Pokud někdo pravidelně a s přehledem vyvracel předsudky, že anime jsou jen pohádky pro děti, pak to byl Satoši Kon. Člověk, jenž s oblibou klamal diváky a miloval hru se sny. Talentovaný japonský scénárista, režisér, který nedostal šanci dokončit své poslední dílo.
 |
Šedesátá – anime – léta jsou často titulována jako období temna. A sluší se dodat, že částečně po právu. Byl to zkrátka rozjezd zájmu, nadcházejícího boomu – chcete-li to moderněji, ale zároveň také období Tezukova Astro Boye, slavného ztvárnění Kocoura v botách od Kimia Jabukiho a v neposlední řadě narození talentovaného Satošiho Kona (1963), tvůrce Tokijských kmotrů a Papriky. Touha vrhnout se do světa animované tvorby se Kona držela od dětství. Když pak v roce 1987 na umělecké univerzitě v Tokiu vystudoval grafický design a stal se asistentem již vyšlé hvězdy Kacuhiry Otomy (Akira, Steamboy), okolí mu prorokovalo slibnou budoucnost. Na režijní debut si ale musel ještě několik let počkat.
Práce u zkušenějšího mistra stejně jako dřívější koketování s mangou (Toriko) poskytly mladému Konovi cenné poznatky, které zúročil zejména u svého prvního snímku, adaptace novely Jošikazy Takeučiho, Perfect Blue (1998). Už zde začal s matením diváků, reflektováním neduhů společnosti a typickými rychlými střihy. Obecenstvo vyváděl z pozice pasivních pozorovatelů, když vyzýval k zapojení představivosti a vyvození vlastních závěrů. Sám přitom označoval vytvořené příběhy za jednoduché a většinu osobitých prvků přisuzoval spíše náhodě, než vlastnímu umu.
„Nezdá se mi, že bychom tvořili cokoliv výjimečného. Děláme zkrátka jen to, co bychom udělali normálně. Je to náš standard.“
TRAILER MILLENIUM ACTRESS:
Psychologicky laděný příběh popového idolu a začínající herečky Mimi, byl zároveň počátkem spolupráce se studiem Madhouse, které se stalo Konovým druhým domovem po celou dobu jeho profesionální kariéry. Hned v zápětí měla přijít zmíněná Paprika spisovatele Jasutaky Cucuie, který byl jednou z Konových inspirací. S ohledem na finanční problémy produkční společnosti to ale bohužel (a možná bohudík) nevyšlo, takže se dalším dílem nakonec stala Millennium Actress (Herečka tisíciletí), zdánlivě běžná, přesto velmi originální, retrospektivně vyprávěná love story slavné herečky, která více než cokoliv jiného vzdává hold japonské kinematografii.
Reálnému prostředí zasvětil Kon i hořkosladké vyprávění Tokyo Godfathers (Tokijští kmotři) z roku 2003, kde také poukázal na svou sympatii k outsiderům toulajících se světem. Ztráta identity, negativní lidské vlastnosti a zmatek, provázely ve větší či menší míře všechna Konova díla. Tak jako jeho učitel Otomo i on postupně dokazoval, že animovaná tvorba nemusí být jen pro děti. Syrové příběhy vyvolávaly v řadách diváků nadšení, i přesto a možná právě proto ale zůstaly mimo zájem hlavního proudu.
TRAILER TOKYO GODFATHERS:
Větší úspěch dorazil obrazně řečeno až na druhý pokus, když se podařilo vzkřísit Papriku, před níž ještě stihl Kon odběhnout ke svému prvnímu a zároveň jedinému seriálu Paranoia Agent. Paprika, kterou podrobněji představil v nedávném článku kolega Horký, si získala oblibu i mimo anime komunitu. Surrealistické prolnutí reality a snů v hávu dechberoucí animace a skvělé hudby Hirasawy Susumy přineslo to nejlepší ze Satošiho Kona, jako kdyby tušil, že se tento film stane zároveň jeho posledním.
V květnu roku 2010 lékaři diagnostikovali rakovinu pankreasu, nelítostné onemocnění slinivky břišní, jež mu nedávalo naději na více než půl roku těžkého života. Ve svých posledních chvílích přesto nejvíce litoval toho, že nestihne dokončit The Dream Machine, připravované dílo zacílené na mladší publikum, které bohužel zůstalo na půl cesty od svého cíle a které lze bez tohoto muže jen těžce dokončit.
„Snažil jsem se sdílet svou představu a vizi, i přesto cítím bolest, když za sebou vše jen tak nechávám. Mohu jen říct, že lituji svých nedostatků v této oblasti a nespravedlnosti k lidem, kteří se na vývoji anime podíleli. Doufám ale, že mi rozumí. Snad proto, že jsem zkrátka byl „ten typ chlapa“, a díky tomu jsem tvořil ta divná anime, která jsem udělal. Zní to nejspíš sobecky, možná ze mě mluví rakovina, ale prosím, odpusťte mi,“ píše pár dní před smrtí Kon a vzpomíná na svůj život režiséra, který miloval.
Filmy Satošiho Kona sice nepatří na samotný vrchol animované tvorby, ale rozhodně tvoří její neoddělitelné základy. Pro svůj kritický pohled, ztvárnění reality plné otázek, pro mnoho rozličných odpovědí. Můžeme jej zařadit mezi tvůrce, kteří dokážou žít pro své sny, realizovat je, otisknout do nich svou vlastní jedinečnou osobnost. A to s dávkou skromnosti, jež nevyprchá ani na samém konci.
„Omluvte mě, ale musím jít,“ uzavírá svůj poslední dopis ten, který tvořil divná anime.
TRAILER PAPRIKA:
…
Zajímavé… Japonštinu se učím už celkem dlouho a snažím se obklopit těmi pár anime, které mi nepřijdou příšerné a tohle vypadá opravdu pěkně. Děkuji za tipy, minimálně na jeden z těchto filmů se rozhodně podívám.
Satashi Kon je japonský David Lynch. I když mi přijde Paprika slabší, tak Millenium Actress a Perfect Blues jsou jedny z nejlepších anime, co jsme viděl. A Paranoia agent sice nechápu, ale o to víc mě fascinuje.
Také mohu jeho filmy jen doporučit.
okrem perfect blue som videl všetky horeuvedené snímky a patria rozhodne k tomu najlepšiemu, čo sa z anime dá vidieť