Fantasticky prostřeno – Jatýrka na víně podle Hannibala Lectera

I když to tak na první pohled nevypadá, tento nepříliš složitý pokrm nabízí hodně prostoru k vlastní kreativitě a proti v poslední době velmi populárním lidovkám od Babi… Stařenky Oggové představuje alespoň středně obtížnou kuchařskou výzvu. Takže si rychle připravte všechny nezbytné ingredience a můžeme začít.

Základem pokrmu pro čtyři osoby bude přibližně 500g již zmiňovaných jater. Pro začátek doporučuji drůbeží, protože je obvykle není třeba tolik dočišťovat, ale použít se dají samozřejmě i vepřová, hovězí nebo prostě jakákoliv máme momentálně po ruce. Je dobré vědět, že sice obsahují poměrně velké množství vitaminu A, ale zároveň také brát v potaz, že jimi prochází většina škodlivých látek, takže je lépe preferovat menší a krátce žijící zvířata. Ve stručnosti se prostě kvůli ideálnímu chuťovému zážitku raději vyhnout čemukoliv nad třicet.

Druhou nezbytnou surovinou vyplývající ze samotného názvu je trocha červeného vína, které se ale bohužel neprodává po troškách, ale rovnou po lahvích. Protože zbytek nebudeme vyhazovat a využijeme buď k ukrácené dlouhé chvíle při kuchtění nebo přípitek k hotovému jídlu, vybereme si dle vlastní chuti s přihlédnutím k aktuálnímu stavu peněženky. Nepříliš vhodné jsou z tohoto pohledu pouze obyčejné „krabicáky“ a při návštěvě vinotéky se také nedoporučuji otevřeně dožadovat, ať vám doporučí něco na vaření.

Na pánvičce zpěníme na troše oleje jemně nakrájenou větší cibuli a když začíná zlátnout, přidáme kousky červené papriky a dobře propraných jater. Krátce orestujeme, podlijeme 3 dl červeného vína a necháme dusit, dokud není maso měkké. Až v této chvíli lehce přisolíme (játra nám již nechytí nepříjemnou cirhózu), připepříme a dokořeníme podle sebe. Určitě se neztratí troška česneku, červené papriky, chilli, kari, petržele, bazalky, provensálských bylinek, rozmarýnu, tymiánu nebo zázvoru. Samozřejmě bohatě stačí pouze naše oblíbená část z uvedených bylinek, jinak nám vznikne nefalšovaný eintopf jako od Pejska a Kočičky.

S ohledem na přílohu pak v této chvíli ještě můžeme doladit celkovou konzistenci omáčky. Pokud plánujeme spíše vodovější variantu s vařenou rýži, přidáme ještě trochu vína a drůbežího vývaru (pokud z nedostatku času použijeme bujón, pocitově upravíme poměr koření – většinou již není třeba solit a pepřit). Chceme-li podávat naopak hustější verzi s opečeným bramborem nebo zabalenou v tortille, vypomůžeme si trochou rajského protlaku (na slovo kečup reagoval Hannibal významně pozdviženým obočím). Vše promícháme, necháme ještě cca pět minut provařit a můžeme servírovat.

Dobrou chuť!

Pozn.: V jednoduchosti je síla, výhodou tohoto receptu je snadná a rychlá příprava základu, který si pak už každý může dotvořit – cibuli je možné vyměnit za pórek, přidat trochu žampionů nebo malou feferonku, jenom o sojové omáčce spolehlivě zabíjející všechny ostatní chutě nechtěl Dr. Lecter ani slyšet. 🙂