Rád se vracím do školy.
Jak nejlépe strávit následujících deset měsíců? Zdroj: sxc.hu
Co dělat, jsem prostě studijní typ a nic na tom nezmění ani to, kolikrát se všem zrovna přítomným protočí oči, když 15. července se železnou pravidelností každoročně prohlásím, že prázdnin už bylo dost a chtělo by to zas zapsat si nějaké předměty a jít do knihovny studovat. Chápu, že ne všichni jsou takoví magoři jako já, i přesto si ale školu jde dost dobře užít, když se to vezme za správný konec.
Je zrovna na pořadu dne nudná hodina dějepisu či chemie nebo pro vysokoškoláky přednáška z metodologie s povinnou účastí? Není nic lepšího než sednout si do nějaké vzdálené lavice, kam se i ti nejodvážnější kantoři bojí vydávat na objevné výpravy – nebo případně hned do té první, kde je vždycky největší tma – a vytáhnout knihu a číst si. Je libo young adult, nějakou kulhánkovinu nebo třeba ynteleguánskou sci-fi? Ve škole se dá číst cokoli. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem si nudné cvičení z fyziky krátil četbou mnohem zajímavějšího výkladu fyziky kvantové od Grega Egana v Luminuous nebo příliš uzívaný dějepis Orwellovou Farmou zvířat. A když vám na to někdo přijde, vždycky se dá argumentovat, že je to alespoň trochu k věci.
Dojíždějící mi navíc dají zapravdu, že kniha je i nejlepší způsob, jak si zkrátit čas v MHD, kdy se cesta do školy může v závislosti na tom, jak daleko od svého ústavu bydlíte, protáhnout i na desítky minut, nebo dokonce hodinu dvě. To pak zachrání už jen pořádná bichle – či po okraj naplněná čtečka – a nezáleží při tom, jak rychle vlastně čtete. Vždyť, komu by se chtělo zírat na ty znuděné ksichty všude kolem, když se v knize odehrává něco tak zajímavého?
Prvního září vždycky bylo pro všechny školáky ekvivalentem Černého pátku, kdy končí čas sladkého prázdninového nicnedělání a začíná nudných deset měsíců odporného „vzdělávání“, psaní domácích úkolů o přestávkách mezi hodinami (on je někdo píše doma?) a vyplňování písemek a testů. Jenže škola dokáže být i sranda. Nebo ne?
Tak toho 1. září nějak oslavte. Ideálně s pořádnou knihou pod lavicí.
