Již počtvrté se můžeme setkat ze sborníkem povídek z literární soutěže Žoldnéři fantasie nakladatelského domu Straky na vrbě. Tentokrát podtitul asociuje zaměření na stále oblíbenější steampunk. O tom, jak je tento podtitul výstižný, ale i o jiných věcech, budou následující řádky.
 |
Steampunk
Abychom odpověděli na otázku vyslovenou v perexu, tak ano. Čtyři povídky mají náběh do steampunku anebo, abychom byli přesní, tak do retrofuturismu. Ryzím pojetím steampunku je vítězná povídka Daniela Tučky Rezavé ovoce. Autor zamířil k protinožcům a nechal se unést jejich mytologií. Nenechte se však mýlit, povídka má steampunkový závěr jako řemen. Navíc je povídka opravdu vydařená i bez ohledu na žánr. Autor má vytříbený styl a smysl pro humor, až je s podivem, že povídka nevyhrála výraznějším způsobem.
Dalším vyzrálým textem jsou Slova, jen slova Dany Ruskové. Autorka zamířila svou povídkou do atmosférické doby vzducholodí a pojala retrofuturismus po svém, když spojila psychické onemocnění s nadpřirozenými schopnostmi. Retrofuturismus jen okrajově obsahuje povídka V podzemí, kde dobyvatele trpasličího města disponují několika šikovnými udělátky. Na povídce je znát, že Lukáš Herma je mladý, ještě ne úplně vypsaný autor a text zaujal porotce víc jak stylem netradičním pojetím fantastických kulis. Čtvrtým kusem do party je na zakázku psaná závěrečná hostující povídka Míli Lince Pod medvědí horou. Ta měla dotvořit steampukové ladění sborníku, ale ne úplně se to povedlo. Místo, aby se povídka odehrávala třeba v textu zmiňované Vídni, umístil Míla text do příhraničních hvozdů, což je mu asi autorsky bližší.
Klasické pojetí fantastiky
Tradičnějším stylem jsou psána pohádková Dvojčata od Ludmily Mülerové a historicky působící Ten druhý od Jany Vaňkové. Texty patrně porotce zaujaly vyzrálým stylem a umístily se na druhém a třetím místě. Historickou fantasy z Nového světa napsal Martin Sládek, který dokázal dobře vybudovat atmosféru válečné vřavy. Poslední umístěný a zároveň vydaný text napsal Adam Fiala. Dívka ve tmě nabízí zombie apokalypsu a autor se patrně nechal inspirovat Martinovou Hrou o trůny. Konkrétně nápadem, jak by vypadal svět, ve kterém bytosti zpoza Zdi ovládly svět.
Něco navíc
Text, který se vymyká výše uvedeným kategoriím, napsal Jan Žlebek. Vzít kousek tady, sebrat kousek támhle je nefalšovaným new wierdem a nabízí spoustu asociací k Harrisonovu Viriconiu. Otázka pak je, odkud bral autor další kousky svého textu. Minimálně se nabízí, že čerpal i z Reedovy Dřeni. Na obranu autora musím říct, že inspirační zdroje pojal po svém a dostatečně originálně. Takže, Martine Šuste! Je tady autor, který dokáže psát new weird a píše ho na výši, tak si u něj objednejte román a šup s ním do laserovské edice.
Čtvrtí Žoldneři fantazie jsou silní jako nikdy dřív. Zdá se, že konečně autoři dokáží reagovat na nejnovější proudy západní fantastiky. Jistě, pořád platí, že máme co dohánět. Pokud však budou začínající autoři postupovat vytyčenou cestou, můžeme se dočkat velkých věcí.
Parní vzducholodě a horkovzdušné balóny! Trpasličí města pod palbou těžkých děl! Nebezpečné krásky v korzetech! Letošnímu ročníku zkrátka vévodí steampunk. Víc o něm jako žánru se dozvíte ve fundovaném rozboru Leonarda Medka. Zhruba polovina prací se naopak přidržela klasičtější fantasy – ovšem došlo i na jednu zombie-apokalypsu! Přečtěte, kam směřují nejnovější trendy české fantastiky! Právě dnes! Jsme tu jen pro Vás… (anotace)
Povídky:
- Daniel Tučka: Rezavé ovce
- Ludmila Müllerová: Dvojčata
- Jana Vaňková: Ten druhý
- Dana Rusková: Slova, jen slova
- Jan Žlebek: Vzít kousek tady, sebrat kousek támhle
- Martin Sládek: Conquistador
- Václava Molcarová: Klíč života, elixír smrti
- Lukáš Herma: V podzemí
- Adam Fiala: Dívka ve tmě
- Míla Linc: Pod medvědí horou
Texty:
- Leonard Medek: Slovo o parních výtržnostech
- Žoldnéři fantazie: Knížata páry a ducha
- Editor: Michael Bronec
- Překlad: –
- Formát: paperback
- Počet stran: 352
- Cena: 250 Kč
- Vydaly: Straky na vrbě, 2013
Přečtěte si i recenze na starší sborníky Žoldnéřů:
3: Dobré zprávy ze záhrobí
1: Tango s upírem
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Knížata páry a ducha si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.
všechny povídky?
Ve sborníku je devět soutěžních povídek – v recenzi se píše jen o osmi. Má to nějaký zásadní důvod? 🙂
nuda
vždycky jsem se Honzy Michálka zastával, ale… tahle recenze je jako číst školní skripta. Je to fádní, nudné a strojové. Co takhle trochu lehkosti a nadhledu. Sakra, psal jste dobrý recenze, ale v poslední dobou to s váma jde nějak z kopce (krátkost mi nevadí). jo a věta: a měla dotvořit steampukové ladění sborníku, ale úplně se to povedlo. Jo a věta :”Ta měla dotvořit steampukové ladění sborníku, ale úplně se to povedlo.” bude nejspíš blbost – nejspíš jste myslel ale ne úplně se to povedlo anebo ale úplně se to nepovedlo
Krátkost vem čert, jak už tu padlo, ale taky musím říct, že mám po přečtení recenze o knize jen matnou představu, jen o něco lepší než když jsem četl jen anotaci. Vůbec nevím co si o ní vlastně autor myslí, to, že se můžeme dočkat velkých věcí mi přijde jako bezobsažný klišé.
Zaráží mě ale jiná věc, které teda není přímo k týhle knize, i když se jí taky dotýká: všimnul jsem si, že poslední dobou se u recenzí na FP přestávají objevovat bibliografické údaje. To je záměr nebo jen přehlédnutí? Mě to docela chybí (věci jako cena, počet stran, vazba, případně překladatel). Můžu si to samozřejmě najít jinde – třeba na Daemonu, ale už to je pro mě trochu víc klikání na víc. Přitom konkurenti FP Sarden, XB1 i Fantasya tyhle údaje uvádějí (ostatně jako je to běžný i v tištěných magazínech).
a já si myslel, že ta recka je dobrá, no je asi čas přenechat prostor mladším
Jan Michálek
houby mladším. Chce to jen neházet flintu do žita a znovu nastartovat motor
retrofuturismus
Chtěl bych se zeptat, co je to ten retrofuturismus a zde je nějak blíže definovaný.
Přiznávám, že co do literární teorie žánru mi poněkud ujíždí vlak, jsem rád, že znám ten steampunk… 🙂
to Satyr
V posledních několika týdnech na FP probíhají velké změny, jimiž je vše ovlivněno, již brzy řekneme víc, prosím o trpělivost. 🙂
Retrofuturismus
to Michael Bronec: Když se teda nikdo jinej nehlásí, pokusím se já 🙂 S literární teorií to nemá nic společného, ta je vždycky za praxí pozadu 🙂 tohle je spíš publicistický termín. Pojem “retrofuturismus” považuju za nadřazený steampunku, dieselpunku apod., chápu ho jako určitý způsob zacházení s minulostí, která je viděna jako (často alternativní) budoucnost, případně naopak, tedy jako budoucnost viděná coby minulost 🙂 Je v ní kladen důraz na různé, mnohdy dost bizarní technologie (spíš s estetickou než mechanickou funkcí) a projevuje se nejen v literatuře, ale také v designu, architektuře atd. Ale ber to s rezervou, vždycky když jde o definice, každý to vidí úplně jinak. Příkladem budiž právě tato recenze Žoldnéřů fantasie, v níž autor směšuje retrofuturismus a steampunk, respektive je používá jako synonyma.
retrofuturismus
Pokud tomu dobře rozumím, ono je to vlastně tak, že nejprve tedy vznikl pojem “steampunk”. O dost později se začaly vydělovat subžánry, které do něj už tak docela neseděly – (předtím jsem se s nimi nikdy nesetkal, ale všiml jsem si při sporech o antologii *Mrtvý v parovodu* zmínek o dieselpunku a clockpunku) a kdosi je tedy nakonec všechny opět zastřešil hlavičkou “retrofuturismus” (která do literárních rešerší určitě působí seriózněji než steampunk).
Z mého úhlu pohledu se český steampunk ještě hledá, určitě tedy zatím neoplývá dalšími subžánry a tak s retrofuturismem vlastně synonymní je.
Příští rok se Straky chystají vydat čistě steampunkový sborník, snad s tím hledáním identity subžánru trochu pomůže!
to Michael Bronec
To má být týž sborník, který připravoval Martin Stručovský, nebo je to něco jiného?
Steampunk od Strak
Jojo, Martin Stručovský sebral povídky a poslal mi je, já něco přijal a něco ne a ještě mi pár autorů dopisuje. Počítám s uzávěrkou koncem roku a vydáním někdy na jaře. Ale bude to něco tenšího, ***Legendy: Prokleté knihovny***, které mají přes 1.500.000 znaků, mne poněkud poznamenávají tím, jak jsou pracné k dokončení…
Steampunk
A pracovní název? Legendy: Retrofuturismus? 🙂
Legendy steampunku
Pár let se zas obejdu bez Legend; Legendy se vyznačují tím, že jsou velké a vázané a je na nich práce jak na katedrále… 🙂
Steampunk
Dobrá, tak já budu trpělivej a počkám si. A rád pak napíšu recenzi.
retrofuturismus
Kdysi kdosi něco plácl (steampunk) a další koumesové k tomu začali přidávat a přidávat až někdo plácl “retrofuturismus”. Obé naprosto zbytečné. Jsou to prostě příběhy z alternativních světů.
Kulagin
nezjednodušuj 🙂
A já myslím, že Kulagin má pravdu: Nač nějaké škatulky? Nač dělení na fantasy a sci-fi? Dyk jsou to příběhy z alternativních světů 🙂
Satyr
jasně, z alternativních světů, kde se jede na parní energii, vládnou technologie anebo se používá magie – což jsou sakra důležitý přívlastky. Určitě k tomu pak nezařadíte Spěšný vlak nebo něco co píše Harry Turtledove
to Martin
Tak zrovna Spěšný vlak je “klasický” příběh z alternativního světa. Nebo snad v našem světě vyhrálo Německo válku?
