Je to tady. Poslední letošní žánrový blockbuster a odpověď na toužebná volání fanoušků po epickém high fantasy příběhu, který by žánru vrátil lesk a možná probudil podobnou mánii, jako poslední z jeho velkých bratrů před devíti lety. Otázka, která všechny pálí víc než ranní vzpomínka na noc mexických jídel – povedlo se to? Stojíme na začátku nového tolkienovského šílenství nebo se starý profesor obrátil v hrobě?
 |
V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit.
Jistému studiu trvalo devět let, než tuhle větu přepsalo na celuloid.
Více než párkrát to bylo s produkcí hodně nahnuté. Nejdřív kvůli Jacksonově žalobě na společnost MGM, následně kvůli odstoupení Del Tora. Přišly a přešly pochybnosti ohledně návratu na Zéland, až konečně 21. března loňského roku padla s razancí gilotiny první klapka. U kormidla znovu stál ten člověk, který svým vzezřením nejvíce připomíná nějakou z titulních postav svého nového filmu, a z milionu hrdel se ozvalo úlevné vydechnutí. Když dlouho zadržujete dech, po čase už prostě musíte. A není úplně podstatné, jestli je to úlevou.
Příběh zná asi každý, a ne-li, pak na tento web zabloudil čirou náhodou… anebo by teď měl zarytě mlčet a zpytovně prosit o prominutí plíseň mezi prsty své levé nohy. Vkládám důvěru v naše čtenáře, když si dovolím říct, že ten, kdo román četl sám nebo svým ratolestem, už pravděpodobně ví, kde tkví největší hrozba celého projektu. Hobit jako kniha je krásný, pohádkový, plný kouzel a divů, ale není… velký. Z útlé knihy určitě jde natočit film obřích proporcí, možná dokonce dva, ale ne tři. Ne tak, aby to znamenalo žádnou přidanou vatu, i když se Jackson se svým štábem dušují, že všechny věci navíc vyhrábli z dodatků, Nedokončených příběhů a kdovíjakých Tolkienových poznámek ještě. Podařilo se jim to tak napůl.
Některé scény nad rámec knihy, jako vyplenění a historie Ereboru nebo bitva o Morii, jsou prostě skvostné, ale jiné, které přijít nejspíš musely, jako například Bílá rada a akcentování vedlejší linie s nekromantem v Dol Gulduru, působí zbytečně, i když umožňují cameo hercům z předchozích filmů. Třeba takový Christopher Lee, který letos v květnu oslavil devadesátku, je pořád neuvěřitelně impozantní a paradoxně na rozdíl od Iana McKellena působí dojmem, že vůbec nezestárl. Ale k hercům později. Je zde totiž ještě třetí kategorie, kterou bych nazval Radagast. Tohoto dezorientovaného hnědého hipíka… pardon, Istari s úchylkou na ježky budete totiž i s jeho dopravním prostředkem buď tolerovat, nebo nenávidět. Milovat ho nebude nikdo, za tím si stojím.
Tam, kde se tvůrci předloze nevzdálili, nabývá však látka skutečné nádhery a vy si náhle vzpomínáte, proč jste vlastně Petera Jacksona na režii tak chtěli – sešlost trpaslíků u Bilba doma, vyplenění spižírny a následný chór hlubokých hlasů zpívajících o křivdě, ohni a tmě, který prozradil už trailer, to vše vám okamžitě připomene, na co jste se tolik těšili celé ty roky.
Jackson totiž jakoby ze Středozemě nikdy neodešel, pořád to má v malíku, a i přes občasné „popcornové“ eskapády dobře ví, jak vyvolat úžas a mrazení v zádech. A nemusí být nutně epický – stačí mu pouhé pomrknutí nebo nápad jako fórek s Bilbovým mečem, Žihadlem, kterým přesvědčí, že mu to pořád pálí jako zastara. Komorní scény jsou to nejsilnější, co může film nabídnout, i ty akční. Velkoleposti a davů bude dost v Bitvě pěti armád, takže se nebojte, když nějaká ta skupinová řežba trpaslické kumpanie nevypadá tak přirozeně, jak by mohla. Raději se ponořte do vlhkých temnot a ozvěn Glumovy jeskyně a nechte si zježit čupřinu jeho šílenstvím.
Postavy a charaktery jsou kořením příběhu a v Hobitovi je zcela jasné, kdo musí hrát prim. Především Bilbo, kterému obličej Martina Freemana vyloženě padne. Mnohem víc, než Iana Holma, řekl bych, i když jsou si oba jistými výrazy poměrně podobní, a je to jednoduše proto, že Freemanův herecký rozsah je mnohem větší a herecky mu v celém filmu stačí snad jenom Gandalf. Hobit je tak příslovečně především koncertem toho daného hobita.
