Polská fantastika má v našich luzích a hájích neotřesitelné místo a hvězda Jaroslava Grzedowicze, především díky tetralogii Pán ledové zahrady a románu Popel a prach, stoupá do závratných výšin. A tak na čtenáře číhá další, tentokrát povídková, lahůdka s názvem Vycpávač zvířat.
Kniha je koncipována jako soubor kratších (do maximálně pěti stran) a delších (patnáct a výše stran) povídek, které se pravidelně střídají. Grzedowicz opět nikoho nenechává na pochybách o své spisovatelské extratřídě – čtenář se až nestíhá divit, odkud dokáže vykouzlit bizarně okouzlující a depresivně utopické náměty. Kromě poutavých témat jsou však povídky i čtivě napsané – a zde by bylo nefér nevyzdvihnout překladatelskou práci Roberta Pilcha, neboť i ona přispěla měrou vrchovatou ke skvělému zážitku.
Námětů je opravdu velké množství a originalitou rozhodně nešetří. Mezi povídkami nalezne čtenář neotřelou duchařskou historku, hrátky s časem, ponorkovou variaci na Novotného Valhalu (autor dokonce přiznává spolupráci s Františkem Novotným, ačkoliv námět je z jeho hlavy), osudovou lásku věhlasného kata nebo historku o skutečném mistru v oboru vycpávání zvířat.
V různorodosti je však možné nalézt i společného jmenovatele – mnoho příběhů v sobě nese politické podtexty a ukazuje Polsko v různých režimech a hospodářských situacích. Tyto povídky lze buď číst „po povrchu“ a užívat si je jako originální texty, nebo v nich hledat, v případě hloubavějších jedinců, poselství o absurditě a nesmyslnosti různých totalitních režimů. Nutno však upozornit, že politický podtext je pouze nerušivým podkresem, který rozhodně žádným způsobem neupozaďuje samotný děj.
Na velikosti záleží
Povídky ve Vycpávači zvířat jsou díky autorovu spisovatelskému stylu velmi specifické. Grzedowicz je detailista, a proto se u každé povídky snaží čtenáři dopodrobna nastínit situaci, a vylíčit prostředí, do kterého je příběh zasazen. Tuto spisovatelskou licenci však aplikuje i v kratších povídkách – dvě stránky přípravy situace a zasazení do prostředí ukončené jednostránkovou pointou (byť údernou a zábavnou) působí dosti nevyváženě.
Jaroslav Grzedowicz v pěti bodech
- Jaroslav Grzedowicz se narodil 3. května 1965 v polské Wroclavi.
- První povídku publikoval v roce 1982, postupně se však místo psaní věnoval literárnímu magazínu Fénix, který spoluzaložil a kde se postupně dostal až na pozici šéfredaktora.
- Proslavil se zejména čtyřdílnou sérií Pán ledové zahrady, kromě této série také vydal román Popel a prach a povídkové sborníky Kniha podzimních démonů a Vycpávač zvířat, do kterých shrnul většinu svých děl kratšího rozsahu.
- O tom, že je Grzedowicz skutečnou „hvězdou“ svědčí i tři nejprestižnější ocenění – Ceny Janusze A. Zajdela. První získal za Pána ledové zahrady I, další za povídku Vlčí vánice (která je obsažena i ve Vycpávači zvířat!) a třetí za román Popel a prach.
- Grzedowicz se v současné době věnuje novinařině a překladům (zejména komiksy o Usagi Yojimbovi, Batmanovi a také překlady počítačových her). Jeho manželkou je další polská spisovatelka fantasy – Maja Lidia Kossakowska.
Proto lze říci, že delší texty jsou v podání polského fantasty lepší, ačkoliv i v delších povídkách je občas dějová část odsouvána na úkor budování atmosféry. Tato stavba povídek je ovšem dvousečnou zbraní, neboť po dočtení sborníku čtenář zjistí, že pointy fungují opravdu na výbornou, a jejich síla spočívá právě v dokonalém zasazení do prostředí.
Lahůdka na konec
Předmluvy a doslovy jsou věci, o kterých se recenzenti příliš nezmiňují. Grzedowicz však dokázal stvořit doslov, který lze bez nadsázky nazvat geniálním, neboť v něm odpovídá na spoustu otázek, které si čtenáři jistojistě během četby kladli. Dozvíme se, v jakých knihách nebo časopisech povídky vyšly, odkud autor čerpal náměty, a další zajímavosti a detaily z průběhu psaní.
Vycpávač zvířat je fascinující exhibicí autorovy košaté fantazie a rozhodně stojí za pozornost. Každá ze třinácti z povídek je malým klenotem, který září i navzdory občasným malým kazům. I přesto, že v Polsku vyšla kniha v originále již v roce 2008, neztratila nic ze své zábavnosti a atraktivity.
80 % |
|