Kulagin
Kulagine, nauč se číst anebo si pořiď nový brejle. Já jsem napsal: ” z alternativních světů, kde se jede na parní energii, vládnou technologie anebo se používá magie.” pokud si dobře pamatuju, tak ve Spěšném vlaku není parní energie, parní technologie, ani se tam nelítá vzducholodí.
retrofuturismus
Kdysi kdosi vymyslel, že na knihy by se daly psát recenze. Je to naprosto zbytečné; stačí si prostě knihu přečíst.
Ovšem pro ty, kdož čtou recenze rádi, se hodí i nějaká ta literární terminologie; jako třeba “steampunk”. Termíny, které nemají žádný reálný obsah, brzy samy vyvanou.
to Martin
A na co myslíš, ty chytrolíne, že za druhé světové války a ještě pěkných pár let po ní ty vlaky jezdily? 🙂 http://cs.wikipedia.org/wiki/Parn%C3%AD_lokomotiva
Kulagin
já mluvím celou dobu o steampunkum – to je takový subžánr fantastiky – ano, odehrává se to v alternativním světě, ale tady je parní technologie, lítají vzducholodě, vytvářejí se šílené vynálezy… Už to chápeš?
Kulagin
proto nemůžeš říct, že to jsou prostě příběhy z alternativních světů – vždycky tam budeš mít jiné reálie a zákonitosti
to Martin
V našem světě jsou taky parní technologie, lítají vzducholodě a vytvářejí se šílené vynálezy. http://hn.ihned.cz/c1-20059340-pocitac-pohaneny-parnim-strojem Žijeme tedy v “steampunku”? Pokud se někde historie či budoucnost ubírá jiným směrem, jedná se o alternativní svět. A je jedno, jestli tam jezdí na páru, vril nebo kouzelné krystaly.
Kulagin
“Steampunk je podžánr sci-fi či fantasy. Název, vzniklý v 80. letech 20. století, odkazuje na kyberpunk, jako žánr sci-fi zaměřený na technologii a páru, (anglicky steam), přesněji řečeno popisuje společnost a technologie založené na páře jako hlavním zdroji energie, která charakterizuje technologie, tvořící kulisy děl tohoto žánru.
Díla se odehrávají v různých alternativních historiích či sci-fi kulisách, podobných prostředí knih J. Vernea nebo H. G. Wellse. Jedná se zejména o alternativní viktoriánskou éru, dále ale také o postapokalyptické prostředí, nebo i prostředí divokého západu. Díla – na rozdíl od historických románů – představují některé vynálezy, technologie nebo historické události, které neexistovaly nebo existovaly jindy a jinak.” zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steampunk#cite_ref-encyklop_1-1
už chápete?
to Richard Zámek
Mě to vysvětlovat nemusíš. Já vím, že jsou to příběhy z alternativních světů 🙂 V tvé citaci je to dvakrát zmíněno 🙂
Se škatulkama bude vždycky potíž, často to bude spíš trademark. Ale nějak se člověk orientovat musí. Ale třeba se steampunkem problém nemám, byť netuším jestli to zakladatelé (teď nevím, použil to Gibson se Sterlingem nebo Powers? nebo jen novináři? :)) plácli jen tak nebo opravdu sledovali založení “subžánru”. Spíš mám problém s takovým new weirdem (maně mě napadá cosi o nové vlně se starým obsahem) a především tzv. severskou detektivkou.
Kulagin
ano, já vím, že chápete, co to jsou příběhy z alternativních světů. Vy ale pořád nechápete, co to je steampunk
to Richard Zámek, KUlagin
A já se přiznám, že nechápu, o co se vlastně přete 🙂
Schrammovi
Doporučuju právě vzadu v těchto Žoldnéřích stať Leonarda Medka, která pojednává o tom, co steampunk je a kdy asi vznikl. To “asi” má kořeny v tom, že je to subžánr mladý a ještě pevně nesevřený hranicemi a definicemi, což je na něm ale právě zajímavé.
Kulagin: Ano, a všechno je to i literární fantastika. Akorát pod tím termínem dostaneme hromady desítek tisíc knih bez bližšího třídění; čtenář se potřebuje lépe orientovat – dejme tomu, že většina čtenářek, čtoucích o bujném souložení s upíry, nebude chtít vzít do ruky Astronauty. Abychom vzali jen dvě z mnoha krajních poloh žánru, který existuje nejméně 150 let…
to Richard Zámek, Michael Bronec
Richard Zámek: Ale chápu, to jen ty nechápeš, že člověk nemusí otrocky papouškovat, co říkají ostatní 🙂
Michael Bronec: Budiž, se steampunkem bych se ještě smířil, i když tam tedy žádný punk nevidím, ale dieselpunk, clockpunk, retrofuturismus? To už jsou fakt nesmysly! Každopádně kniha vypadá zajímavě…
Literární terminologie, která k nám přišla ze západu.
Tam už se píší knihy, které potřebují širší či přesnější definici než jen “steampunk”.
U nás se tohle chytne, pokud budou ty definice nějak potřeba, jinak časem zase zmizí z oběhu; vyvanou.
A co se týče “punku”, asi v tom byl už u cyberpunku jistý komerční záměr, aby to dobře znělo. Ale definice je prostě jen definice, je důležité, aby se na ní všichni shodli, ne aby dávala plně smysl. 🙂
parupunk
Jinak Leonard Medek (spíš ze srandy) navrhuje ve svém článku počeštění steampunku na “parní rotyka neb parotyka” případně “parograjgl”.
Když nad tím tak přemýšlím, budu to brát vážně a začnu od inspirujícího slova “cyperpunk”; podle faktického smyslu by se to dalo počeštit na “kyber-vzpoura”, takže ze steampunku by pak vznikla “parovzpoura”.
Lepší ale bude držet se zavedených definic… 🙂
ParoBrajgl, Michaeli, parobrajgl…
parobrajgl
Dík! 🙂
Asi už příznak opotřebování materiálu; poslední dobou se mi to stává častěji.
Trapné, zvlášť když člověk řeší nějaké definice…
A to ani nemluvím o tom, že “definice” a “nálepka” jsou dost odlišné věci… To dělá to vedro; už se odmítá hýbat i mozek.
parobrajgl
To víš, jsem zkrachovalý matfyzák, tak je pro mě slovo “definice” velmi běžný pojem, který nadužívám.
Ale tohle se mi děje bez ohledu na počasí; zatím se mi naštěstí pletou jen písmenka, ne myšlenky. Snad o mě pak střídavě budou pečovat moji autoři, až přijde to druhé… 🙂
Kulagin
já nic nepapouškuju. Jen vysvětluju a nemůžu za to, že ze sebe děláte idiota 🙂
Schramm
vysvětluji panu Kulaginovi co je to steampunk a že nemůže plácnout hovadinu: “Jsou to prostě příběhy z alternativních světů.” Jen on se pořád tváří jako, kdyby věděl všechno na světě a má na všechno odpověď…
A co když řeknu, že já chápu steampunk nejen jako příběh z alternativního světa, ale dokonce jako mezní škatulku historické fantastiky? Steampunk rovná se pro mě alternativní historie 🙂
Tuším jsem někde psal o ***Dobrodruhovi*** Leonarda Medka, že je to “novodobá historická fantasy”, čímž jsem nejspíš zmátl čtenáře a trochu i sebe. Dobrodruh sice není přímo steampunk, ale vyhovuje kulisami větší části čtenářských steam-nároků.
“Novodobá historická fantasy” je tak trochu logickým zrcadlovým opakem “retrofuturismu”. Je ale pravda, že pro steampunk může být slovo “fantasy” matoucí, neboť je v tomto žánrově nevyhraněný a může se poetikou blížit i SF.
Snaha o zadefinování (onálepkování) děl v novém žánrovém odvětví může být stejně příjemně zábavná, jako někdy poněkud marná… 🙂
No nic, vyrazím s korekturami ***Prokletých knihoven*** ven do té výhně.
Schramm
jasně – pro mě je steampunk třeba Mechanický století. Vždyť tu celou dobu říkám, že steampunk je příběh z alternativního světa, z alternativní historie, kde se prostě jede na páru. O nic jinýho mi nejde. Kulagin tu vytahuje (nevím proč), že ve Spěšným vlaku jezdí vlak na páru anebo že v našem světě sestrojili nějakej parní počítač
to Richard Zámek
Velice se pleteš. “Plácnout” si můžu co chci. Stejně, jako ty. Na rozdíl od tebe ale “plácám” slušně a nenadávám svým oponentům. Neumíš se chovat.
Anonym výše samozřejmě já 🙂
Kulagin
1) Chovat se umím – pokud jste si nevšiml, tak vám celou dobu vykám. Tykám jenom lidem, které znám osobně. A totéž doufám od ostatních. Pokud myslíte, toho idiota, tak jsem řekl, že ho ze sebe děláte a ne že idiot jste – opět čtete jenom to, co chcete. 2) Ŕíkat samozřejmě můžete co chcete, jen jsou to nesmysly. Asi si myslíte si, že jste asi neuvěřitelně chytrý a všechno víte, ale to nejste. Nejspíš jste nějaký 60 chlápek, který má tendenci poučovat a mít vždycky pravdu. Nejspíš vám to vychází doma, ale tady ne 🙂
to Richard Zámek
Vždyť to říkám – neumíš se chovat 🙂
Kulagin
Jestli je tu někdo, kdo se neumí chovat, tak jste to vy. A tím se dostáváme od literatury někam, kam jsem nechtěl, takže… četl někdo krom recenzenta tuhle knihu? 🙂
to Richard Zámek
Slušně vychovaný člověk neříká o někom že “ze sebe dělá idiota”. Tohle je diskuze. V diskuzi je běžné, že různí lidé mají různé názory. Tak prosím slušně, diskutéři 🙂
vydání na jaře
jaro zní opravdu skvěle 🙂
Martinu Stručovskému
Taky se na ten steampunkový sborník docela těším!
(I když si nejsem jist zatím pracovním názvem *Historky z časů páry…*)
Ještě na něm bude pořádná porce práce, ale momentálně je všechno na autorech!
Michaelu Broncovi
Správně. Tak na název je ještě dost času, ale myslím, že by jít mohl 🙂
Martinu Stručovskému
Mno, ono jméno je to, pod čím se projekt začíná pořádně propagovat…
Takže čím dřív bude, tím líp.