McKellenův Šedý čaroděj také nepostrádá starou jiskru v oku, ale stáří už se začíná hlásit, a hlavně po charakterové stránce je potřeba si chvíli zvykat, protože, jak známo, hobitův Gandalf a ten z Pána prstenů není úplně tatáž osoba – tady totiž v mnohém připomíná právě toho pouťového čaroděje, kterého Bilbovi ve Společenstvu prstenu tak efektivně popře. Nemá ještě onu auru moudré vážnosti, kterou disponuje později – je prostě dětinštější, ale to je nutno připsat na vrub předloze, protože i Tolkienův pohled na postavy se časem vyvíjel.
S trpaslíky, ačkoliv jsou kostýmově a vizuálně udělaní perfektně, přichází určitá rozpačitost. Vaše rozlišovací schopnost obsáhne totiž maximálně tři, čtyři, včetně Thorina, zbytek je nevýrazný dav, který tak trochu budí dojem po zuby ozbrojené školy v přírodě, protože Gandalf je v průběhu filmu několikrát nahlas spočítá. Za mě to byl James Nesbitt jako Bofur, Dwalin Grahama McTavishe a starý Balin Kena Stotta. Na rozdíl od Společenstva, kde byl každý znatelně vyprofilovaný, tady bohužel členové ústřední party splývají dohromady a vám je za chvilku srdečně jedno, jestli náhodou některý zařve nebo ne. Že by je Gimli pravděpodobně spráskal na hromadu, je další věc.
Richard Armitage neboli Thorin Pavéza nad ostatními trpaslíky vyčnívá podobně jako Bilbo nad zbytkem, dílem také proto, že jako jediný na trpaslíka moc nevypadá. Princ v exilu toužící po pomstě je taková nová obdoba Aragorna, ačkoliv je to především rozervaný drsňák a nemá v sobě hlubší úrovně jako Mortensenův hraničář, ale coby postava charismatického vůdce postačí.
Kromě již zmíněného Christophera Lee se krátkého návratu dočkali ještě Ian Holm, Elijah Wood, usmívající se (!!!) Elrond Hugo Weaving a čarokrásná Cate Blanchett, která během deseti minut znovu dokáže, že nikdy nemohla být vybrána lepší Galadriel. A, samozřejmě, geniální Andy Serkis, který svojí schizofrenií překonává úplně všechno. Poslední, koho si zajisté všimnete, je polodigitální „Tom Hardy“ tohoto filmu, jak trefně poznamenal kolega Horký, démonický bílý skřet Azog v podání Manu Bennetta, který má svérázný smysl pro chápání protetiky a prozatím symbolizuje nepřítele číslo jedna a Thorinovu nemesis, než přijde na scénu Šmak.
Výprava je jako vždy kolosální, nic jiného jsme ostatně ani nečekali. Všechny zbraně a zbroje a nakonec i prostředí samé jsou pastvou pro jedno i druhé oko, i když kamera nepředvádí nic nového a oblety putujícího společenstva na vrtulníku od dob Pána prstenů okopčil kdekdo. Scenérie horských úbočí, plání i temných slují pak podbarvuje perfektní práce Howarda Shora, jejíž nový leitmotiv, totiž orchestrem vygradovaná melodie Misty Mountains, se směle vyrovnává čemukoliv, co nám naservírovala předchozí trilogie. Následují variace na známá témata a krásná malá překvapení jako je třeba irskem zavánějící Blunt the Knives, když trpaslíci žonglují a koulejí s Bilbovým nádobím.
Čekání na Hobita nebylo úplně nepodobné tomu Beckettovu, pročež jsme možná očekávali trochu moc. Rád bych vám ale slíbil, že i přes těch pár WTF momentů, bez kterých se asi není možné obejít, uvidíte vynikající kus filmařského umění, kterému jsem schopen odpustit i ty čtyři lidi u scénáře… Pro jednou.
Hobit není tak velký, není tak kolosální, ani tak epický, jako Pán prstenů – není v něm tragický rozměr, ani nejde o záchranu světa.
V jisté podzemní noře bydlel jeden hobit. Pamatujte.
Je to jeho příběh. Toho, který vyběhl do světa bez klobouku, aby se v něm neztratil, ale našel a dospěl. A taky je to pohádka. Sice fantastická, ale pohádka.
Suďte jej podle toho.
Soudit budu až v sobotu, ale recenze moc hezká, díky.
Výborná recenzia.
