Vítejte ve Wayward Pines, malebném americkém městečku, sevřeném v působivém objetí vysokých skalních štítů. Vítejte v městečku tak klidném a spořádaném, až z toho mrazí.
 |
S hlavním hrdinou se poprvé setkáváme ve chvíli, kdy mu není zrovna do zpěvu. Právě se probral na kraji cizího města, s pořádnou bolestí hlavy a děravou pamětí. Netuší, kdo je, odkud přišel, ani kde se právě nachází, a kromě obleku od krve a švýcarského nože u sebe nemá vůbec nic. Situace vskutku nemilá.
S námahou se vydává do ulic města Wayward Pines, a ačkoliv žasne nad krásou viktoriánských domů a upravených zahrad, nemůže se zbavit naléhavého pocitu stísněnosti. Bez peněz, dokladů a ponětí o vlastní totožnosti se potácí ulicemi a snaží se najít jakýkoliv záchytný bod, který by mu osvěžil paměť. Námaha, úporná bolest hlavy a celkové vypětí však udělají své. Po kolapsu a probuzení v místní nemocnici už si však leccos vybavuje. Jmenuje se Ethan Burke a je federálním agentem. Vzpomíná si i na důvod své cesty do Wayward Pines – dostal za úkol vyšetřit záhadné zmizení dvou agentů, kteří byli do Pines vysláni před ním.
Příběhem záhadného maloměsta kdesi ve státě Idaho prochází dvě dějové linie. Ta hlavní patří agentu Burkeovi, mísí se v ní jeho chaotické zážitky z Wayward Pines, traumatické vzpomínky na dobu, kdy byl zajat a mučen teroristy v Íráku, i nostalgie po dnech strávených s rodinou. Druhou čtenáře provází Ethanova žena Theresa a přibližuje nám jejich komplikovaný vztah. Okamžik, ve kterém se obě linie vyprávění protnou, patří k nejzajímavějším v celé knize už proto, že každá je vyprávěna v jiném časovém horizontu a rytmu. Zároveň je to první z několika významných dějových zvratů, jimiž Blake Crouch řádně okořenil Ethanovu nelehkou misi. Tempo příběhu, v první třetině knihy spíše pomalejší, přispívá k plíživě dusivé atmosféře beznaděje, jež zachvacuje hlavního hrdinu při jeho marných pokusech o kontakt s kýmkoliv mimo Pines.
Samo městečko působí lehce hororově a „stepfordsky“. Za dokonale zastřiženými ploty, načechranými záclonkami i přespříliš širokými úsměvy místních obyvatel vytušíte nevyřčenou hrozbu. Že je oprávněná, pochopíte, jakmile Burke najde brutálně zohavené tělo svého pohřešovaného kolegy. Sám se rázem stává lovnou zvěří a musí bojovat o holý život. Příběh tím chytá druhý dech a nabírá mnohem větší spád, kostky jsou vrženy a našemu hrdinovi nezbývá, než se s danou situací pořádně porvat. Spolu s agentem Burkem sprintujete ve stále vzrůstajícím tempu až k neočekávanému rozuzlení. Právě to je pomyslnou třešinkou na dortu a dělá z příběhu něco víc, než napínavý hororový thriller říznutý sci-fi.
Blake Crouch si pohrává nejen s psychologií mezilidských vztahů, problémy uzavřených komunit či životního prostředí, ale i s tématem lidské krutosti, oním hluboce zakořeněným násilím, které dřímá v každém z nás a jen čeká na chvíli, kdy se bude moci projevit.
Městečko Pines je ideální jednohubka, potěší svou čtivostí a nápaditostí, přelomové dílo v knize Blakea Crouche však nehledejte.
Prečítané a nesklamalo.
Moje zkušenost je podobná s předchozím komentářem. Jen mě u čtení napadalo, jaký by z knihy byl slušný film (potažmo seriál).
Přečteno a naprostá spokojenost.
RE:Maxim
Tak inspirácia je tam jasná. Nakoniec to tam aj sám Crouch píše.
Brak
Tahle kniha mě opravdu hodně dožrala.
Podle mě je to dost obyčejná, řekl bych i braková četba o neustále zmláceném, krvácejícím a všelijak potlučeném agentovi, který zdrhá z děsivého městečka.
Kniha není ani moc dobře napsaná. Autor často neobratně používá přirovnání a popisy, jež jsou v daných situacích totálně mimo mísu a na každé druhé stránce mě štvaly.
Překvapující pointa byla opravdu, ale opravdu zoufale neoriginální, nezajímavá a plná logických kiksů.
Největší zklamání ale přinesla má očekávání – na knihu jsem přišel, když jsem dokoukával geniální seriál Městečko Twin Peaks a zoufal jsem si, že neexistuje nic podobného, čím bych mohl navázat. Anotace slibovala, že kniha nadchne fanoušky tohoto seriálu, pár recenzí to potvrzovalo, autor přiznal inspiraci seriálem a v doslovu označuje knihu za výsledek jeho snahy navázat na něj.
Ani co by se za nehet vešlo! Kniha nemá se seriálem kromě několika málo letmých narážek společného absolutně nic (a jako fanda seriálu jsem se opravdu snažil něco najít). Ani atmosféra se vůbec, ale vůbec v ničem nepodobá.
Velké zklamání a nuda. Ke konci knihy jsem přeskakoval celé odstavce, což nedělám nikdy.
Přečteno. Mám pocit že Twin Peaks si zaslouží lepší poctu, ale budiž. Hodnotil jsem 60%. Je to čtivé béčko, kterému to bude jako tv seriálu (je ve výrobě) slušet. Ale za rok ani nevzpomenu….