych znamych diel, pritom ale pisu fadnym nezaujimavym jazykom, etc. Do tohto kontextu je podla mna nemiestne umiestnovat tak kvalitnych autorov ako su Simmons, alebo Reynolds, ktorych diela sa vyznacuju kvalitnym pribehom s poriadnymi postavsmi, ktore si citatel takmer dokaze osahat a spravidla aj urcitym presahom. Priznavam, ze nerozumiem, co citatelov na tomto pre mna banalnom pribehu nezaujimavych postav tak zaujalo.
to bloy
Myslim ze prime srovnavani s ostatnimi autory nenasatalo, prisli na pretres jako pisatele jinych space oper.
to alll…: 🙂
to dva mraky: Shodněme se, že každý máme svůj díl pravdy! 🙂 (To je právě ten rozdíl mezi teorií a klinickou praxí.)
Z vojenské katedry si pamatuji, že ztráta končetiny se počítá mezi těžká zranění a vede k vyřazení vojáka z boje. Po odpovídající PP je nasazena protišoková terapie (většinou opiáty etc…) A tam nastává právní hledisko, neb voják pod vlivem opiátů, není schopen přijímat a hlavně adekvátně vykonávat rozkazy. Tudíž je veliteli ku hovnu. Ovšem znám to z těsně porevolučního studia a tak je to možná v moderní profesionální armádě jinak.
Jsou drsňáci co po pádu z horského kola vstanou, otřepou se a pokračují v cestě. A potom je ten zbytek, co nevstane a rychlá je dotáhne k nám na ambulanci, sanitář s nima lítá po rentgenech, cétéčkách, ultrazvucích a je-li magnet, tak i po magnetu a asi po padesáti negativních vyšetřeních si je stejně necháme na pozorování na traumatologii, co kdyby. Druhý den se koloběh zopakuje, klient tou dobou většinou trpí již jen lehkou kocovinou a je-li i nadále všechno negativní, je vykopnut směr domov. Obvykle jeho největší starost je, jestli je v pořádku to kolo.
Rána na břicho je nesmírně zrádná a pokud poté navštívíš lékaře, pošle tě minimálně na ultrazvuk. Je to klasika hlavně po hospodské rvačce, kdy dojde k poškození sleziny a neošetřená oběť do rána vykrvácí do břicha. TOHLE FAKT nepodcenit!!
to bloy:
cit: “…fadnym nezaujimavym jazykom…” Já bych to až tak nepřeháněl. Přečíst se to dalo a neodložil jsem to! Což sám u sebe beru jako výrazné plus. Jasně, světová beletrie z toho asi nebude, ale jako takové pohodové scifíčko se to dá. (Pravda ten podtitulek Evropská space opera – je poněkud nešťastný! 🙂 )
Tak vo väčšine má Mráz a hry veľmi pozitívne reakcie, takže môj subjektívny pohľad môže byť aj dosť vedľa. Podobne ma nejak extra nenadchla ani Coreyho Expanzia, ktorá mi prišla priemerná – asi tak na úrovni seriálu Helix; a tam sú pritom tiež veľmi pozitívne reakcie.
to KarelC
Myslim ze kolega ma ponekud vysoko latku, nebo nevidel spatnou knihu, ja jo, Algor se docela vyrazne lisi.
Co se tyka nasi odborne disputace.
Spis nez pravdy pul se trochu mijime.Mozna jsem to nevypichl dostatecne. U vsech vyse uvedenych situaci a to vcetne ztraty koncetiny je clovek v prvnich okamzicich vyrazen jen a jen kvuli nervove odezve na inzult jenze zatimco z padu a uderu bez zraneni se rychle zotavi, u zraneni se rozvinou skutecne nasledky. Teprve po urcitem obdobi(nez se ztrati ten litr a pul krve) dojde skutecne k tomum, ze organismus trpi kvuli ztrate krve. V podstate pokud neni zasazen mozek, micha, nebo srdce, neni uplna zaruka, ze se clovek ihned slozi, ano vetsina lidi je vyrazena kvuli nervove odezve, ale disponovani jedinci jsou vyrazeni az ztratou krve nebo jinym kritickym zranenim.