Myslím, že starý profesor se v hrobě obrací s jistotou… 🙂
Jinak právi ti trpaslíci zatím, zdá se, symbolizují dobře to, co mi na Hobitovi bude asi vadit. Zase diametrální rozchod mých a Jacksonových představ. Důstojný trpaslík, to přece znamená mocný vous až k opasku. Co by tedy šlo prominout mlíčňákům Kilimu a Filimu, nemůže projít Thorinovi a dalším. Souhlasím taky s tím splýváním, proto nechápu, proč se Jackson vzdal jejich skvělých barevných kapucí (soudím zatím podle zveřejněných obrázků)? Měl jsem snahu si knihu před filmem zase přečíst, po hádankých v jeskyni jsme ale knihu odložil, protože mi došlo, že bych si jen zkazil dojem z filmu nevyhnutelnou snahou o srovnávání obrazů. Četba tedy až po projekci 🙂
Sakra, on hudbu nedělal Jim Čert? 😀
K recenzi
S kolegou Kuželem v mnohém souhlasím. Nesdílím s ním akorát nadšení z hudby – Howard Shore vytvořil krásný soundtrack se silným leitmotivem. Ale tam, kde v Pánu prstenů přihodil druhý i třetí silný motiv, Hobita “vyplňuje” stále tím jedním, čímž se trochu omílá.
Vyloženě mě vytáčelo, když Peter Jackson odkloní od své epičnosti směrem ke snaze o vtipnost, atrakce ve stylu Pirátů z Karibiku se do Středozemě nehodí.
A naopak, naprosto-fenomenálně-úžasně-“kvůli-tomuhle-chci-film-vidět-znovu”-boží scéna jsou hádanky ve tmě. Psychologicky dokonalé (způsob ukotvení Glumovy schizofrenie je zkrátka libůstka), emočně fungující na výbornou (i následná “Lítost mu zadržela ruku” scéna) – vrchol filmu. V tu chvíli mi k srdci přirostl Freeman, který je (ač jsem si před filmem říkal, že bych raději Jamese McAvoye) nakonec skvělým Bilbem.
No mě je zatím líto jen jediné (a doufám, že u toho taky zůstane) – že je to u nás v kině pouze a jen s dabingem, to už jsme to k sakru dopracovali tak daleko, že nejsme schopní přečíst si ani pár titulků? Škoda 🙁
To Tyro
S dabingem je jen 3D, ne? Jinak myslím, že všechna multikina nabízejí i titulkovou 2D verzi a Imax myslím s titulky i to 3D.
titulky
Jj, u nás (Kolín) dávají dabovanou 3D verzi a titulkovou 2D verzi
Recenze super. Sice při představě “plísně mezi prsty na levé noze” se mi celkem zatmělo před očima, zbytek textu se čte jedna báseň. A ačkoli Pán prstenů na mě byl projekt vskutku megalomanský, pro tentokrát dám hobitům nejspíš šanci…toho, “kdo vyběhl do světa bez klobouku a našel se v něm a dospěl”, asi stojí za to poznat 🙂
Poznámečka
Mně teda z knihy utkvělo, že vyběhl bez kapesníku…
Já nevim, co s těma recenzentama je. Všichni do jednoho vždycky na začátku připomenou, že Hobit je narozdíl od Lotra POHÁDKA pro odrostlejší děti, a tak bychom se na něj i měli dívat. A pak zbytek recenze nadávají na scény typu zaječích saní nebo stromového domina nad útesem.
Z toho je vidět, že i když spousta lidí rozumově ví, že jde na fantasy pohádku, podvědomě takňák pořád čeká čtvrtý díl Pána prstenů. Pro mě naopak Radagast a ostatní skopičiny fungovaly, naopak useknuté skřetí hlavy a ruce mi do Hobita moc neseděly (i když je pravda, že těch trademarkových jacksonovských ujetin tam bylo jen minimum). A neseděl mi ani přebytek close-up záběrů a významných pohledů a to stupidní rádoby “nadpozemské” podání Galadriel, které mě tak štvalo ve Společenstvu, je tady snad ještě horší.
Ale jinak pro mě osobně další naprosto parádní zpracování knižní předlohy.
to kb
My recenzenti si totiž v duchu přejeme, aby všechna naše očekávání byla naplněna, aby všechny filmy byly dobré a aby se těšily přehojné návštěvnosti.
Že je to pohádka neznamená, že mě na ní nemusí spousta dementních blbostí srát 🙂 Ale protože to je pohádka, jsem stejně schopen to tomu filmu odpustit…
…narozdíl od Promethea nebo Dark Knight Rises, těm už krk nezachrání nic.
Hobit jako pohádka
Jen připomenu, že ty usekané hlavy jsou trademarkem hlavně knižní “pohádkové” předlohy. Ok? A Glum tam žere skřety (což je ve filmu podáno ještě krotce). Jinak nadpozemská Galadriel… naopak bych řekl, že to funguje: ta krásná mrška je ve Středozemi vlastně nejstarší bytost, podílela se na vraždění rodných, zažila Beleriand a přežila Druhý věk… a nyní se blíží čas její zkoušky (a na rozdíl od Sarumana to ví a vítá).
Video recenze “odborníků”
Prakticky s ničím nesouhlasím… Neskutečný… Na vlastní nebezpečí: http://www.muvi.cz/klip/5140-hobit-tot-tema-dnesniho-tydne-filmove-premiery-13-12-2012-nove-video
Galadriel nejstarší ve Středozemi? A co Odula, Stromovous a Sauron? Kdo je vlastně nejstarší?