Přemýšlel jsem nad ***Přidej páru!*** s tím, že v podtitulu by byl nějak steampunk, (a nikoli retrofuturismus 🙂 )
Michaelu Broncovi
Tak v tom případě **Historky z časů páry**, protože takhle jsem o tý knížce mluvil mezi známými a už to má s tímhle jménem založenou fan stránku na facebooku (nakladatele, autory a další podrobnosti držím pořád pod pokličkou)
název sborníku
Nevím, přijde mi to jako název pro něco, co vydali ještě obrozenci, což není úplně nejlepší první imprese… 🙂
Steampunk
Pozoruhodné! Myslím, že je to poprvé, co vidím se dohadovat nakladatele a editora o názvu sborníku před očima publika 🙂 Žijeme ve velkých časech 🙂
Michaelu Broncovi
snad jsem tě tím nenaštval… mně to tenkrát přišlo jako fajn nápad a takhle jsem to nebral. Mohl by tam být třeba podtitul Antologie steampunku nebo něco takového. A když se k tomu přidá obálka, tak to snad nikdo nebude pokládat za výtvor obrozenců… 🙂
Legendy steampunku
Před delší dobou jsem zjistil, že publikum má často otevřenější oči a lepší nápady než tvůrce, který pro svou zainteresovanost bývá selektivně slepý.
A jelikož steampunk docela letí (viz skvělé kostýmy na bratislavském Slavconu), byl jsem i zvědav, co na to čtenáři…
Martinu Stručovskému
Prostě nad tím zatím dumám.
Ty ***Historky z časů páry*** mi přijdou spíš jako případný dobrý podtitul…
to Michael Bronec
Občas jsem to sám řešil tak, že jsem kvůli názvu udělal malou “anketu” mezi přáteli z branže, pokud vím, dělá to třeba i Ondra Jireš… S takto širokým “plebiscitem” jsem se ale setkal poprvé. Koneckonců, proč ne.
pro AKKK
O nějaké anketě nebo soutěži docela uvažuju.
Ale byl jsem zvědav i na reakci přímo z pléna; pokud tedy fóra čte i někdo jiný než Kulagin a my… 🙂
Samozřejmě nemůžu vyloučit, že to nakonec ***Historky z časů páry*** budou; ale má intuice mě nabádá, abych ještě hledal.
Souhlasím, “Historky z časů páry” mi připadají taky spíš jako dobrý podtitul… Hlavní název by měl být něco chytlavějšího. A hle, co mi má potměšilá mysl na takové zadání okamžitě nabídla: “Spodničky a vzducholodě”! Což jest samozřejmě pustý nesmysl, ale chytlavé by to bylo…
návrhy
1. Zatopte pod kotlem!
2. Uberte páru!
3. Ohřejte mi párek!
A ještě něco. Parobrajgl (mně se tenhle překlad fakt líbí, asi proto, že jsem ho vymyslel sám) hodně stojí – ne vždy, nicméně v lepších případech ano – na noblese devatenáctého století. “Přidej páru!” je plebejské. Ovšem když to zvolání změníš na “Přiložte pod kotel, gentlemani!”, to už je jiná… (Jenže ani to není úplně nejlepší. Příliš dlouhé pro běžného čtenáře; potřebujeme něco, co by si byl schopen zapamatovat.)
Alternativní název
Já nevím, ale nebylo by správně kontroverzní třeba “vzducholoď pod spodničkou?
ad. alternativní název
tag o trollingu pochopitelně zmizel, hmmmm… 😀
Vzducholoď ze spodničky? 😀
návrhy
4. Spodničková vzducholoď!
5. Příhody pravých kotelmanů!
6. Příběhy psané uhlím!
7. Paromané a vzduchoslečny!
Elinor: Myslím, že lepší vazba je “…ve spodničce”. Když už. Ale raději bych tímto směrem dál nebádal… (Co kdyby ji chtěla sundat, probůh!)
Vzducholodě ve spodničkách i bez
Konečně nějaké zajímavé inspirační zdroje! 🙂
Musím říct, že Kulaginovo “Paromané a vzduchoslečny” mne minimálně zaujalo 🙂
Paromané a vzduchoslečny – pod tím si představím nějaký dívčí románek. Spodničková vzducholoď! a Spodničky a vzducholodě evokuje něco, co souvisí s výrobou a dopravou spodního prádla. Příběhy psané uhlím zní sice dobře, ale zase je to něco, co připomíná třeba těžký život dělníků…
Připadá mi dost zajímavě chytlavá ta Leonardova koncovka “gentlemani!”
gentlemani jsou fajn
Gentlemani pod parou? 🙂
Občas mi přijde líto, nakolik dnes žijeme v humanisticky nevzdělaném světě. Zvolání “Excelsior, gentlemani!” by byl titul pro takovýto projekt nejen výstižný a přiléhavý, nýbrž i velmi, velmi stylový. Leč obávám se, že (aniž bych přítomné podceňoval) jediný, kdo by mu porozuměl a ocenil jej, by byl kolega AKKK…
Děkuji, Leonarde, za uznání, i když myslím, že ještě pár dalších zdejších diskutérů by takový název pochopilo a ocenilo. Neboť jest opravdu vydařený. Nicméně je třeba myslet na širší publikum, byť Michael B. patří k těm málo vydavatelům, kteří komerční aspekt této činnosti nepovažují za hlavní.
A just bych tam ono zvolání “Excelsior…” dal, už od pohledu by se to lišilo od zbytku produkce. Stejně to nikdy nebudou kupovat masy čtenářů a fanoušky a znalce 🙂 by to naopak potěšilo a jejich oku lahodilo.
Náhodou… Já myslím, že titul Excelsior, gentlemani! spolu s podtitulem Historky z časů páry by zaujmout mohl. Ale jsem jen laik, žeáno 🙂
Jen aby to pak nebylo napadeno pro genderovou nevyváženost 🙂 Ale vážně by to byl krásný název…
AKKK: Dobře, uznávám, máš pravdu, podcenil jsem je. Zdá se, že je nás tu opravdu víc než jen my dva, kdo vědí, co to znamená…
to Tlustý zlý strýc Leonard
A proč by se to mělo jmenovat “Výš (vzhůru), gentlemani? Jako výš vzducholodí? Nebo jako vyšší tlak páry? Objasni to nám, nevzdělancům a tupcům, kterýmž se nedostalo humanistického vzdělání jako tobě a AKKK, neboť jejich rodiče namísto poctivého díla dleli v nálevnách a pochybných hampejzech Whitechapelu kde se oddávali bezuzdnému pití, kouření opia a hraní karet? Pocti nás svým výkladem, neb jinak utoneme v bažině nevědomí a naše duše budou zatraceny!
Takže myslím, Leonarde, že máš u Martina Stručovského a Michaela Bronce pivo za vytvoření přiléhavého názvu 🙂 Vox populi, vox Dei 🙂
to Kulagin
To je úchvatná představa, jak moji rodiče hýřili ve Whitechapelu a výsledkem jsem pak byl já 🙂 Dlouho jsem se tak nenasmál.
to AKKK
Máš zřejmě problém s pochopením psaného textu, gentlemane 🙂 Rodiče nás, nevzdělanců a tupců prohýřili vše ve Whitechapelu… Vaši rodiče (tebe a Tlustého atakdál) vás jistě dali na Oxford, kde se vám dostalo blaha humanistického vzdělání…
Oprava
Koukám, že jsem špatně četl Kulaginův příspěvek, ono to bylo míněno naopak. Toť jen důkaz toho, že vzdělání škodí bystrému úsudku a inteligenci vůbec 🙂
to Kulagin
No však, sám jsem to nakonec mezitím odhalil. Proklatý Oxford! 🙂
Retrofuturismus
Ono to s těmi pojmy začíná být pravda trochu zmatečné.
Steampunk a retrofuturismus nejsou zástupné termíny, steampunk je podčeleď retrofuturismu. Retrofuturismus je obecně žánr, který ukazuje budoucnost tak, jak si ji představovali nebo mohli představovat v minulosti. Tj. kromě steampunku tam zapadá např. svět J. M. Trosky nebo Flashe Gordona. Japonský animák *Metropolis* (2001) je ryzí retrofuturismus, podobně tak *Sky Captain and the World of Tomorrow* (2004).
**Dieselpunk** je “steampunk po dvaceti letech” (uhlí už je passé, lítáme na ropné deriváty). Vyztužené vzducholodě, tanky s nýtovanými pancíři, vůně kerosínu, bakelit, yperit, krakatit. Může se větvit v **teslapunk** (to je v českých podmínkách ten Troska… paprsky smrti, Teslovy cívky, roboti, elektromagnetismus, záření všeho druhu. Je libo sklenku rádiové vody?) a plynule přechází v **atompunk** (Už nebude práce třeba, atom zadělá na chleba, atom nám vypere prádlo a přitom vyškvaří sádlo! Atomové hodiny do každé nukleární rodiny!)
Excelsior – není to ta minerálka, co se stáčí (stáčela) v Mariennbadu? 😉
Anonym: Sice jsem také skeptik k výše uvedené terminologii a jejímu (nad)užívání, ale:
Svět J.M.Trosky **nepředstavuje** “svět budoucnosti, jak si ho mohli představovat v minulosti”, protože představuje svět, který si ve své době autor představoval (byť ten byl ve svém principu již zastaralý) – či ještě lépe, byl autorovi jen záminkou pro dobrodružství. Dokonce váhám, zda z autorova pohledu o nějaké větší budoucnosti vůbec můžeme mluvit. S tímhle přístupem by do kolonky retrofuturismu automaticky padalo každé sf dílo. Brzděme, prosím, s tou kategorizační obsesí alespoň s ohledem na kontext vzniku díla.
Nemůžu si pomoct, ale stále více jsem přesvědčen, že steampunk a ty (blabla podkategorie) nejsou ve skutečnosti ničím jiným, než **estetickou**, nikoliv žánrovou kategorií. Jeho definice až **příliš často neplatí** bez výhrad. Kulagin správně poukázal, že jednotlivé atributy steampunku ještě steampunk nedávají, jen ve své kombinaci a až přepjaté formě – od vizuální po literární. Naproti tomu hyperprostorový hvězdolet definuje žánr okamžitě. Kouzelný meč také (a je jedno, že jím bude máchat Highlander v hlubokých osmdesátkách, či Artuš o tisíc let dříve). Hm, vlastně i ta červí díra, neholdujeme-li publicistickým knihám J.Grygara či příběhům z dobrodružného života současné vědy, poměrně jasně definuje žánr.
