První sezóna nové verze komiksového magazínu Crew se pomalu nachyluje ke svému zakončení. A je to znát i na jejím obsahu.
Ten by se dal totiž stručně charakterizovat jako hluboký nádech před ponorem do vod finále. Svoje předposlední části v něm totiž mají obě hlavní série první crewní řady. Nesnažím se snižovat přínosnost lovkyně démonů Anity, když ji počítám jen jako „vedlejší produkt“. I s těmi může být zábava, což agresivní amazonka oděná do dvou pásků a sekyry zdatně dokazuje. Co naplat, hlavními taháky řady jsou Skalpy a Rex Mundi. Bez debat.
Začněme Skalpy, komiksovou kriminálkou s poutavou kresbou R. M. Guery, Jugoslávce žijícího ve Španělsku, která na mě působí trochu jako Sin City ponořené do barev. Dashiell Zlý kůň, volavka FBI nastrčená mezi indiánské mafiány rezervace Prérijní růže, muž, který si své jméno rozhodně zaslouží, odjištěný granát, proti němuž je Max Payne roztomilým plyšovým medvídkem, se vyzbrojuje k velkému zakončení, o němž mám předzvěst, že bude, jak tomu říkáme na akademické půdě, kurevsky šťavnaté.
Scénář Jasona Aarona si totiž očividně umetá k cíli cestičku, která smrdí depresí jako dehtem, když vnější masky postav nezadržitelně padají a každá z nich se propadá hlouběji do propasti jménem bezmoc a stahující se hejna vran větří bohatou hostinu. A přesto ve vás nechává zažehnutou tu nepatrnou jiskřičku naděje, že se vše přeci jen zakončí dobře a šťastně a hrdinové budou ruku v ruce odcházet do zapadajícího slunce. Dobře, tak takhle zrovna ne, ale Dash by sakra mohl přežít, ne?
Julien Sauniére, dost možná jeden z posledních bezelstných lékařů alternativní Paříže roku 1933, ve světě, kde Francouzi patří mezi mocnosti a zemi ovládá všehoschopná Inkvizice, se v Rex Mundi, mysteriózní, magické a podstatně chytřejší variaci na oblíbené romány Dana Browna s Robertem Langdonem v hlavní roli, podstatně přiblížil alespoň k nějakým odpovědím na santalovým dřevem a sírou vonící otázky, které před něj případ záhadné ztráty ještě záhadnějšího svitku postavil.
Není již pochyb o tom, že má co do činění s magií a že se dostal mezi ozubená kola mocných organizací, která hrozí semletím. Jelikož se však k pátrání po svitku přidalo i pátrání po tajemném vrahovi Julienova přítele, otce Marina, rozhodně není cesty zpět. Mezitím se jeho dávná láska Genevieve blíží odpovědi na jinou hádanku související s případem – jaká nápověda se schovává v latinském Et In Arcadia Ego? Atmosféra je stále skvěle hustá, především díky na slovo skoupému scénáři Avida Nelsona, který se nebojí nechat pracovat do temných stínů ponořenou realistickou kresbu Erica J., díky čemuž je ovšem čas od času lehké ztratit koncentraci.
V samotném závěru čtenáře jistě oblaží šťavnatá jednohubka s názvem Joker: Živě. Jejího hlavního hrdinu, předpokládám, všichni tušíte. Tentokrát Joker rozjíždí vlastní televizní soutěžní pořad, který by se mohl kldně jmenovat „Kdo chce být poddrnáčem“. Komiksy, kde je tenhle psychouš „menším zlem“ se tu a tam přihodí, ale příběhy, kde je „menším šílenstvím“? To už je poměrně oříšek. V kritice masových médií jedou tvůrci (scénář: Avid Nelson – jo, ten pán z Rex Mundi; kresba – Alex Sanchez) až na dřeň a jízda je to zábavná.
Tak zatím nashle, milí čtenáři, setkáme se brzy, čtyřicátá Crew by měla vyjít za necelé dva týdny, připravena ukojit naši zvědavost.
3…2…1… NÁDECH…