Tom Bombadil přeci!
ledman
Doufám, že pak někdo z těch tři filmů sestříhá “Bilbo edition” 🙂
Galadriel
Je to sporný. Sauron byl maia, takže existoval už před Středozemí, Stromovous určitě Beleriand zažil, ale jestli byl starší než Galadriel, to bych si netroufl tvrdit… Odula byla určitě mladší… Jestli se sem někdy mrkne Vojta, určitě nám řekne víc, má Silmarillion v malíku.
joehot má nejspíš pravdu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tom_Bombadil Tom Bombadil je velmi zvláštní postava, i přes svou zdánlivě veselou povahu z něj jde strach…
ilustrace skvělá, ale film?
Po zhlédnutí můžu říct, že skoro všechno je na tom snímku dobré nebo přímo skvělé – herci, kostýmy, hudba, panoramatické záběry krajiny, interiéry, triky, akce.
Ale napadlo proboha někoho z producentů zamyslet se nad tím, co se stane, když nebohého Tolkienova Hobita rozsekají na tři díly bůhvíkolikahodinové díly a udělají z něj akční kasovní trhák? Výsledkem jsou cliffhangery a akční napětí na místech, která jsou pro příběh zbytečná nebo nevýznamná, a naopak významná místa nevyniknou v té vřavě. Viz Bilbovo nalezení prstenu, což je ústřední motiv nejen pro Hobita, je zcela ve stínu spektakulárního útěku trpaslíků ze skřetího doupěte.
Je to skvělá ilustrace knihy, snad nic nebylo vynecháno. Ale film, je-li to vůbec film, je to mizerný.
…
To je prosím pěkně recenze, jak má být! Ne, že by jí nebylo co vytknout, ale je hodna publikování.
znovu Galadriel
Bombadil je zvláštní případ… asi maia, možná něco zcela jiného. každopádně něco, co nespadá do běžného stvoření (nebo o tom nic nevíme). Nicméně jak jsem se koukal, tak byl ve Středozemi asi starší než Galadriel Círdan. pokud samozřejmě budeme počítat i maia, tak je starší Sauron, Radagast, Saruman, Gandalf, balrogové etc.
pro FD
Co člověk, to názor, ale jen prá věcí. “Napadlo někoho z producentů zamyslet se nad tím, co se stane, když nebohého Tolkiena rozsekají na tři díly … a udělají z něj akční kasovní trhák?” Víte, já myslím, že napadlo. Vydělají spousty peněz… Ale teď vážně: co je Hobit (kniha) dějově jiného než řetěz akčních scének? Zlobři, Mlžné hory, záchrana orly, peripetie v Temném hvozdě, elfové, Osamělá hora, Bitva pěti armád… vyčítat Hobitovi akci, to nedává smysl. Stejně tak s tím prstenem. Hobita jsem četl mnohokrát, a skutečně to není to nejzásadnější. Je to šikovná pomůcka, kterou Bilbo najde, ale hraje se hlavně o Arcikam… Ale i kdyby, pořád si myslím, že scéna nalezení ve filmu je zatraceně silná a pracuje už s pozdějšími odhaleními. A není ve skrytu té spektakulární akce, je jejím protikladem a myslím, že časově má docela stejnou, ne-li větší stopáž (a společně pak splývají ve scénu na borovicích, kdy se vyhrocují všechny dosavadní konflikty filmu a postav a Bilbo se stává konečně plnoprávným členem družiny)…
Kulagin
Tak vám pěkně děkuju, přečetl jsem si článek na wikipedii a celá moje krásná teorie o tom, jak je Bombadil ve skutečnosti Ilúvatar, padla. 🙁
joehot (ad Bombadil)
Bombadil může být spoustu jiných věcí, když se smíříme s tím, že je nepřiznaný. Když budeme hodně smělí tak od Ainur, přes Maiu až po třeba určitou personifikaci samotné Středozemě. Rozhodně má minimálně ve svém dominiu ve Starém hvozdu obrovskou moc – pominu-li, že na něj jeden z nejmocnějších artefaktů Třetího věku nefungoval, to pravděpodobně on seslal Frodovi vizi Valinoru, když u něj hobiti nocovali. Otázka je, jestli ho měla jenom uklidnit anebo mu tím dal jasně najevo, že všechno dobře dopadne, a že už je to tak dáno. Ale to je bigužel jenom spekulace.
Borisovi Hokrovi
“co je Hobit (kniha) dějově jiného než řetěz akčních scének?”
Asi je to ryze subjektivní, ale pro mě jsou všechna Tolkienova díla v mnohém opakem fantasy od sedmdesátých let po současnost. V těch dílech pokračovatelů je důvodem vyprávění nejčastěji právě sled scén jak vystřižených z akčního filmu. Nicméně mi přijde, že Tolkien psal – a čtenáři mu za to dodneška dávají přednost před jinými – pro zvláštnost prostředí, které popisoval. Proto ty tajemné mapy, ztracené jazyky, elfí a jiné písničky. Jinými slovy, zazpívat písničku o vítězství nad zlobry je možná důležitější než ten sám boj se zlobry – navíc pokud si vzpomínám, není v knize podán právě akčním způsobem.
