První letošní Pevnost je také prvním číslem, které vzniklo pod tvrdou knutou Josefa Horkého. A jedno je tomu chlapci třeba přiznat: Jde na to tvrdě a rázně…
 |
Takže je logické, že na nás z obálky upírá nekompromisní pohled Robocop. Stejně jako slavný ne-úplně plecháč z Detroitu prošla totiž i obálka redesignem. A je to prosté a je to dobré. Takže forma hned navnadí na obsah. Takové ty prkotinky, jako jsou úvodník, strip a redaktoři čelící záludným otázkám, to je standard, nad kterým si my na FP přihřejeme polívčičku a doporučíme i obsáhlejší rozhovor s novým šéfredaktorem ZDE.
Vy mezitím skočte znovu za Robocopem. Toho si vzal do pácu Martin Kužel a my musíme smeknout. A to hned dvakrát – před Pepou, že donutil onoho legendárního lenocha vyseknout článek obsáhle a v termínu; a před Martinem, kolik informací, vtípků i doporučení, kam mohou robofilové směřovat dál, dokázal do článku dostat.
Pokud jsou poldové (hlavně ti robotičtí) hlavním tématem čísla, hned v závěsu stojí nejrůznější žebříčky – ten filmový si již tradičně podal sarkastický klasik Jiří Pavlovský. No a samozřejmě dojde i na Filmovou hlídku a zhodnocení horkých (když už ne Horkého) novinek. Ale stejně budete listovat pořád zpátky k Robocopovi a top tenu… nebo se mrknete, kam geekové mohou vycestovat za pořádnou fantastikou.
Tak si raději dáte oddech. Milý, nostalgický, animovaný… Slavný Hajao Mijazaki oznámil konec kariéry a donutil patetického staromilce Hokra sepsat po letech zase článek o anime. A aby nebylo čtenářům tak smutno, mohou se hned vrhnout i na představovačku Velkého učitele Onizukiho… a další mangy a anime a komiksy. Protože ty dostávají v nové pevnosti větší prostor. Kawaiii!!!
No, samozřejmě že to neznamená nějaké omezení literatury. Ta v aktuálním čísle nabízí hned několik obsáhlých článků – sága Jima Butchera (dej mi!!!) i Paula Hoffmana (ten chlap se vytáh!!!), obsáhlý přehled toho nejlepšího za minulý rok, rozhovor s Petrou Neomillnerovou a chápavé přátelské rady agresivního psychopata z Bruntálu, Franty Kotlety …
Jak vypadají takové rady aplikované mistry svého řemesla, pak ukáže trio Leonard Medek – Jaroslav Mostecký – Mark E. Pocha. A k jejich povídkám jen tolik, že takhle nabušená beletrie tu dlouho nebyla. Jestli bude platit heslo jak na nový rok… no, chci další číslo!
Ale než se k němu dostanu, mohu si zkrátit čas zbylými rubrikami a články. Hry a další žebříček… nová rubrika Geekzóna (mňam mňam a mňau a vrrr) a pak luxusní historická sekce. V ní se Míla Linc, posílený prvním rokem manželství, vydal na pole středověkého práva útrpného a hrdelního a na skřipci jeho počítače nám byvší zločinci zazpívali své kruté i krvavé příběhy. Číst tohle za svých školních let, nosím teď kápi a stínám profesionálně. Nebo je ze mě romský čaroděj, protože i Leoš Kyša odvedl svůj tradičně vysoký standard. Asi kouzlem či co…
Ale v čem žádné kouzlo nehledejte, i když to na něj vypadá, to je kvalita tohohle čísla – ty lidi si prostě hrábli a nakopli tenhle rok až někam na Měsíc.
Tak ať u toho nechybíte ani vy a hajdy do trafik!
Nemůžu si odpustit poznámku k textu Martina Bečváře o Kodexu Alera. Jelikož je děj zasazen do pseudoantiky, tak když už chce někdo machrovat, “určitě by neškodilo alespoň něco málo si o šermu nastudovat.” Protože ne každý meč je kord nebo rapír, takže vyčítat autorovi absenci “parád, odbodů a dalších efektních šermířských prvků”, může někdy skončit i blamáží. Chtěl bych něco takového vidět třeba právě s římským gladiem.