Ještě jedna technická – příběh odehrávající se ve viktoriánské Anglii bude SAMOZŘEJMĚ světem, v němž je hlavním zdrojem energie pára a příběh z přelomu 19. a 20.století bude SAMOZŘEJMĚ příběhem nastupujícího benzínu a elektřiny, protože taková tehdejší realita **byla**. Až se bojím, zda pro některé retrofuturista, steampunker a teslapunker nebyl i autor následujících veršů:
*”A Antonín zas, jak před lety dvaceti pěti, jen těžší lopatou otvírá pec. Těžko je ženě vždy porozuměti, má jinou pravdu a pravdivou přec. Antonín očí květ v uhelné kusy přikládá, neví snad o tom, – spíš musí, neboť muž vždycky očima širokýma se rozjet chce nad zemí a mít ji mezi nima a jako slunce a měsíc z obou stran paprsky lásky a úrody vjíždět do jejích bran. V tu chvíli Antonín, topič mozolnatý, poznal těch dvacet pět roků u pece, u lopaty, v nichž oči mu krájel plamenný nůž, a poznav, že stačí to muži, by zemřel jak muž, zakřičel nesmírně nad nocí, nad světem vším:
“Soudruzi, dělníci elektrárenští, slepý jsem, – nevidím!”* “
Petr Bezruč
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy uhlí.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce
z krve mé a z mého potu…
návrhy
8. Paropoudačky!
9. Straky v páře!
10. Parní kavalerie!
Pro jistotu jen – ten mnou zmíněný autor Petr Bezruč nebyl 😉 Já vím, že Kulagin ví, ale aby nedošlo k mýlce 😉
„Excelsior, gentlemani!: Historky z časů páry” se mi líbí… 🙂
to Martin Stručovský
To je málo krutopřísný! Aby to bylo hustý, tak tomu musíš dát pořádnej drajf! Třeba Paropařani! A na vobálce musí bejt nějakej hustej borec s mečem nebo parnim kanónem!
to standa.e
Nejlepší je konec:
Dělník je smrtelný,
práce je živá,
Antonín umírá,
žárovka zpívá:
Ženo má, – ženo má,
neplač!
Jo, Bezruč a Wolker, to byli steam/teslapunkeři!
Kulagin
myslím, že název Excelsior, gentlemani!: Historky z časů páry má pořádnej drajf 🙂 A obálka… to se ještě uvidí 🙂
Ono vůbec najít v dnešní době skutečně čistokrevné SF stojící na vědeckých základech a hlavně na základních přírodních zákonech je jako hledat jehlu v kupce sena. Osobně mám dojem, že tak 90 procent toho co v posledních deseti letech vyšlo je víceméně fantasy a to i když ji vydavatel prezentuje jako SF.
No a fantasy si můžeme škatulkovat jak chceme. Ta žádná pravidla v podstatě nemá. Taky je to přeci “fantasy” :-))
to Martin Stručovský
Excelsior gentlemani!: Historky z časů páry zní přece jak pro ňáký inťouše! A ty inťouše nesnášíš, ne 🙂 Depak, musí tam bejt něco hustýho a na vobálce ten borec s kanónem nebo nějaká nahá paropunkerka!
Hlavně ať se to nejmenuje Písně páry…
Kulagin
nemusí a tenhle název mně osobně vyhovuje
Kulagin
Každopádně čím jsem starší, tím víc mě Wolker dokáže dostat. No, ale to už jsme fakt OT.
Co takhle “Ostrá pára”? 🙂
“Parní síla”
“Parokniha”
“Paropařba”
Konec vtipů… 🙂 Snad jen dodám, že spíše než “historky” by mi sedělo “Příběhy z časů páry”
Nebo – po vzoru Lenky Dusilové – Paromantika
Pára sem, pára tam…
A Kulagin je v druhé půli této diskuse nějaký rozverný… není téže pod parou? 🙂
Parostorky. Dyž teda něco krutopřísnýho, boyz. 😛
Já věděl, že už ze slušnosti to budu muset vysvětlit… A Kulagin (u něhož nevím, zda si opravdu vyhledal pouze doslovný překlad a dál nešel, nebo jestli vlastní znalost náležitých konotací záměrně tají) mne k tomu výslovně nutí. Takže: Začátkem čtyřicátých let devatenáctého století básník jménem Longfellow publikoval veršovánku nazvanou “Excelsior!” (za ten vykřičník neručím), pojednávající o snaživci, lezoucím přes všechny překážky na horu, drže v pazouře vlajku s daným heslem. Soudobí (i následující) čtenáři v onom díle viděli alegorii nezadržitelnosti pokroku; s nepatrnou nadsázkou lze říci, že žádný politik (přinejmenším v anglosaské oblasti) otevírající nový most, železniční dráhu nebo podobné zařízení si po nejbližších šedesát let ono “Excelsior!” ve svém projevu neodpustil – a zrovna tak se ono slovo stalo i oblíbeným názvem pro lodě, lokomotivy a vůbec kdeco, kde projektanti chtěli zdůraznit svůj příspěvek k lidskému příští. Zkrátka, v kultuře druhé poloviny devatenáctého století tohle provolání mělo nezastupitelnou roli… Mám podezření, že i baron Coubertin (či jeho spolupracovníci), vymýšlející známé olympijské motto, je použili jako prvotní inspiraci. Tož tak. Dál vysvětlovat netřeba.
Návrh názvu: “Co mi pára povídala…”
Jinak: nejlepší steampunkoví autoři (dle mého) jsou J. Verne a H. G. Wells. A nejlepší steampunkové filmy natočil Karel Zeman (i když Mijazaki se taky snažil).
to VŠ
Obávám se, že Verne a Wells steampunkoví autoři být nemohou, protože jednou z charakteristik žánru je mimo jiné (časový i mentální) odstup od doby, které je steampunku inspirací. A mimochodem, asi největším inspirátorem prvních paropunkerů nebyli ti dva zmínění, ale Charles Dickens. Ono to netkví jen v těch technologiích, i když dnešní móda to tak prezentuje, ale podstatný je taky obraz určitého společenského uspořádání.
Tož já bych to nazval jenom “Pod parou”, páč to zní punkově. 🙂
Tlustému zlému strýci
He. He. Takže kdo nezná nějakou básničku, tak je nevzdělanec? Takhle můžeš udělat nevzdělance z kdekoho. Například – Kdy byla bitva u Kadeše? Nevíš? Tak si nevzdělanec!
Šňupálkovi: Nic takového jsem nikdy neřekl (ani nenapsal). Já tu báseň – in natura – ostatně neznám taky; ani nevím, jestli ji někdy někdo vůbec do češtiny přeložil. Ale vím o ní, protože – jak jsem vysvětlil výše – její stopa v kulturních dějinách daného období je nepřehlédnutelná. Je to něco podobného, jako že Svoboda je od jisté doby pro všechny Francouze (a nejen pro ně) polonahá prsatice v červeném kulichu.
Poľudnica
Nebo že většina Čechů ví, že ta lavice, u které dítě stálo, nebyla školní, i co se bude dít dál.
(Kdyby to byl film, divák ihned po kříčícím dítěti automaticky upře pohled na zavřené dveře…)
Tlustému zlému strýci
To není kulich ale frygická čapka. Tak – a si nevzdělanec. Muhehe!
Šňupálkovi: Jen pro vaši informaci – frygická (též frýžská) čapka JE vlněný kulich, byť se to na onom obraze moc nepozná. A když už je řeč o vzdělání: existuje jistý nepatrný rozdíl mezi slovesem “být” a zvratnými zájmeny…
to Tlustý zlý strýc Leonard, Šňupálek
Člověk si odběhne k plotně, a tady se to zatím pěkně rozjíždí 🙂 Řekl bych, že v kauze “frygická” čapka máte i nemáte pravdu oba 🙂 Ale pokud by se opravdu chtělo rýpat, tak to co má ta “polonahá prsatice” na hlavě je čapka jakobínská…
http://cs.wikipedia.org/wiki/Frygick%C3%A1_%C4%8Dapka
různé čapky
Teda, ta diskuse o steampunku mi přišla o dost přínosnější. 🙂
Nuže dobrá… Jakou nejlepší českou steampunkovou povídku jste dosud četli?
já mám rád Století páry (povídkový román) od Petra Schinka. Mrtvý v parovodu se mi do ruky nedostal a jinak čtu Cherie Priestovou, od níž tu vyšlo asi pět románů
A co zahraniční? Já si tedy myslím, že jestli něco opravdu “zasluhuje” nálepku steampunk tak jsou to knihy Chiny Miévilla ze světa Bass Lagu…
Kulaginovi: Tak moment, povídku, anebo román? Tady se nám nějak pletou kategorie… V přihrádce “román, zahraniční” je pro mne (zatím) nepřekonatelný jednoznačně Powers, “Brány Anubisovy”. Šuplíky “román, domácí” i “povídka, domácí” jsou dosud dosti prázdné a ani v jednom není nic, k čemu bych vzhlížel jako k Eiffelovce; na to si ještě musíme počkat. Nicméně jak “Rezavé ovce”, tak “Slova, jen slova” v těchto “Žoldnéřích” jsou velmi příjemné čtení. A co se týče starších věcí – už dost dlouho se chystám napsat článeček, ve kterém bych z hlediska parobrajglu trochu propral Pavla Naumana…
Nauman?
Kdybych chtěl nejapně žertoval, Leonarde, ptal bych se: máš snad v této souvislosti na mysli jeho Pohádky o mašinkách? Ale zcela vážně bych přemýšlel jen o románech “Faon” a “Zlatý věk”, které myslím jediné spadají do fantastiky, ovšem za steampunkový bych nepovažoval ani jeden…
AKKK: Budeš se divit, ale skutečně mám na mysli “Pohádky o mašinkách” – respektive jednu z nich, tu úvodní. Samozřejmě je tu tatáž námitka, jakou jsi zmínil o něco výš, když přišla řeč na Verna… A ještě pár dalších. Jenže to je doopravdy na samostatnou stať; třeba jednou přemůžu lenost a napíšu ji.
A já bych toho Verna do steampunku zařadil…navzdory tomu, že byl tak troufalý a v té době žil 🙂 Vždyť co jiného než steampunk jsou třeba Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy?
to Tlustý zlý strýc Leonard, Fenris 13
Tlustý atakdále: No tak teda i romány a i zahraniční… Jinak Brány Anubisovy pěkné…
Fenris 13: Já taky. Jen v jeho době tomu neříkali steampunk ale prostě normálně dobrodružné romány… Už se těším, až si to AKKK všechno pěkně rozsortýruje a rozškatulkuje a až bude mít hotovo, tak zase někdo vymyslí nějakou blbinu, a bude se muset začít nanovo… 🙂
Mašinky
Tak to se budu těšit, Leonarde, protože nápad je to v podstatě šílený.
