Říká se, že lidé si zvyknou na cokoliv… A tak i odpor těch, kteří nepřivítali nový vzhled Pevnosti s jásotem, časem otupí. Červnové číslo k tomu má dobré předpoklady. Nejenom, že je zde „nová“ Pevnost už potřetí a my jsme si již jistí v rozložení textu, ale také přináší exkluzivní fenomén, kterému alespoň v jedné z jeho podob neunikl snad nikdo z nás.
Tou laskominou je samozřejmě Star Trek, který fanoušci sledují již několik desetiletí. V těchto dnech se na nás z kin valí nový film ze světa vesmírné lodi Enterprise, a proto není na škodu podívat se na celou „ságu“ pěkně od stvoření. Úvodní článek hlavního tématu nás připraví právě na aktuální počin. Premiéru redakce bohužel nestihla, ale index očekávání je vysoký a s ním i nadšení textu. Ten představí (pro někoho možná již zbytečně) pozadí filmu včetně jeho předchůdce, režiséra, nové i staré hrdiny a několik „spešl“ efektů navíc. A protože filmy J. J. Abramse tak trochu ustupují z hlavního proudu ST světa, pokračuje téma krátkým medailonem zakladatele tohoto výjimečného seriálu, stejně jako jeho první krůčky i další následující sequely či sidekicky.
Posádku Enterprise ale fanoušci nepotkávají jen na obrazovkách a v kině. Nejlepší knižní podoby nás čekají v dalším mini článku. Téma ukončí krátký rozhovor s Benedictem Cumbrebatchem, který představí svou postavu v novém Star Treku. Celkově je hlavní téma červnové Pevnosti pěkně a čtivě spleteno z několika zajímavých článků, které shrnou celý fenomén od počátku a nejen ve filmové podobě. Vévodí jim samozřejmě „očekávající“ text na Star Trek Do temnoty, na nějž si již teď můžete přečíst mnoho reakcí a recenzí.
Na fanoušky, či spíše fanynky, krvavé zábavy si redakce přichystala úvod do nové, již šesté série Pravé krve. Ta bude podle nažhaveného článku velmi akční, nebudou chybět postavy připravené jen k odpravení (nebo spíž vysátí), ale i adepti na vysoké pozice, kteří zamíchají kartami seriálu. Nadšený text stávající diváky určitě přesvědčí pokračovat ve sledování a přibere snad i několik nových.
Ačkoli to s tuzemskou fantastikou na filmových plátnech vypadá více než bledě, dají se i v českých luzích a hájích nalézt snahy o nějaký ten „náš“ počin. Jedním z posledních pokusů je dílo režiséra Tomáše Krejčího Poslední z Aporveru. O tomto příběhu jste možná již slyšeli různé fámy, nebo naopak skoro nic. Protože redakce Pevnosti je stejně jako ostatní fanoušci zvědavá, co se s projektem děje, vydala se po stopách nejen režisérových. Článek nás tedy poutavě zavede k počáteční myšlence českého fantasy filmu, jeho natáčení a obsazení, ale hlavně k důvodu stagnace a pozdějším problémům. Všechny nadšence, které po přečtení opustí víra v realizaci filmu, pak text uklidní alespoň krátkou zmínkou o knižní podobě Aporveru, která je hotová a čeká jen na svou filmovou sestřičku.
Možná jste někdy přemýšleli o tom, kteří žánroví spisovatelé se s úspěchem vyškrábali až na post bestselleristů. A právě na tyto veleúspěšné autory současného století si posvítil následující text. Královnu jistě není třeba jmenovat, Jo Rowlingovou zná opravdu celý svět. Ovšem ti, co jsou v závěsu za ní, už mohou překvapit. Hlavní zajímavostí je možnost sledovat počet děl autora a jejich prodej – někomu k úspěchu stačila jedna kniha a hrnec štěstí, jiný si svou pozici tvrdě vydobyl.
Interiér našeho hnízdečka s názvem Pevnost se sice radikálně změnil, ale Sheldonům i jiným stálomilcům redakce již od prvního dílu přichystala pravidelnou rubriku historie a mytologie. V tomto čísle se paralelně k objevitelským cestám Kirkovy vesmírné lodi vydáme na cesty neméně nebezpečné, ale stále „pozemské“. Kolumba nebo Pola znají již od školních let, ale kromě nich se ve středověku a novověku z Evropy vypravili do neznáma i další odvážlivci či blázni. Ti nás čekají v poutavé historické výpravě do Indie i kolem světa. Pro někoho nové informace, pro ostatní příjemné osvěžení učebnic či inspirace na prázdniny.
A pokud chcete vědět více o bizarních zápisech a pověrách evropských cestovatelů, následující článek vás jistě nadchne. Aneb jak racionální křesťané uvěřili v bezhlavé obry či jiné stvůry. Trojici opět uzavírá magie, tentokrát přijdou na řadu upíři. Text nabídne zajímavosti, které jste o těchto dříve ještě stvůrách možná nevěděli a ani nechtěli vědět – pokud je vám třeba „náct“ a patřite do určitého teamu.
I povídky červnového čísla nás stejně jako úvodní téma zavedou do temného vesmíru za lidskými objevy a zaujmou hlavně čtenáře sci-fi a technicky zaměřené.