Ale akce nejsou to, co filmu vyčítám. Spíš jejich bezvýznamnost pro děj, možnost jejich permutability, přidávání, ubírání. Klidně bychom tam v kině mohli sedět DNY, dívat se na akce a nic by to nezměnilo na tom, že příběh, který se vypráví, se neposouvá a nic nesděluje.
Chtěla jsem sem napsat svůj názor na právě shlédnutého Hobita, ale když čtu tuto ”recenzi” a následné komentáře, tak se musím jít nejprve vyzvracet…
pro FD
“Ale akce nejsou to, co filmu vyčítám. Spíš jejich bezvýznamnost pro děj, možnost jejich permutability, přidávání, ubírání. Klidně bychom tam v kině mohli sedět DNY, dívat se na akce a nic by to nezměnilo na tom, že příběh, který se vypráví, se neposouvá a nic nesděluje.”
Pod tohle bych se mohl kdykoliv podepsat. Viděl jsem včera, jako ilustrace hezké, spousta tolkienovské poetiky zachycená, osobnost Thorina moc pěkně ztvárněná (ne, tohle opravdu není Aragorn s jeho lidskostí a moudrostí), půlka akčních scén naprosto zbytečná. Kacířsky přiznám, že i Radagastovu scénu s ježkem považuju za pro příběh lepší volbu než Azoga trestajícího podřízené.
Toto je zajímavá recenze z jiného úhlu pohledu:
http://www.slate.com/articles/arts/im/2012/12/the_hobbit_movie_reviewed_by_tolkien_virgins_does_the_peter_jackson_film.single.html#pagebreak_anchor_2
Film překonal moje očekávání…bylo to jako návrat domů, na místo které milujete. Sakra, tomu PJ by už měl někdo postavit sochu 🙂 Hobit, Pán prstenů, Silmarilion….knihy miluji už od svých nějakých patnácti let a filmové zpracování je jim úžasnou poctou. Pohled do trpasličího města pod horou a Šmakův příchod, trpasličí píseň, kamení obři, hádanky, vrrci…pro mou maličkost největší filmový zážitek roku 2012.
pro fenrise
naprostý souhlas,teď jsem se vrátil z kina a šel bych klidně zas ať si všichni brblouni vemou kameru a herce a udělají to líp PJ si tím pohrál a vyplatilo se to -pro mou maličkost taky událost roku-je to prostě biják – a proto to se taky do kina chodí.
film je to pekny, ale rozhodne to neni film desetileti a podobne, pan prstenu ho prekonava ve vsech ohledech, ale to je dano hlavne vice odlehcenou predlohou, film pusobi trosku nesourode(mozna dano na rychlo udelanym strihem, aby zbylo na dalsi filmy), nektere sceny jsou skvele(vypleneni ereboru, bitva u azanulbizaru, zlobri, orli, smak na konci), jine pokulhavaji, napr sceny s radagastem jsou misty vskutku bizarni, mohli z neho udelat podivina, ale vosk ci co to je za sajrajt a hnizdo pod kloboukem? porad je to jeden z istari, tak by mel mit krapet dustojnosti!, zasedani bile rady taky vypada spis jak cajovy dychanek nekolika duchodkyn, co se tyce komickych scen(to mi v high fantasy moc nesedi)…vetsinou se to da, ale kdyz vidim jak kral skretu pred svou smrti vyblekota “to je konec” s usmevem na svem osklivem laloku, s nelibosti se misto ve fantasy ocitam v nejakem animaku, a krapet me taky stvalo jak vsichni v mlznych horach porad padaji z velkych vysek na tvrdou skalu jen se otrepou a nemaji ani skrabanec, jinak postavy,kulisy atd. na vybornou, jeste musim zminit dabing, ktery se moc nepovedl, 3D neni moc vyuzito a to, ze to bylo 48 fps jsem taky prilis nezaregistroval(asi spatne vidim:))
na konec par kiksu co tvurci nadelali… napr. :
1.azog byl zabit dainem v one bitve, takze by ve filmu uz nemel co delat(to se da lehce prekousnout, nebot jako zaporak je dobry), zajimalo by me kdo bude pak velet skreti armade na konci,
2. pak s jiz zminenou bilou radou, nejen, ze davno vedeli, ze v dol guldur sidli “nekromancer”(uz jednou ho vyhnali), ale vedeli i ze to je sauron, coz podruhe potvrdil gandalf 90 let pred vypravou-v tu chvili dostal v dol guldur od umirajiciho thraina klic s mapou od ereboru
3. na bile rade se take resi onen mec, ktery ziskal radagast…pry, ze pochazi od krale angmaru pochovaneho v nejake zaklete hrobce, ze ktere se nic nedostane ven-ani ten mec, jenze witchking po vyvraceni arnoru prcha zpet do mordoru a neda se ric, ze by ho nekdo zabil a pohrbil
ted uz jen pockat ten dlouhy rok, co nam neserviruji v druhem dile
to tony: druhá návštěva kina mezi svátky to jistí 🙂
to mike: nikdo netvrdí že je to film desetiletí 🙂 Každé hodnocení je subjektivní. Co se týče kiksů – za sebe mohu říct že jsem nečekal a snad bych ani nechtěl přesný přepis knihy (ačkoliv některé pasáže jsou převyprávěné slovo od slova). A knižní Hobit zdaleka nebyl tou “high fantasy”, pro kterou následně stanovil pravidla LOTR, takže vtípky a žerty jenom vítám…však v knize jich bylo nepočítaně.
