Lucifer nařizuje exodus

Odchod Boha skutečně důkladně zamíchal kartami. Jak jsme mohli sledovat v minulých dílech, obyvatelé nebes mají z téhle situace těžkou hlavu. Lucifer naopak cítí šanci. Jeho cíl, tedy nezávislost, je na dosah. Jenže abdikace Jahveho považují za svou příležitost i jiní hráči a jejich ambice nejsou menší než Luciferovy. Střet je tak pouze otázkou času. A jak se ukazuje hned ze začátku, Luciferova startovní pozice nebude nejlepší.

Zdá se, že se do jeho plánu vloudila chybička, se kterou nepočítal. Absence ambice obsadit otcovo místo tak může být fatální chybou. Zvláště když konkurenti, dva Titáni, netrpí skrupulemi a ani nedostatkem schopností. Přesto by to nebyl Lucifer, aby se vzdal bez boje.

Jelikož nás čekají ještě čtyři knihy, nepřekvapí, že Lucifer si své místo nejen obhájí, ale využije vítězství k dalšímu posílení pozic. Mike Carey si tak šikovně vytvořil předpolí k tomu, aby mohl vést příběh dál. V druhé polovině knihy tak nastupuje událost, která dala celé knize jméno. Tedy exodus. Lucifer se rozhodl, že nebude svou chybu opakovat a nařídil, aby všechny nadpřirozené bytosti obdařené nesmrtelností opustily jeho universum. Což se samozřejmě neobejde bez nesouhlasu těch, kterých se to týká. Mezi obě hlavní příběhové linie je vložena jakási mezihra, poetický příběh snovače snů. Ten se sice nese v pomalejším tempu, ale přispívá k prokreslení celkové atmosféry. Čtenář si tak může odpočinout po předchozí akcí nabité jízdě a naopak si o to více vychutnat co bude následovat.

Kniha Exodus je svým způsobem jakousi dílčí katarzí. Mike Carey si konečně pořádně hraje s důsledky toho, že se místo Stvořitele univerza uvolnilo, což dává příběhu grády. I proto je Exodus knihou s výrazně větším spádem, než byly předchozí Domy ticha. Děj se sice neposunul o tolik, jak by možná leckdo čekal, přesto není pochyb o tom, že autor zde rozehrál partie, které ještě v budoucnu využije. Ukazuje to např. mistrovské využití jedné z naprosto vedlejších postav, které se v minulosti na stránkách série objevily, a ze které nyní vytvořil jakousi divokou kartu. Carey, stejně jako Lucifer, zjevně nenechává nic náhodě a plánuje o několik tahů dopředu. Což je devízou, která vysvětluje, proč je tahle série tak dobrá. Závěrečný cliffhanger pak dráždí tak, že to hezké není. Mike Carey je snad sám ďábel…