Občas neuškodí podívat se na zoubek klenotům knihovniček. A aspoň na chvíli tak zapomenout, že nám pomalu ale jistě končí léto… Proto vás vítáme v Utkaném světě!
Clive Barker je britsky autor, u nás známý díky překladům už neexistujícího vydavatelství Mustang a později díky redakčně nedůvěryhodnému nakladatelství Classic. Tento takřka osmi set stránkový opus napsal před více jak dvaceti léty a v českém překladu vyšel až v roce 2004 díky nakladatelství Laser.
Barker se proslavil především díky sbírkám povídek (Knihy krve), kde ústřední motiv tvoří hrůza podávaná pomocí sexu a perverznosti. jeho texty díky tomuto spojení působí neuvěřitelně silně a slabší duše čtenářské křiví obličeje hnusem. Tohle Barker umí nejlíp a díky tomu se stal proslulým.
Asi proto jsou jeho romány jsou označovány za hororové, i když se o tom v případě Utkaného světa dá polemizovat. Hororové scény jsou rozmělněny v ději a rozhodně netvoří ústřední téma knihy, které se nese v duchu dark fantasy. Přesto se držme označení horor už jen proto, že kniha u nás získala Cenu Akademie SFFH za nejlepší horor roku 2004.
K ději asi tolik: Představte si koberec, v němž se skrývá jeden celý svět, sice ne moc velký, ale svět – Fuga. V koberci se ukrývá rasa Divotvůrců před bájným nepřítelem Metlou. Jenže čas v Království (rozumějte náš svět) pokročil, Strážcové koberce stárli, senilněli a nakonec pomřeli. Navíc se objevili noví nepřátelé, kteří chtějí Fugu zničit. Jim se musí postavit nová generace Strážců; vnučka posledního strážce Suzanna a pojišťovák Cal. Počáteční tahanice o koberec vyústí v rozpletení Fugy do našeho světa a přenesení bitvy na jeho půdu. O samu existenci pak musí Divotvůrci bojovat, když se na scéně objeví Metla…
Clive Barker v sobě nezapře dramatika, což poznáme hned na začátku. A ještě více je to patrné z charakterů zejména záporných hrdinů, kteří jsou nabiti záští a touhou po moci. Chvílemi jsem měl pocit, že hrdinové přehrávají a nepůsobí jako lidské osobnost, ale to už záleží na čtenáři, jak se dokáže oprostit od své civilnosti.
Celá kniha se dá popsat jako zpracování Nekonečného příběhu podle vize autora slavného Hellraisera. Takový úlet může autorovi projít jen tehdy, když dokonale zvládá své řemeslo. A musím říct, že Barkerovi se povedlo. Prolínání našeho a kouzelného světa, bezbřehá fantazie a Barkerova imaginace při gradaci jednotlivých zápletek tvoří z knihy výjimečnou záležitost. Navíc spojení příběhu z křesťanskými motivy je zvládnuto s přehledem a grácií.
Barker není žádným mistrem akce, kromě pár hororových scén, čekejte spíše souboje myslí a divotvorné magie. Proto doporučuji při čtení nepospíchat, ale vychutnávat si jednotlivé roviny knihy a zamýšlet se nad jednáním hrdinů. Jen tak si z knihy vezmete vše, co obsahuje.
Podle mě je tahle kniha mistrovský dílo. Byť třeba není tak známá jako jiný díla Barkera jako Hellreaiser nebo Imagika. Jsou tady prostě scény, který nemají moc obdoby. Už jen ten začátek, ty první stránky, tam prostě Barker nasadí laťku a jede. Plus překlad Milana Žáčka.