Kulaginovi
No jasně, proč říkat židli židle, když jí můžeme klidně říkat třeba vidlička, že jo, vono to vyjde všechno nastejno… Ale protože vím, žes jen nudící se kvarulant, tak ti vlídně kynu a usmívám se.
to AKKK
Diskuze s tebou nikdy nemůže nudit, slovutný vzdělanče a humanisto! A co se židle a vidličky dotýká, jistě pro ně dokážeš vynalézti názvu nového, lepšího, jehož pak budou tvoji tovaryši s rozkoší užívati, neb budou blaženi vědomím, že užíváním lepších slov stávají se sami lepšími a vysoko čnějí nad lidem sprostným a nedovzdělaným! Bůh ti v tvém snažení pomáhej!
to Kulagin
Ó děkuji, to je milé přání! A já tobě přeju, chlapíku žvavý, abys nikdy v reálu nenarazil na někoho, koho by tvé provokování mohlo třeba naštvat a dal by ti to fyzicky najevo. Ono je to takhle virtuálně mnohem bezpečnější, viď? Ať žije národ online slimejšů!
AKK boduje. Ještě bacha, aby vám, stejně jako mně, neříkal, že jste nevychovaný 🙂
to Richard Zámek
I to se může stát, ale pochybuju, že bych si z toho něco dělal 🙂
to Richard Zámek
Samozřejmě, že je nevychovaný. Dokonce víc než ty. Naznačování fyzické inzultace je nevychovanost. Holt “gentleman” AKKK nedokáže diskutovat s klidem Angličana… 🙂
to Kulagin
Ó, prosím, ještě, ještě! 🙂
Co jsem říkal 🙂
to Richard Zámek
Trefa přímo do černého 🙂 On je Kulagin dost předvídatelnej, jako všichni jeho druhu.
to AKKK
Žertíčky s tvým tovaryšem Zámkem nezastřou zjevnou pravdu 🙂 Ztratil jsi své anglické sebeovládání, “gentlemane” 🙂 Nyní k dalšímu: Dokážeš jasně a bez sebestředných exhibic vysvětlit, proč by Verne neměl být řazen mezi “steampunkery”? Proč by tam měl být “časový a mentální odstup”?
Kulagin
protože Verne v tý době žil a něco jako steampunk tentkrát ještě neexistovalo – steampunk je jakýsi oživení verneovský éry. Snad mě AKKK za tohle prohlášení neukamenuje. Mimochodem – nejsem tovaryš páně AKKK, bohužel jsme se nikdy neviděli osobně, ale jeho tvorba se mi líbí a vážím si ho kvůli všem znalostem o literatuře 🙂
to Kulagin
Protože pak by do této kategorie spadalo prakticky každé dobové dílo dobrodružně
fantastického charakteru? Jestli on není ten Steampunk jako rakovina rozlézající se nám literárními dějinami a požírajícím zpětně svou módností a coolovostí vše, co bylo napsáno, aniž autorem bylo tušeno, že to píše.
Dělat z JV autora steampunku je asi podobně zjednodušující, jako tvrdit, že Gilgameš je první fantasy.
Takhle to vnímám já, nikoliv AKKK.
K tvému návrhu pro Mievilla – v podstatě ukázka toho, kdy dílčí atributy údajného žánru ještě nedávají žánr samotný, byť co je steampunkovějšího než bytosti s kotlem místo břicha?
(Přiznám se ovšem, že na steampunku jako takovém nevidím nic punkového, snad s výjimkou sklonu okázale se deklarovat, ale to je asi problém můj ;-))
to Richard Zámek
Děkuju, jsem potěšen. Myslím, že nemá smysl se snažit Kulaginovi něco vysvětlovat, on to dobře pochopil, ale schválně dělá blbýho. Zjevně ho to velmi rajcuje 🙂
to standa.e
Welcome back, Mr. Anderson! 🙂 Vidím to velmi podobně, včetně toho Mievilla. K té punkovosti: já to chápu spíš tak, že v některých dílech tohoto typu se objevují různé “podvratné” sociální teorie uvedené do praxe, například v “Different Engine” Sterlinga a Gibsona, což je podle mne nejryzejší steampunkové dílo té první zakladatelské generace (“Brány Anubisovy” za steampunk příliš nepovažuju).
AKKK
To už jsem pochopil při nedávném dohadování. A nejspíš ano, třeba se mu nad touhle diskuzí postavil víckrát, než nad posledním číslem Hustlera 🙂
to AKKK, Zámek
Že je steampunk všechno, kde se používají parní technologie a bádají tam šílení vědci, to tvrdí váš tovaryš Martin, “gentlemani” 🙂 Já od začátku říkal, že jsou to příběhy z alternativních světů, nebo prostě dobrodružné romány 🙂 Jinak – vaše urážky(AKKK) a pubertální blábolení(Zámek), jen dokazují vaši nevyzrálost a psychickou nevyrovnanost 🙂
to standa.e
Souhlas. To že v těch všech steam, diesel a kdovíjakých puncích, taky žádný punk nevidím jsem psal už výše.
Kulagin
to nejsou ani urážky ani pubertální blábolení (ač nerad, obávám se, že pubertu už mám pár let za sebou). Zkuste život nebrat tak vážně, určitě se vám ulehčí a nebudete brát tolik prášků na nervy ani tak často chodit ke cvokaři.
Kulagin
tovaryš? Když už tak student filozofické fakulty. tovaryš se tomu asi říkalo za komunistů…
to Richard Zámek
Vidíš? Už zase! Jak si chvíli nedáš pozor, tak blábolíš 🙂
to Martin
Tovaryšstvo ve smyslu společenstvo, jak o tom onehdá psal Tlustý zlý strýc Leonard.
O Kulaginovi
“Kdo ví, jaké perverzní fantazie si v duchu kouzlí” (J. K. Toole: Spolčení hlupců).
to AKKK
„Upřímný přítel je ten, kdo Tě napomene, kdo Ti řekne pravdu do očí; toho si važ! (Božena Němcová)
to AKKK: Jen výjimka. My rozumprdové, co jsme si v šesti přivlastnili zdejší diskusi, musíme chtě nechtě dbát i na správnou funkci vlastních topořivých tělísek. Ale vážně – diskuse se na FP až příliš často dostávají do bodu, s nímž už nechci mít nic společného. To je celé.
to Richard Zámek: Myslím, že Kulagin naráží na ty části vašich postů, jež se týkají erekcí a prášků na nervy. Uvědomte si, že pokud je Kulaginovým cílem trollování, pak jste se právě sklouznutím k podobné reakci chytil do jeho pasti a on vychází ze sporu ve svých očích jako vítěz. A pokud jeho cílem trollování není, pak jde jen o irelevantní a skutečně podpásové pseudoargumenty na úrovni puberťáka (bez ohledu na skutečný věk).
standa.e
Ano, to jsem pochopil. U člověka jako je Kulagin, těžko říct. Momentálně se kloním k teorii číslo dvě.
Když už totu padlo,skutečně by mě zajímalo, jak zdejší osazenstvo definuje co je to punk – a odtud ten kyberpunk, steampunk, dieselpunk, a pod. 🙂
to Richard Zámek
Jenom abychom si rozuměli – míníte-li teorií číslo dvě tu druhou možnost, kterou jsem zmiňoval, pak jsem těmi pubertálními pseudoargumenty mínil právě ty vaše celkem zbytečné přípodotky.
Ad Kulagin – někdy si myslím, že jenom tak poťouchle šťourá klacíkem a je zvědavý, co z toho vyleze a jak kdo zareaguje. Často se totiž odkopeme víc, než je nám samotným milé.
Osobně mne mnohdy jeho argumentace baví právě tím, že mě nutí o dané věci opravdu přemýšlet a snažit se své odpovědi formulovat, i když si občas nejsem tak úplně jistý, zda svým argumentům věří on sám. Občas je hází do placu jen tak ze sportu a čeká, kdo se chytí. No a debatu o JRRT a morálce a skřetech už máme za sebou, takže to mne nerozhází ;-).
Přiznám se, že by mě jeho pravá identita zajímala. Každopádně s ním prostě nemám v diskusi na FP problém, oproti některým jiným výlevům jiných jedinců. Takže asi tak.
to Satyr
Punk je to, co zemřelo ve chvíli, kdy se dostaly jeho “módní” doplňky na stránky BRAVO jako trend mladých a Visáči se začali svou hrou živit (převedeno na naše podmínky). 😉 Tím uzavírám své příspěvky zde a přeji další bohatou a plodnou diskusi 😉
Ehm…tak jsem ve volném čase novu pročetl tuto diskuzi, diskuzi pod Mrtvým v parovodu i pod tím nešťastným Venduliným reportem ze “steampunkového” festivalu a dospěl jsem k verdiktu: nenajdou se dva fantazáci (ani jakékoliv jiné osoby), kteřé by se shodli na přesné definici termínu “steampunk”. A proto si tam řaďte jakékoliv autory uznáte za vhodné, Verna i Powerse, je to jedno a nenechte si od jiných nic nakecat, však proto je tam ten punk, ne? :-)))
A vůbec, tohle extrémně přesné a detailní škatulkování je mor, podívejte se na hudbu – když kouknu do Sparku a vidím tam u recenze hudbu kapely definovanou jako progresivní-crust-death-djent tak bych blil 🙂
standa.e
Víte, pane Ertle, když někdo něčemu nerozumí a nepochopí to jednou, tak to beru. Ne každý je Ludwig Wittgenstein. Když se tu s vámi někdo hádá, slovíčkaří, tak si pak o tom člověku musíte zákonitě myslet že je buď idiot nebo že ho ze sebe dělá schválně. A teď nikoho idiotem neoznačuji (ale on to Kulagin stejně nepochopí a bude vykládat, že jsem nevychovaný chlapec, bla, bla, bla, však už ty jeho kecy dávno známe jako českou hymnu). To si pak lehko začnete dělat z toho člověka srandu a vytasíte “pubertální kecy.” Které ovšem nemůžete brát vážně, protože jde jen o srandu – to je takový to slovo od “S” co asi všem v týhle době vypadlo ze slovník. A je rozdíl si dělat srandu a trolovat – od trolování tu máme pana Kulagina.
a tím pro mě tahle diskuze už doopravdy končí…
to Richard Zámek
Mě by tedy zase zajímala definice “dělání srandy” a “trolování”. Připadá mi, že někteří jedinci si pod “děláním srandy” představují vulgární pubertální nadávky a narážky, a pod “trolováním” každý názor, který se nekryje s tím jejich “pravým názorem”. Uvědom si, že nikoho nemůžeš donutit, aby s tebou souhlasil. Můžeš ho přesvědčit, ale rozhodně ne urážkami. Tak jedná pouze nevychovaný uličník 🙂
Až se diskuse zase vrátí k steampunku, rád se vrátím i já. Zatím se Kulaginovi podařilo (jako už v jiných diskusích na FP) zdárně debatu paralyzovat. To jsou ty temné stránky svobody projevu.
