Plejádou cen ověnčená série Briana K. Vaughana Sága konečně dorazila do našich luhů a hájů. Může její úvodní díl vůbec dostát očekáváním, které se k ní váží?
Vaughan u nás není kdovíjak neznámým autorem – přečíst jsme si mohli jeho působivou jednohubku Smečka z Bagdádu, se slušným úspěchem se mezi tuzemskými čtenáři setkávala také série Y: Poslední z mužů. Přesto jsme si na Ságu (v USA stále nezavršenou) museli počkat celé tři roky, během nichž Vaughan za své dílko posbíral kvantum cen včetně několika komiksových Oscarů – Eisnerových cen.
V Sáze opět dokazuje, jak výjimečným je vypravěčem. S jakou lehkostí dokáže žonglovat se žánry, s dějovými linkami a motivy, aniž by se u toho sebeméně byť jen zafuněl. Sága tak představuje půvabný mix sci-fi, fantasy, hororu i pohádek.
V universu, kde zuří konflikt mezi technickou (z planety Pevnina) a magickou civilizací (z měsíce Pevniny – Girlandu), se zrodil překvapivý vztah: Girlanďan Marko a Alana z Pevniny, jimž válečný vztah rozhodně nebránil v lásce, sexu a početí dítěte. A právě po porodu dcerky se dvojice rozhodne dát válce vale. Není však ani trochu překvapivé, že se jejich dezerce, vztah a dítě nezamlouvá ani jedné z nesnášících se stran.
Základní dějová kostra je na první dobrou triviální – hlavní hrdinové putují a cestou potkávají další a další postavy. I díky tomu však může Vaughan snáze ohromovat formou. Jeho vyprávění je svižné a zábavné, kromě motivů a žánrů svižně střídá i tón: tu nádherně cynický, jindy pohádkově kouzelný, Vaughnovi rozhodně nechybí nadhled, fantazie (někdy až Gaimanovská – např. kouzlo potřebující ke svému vzniku nějaké tajemství) ani talent pro neuvěřitelně sympatické postavy či nakažlivý „Rkový“ humor. Veškeré svoje nadání Vaughan naštěstí předvádí více než ochotně.
Samozřejmě, první kniha Ságy není ničím víc než expozicí, díky čemuž se jen těžko hodnotí, neboť nemáme nejmenší představy, kam nás příběh zavede a kde se zakončí. A zda Vaughan dokáže nastavenou laťku udržet, nebo ji dokonce přeskočí? Ale jako expozice funguje znamenitě a nelze se netěšit na pokračování.
A pokud tahle série u nás nevyjde pro nezájem, je český komiksový čtenář a fanoušek valibukem a ignorantem.
| 90% |
|
V čem je vaše recenze druhý pohled? V těch pěti procentech? 🙂
BX
druhý pohled je to už kvůli tomu faktu, že tu recenzi napsal druhý člověk a to už je druhý pohled…
to Mickeymouse
Takže podle tvé pomatené teorie tady bude stopadesát recenzí na kdejakou hovadinu? To fakt žeru… 🙁
Druhá recenze
Dvě recenze k Sáze máme ze dvou důvodů:
1. K recenzi jsem dostal recenzentský výtisk já, kdežto kolega Šrámek ji napsal sám od sebe, tak nějak nezávisle na mně. A FP je naštěstí z těch webů, kteří mu dají prostor jeho názor prezentovat.
2. Ten komiks si to prostě zaslouží.
Jednak je to tak, jak říká (ex)kolega, tedy zahaprovala (ne)komunikace (a tady padá vina na mou hlavu, že jsem psal recenzi na něco, co jsem si koupil), jednak tím, že fakt si myslíme, že Sága za tu pozornost stojí, dvě recenze od dvou různých lidí jsou přece jen větší záruka objektivity než recenze jedna. Každý recenzent si taky obvykle všímá trochu jiných věcí. Jelikož jsme ani jeden recenzi druhé nečetli ani se o Sáze nebavili, je názor v recenzích artikulovaný myslím zcela relevantní.
Mě to nevadí. Recenzí na dobrý komiks není nikdy dost. Já si je přečtu rád.