Každopádně od prvního záběru to pro mně bylo jako návrat domů, na místo které dobře znám a mám ho moc rád. Že má někdo výhrady? Jistě, to je v pořádku, jeho věc, mně to požitek nezkazí.
to mike
Naprostý souhlas s tím, že to v některých pasážích vypadalo jako animák a jsem ráda, že to tak nepřipadalo jenom mně. Myslím, že by mi to nevadilo, kdyby byl ve stejném duchu celý film, ale právě proto, že se v mnohých scénách jede na vážno, realisticky zobrazované krutosti a snahu o to přiblížit se stylově Pánu prstenů, nestíhala jsem mezi tím přepínat. Stejně tak mi vadila spousta houpajících se věcí – plošiny, kusy skal, hořící stromy, z nichž se dá skákat, jak je zrovna třeba. Jinak pěkné, některé věci úplně super včetně herců, ale chtělo by to trochu “učesat”. Možná i výrok o tom, že Radagast jede na houbičkách 🙂 No, rozhodně chci vidět ještě originální znění s titulky. Dabing nic moc.
to fenris: tak ty kiksy, co jsem zminil, se vlastne netykaji deje knihy, to jsou prave ty vedlejsi dejove linie, ktere tam PJ zakomponoval z dodatku, silmarilionu a buhviceho dalsiho-jsou to veci ktere se deji v pdoobne dobe a realne urcite mohli mit dopad na vypravu, problem je v tom jak jsou upravene…kdyz azog nebyl zabit v te bitve a bude se snazit zabit thorina za kazdou cenu, tak je vyznamny zasah do toho jak se budou veci dal ubirat….vem si, ze by treba isildur znicil prsten hned jak ho dostal, ono se to nezda z prvniho pohledu jako ohromna zmena, ale dusledky pro dalsi dej to bude mit ohromne….
a jak jsem rikal, klidne to muze byt vtipnejsi jak LotR, ale volba komicnosti nekterych scen je krapet tragicka
neni nic spatneho, ze se ti film libi, radost z nej ti kazit nechci, ostatne jsem ho uz videl 2x :p
to fenris:a kdyt je toto pro tebe navrat domu, co pak asi bude hobbit:there and back again? :p
to janina:radagast by potreboval vic nez ucesat,asi bych ho vyholil, nalozil na 24h do koupele(aby se z nej odloupl vsechen ten vosk, excrementy,atd.) a nakonec by dostal poradny skotsky strik,aby se trochu probral)
to Chaney
V čem je problém ?
to Mike
… a v lázni obracet větví. Možná, že ten ježek omdlel z něj 🙂
Tak tohle dílo už nechci nikdy vidět…
Pro mě více méně spokojenost. Filmu bych vytkl hromadu drobností, ale jako celek prostě povedený návrat do (možná spíš jacksonovské) Středozemě. Společenstvo prstenu bylo sice lepší rozjezd trilogie, ale stejně hodnotím rozhodně kladně.
Neni to zfilmovany Hobbit
Pred dvema tydny jsem zacal cist Hobbita svym detem (5 a 7 let), jsou z nej unesene. Ted jsem videl, co natocil Jackson, a to bych jim neukazal ani nahodou, dokud jim nebude okolo patnacti. Tudiz tvrdim, ze je to neco zcela jineho. Ano, vystupuji tam lide se stejnymi jmeny a dej je castecne podobny, ale totez lze rici i o tom pornofilmu ze 70. let, co se jmenoval Alenka v risi divu (pokud chcete vedet, co tam delal Kloboucnik, najdete si to na Inetu :-)).
Zatimco Hobbit je pohadka, kde je zejmena v prvni polovine duraz na vsechno mozne (humor, nalada, slovni hricky, take napeti) jen ne akci (schvalne si ted znovu prectete tu pasaz, o ktere byl film, a spocitejte si, kolikrat tam padne uder, zacnete scenou s obry), Jacksonuv “Hobbit” je akcni spektakular, pricemz akce je obcas tak prehnana, ze mi prisla vic k smichu nez Schwarzeneggerovo Commando (myslim, ze LoTR toto uhral lepe). Pokud se ovsem oprostime od Tolkiena a zkusime si Jacksonuv film vychutnat jako samostatny fantasy akcnak, tak zase budou probleskovat “Tolkienoviny”, ktere se s timto pristupem tlucou.