AKKK
K steampunku se to už asi nevrátí, takže nashledanou v nějaké další diskuzi 🙂
steampunk???
Nedá mi to, abych sem nepřihodil pár zbytečných písmenek.
Kdybych (hypoteticky) chtěl napsat steampunkový román, udělal bych to asi takhle: detailně bych popsal viktoriánskou společnost, to je samozřejmé (s důrazem na spodničky a korzety … hele – na korzety jste zapomněli). Hlavním hrdinou by byl vnitřně rozervaný kapitán Emo, brázdící vody oceánů v ponorce Nautilus, kterou si sám postavil. Tento kapitán Emo by bojoval proti marťanům, kteří k nám z Marsu přilétli vesmírnými loděmi, vystřelenými z obřího (pravděpodobně parního) děla. A nebyli by to obyčejní marťani. Ve skutečnosti by to byli upíři, bažící po lidské krvi… Tohle by přece byl steampunk, no ne?
Ale když něco podobného napsali Verne a Wells (i s těmi krvesajnými marťany) – tak to steampunk není?
Však to říkám, na definici steampunku se nikdy nikdo neshodne 🙂
to V.Š. Jak, hypoteticky? Já myslím, že byste mohl začít rovnou psát 🙂 Když si to ještě představím s fešnou obálkou od Mišo Ivana…
VŠ: Když to psali Verne a Wells, tak to nebyl steampunk, nýbrž “obyčejná” sci-fi, bazírující na principu “co by se mohlo stát za pár let”… Ale neboj, přinejmenším ten Verne za cosi jako “praotce steampunku” považován je – a Zemanovy vernovské filmy už jsou coby steampunk právem řazeny zcela natvrdo.
A Fenrisovi: Když se někde mrknete na poslední odstavce té stati, kterou jsem psal do těchhle “Žoldnéřů”, zjistíte, že jsem ohledně definice dospěl k závěru velmi podobnému…
k argumentaci
Když dojdou v diskusi věcné argumenty, tak buď uznám porážku, nebo bych měl uraženě mlčet. Sahat k osobním útokům je neetické a svědčí to o nedostatku sebeovládání a společenské ignoranci.
Steampunk
To je dobře, že se opět normálně diskutuje 🙂
Mám pocit, že tady mluvíme o různých steampuncích: ten původní (samozřejmě angloamerický, český prakticky neexistuje) skončil někdy začátkem 90. let a když se retro 19. století opět stalo módou, tak se používal týž termín, ale už má trochu jiný obsah. Jaký ale, na tom se asi málokdo shodne. Někomu stačí přítomnost parních strojů, jiný chce víc vzducholodí, další (třeba já) v tom vidí zábavné spekulace o různých formách společnosti…
Pro mně, coby laika a steampunkem jen letmo políbeného čtenáře (četl jsem pouze Brány Anubisovy a samozřejmě Verna 🙂 ), by stačilo zasazení do 19. století, parní stroje, vzducholodě, vizionářství a odvážný duch hrdinů, touha dobývat, objevovat, vynalézat, rozšiřovat dosud pevně dané hranice und trochu té magie případně přítomnost jiných ras – goblini, elfové, upíři, lykantropové – dosaďte si dle libosti. Pamatujete se někdo na velice slušné RPG Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura (pc hra)? Tož něco takového pro mně perfektně naplňuje pojem “steampunk”.
Fenris 13
představuju si to taky takhle 🙂
různé
Já bych řekl, že to, že na definici steampunku se čtenáři neshodnou, znamená, že je to žánr nový a vyvíjející se. Plně zadefinovat a popsat jdou jen věci už mrtvé.
Budu se opakovat, ale pro mě ten “-punk” v názvech představuje prostě komerční tahák, který se vymyslel už u cyberpunku a další subžánry ho přebírají, pač zní dobře.
Asi se na tomhle žánru pořádně neshodneme i proto, že větší část literární teorie (byť pro AKKK zní tohle určitě příliš vznešeně) se přebírá ze západní kultury, přičemž tady nebylo nic moc přeloženo, ani neznáme tamní fanouškovské trendy. Viz diskuse o “retrofuturismu” na počátku. (A když nad tím tak přemýšlím, tak atom-punk psali sovětští spisovatelé už v 50. letech.)
K tématu Vladimíra Šlechty bych podotkl, že klíčové je podle mě tady slovo “retro”; přičemž Verne i Wells byli ve své době těžce moderní, tu nostalgii v nich vidíme až dnes. Pokud bych někde hledal nějaké retro, tak možná až u Trosky, který nebyl technicky příli zdatný ani na svou dobu, ale měl rád dobrodružné příběhy…
Fenrisovi: Řekl bych, že jste to hezky shrnul; klíčový by měl být “pocit” devatenáctého století. (A mimochodem, jestliže ta hra opravdu měla v názvu slovo “Magick”, pak musela být částečně pornografická, či ne?)
AKKK: Námět k zamyšlení: Co takhle “Dzwille” a “Engerlingové”? Já už si nad nimi lámu hlavu od včerejška…
Tlustý zlý strýc Leonard
Přiznám se, že jsem se v kontextu steampunku celou dobu modlil, aby Dzwille nikdo nenadnesl, protože si to, myslím, tahle geniální knížka nezaslouží. Bohužel, Kid už nám neodpoví, jestli to je či není steampunk – ale osobně bych se přikláněl k tomu, že není. Ty C a K odkazy (a logicky i parní mašina) jsou tam dány spíše naší historickou tradicí než nějakou programovou snahou psát jakýkoliv žánr (v tom se Kid vyblbl jinde).
Engerlingové tam, dle mého soudu, nepatří už ze své podstaty. To už bychom tam mohli řadit i Járu Cimrmana a radu Vacátka!
Když nad tím tak nyní dumám, možná by popularizaci Dzwille ta nálepka steampunku komerčně svědčila. Ale vnitřně mě z té představy jímá hrůza.
to Michael Bronec
tak steampunk se tu snaží mapovat server Steamzine… http://www.steamzine.cz/
To je právě ono. Obě ty knihy jsou jednoznačně steampunkových atributů plné, a přesto se je našinec do tohohle subžánru zdráhá zařadit…
Že vás to škatulkování baví 🙂 Jak malý děti 🙂
Tlustý zlý strýc Leonard
Podle mě je to jen další doklad toho, že v případě steampunku nemusí jednotlivé atributy dávat ještě dohromady žánr. Přemýšlel jsem ještě dál a říkal jsem si, že se možná mýlím v jedné věci – totiž v tom, jak by se ke knize vyjádřil sám Kid. Prostě mi teď něco našeptává, že ač to jako steampunk nepsal, tak by se proti tomu zařazení nijak neohradil a s pobaveně pozdviženým obočím by sledoval, jak prudce náhle stoupá zájem o do té doby publikem nedoceněné dílo.
Kidův steampunk
To je opravdu otázka. Nikdy mne nenapadlo o těchto dvou románech uvažovat tímto způsobem. Ale jak už tady před chvílí bylo řečeno (a přikláním se k tomu teď též), steampunk je dnes spíš definovatelný na základě nějakého “pocitu devatenáctého století”. Zároveň ale ten “pocit” musí být něčím vyvolán, a to je právě to, co každý vidíme jinak. Jde o symboly, znaky, obrazy: parní stroj, vzducholoď, korzet 🙂 ozubená kola, v zahraničí tzv. goggles apod. …
Když tak o tom přemýšlím, z Kidova díla byla jako vysloveně steampunková myšlena divadelní hra “Vácslav Pludvík”, alespoň tak mi to sám autor tvrdil. Takže standa.e uhodil hřebíček na hlavičku 🙂
Leonardovi: ne ne, hra erotická nebyla, natož pornografická 🙂 Na druhou stranu steampunk a erotika se nevylučují, jak dokazuje Liga vyjímečných.
Standa.e. : nooo, ten Jára Cimrman zase nebude tak moc od věci…ačkoliv, pravda, byl spíš vizionářem ve stylu Verna. Já coby fanoušek tvrdé hudby jsem mu vděčný za vynález rock´n´rollu 🙂
Fenrisovi: V tom případě byl ten název klamavá reklama. Neboť Crowleyho “magick” zahrnuje (mimo jiné) pilné sexuální dovádění coby základní součást rituálů…
A ano, cimrmanovský mýtus má podle mne ke steampunku skutečně hodně blízko. Byť by se jeho tvůrci (zvlášť ti úplně původní, což nebyli Svěrák se Smoljakem) notně podivili, kdyby jim to někdo řekl.
2 Michael Bronec:
Nevím, jestli bych Verna označila jako “těžce moderního”, popravdě mám problém ho považovat za řádného sci-fi autora (jak na základě jeho jasně ne-scifistických titulů, tak na základě způsobu, jímž se vymezoval proti Wellsovi – ve stylu “věci, které píšu, nejsou fantazie, píšu o reálně možných záležitostech daných vykombinováním faktů”. Pokud vím, přímo tvrdil, že tatarskou invazi i s jejím provedením a i další události popsané v Carově kurýrovi považuje za stejně dobře možnou jako fungování Nautilu. Dobře, ehm, tohle by byl argument, proč ho považovat krom otce sci-fi i za zakladatele subžánru označovaného jako “alternativní historie” a za jednoho z otců fantasy).
Přijde mi, že nejblíž tomu, co psal, by byl popis jako “young adult thriller” (pochopitelně psaný v duchu a stylu doby, kdy žil), přičemž psal tak, aby byl nějakým způsobem zajímavý i pro starší ročníky.
Mimochodem, co považujete za nejlepší verneovku? Pro mě je to Patnáctiletý kapitán.
🙂
P.S: na druhou stranu, Verne jako jeden z primárních inspiračních zdrojů pro steampunk funguje a figuruje, právě kvůli jeho polo-svázanosti s dobou a přesahu někam k žánrům budoucím.
Excelsior!
Právě jsem koukal na ediční plán Strak a s potěšením jsem shledal, že zde strýcem Leonardem navržený název chystaného sborníku se u Michaela ujal 🙂 Opravdu to vypadá dobře a pokud bude i adekvátní obálka, máme zde znamenitou ozdobu každé knihovny – samozřejmě, ještě uvidíme jaký bude obsah 🙂
Ano, excelsior!
Opravdu jsem na to velmi zvědav. Když tak koukám na web Strak, trochu zlomyslně se ptám: Michaeli, co je “přebálka”? 🙂
Fenris 13
Nechci nic prozrazovat, ale doufám, že obsah hodně lidí potěší 🙂 A obálka od Tomáše Kučerovského bude určitě skvělá 🙂
Když nad tím tak přemýšlím, je otázka, kdo vlastně zařazuje titul do (sub)žánru.
