Americký spisovatel Brandon Sanderson se dostal do povědomí českých čtenářů především sérií Mistborn a Archivem bouřné záře, jehož druhý díl se – doufejme – v brzké době objeví též v českém překladu. Své čekání si však mohou čtenáři zkrátit jeho novou knihou Ocelové srdce, prvním dílem série Zúčtovatelé.
Uplynulo dvanáct let od doby, kdy se na obloze poprvé objevila rudě zářící hvězda zvaná Kalamita. Doprovodným jevem tohoto nezvyklého úkazu se stala metamorfóza některých lidí ve Výjimečné jedince, disponující nadpřirozenými silami, kteří postupně převzali vládu nad světem. Osmnáctiletý David Charleston zasvětil více jak polovinu svého života studování Výjimečných, jelikož touží pomstít smrt svého otce, za níž nese hlavní odpovědnost Ocelové Srdce, samozvaný vládce ocelového města Newcaga. Reálnou možnost vykonat svou pomstu získá David poté, co se připojí k Zúčtovatelům, skupině bojující proti Výjimečným.
Podobně jako u předchozích knih i v Ocelovém srdci vytvořil Sanderson pozoruhodný svět s působivým prostředím a sympatickými hrdiny. Zasazení příběhu do alternativní podoby současného světa, v němž lidé disponují superschopnostmi, a ve kterém se Chicago proměnilo v ocelové město zahalené temnotou s rozsáhlým podzemním komplexem tunelů, se zdá více než vhodným rozhodnutím. Zdařile též fungují vztahy a vzájemné popichování mezi členy Zúčtovatelů, jimž čtenář fandí od začátku do konce. Příběh sám sice není spletitý, avšak na druhé straně má spád a dostatek působivých akčních scén. Sanderson opět dokazuje své schopnosti vypravěče, neboť – jak u něj bývá zvykem – předkládá informace o svém světě postupně a srozumitelně. Veškeré poznatky navíc dávkuje takovým způsobem, při němž čtenář získá podezření, ale přesto si spisovatel ponechává dostatek prostoru k překvapení.
Slabší článek představuje nevýrazná propracovanost postav, poněvadž se čtenář u většiny z nich nedozví o jejich minulosti nebo motivaci, proč se připojili k Zúčtovatelům. V porovnání s předchozí Sandersonovou tvorbou zaostává Ocelové srdce v množství poskytnutých informací o fungování světa Výjimečných, jenž je představen jen v nejzákladnějších konturách. Oba zmíněné nedostatky ovšem mohou souviset s tím, že se jedná o první díl začínající série, jehož hlavním účelem bylo položit základy, čemuž také nasvědčuje samotný závěr knihy, který nabízí mnohem více otázek než odpovědí. Jedinci preferující popis událostí ze širšího pohledu by mohli v tomto případě vznést jisté výhrady k akčním scénám, které se soustředí jen na dění v němž figuruje David. Tato skutečnost nicméně může mít spojitost s autorovým rozhodnutím vyprávět příběh čistě z pohledu hlavního hrdiny. Jinak celkově příjemný čtenářský zážitek bohužel narušuje několik chyb v textu.
Ocelové srdce není bezchybné a v Sandersonově tvorbě se bezesporu najdou propracovanější a kvalitnější díla. Avšak i přes uvedené nedostatky je Ocelové srdce kvalitní odpočinkovou knihou, po jejímž přečtení bude čtenář s nadšením očekávat druhý díl.
70% |
|
podle mě je Sanderson trošku overhyped. Ano, rozhodně je to skvělý spisovatel, od čekal jsem od Mistbornu a Archivu prostě více.
ad Trull
Čtu Sandersona velice rád, protože se čte lehce, ale možná podobně jako Trull se nemůžu ubránit pocitu, že píše high fantasy jako v 80./90. letech. Je to tak příjemně retro… pohádka a limonáda a hrdinové bez bázně a hany. Po všech těch gore a guilty pleasures, znásilňování děvčátek a požírání nemluvňat je to prostě milé čtení.
U Ocelového srdce jsem měl pocit, že spadá do kategorie young adult (autor recenze to nezmiňuje, tak je to možná jen můj pocit), a je hodně o dospívání, o vztahu k otci, o lásce ke komiksům. Výchozí premisa je “co by bylo, kdyby komiksy o superhrdinech byly věrným zobrazením skutečnosti”.
Pro mě subjektivně bylo číst tuhle knihu ztráta času – nic mimořádného, co by mě oslovilo, jsem v knize neobjevil.
YA
Je to young adult, dokonce pro děti a mládež, podle Amazonu pro čtenáře od 12 let a výš…
Milan
Námět zajímavý, ale zpracování mi přišlo hrozně šablonovité (a popravdě celkem nezáživné). A chyb není “několik” jen v celé knize, ale pomalu na každé dvoustraně… :-/ Korekturu prostě Talpress odflákl.
Ta běžná redakční práce je v poslední době jakási odfláknutá nejen u Talpressu.