Takze shrnuto:
1. Jacksonuv film inspirovany pribehy ze Stredozeme neni spatny akcnak, ma skvele vizualy, ale jak uz byva u filmu tohoto typu caste, nezvladl zcela akcni sceny a pokulhava scenar. Presto predpokladam, ze se na nej jeste nekdy podivam, i kdyz jiste ne tolikrat, co jsem videl Lord of the Rings (nebo Commando :-)).
2. Pres tri pokusy (animovana prisera, zajimavy pokus z CCCP, Jacksonuv ukrok) zustava “Tolkienuv Hobbit” nezfilmovan. Treba se o to nekdo pokusi, ale obavam se, ze prave tuto nadeji nam Jackson vzal, necekam, ze by ted do projektu s nazvem “Hobbit” chtelo nejake studium v pristich x letech investovat.
Já nevím, osobně si myslím, že lidé dělají chybu, když srovnávají knihu a film. A teď nemluvím jen o Hobitovi, ale i předtím o Pánovi prstenů a dalších (ale právě asi na tom Pánovi prstenů a Hobitovi je to vidět nejvíc).
Já četl knihy, líbily se mi, užil jsem si je. Viděl jsem filmy, líbily se mi, užil jsem si je. Neřeším, jestli nebo jak moc film odpovídá předloze, beru to za prvé jako jiné médium, za druhé řekněme jako alternativní produkt na totožné téma.
To Tygr
Vypadni z mé hlavy 🙂 Přesně jsi vystihl mé pocity…
to Tygr
Závidím ti. Já mám knihu natolik pod kůží, že jsem ty neustálé odchylky, jejichž smysl nechápu (proč to nešlo natočit podle předlohy?), nebyl schopný přijmout. Film jsem proto protrpěl. Což mě přese všechno mrzí, protože Pán prstenů byl fajn.
Tygr a spol.
Souhlas – film nikdy nebude jako kniha a s tím by se mělo primárně počítat u jakékoliv filmové adaptace. Navíc film může nakrásně kopírovat detailně knihu a přesto to bude nekoukatelná pitomost stejně tak jako může být skvělý film, který si z předlohy bere jen něco. Nesdílím názor, že film je pitomost, pokud se nedrží věrně předlohy. To by muselo platit i to, že pokud uvidím dobrou, leč volnou filmovou adaptaci a pak si teprve přečtu knihu, tak bych pak musel logicky prohlásit o předloze, že je to pitomost, ačkoliv by celý svět už dávno věděl, že je to např. skvělý román. Podle mě je tedy film Hobit dobrý nebo špatný nezávisle na tom, co je psáno v knize.
Take souhlasim. na LoTRa jsem sel s ocekavanim, ze neuvidim presne to, co v knize, protoze prenest knihu evidentne nejde. Odchylky od knihy mi nevadi, pokud jsou alespon tak inteligentni jako predloha. Mnohe z toho, co Jackson v LoTR udelal ze sebe, se mi proto libilo, z hlediska filmu to byl dobry napad. O to vic me stvalo, kdyz se odchylil a byla z toho kravina – napriklad kdyz Faramir zatahl Froda do Osgiliath, naprosto nesmyslne, a pripravil nas o jednu z nejlepsich scen, dialog Froda s Faramirem. Dalsi dobry priklad je boj v Morii, misto skretiho kapitana se bojuje s nejakym skalnim obrem, coz je ovsem ptakovina, obr mel ohromnou silu a Froda by proste rozmackl o stenu. Bylo to zcela zbytecne, navic byla jeho animace znatelne horsi nez obdobna scena v Harry Potterovi, ktery shodou okolnosti vysel ve stejne dobe. But I digress… :-). Podstatne pro me bylo, ze film zachoval to podstatne, tedy ducha knihy. Hobbit to neudelal ani nahodou, tudiz to podle mne neni “zfilmovana kniha” ani “film podle knihy”, ale po Hollywoodskem stylu “film inspirovany skutecnymi udalostmi”, ktery je ovsem o necem zcela jinem :-). Nemusi to automaticky znamenat, ze je to spatny film.
Tom Bombadil
Ohledně Toma, toto je z wikipedie: Původ v rámci Tolkienova legendária
Je nejstarší, pamatuje první kapku deště, byl na Ardě dříve než do ní přišel Melkor („Znal tmu pod hvězdami, dokud v ní ještě nebyl strach – než přišel odjinud Temný pán“).[18] Vysloužil si mnoho jmen, elfové mu říkali Iarwain Ben-adar (Nejstarší a bez otce), trpaslíci Forn (což ve skandinávských jazycích znamená „prastarý“ nebo „náležející dávné minulosti“), muži ze Severu Prastar.