Zda je to přání autora, anebo rozklady literárních teoretiků. Je jasné, že první vlna autorů určitého žánru ani netuší, že ten žánr píše, často jen prostě literárně experimentují.
(Takže třeba Verne může být otcem vědecké fantastiky, aniž ji vůbec kdy chtěl psát… 🙂 )
Další možnost je, že jsou to pocity čtenářů. Případně od každého trochu. Z tohoto hlediska tu asi chybí nějaký “Manifest českého steampunku”, který by se zmocnil rozličných děl minulosti a seřadil je do nového paradigmatu. Já ho ale dělat nebudu; já su nakladatel, my jenom využíváme módních trendů… 🙂
standa.e: Hele, Ty jsi vždycky vyděšený ze všeho příliš nového, Tobě by steampunk krásně sedl! 🙂
Fenris13: Zatím jsem tam Excelsior! hodil pracovně, ještě po různu potlachám s lidmi a uvidím.
AKKK: “Přebálka” jest zparchantělina složená z “přebalu” a “obálky” a míním tím přebal. Netuším, zda jsem tohle slovo vymyslel sám, nebo mě nakazili tiskárenskou hantýrkou. Pokud by se ujaly vázané ***Legendy: Prokleté knihovny*** a jelikož i “Mrtvý v parovodu” byl vázaný, uvažoval bych o vazbě…
Jinak soudím, že za český pra-steampunk se cimrmani svým laděním dají počítat. U Kida si vůbec jistý nejsem, ale přišlo mi, že tenhle chlapík pozoroval svět s určitým ironickým nadhledem a očekával, co mu lidi řeknou o tom, co sám napsal, takže na dotaz by mohl odpovědět: “Steampunk? Ale klidně…”
Ještě pro Elinor: Já měl na mysli dobu, kdy Verne psal a byl na vrcholu. V té době byly jeho myšlenky i příběhy přece velmi moderní. A nejsem si jist, zda to bylo “chlapecké čtivo”. Svět se od té doby zatraceně změnil, ale když se podívám, jak luxusně verneovky vydával Vilímek (ta červená kůže i ražba na ní drží dodnes), viděl bych to spíš jako četbu pro zámožné tatíky. Pravda je, že tou dobou už byl Verne dávno mrtvý klasik. Ale netuším, zda ve druhé polovině 19. století už existovala spousta mládeže hltající čtivo; nebylo na ně moc drahé?
Já bych se jedné verneovce neujednotil: Na kometě, 20. tisíc mil po mořem a Tajuplný ostrov.
Pokud byste se mě ovšem ptali, jakou knihu bych si vzal na opuštěný ostrov, z logických důvodu z těch tří tu poslední! 🙂
to Michael Bronec
“Ještě po různu potlachám s lidmi a uvidím….” – a s editorem, ne? Z téhle diskuze skoro vyznívá, jako byste dělal antologii sám a názor editora vás vůbec nezajímal. S tím souvisí i ta diskuze s Martinem Stručovským výše – myslím, že se někde stala chyba, když se nakladatelovy záměry s antologií editor dozvídá z veřejné diskuze. Pro čtenáře je to sice zajímavé, ale editora, knihu i nakladatelství to celkem shazuje. A když už, tak pokračovat mailem, ne si tu vyřizovat názory přes fórum…
Verneovky
Udělal jsem před nedávnem tu chybu, že jsem si přečetl znovu některé verneovky a shledal, že nějak nejsem schopen nadšení (ač jako kluk jsem je samozřejmě zbožňoval). Nicméně jedna z nich mne fascinuje dodnes: Tajuplný ostrov. Ještě k “chlapeckému čtivu”: nelze srovnávat grafickou úpravu tehdy a dnes a usuzovat podle toho na typ čtenáře. Verneovky byly prokazatelně četba pro mládež, je to mnohokrát potvrzeno. Taky měl z toho Verne trauma, protože jeho prvotní záměr to nebyl, ale co mu pak zbývalo… Viz Neffova skvělá monografie o Vernovi.
Záměr nakladatele jest jen jediný : získat pro knihu co nejlepší název, aby se dobře prodávala.
Editor k ní pro změnu vede facebookové stránky; věřím, že pokud mu tam kdokoli navrhne nějaký štěpný název, který se mu bude líbit, podělí se o něj se mnou. Že se o chystaném díle i steampunku vede obecná diskuse je určitě jen ku prospěchu věci…
to Michael Bronec
Hmm, tak vidím, že vám to tak nepřipadá. 🙂 Ok, zapomeňte na to. Knížku si koupím a těším se na ni, ta editorova nevědomost mi ale přijde dost podivná….
k těm verneovkám
Tak Tajuplný ostrov je i můj favorit…Cyrus Smith, Pencroft, Gedeon Spillet…s těmito gentlemany jsem strávil snad víc času, než s Oldou Šetrným 🙂 Pak 20.000 mil pod mořem, Barsac, nefantastické Dva roky prázdnin… S chutí si tyhle kousky přečtu i teď.
to Fenris 13
Excelsior! nikdo nepochopí… V této Bohem zapomenuté, zaostalé gubernii jest málo vzdělanců 🙂
návrhy
11. Kotelnění!
12. Uhlotvůrci!
13. Parní práce!
14. Kulagin!
Ad Excelsior – u názvu tohoto typu nezáleží ani na přesnosti významu, ani na tom, jeslti ho čtenáři znají. Prostě to zní cool, stylově a vyvolává pocit, že se to ke steampunku hodí. To úplně stačí. Obdobně jsem volil název Memento mori. Řekl bych, že ne všichni ví, co to je to “mori”.
to Ondřej Jireš
Já bych nepřeceňoval ani to “memento” 🙂
to Michael Bronec
Ale kdež, jen mám rád své malé jistoty a skvosty nepolepené nálepkami a hesly “Čím víc mašinek, tím víc steampunk!”. Jak bych ti ty pocity přiblížil – představ si, že by ti Michal David předělal Písně větrů na výchovně vzdělávací muzikál s podporou grantu EU a do hlavní roli hledal hvězdičku mezi finalisty SuperStar.
O devatenáctém století si ostatně raději přečtu od Effmertové či Otty Urbana, nebo sáhnu po nějakém klasikovi.
ad Verne: U mě vítězí Chancellor. A nejnudnější byly Děti kapitána Granta (ani jsem je nedočetl, poprvé v životě).
to standa.e
Zajímavé. Připisuju si další poznámku ke kapitole “Umění versus brak v čs. fandomu” 🙂
to standa.e
Verne je pravda poněkud rozvláčný… Obávám se, že na dnešní krutopřísné steam/clock/diesel/teslapunkery až příliš… Uvidíme, co Straky snesou… Snad to nebude parokukačka…
Verne to měl těžké – musel svoje kulisy důkladně popsat, protože v jeho době si je nikdo nedokázal představit. Dneska to je snadnější – napíšete že hrdinové se plaví v ponorce a prakticky neexistuje čtenář, který by nějakou neviděl, třeba ve filmu. A na to se můžete jakou autor spolehnout a soustředit se víc na děj, než na popisy.
KarloviC: Tohle je dvojsečné. Zároveň s tím, jak narůstá povědomost o nových věcech, mizí znalost těch, které už zmizely (nebo mizí) z oběhu. Já na to stabilně narážím, když píšu Dobrodruhy… Pořád se musím sám sebe ptát: Když se tadyhle stane to a to, budou čtenáři vědět, jak funguje karbidka? Nebo petrolejka? Nebo co je to drajfus? Nebo fidibus? A nakolik to mám vysvětlovat, aby to bylo srozumitelné a abych neutopil děj v popisech? S podobnými problémy se musí vyrovnávat skoro každý autor – respektive každý, píšící příběh odehrávající se mimo běžné reálie.
Jiná věc ale je, že spisovatelé devatenáctého století vůbec obecně víc popisovali než ti dnešní. Čtenářský vkus to vyžadoval. Souvisí to s tím, že lidé – když už četli – měli na čtení víc času (rovná se: méně jiných lákadel) a chtěli si každý příběh užít do větších podrobností…
Pro Papriku i další
Pokud jsem se snad spolueditora Martina “Siria” Stručovského jakkoli dotkl, musím se mu co nejrozhodněji omluvit! Nebylo to mým záměrem…
Co se týče názvů, myslím, že po těch letech práce na první pohled instinktivně poznám dobrý, ale to neznamená, že ho umím sám vymyslet. Proto jsem nadhodil tohle téma. Siriův název mi přijde jako velmi dobrý podnázev a jako takový jsem ho na stránkách použil. Stále však doufám v ještě lepší hlavní titul…
Situace není kritická, dokud nezačne Tomáš Kučeroský pracovat na obálce, a to ještě docela potrvá…
2 Michael Bronec:
Přiznám se, že o českém vydávání verneovek toho moc nevím a mám pocit, že byl Verne braný jako prestižní záležitost. Vycházela jsem z toho, co jsem si pozjišťovala o situaci ve Francii a tam vycházel i v méně honosných vydáních. Jinak se jeho nakladatel snažil vést publikační politiku (a směřoval taky tím směrem autora), aby se “verneovka” stala synonymem pro knižní odměny, které na školách získávali nejlepší žáci a celkově něčím, co by rodič/příbuzný pořídil potomkovi, když bude uvažovat nad knižním dárkem. Rozhodně byl víc směřovaný na děti a mládež než May. Autor to, coby profesionální spisovatel, skřípaje zuby respektoval.
Tolik co mi tedy vyplynulo z různých životopisů o autorovi. 🙂
Jestli to vyznělo, že jej nepovažuji za progresivního autora a tehdejší literární špičku, mrzí mě to – mám s ním pouze problém coby s otcem sci-fi. Je fajn vzít v potaz, že na věci, na které si dnešní autor poštve tetičku Wiki a strýčka Googla, se ve Vernově době muselo povětšinou dost složitě pracovat s prameny, člověk mohl málokdy pracovat s více zdroji a informace si ověřovat. V případě perfekcionisty studujícího všechno, co se mu dostalo do rukou, to při kvalitě a výběru zdrojů muselo občas dopadnout… bizarně, i proto, že hlavně v politických věcech Vernovi chyběl nadhled (díky čemuž jsem si, když jsem měla na výběr mezi němčinou a francouzštinou, bleskově vybrala němčinu xD).
verneovky
Je pravdou, že já o verneovkách dneska už moc nevím.
Vyrůstal jsem na nich (Edice Podivuhodné cesty), přičemž se zdá, že “školní politika” Vernea neopustila nikdy – hned od první nebo druhé třídy základní školy jsme měli možnost vstoupit do jakéhosi knižního klubu, kde byly největším láíkadlem právě verneovky bez čekání o “knižním čtvrtku”. Takže jsem díky tomu četl jednu až dvě ročně a k některým se pak neustále vracel až do konce základní školy.