Apollo 13B Jana Kovanice si pohrává s alternativní historií hned několikrát. Hlavním hrdinou povídky je nejdříve malý chlapec a poté astronaut mířící k Měsíci. Již jako klučina se Fred naučil něco, po čem touží snad každý manager dneška – tedy ovládat svůj čas. Ne, že by si udělal přesný denní plán, spíše trochu improvizace a skoky do krátké minulosti. S dospělostí svoji schopnost pozapomněl, ale právě před startem do vesmíru se mu opět v ten správný moment vrátí. Přistání na Měsíci pak přeci musí být bez problému, anebo ne? Ne všechnu sci-fi skousne fantasta. A tento text patří do té skupiny, která věnuje přibližně stejný prostor ději jako popisu technických přístrojů a úkonů. Možná, že právě to k subžánrové povídce patří, ale pokud termínům rozumíte v lepším případě napůl, děj ztrácí svoje kouzlo. Navíc hned od začátku zvolený jazyk naznačuje příběh chlapce, i když ho v posledku vypráví již dospělý muž. Přesto všechno je alternativní mise Apolla 13 krátká, průměrná povídka, věnovaná hlavně čtenářům, kteří uvedeným výrazům rozumí a užijí si je.
Zato Jan Hlávka a Jana Vybíralová ve své první části Stavu nouze vsadili více na postavy než odborné technické výrazy, a tak ji zpřístupnili i nám, méně futuristickým čtenářům. Povídka nás zavede přímo na Enterprise k původní dvojici Kirk a Spock. Nečelí spolu žádné velkolepé bitvě, ale obyčejnému nezvanému hostu. Přesněji Romulance. A ta, jak se zdá, je dobrá v šťourání do lidí jak fyzicky, tak mentálně. Spockovo zaujetí její osobou by pak mohlo být nebezpečné. Povídky na pokračování jsou zajímavé, pokud je však autor umí utnout v ten správný moment. To se dvojici povedlo bravurně. Děj celkově nepřináší moc akce a zvratů, spíše pomalu plyne a čeká na vhodnou příležitost, jak nás překvapit.
Prach na nových hradbách Pevnosti usedá a s ním i negativní ohlasy. Jak jsem předeslala již v perexu, lidé si zvyknou na cokoliv. Ale nezapomeňme, že tohle „cokoliv“ není vůbec špatné. Trocha přeházených písmenek s obrázky, sem tam více či zase méně. Několik rubrik a křížovka bohužel odešly, ale zase se naskýtá příležitost pro jiné hráče … Asi už si taky zvykám. Ale to přece vůbec nevadí!
Tak jsem zase po sto letech měl v ruce Pevnost. No na můj vkus… snad až příliš mnoho obrázků, snad až příliš málo textu. Ale s dnešními lehkookými čtenáři to asi ani jinak nejde.
Každopádně je tam znát spousta poctivé práce, to se počítá. 🙂
Vypadám jak Štěpánka Haničincová, měla jsem ještě vzít Čertíka Bertíka. 😮
No, Štěpánku Haničincovou
jsem miloval, před cca 55 lety. Bohužel jsem se s ní nějak věkově minul. Vás taky miluji, a stejný problém. Tentokrát v opačném gardu.
Lidi, neblázněte 🙂
Knižní “recenze”
Jen ty články o knihách jsou stále takový kámen úrazu. Ve staré Pevnosti, když tomu budeme tak říkat se mi baravně odlišené RECENZE líbili víc. To co čtu v nové mi příjde spíš jako v pár větách shrnout o co teda jde, cena, název a šlus. Hlavně narvat na stránku toho co nejvíc. Chtělo by to fakt třeba méně knih, ale pořádnou recenzi a samotný dojem čítajícího. Můj názor.
P.S. Doufám že v příštím čísle si přečtu o novince P. Bretta a nějaký větší materiál věnovaný této sérii by taky určitě nebyl na škodu. 🙂
“Všechny nadšence, které po přečtení opustí víra v realizaci filmu, pak text uklidní alespoň krátkou zmínkou o knižní podobě Aporveru, která je hotová a čeká jen na svou filmovou sestřičku.” U Khornových koulí-to nás má uklidnit ?! Nevím jak kdo, ale já to pochopil tak, že knížka vyjde, až bude hotový film, který zřejmě hotový nebude. Asi mám problém se základy logiky…
to Kouzelník
Na Válku za bílého dne bude recenze. 🙂
to Petra Neomi
Tvrdíš, že jsi čarodějnice. Dobrá. Proměň se tedy třeba v ptakopyska!
to Kulagin
Už se stalo. Jestli ty nejsi ptakopysk, tak už nikdo.
to Sněhulák
Ne proměň mě, ale proměň se 🙂
Nemůžu tě proměnit, pošel bys tu hladem 🙂 Správné druhy larev se tu nevyskytují.
Ani sebe nemůžu proměnit, Sněhurka by mě sežrala 😀
to Petra Neomi
Tak něco lehčího. Havran, kůň, nebo medvěd…
to Petra Neomi
Takže žádná čarodějnice nejsi. Krabat, to byl čaroděj!