Proc o tom pisu, neni zadny fyziologicky duvod, proc by si sileny a dostatecne disponovany muzik nedokazal utnout obe ruce, prestoze by to musel byt muz vzacne konstituce a bylo by to nesmyslne a obtizne. Ale uz se to parkrat v historii stalo, ze si nekdo musel v nouzi ruku uriznout, dokonce i film o tom byl.
to dva mraky:
Navrhuji ponechat disputaci neuzavřenou, kdy oba účastníci si dají na závěr přátelského panáka a pokojně se rozejdou! .-)
PS: Je znám a popsán případ, (článek publikoval i náš časopis Vesmír), kdy lékař ruské polární výpravy v Antarktidě musel sám sobě na základně vyoperovat slepé střevo. A úspěšně to zvládl. A kolega zubař a Lékař bez hranic mi jednou vyprávěl, jak si v Barmě musel sám vytrhnout šestku vlevo nahoře. To zase máš pravdu – jsou situace, kdy prostě MUSÍŠ!
to KarelC
To staříček Jemlichaj zase jednou při lahvičce vyprávěli jak se ze slepého Antona od nás ze vsi vlastně stal slepý Anton. Bylo tomu tak: Za čínských vojen sloužil Jemlichaj s Antonem u Poťmulovského pěšího pluku, co se dostal s Číňany do křížku u řeky Galbugy. Byla to děsivá seč! Kulky jen hvízdali, šavle sekali! Při závěrečné zteči na bodáky se podávala jako obvykle vodka. A Anton, jak už byl opilý, si kalíšek místo do huby do oka chrstnul! A jak si chtěl oko vytřít, zapomněl, že má mezi prsty cigaretu, vodka vzplála, a očko nebožákovi vypálila! *Díky Bohu, že mám ještě druhé!* vykřikl Anton a chtěl se přežehnat. Ale jelikož už ten den vypil tři lahvičky a zapomněl, že v druhé ruce drží bodák, netrefil a přišel i o druhé oko! Byla to tenkrát strašná bitva! No a od té doby se mu říká slepý Anton! Inu, jak se říká: Nechoď s flintou na Číňany, nemáš li své okuláry!
to KarelC
Ano, ponechame to otevrene, neb tady na to stejne neni dostatek prostoru. 🙂
to Podchaljuzin:
🙂 🙂 😀 Jo to se stává!
to Podchaljuzin:
Jeden můj kolega se zase věšel loni na Štědrý den v garáži. Tak to na něj přišlo. Uvázal si autolano na starej hák od světla na stropě, stoupl si na stoličku a zhoupl se. Lano se vyrvalo i s hákem, on spadl na tu překocenou stoličku, zlomil si pravou kyčel, levý loket, krční obratel, tři žebra a ještě si rozbil mobil, co měl v kapse od kalhot. Takže musel čekat ve vymrzlé garáži až ho půjde manželka hledat. Ta si dala načas, neb smažila kapra a tak se ještě nachladil a dostal zápal plic. Ale má to šťastný konec! Kolega šel do sebe a letos v listopadu si zažádal o zbrojní průkaz.
pánové bravo
Skvělým a hravým způsobem připomínáte že svět fakt není bezpečné místo 😀
to dva mraky:
Díky! Podobných historek znám spousty. Bohužel většina se jich nedá veřejně publikovat, neb přesahují do povinné mlčenlivosti a dílem do trestního práva. 🙂
to dva mraky
Bať, není nad to, podebatovat si s kulturními lidmi!
Klasický problém
Bohužel – to je klasický problém – jak kvalitně zrecenzovat knihu, která je sice dobrá, ale recenzentovi z nějakého důvodu nesedla.
KarelC – postižený si nemusel pořizovat zbroják, pořád existují a jsou k mání zbraně, na které ho nepotřebuje – od historických originálů po tuzemskou produkci Greatgun. Navíc ho nemusí dostat, pokud je jeho obvoďák co k čemu (sám by si zdravotní papíry vystavit neměl) – věšení je problém pro cvokaře a na to může bejt “promlčecí lhůta” dost dlouhá.