Neffův Pdivuhodný svět Julese Verna byl první literárněteoretickou knihou, na kterou jsem narazil, rovněž ji četl víckrát a měl dobrý dojem z toho, že se s Neffem v mnohém shodnu.
Ale krom toho si z ní téměř nic nepamatuju. Jen Verneovo “zlaté”, “stříbrné” a “bronzové” období.
Byo by hezké se k tomu zkusit vrátit, ale nějak není čas. I když slabost pro tento typ žánru mě obecně neopouští, před nějakou dobou jsem zkusil prvorepublikového Ivanehoa a zjistil, že je to příjemně pomalé a odpočinkové čtení.
Jo, Verne se na mně trochu podepsal svou nesnášenlivostí k Britům, kterou jsem pak musel překonávat; respektive jsem si náhle uvědomil, že můj další velmi oblíbený autor, Tolkien, je vlastně Angličan, a nepůsobí to jako nějaká jeho duševní vada… 🙂
nonstop!
standa.e: Byl bych Michalovi Davidovi vděčný! Celkově by to totiž znamenalo, že kniha zaujme nějaké další čtenáře…
Michal david…zase se to tu nějak zvrhává 🙂
to Michael Bronec
Tak to máme opravdu každý trochu jinak…
to Elinor
Můžeš prosím trochu rozvést frázi, že Vernovi hlavně v politických věcech chyběl “nadhled”? To víš, nebo si to myslíš? Jaký “nadhled” mu chyběl?
Kulagininovi
Elinor ti vzkazuje, že až zase půjde kolem a bude mít náladu diskutovat, tak ti odpoví
to Sirius
Elinor se dozví, že má deficit ve slušném vychování, předpokládám 😀
Schramm
určitě 😀 Kulagin by asi rád převychoval všechny diskutující na FP
to Sirius
Proč mluvíš za ní?
to Kulagin
Já za Elinor nemluvím, kdybych mluvil za Elinor, tak bych ti odpověděl na tvůj dotaz. Chápeš? Já jen vyřizuju vzkaz, že ti odpoví, až půjde kolem. A vzkaz vyřizuju, protože mě o to poprosila
to Sirius
Teda ne že by to někteří nepotřebovali…
to Sirius
Jinak doma všichni zdrávi, doufám… 🙂
k tomu, že jsme čtenáři
Nepřečetl mimochodem někdo mezitím knihu?
Nenajdou se nějaké čtenářské imprese?
steamrockeri
Pani, dovolte aby som tiez prispel do parneho kotlu 😉 K Excelsioru: ak odmyslime USS Excelsior (nj, trekkie), tak mi ten nazov skor evokuje nejaky hotel z 30tych rokov. Zas na druhu stranu, je to len moj pocit a uznavam ze spojenie “Excelsior! panove” znie celkom fajn. A k samotnemu steampunku. Myslim ze je to istym sposobom opicenie sa po inych (vid napr. biopunk vs. cyberpunk a DiFilippov ribofunk). Co ja viem, prvy krat pouzil nazov steampunk Mr. Jetter v 80tych rokov aby oznacil skupinu diel zo 70 a 80 tych rokov, odohravajucich sa v 19. st (Brany, Morlock’s Night, Homunculus…). To aspon tvrdi Wiki a John Clute (skusme im verit ;). Takze tym padom steampunk Powers ano, Verne, Wells, Shelley nie (romany V a W oznacuje Clute tusim ako scientific romance). Na druhu stranu, ak sa steam-, clock-, diesel-, blabla- punk (techno, rock, opera…hmmm, steam opera znie dobre) podla definicie odohrava v alternativnej minulosti, co potom su Reevove Smrtelne stroje? Tam autor jasne deklaruje ze ide o buducnost. Co taka hra Fallout? Co Mad Max (mnohi motaju postapo s dieselpunkom)? A Schroederova Virga (tam som uz cital aj nazor, ze je to posthumanisticky steampunk, slak ho traf…). Ja mam na vas este aj inu otazku…ake su romany a poviedky domacich autorov? Viem ze tu padli obe vyjdene antologie aj pripravovana. Okrem nich ma napada iba Peter Schink. A vas?
cyberstormovi:
O něčem z toho pojednává doslov Leonarda Medka k výše zmíněné knize ***Knížata páry a ducha***.
Osobně nejsem nijak vyhraněný fanoušek paropunku (líbí se mi jeho estetika, ale i když jsem chvíli studoval strojařinu, zoufale nerozumím mechanickému fungování strojů, takže si ho z téhle strany moc neužiju). Když nad tím ale přemýšlím, v Mad Maxovi vnímám podobný étos, i když je to asi “benzín-punk”. Už jsem tu sérii viděl před mnoha lety, ale dodneška se pamatuju na různě pospojovaná, sletovaná a sešroubovaná vozidla bandy padouchů, stejně jako scénu, kdy se Mad Max vrhne pod zasažené auto a začne hadrem zachytávat vytékající benzín. (A pak samozřejmě Tinu Turner 🙂 ).
Co se týče steampunku, Daniel Tučka, vítěz tohoto ročníku Žoldnéřů (ve sborníku má povídku “Rezavé ovce”), píše steam-román s pracovním názvem “Pelyněk”.
to Michal Bronec:
Tak, povedzme si na rovinu, steampunk patri z vacsej casti do rise fantastickej. Tie mechanizmy nemaju ziadnu sancu fungovat, su prilis jednoduche a nepresne. Vysledny vukon by bol omnoho ensi ez kolko energie by bolo na ich spustenie. Ale o to viac sa mi paci prave to prostredie. Na rovinu – kto by si rad nezalietal vo vzducholodi? Teda ak nebude pohanana vodikom 😛 Teraz, preco sa pytam na autorov: robim akysi zakladny prehlad zanrov pre istu stranku, a je medzi nimi pochopitelne aj steampunk. Rad by som do toho prehadu zaradil nielen vyzamne zahranicne ale aj domace (stale chapem za domacu aj cesku scenu) diela toho konkretneho zanru.
co je steampunk?
Tyhle kapacity by to možná vyřešily… http://www.youtube.com/watch?v=SC_49rWf4q4
Cyberstormovi: Vzducholoď POHÁNĚNÁ vodíkem by mi nevadila, to je celkem bezpečné. U NADNÁŠENÉ už je to trochu jinak; mít nad hlavou několik set metrů krychlových výbušného plynu jednomu na jistotě nepřidá…
Jinak co se Vašich otázek týče, v doslovu ke “Knížatům” – jak už výše poznamenal Michael – jsem se je pokusil zodpovědět. Nemusíte si tu knihu kupovat, stačí (i když to knihkupci nevidí rádi) do ní nakouknout; je tam přehled skoro všeho, co v našich končinách lze do žánru zařadit (včetně několika titulů, které prolezou jen s velmi odřenýma ušima). Přiznávám, že až poté, co jsem dotyčný text odevzdal, jsem si uvědomil, že jsem přinejmenším na dva romány zapomněl; ovšem mám za to, že už to, že jsem si je při první probírce nevybavil, hovoří samo za sebe. (A mimochodem, NEŠLO o ty dvě knihy od Velinského, probírané tady o pár desítek příspěvků dřív… Jedna z nich nicméně byla “Ti, kteří létají” od C. Biedermannové, kterou sama autorka označila za “první český steampunkový román”. Nakolik oprávněně, je věc názoru.)
Český steampunk
Biedermannové román mi jako steampunk moc nepřipadal, spíš jako chabá (a dost nudná) napodobenina verneovek, bez jakéhokoli pokusu přinést nějaký vlastní zajímavý nápad. Jinak vedle těch řídkých domácích pokusů o steampunk ve smysl “dám tam parní stroj a uvidíme” existují také ještě řidší pokusy o příběhy z 19. století, v nichž nejde o technologie, korzety a vzducholodě, ale spíš o jakási “historická dobrodružství s malou špetkou fantastiky” – na Slovensku toto píše Michal Jedinák (tedy doufám, že jsem si ho nespletl s někým jiným) a v Čechách se objevila v Pevnosti třeba povídka “Kočky a žáby kam se podíváš” od dvojice Mičanová-Friedrich. V Británii tomu myslím říkají “gaslamp fantasy”.
A když už někde výše padl termín “steam-opera”: přesně takto označil Leonard Medek své dva romány z Archipelagu, které sice asi steampunk nejsou, ale jejich poetika má k němu blízko.
Nějak se nám to rozrůstá… Gaslamp fantasy, steam-opera… To si žádá řádnou analýzu, terénní průzkum a několikasetstránkovou studii 🙂
tlusty stryc Leonard: jj, jasne ze som myslel vodik coby nadnasajuci a plniaci plyn 🙂 btw, zrovna na Ti, kteri letaji som si spomenul. hmmm, vyzera to tak, ze ozeliem par poldecakov a knihu si zakupim. Inak, kulagim ma mozno nakoniec pravdu: tie jednotlive subzanre a prudy sa casto tak malo od seba lisia a je ich tak vela, ze by to chcelo vlastnu monografiu… (napr. steam a clockpunk, heroic, dark fantasy a sword n sorcery, …) O gaslamp fantasy pocujem prvy krat.
cyberstorm
steampunku se taky hodně věnuje Petra Slováková. Její steampunková povídka Vlčice vyhrála Poviedku (snad to píšu dobře) Istroconu a najdeš ji v jednom z čísel Magazínu Jupiter. http://www.legie.info//autor/7198-petra-slovakova
jj, Jupiter dokonca chydta s. special. A rovno dve cisla!
cyberstorm
ano vím 🙂 Martin Kralik o tom teď hodně píše na fb 🙂
Inak, ked uz tu tak punkujeme…co tak nejaky novy zaner? Betonpunk – odohravajuci sa v 70 – 80-tych rokoch na betonovych sidliskach doby nedavnej s kulisami ako pionierska satka, socialisticky optimizmus, planovanie patrocnice, atd? (haluz)
Koňopunk – jako zdroj hybné síly se používají koně!
Cihlopunk – odehrává se ve světech, kde se, nastojte, staví z cihel!
Brnopunk – odehrává se v Brně, hlavní hrdinové užívají svérázného nářečí a proslulého brněnského humoru!
http://technet.idnes.cz/babbageuv-pocitaci-stroj-0xl-/tec_technika.aspx?c=A130812_150921_tec_technika_pka
Tady to stejně zapadne,. ale jak se tu někdo poptával po zahraničním steampunku, tak velmi dobré mi přijdou knihy Marka Hoddera – série Burton a Swinburne…to kdyby někdo chtěl doporučit
Punkopunk – jako zdroj hybné síly se používají Punkáči!
Co furt máte s těma punkama?
Píšou se tady ještě vůbec pořádný recenze?
Už sem nenapíšu ani punkt