2 Satyr
Ehm, ono to tak nevyznělo, ale bylo to myšleno nadneseně – ony ty souboje jsou od Butchera opravdu popsané natolik pofidérně, že se to omezuje na mávání mečem – minimálně nějaké kryty nebo aspoń diagonální a vertikálnímáchoní by to sneslo.
Zajímalo by mě, jaké “efektní šermířské prvky” by byly použity u souboje dvou těžkooděnců na “jedenapůlručáky” :-DDD
(Napadly mě dva: 1. “Trefím se a přeseknu protivníka vejpůl”
2. “Netrefím se a padnu na hubu”)
to kragh
Nepodceňoval bych to, tam jde o vyvážení zbraně. Obecně stačí pro představu o efektních prvcích s touhle zbraní zadat do googlu notoricky známé slovo Talhoffer 😉
to Matob
OK, tak to jsem fakt nepobral. Pochopil jsem to jako kritiku autora, proti čemuž nemám nic (ostatně Sapkowski má v Zaklínačovi sem tam taky solidní pitomost), jen mi přišlo hloupý, když se někdo snaží někoho školit a sám žvaní nesmysly.
Ostatně ono i to krytí čepelí je poměrně “nová” záležitost. Ono je většinou efektnější ráně uhnout, popř. krýt štítem (nebo zbrojí). Krýt čepel čepelí je spíš taková poslední nouzovka.
to Satyr
Dík za tip, to, co jsem našel vypadá zajímavě 🙂
Hry – 9 největších zklamání roku?
Asi je s mým vkusem něco v nepořádku, ale hry Remember me a Simcity řadím rozhodně do TOP10 loňského roku. Zbylých sedm her jsem nehrál, tak nemohu posoudit. Ty vaše žebříčky vznikají jak? To si je vycucá z prstu jeden redaktor nebo se jedná o názor celé redakce?
Serm
Priznavam, nejsem profesionalni sermir, jen byla snaha konstatovat, ze oproti zasvecenejsim autorum pusobi sermirske souboje v Butcherove podani dost dietne… mimochodem, clanek o Kodex Alera je moje prvotina vetsiho rozsahu, takze dekuji za zpetnou vazbu.
Šerm…
Pamatuji si z Amberu, že tam bylo “…přešel jsem z kvarty na sextu…” a přiznám se, že dodnes nevím co to tam ten Corwin vlastně vyváděl. Upřímně řečeno požitek z četby mi to nekazilo. 🙂
Ještě si neodpustím poznámku.
Ílias ( Homér) – jeden živější popis souboje než druhý. A je jich tam milion!
Píseň o Rolandovi – překlad Jiří Pelán (Odeon 1987) Kdo četl ví že není co dodávat. Těm ostatním krátká ukázka:
“… Mohutnou ranou rozdělí mu tváře,
rozpůlí pancíř krumplovaný zlatem,
též sedlo, v kterém svítí drahý kámen,
zasáhne koně přerazí mu páteř…”
Není tam sice odborně napsáno, jak se tento speciální úder nazývá, ale je myslím docela jasné, co že se to na té pláni děje. 🙂
to KarelC
Přesně tak. Ono je to i o tom, že ono na ty parádičky nebyl povětšinou moc čas. Do doby, než udělali Italové se šermu umění a Španělé vědu (doslova) 🙂
to Matob
Není zač, snad to ode mě nevyznělo moc kriticky, zase jsem nechtěl odradit. Ale prostě raděj pozor se silnýma slova na adresu něčeho, čemu nerozumím. Jo, kdyby výtka zněla tak, že Butcherovy souboje jsou prostě popsaný nudně, tak proti tomu ani slovo 😉
Satyr:
To je pravda.
Jde o to, jak živě to dokáže autor popsat, aby to čtenáře nenudilo. Já osobně během četby moc nepřemýšlím jestli to tak JE možný, pokud je to popsané svižně a napínavě.
V klasických filmových westernech se taky sem tam zapomnělo nabíjet zbraň (která se občas změnila i v samopal :-)) během přestřelky a podobně. Někdy musí realita ustoupit spádu děje. Jinak se to zasekne a začne to být nuda.