Takže ohledně stáří na Ardě vede Tom Bombadil. A jinak ohledně filmu… Tahle recenze je až příliš přívětivá.. Filmem Hobití kouzlo mizí a hloubka celé knížky se ztrácí.. A snad nejvíc mě štve opakování scén se stejným motivem, jako by u Pána prstenů… A nedoporučuju na to chodit s dabingem – The misty mountains cold je též přeložená a přezpívaná a to hrozně lacině…
film vs kniha
Až na pár scén nemám výhrad, naopak si dovedu představit tu vlnu nevole po natočeném Pánu prstenů, kdyby Jackson najednou nechal elfy z Roklinky vylézt na stromy a zpívat trpaslíkům onu směšnou písničku, to by bylo zas řečí…
V podstatě tento film beru jako “Hobita pro dospělé”, Hobit jako takový v podstatě vůbec do mytologie a světa páně profesora nezapadá, logicky se ani nedá vysvětlit, jak je možné, že v přechodném doupěti zlobrů se našly meče pána Gondolinu (případně Strážce fontán) a onen druhý, pojetí skřetů v knize bráno retrospektivně je taky neslučující se s jakýmkoliv jiným příběhem, takže pokud chtěl Jackson udržet jakous takous linku, korespondující s předešlým Pánem prstenů, udělal to tak, jak to udělal…Hobit je pohádka, která se vyvinula v něco většího a jako taková (jak se často stává) v něm již nemá místo…
BTW těch pár scén zmiňovaných výše jsou: Bitva kamenných obrů (úchylné) a Radegast…
Trpasličí účesy
Film nebyl špatný, ačkoliv jsem ho neviděl zrovna v nejlepší kalitě.
Trochu mi nesedly účesy a kníry některých trpaslíků, kteří mi strašně připomínali Laxany z Farscapu (Darga a zbytek té smečky). Také jsem se docela ztrácel mezi jednotlivými trpaslíky (sice jsem rozlišoval víc než čtyři, ale ty barevné kapuce by tomu pomohly MNOHEM víc).
Dost mi vadilo, že všichni furt omýlali, jací jsou trpaslíci špičkoví kováři, inženýři a umělci a NAPROSTO to nebylo promítnuto do jejich výzbroje. Elfí meče jsou lepší (budiž, jsou kouzelné), ale proč neměli trpaslíci ani na špici svého vývoje u hlavních hradeb svého království ani jedinou balistu/katapult, a ani jediného chlapa s kuší (když už ne nějákým pokusem o pušku), nebo alespoň lučištníky hned za dveřmi? Žádné bojové, ani civilně-přepravní (přímo se nabízí metro, nebo obdoba “horské dráhy”) mechanismy, jediný mizivý náznak inženýrského umu byl naznačen u transportu surovin z dolů, na zavěšení horníků při dolování na kolmé stěně a u třískání do kovaného kusu ingotu nějákými buchary.
Velmi doufám, že se budoucí bitevní scény a budoucí zobrazení vnitřku (tehdy) nejvíc technicky vyspělého království Středozemě pokusí ukázat trpaslíky v trochu lepším světle. Zatím z nich mám (kdybych bral jen filmového Hobita) pocit, že jako národ a rasa jsou pěkně ubozí.
Optika
A ještě jedna věc, kterou ve filmu zjevně nakousli, ale zjevně ji nebudou ani náznakem zkoušet vyvinout/využít.
Trpasličtí zlatníci (pracovníci s drahokamy) měli na očích všichni přibližovací optické nástroje. Když se trpaslíci v optice dostali až k tomuhle, proč nemá trpasličí PRINC (alespoň on, proboha) dalekohled?
Nebo abych navázal na předchozí bojovou notu – od dalekohledu samotného je to k dalekohledu na zbrani (třeba i kuši, předovky by ve Středozemských dějinách asi nedělaly moc dobrotu, ale kuše měli i Sarumanovi a Sauronovi skřeti) už jenom kousek a na dálku je to mnohem přesnější systém, než kropení mrakem šípů střelbou na maximální dosah stylem padni kam padni.
Proč trpasličí královský rod a jejich osobní strážci/garda (jestli nějáké měli a jestli jim nějácí ještě zbyli) nemají ani jedinou z naznačených věcí?
To Ultramarinus
To, co tu popisuješ, sedí na trpaslíky z Warhammeru, v knihách JRRT nic takového není. Snad jen kroužková zbroj z mitrilu…
Zručnost trpaslíků
Ano, dělali extra drahou kroužkovou zbroj z magického pseudotitanu a po Pánovi prstenů 3 z něj vyrobili novou bránu Bílého města. Přímo v Hobitovi ale tvrdili, jak byli zruční kováři, zlatotepci a umělci.
Tak kde bylo to jejich kovářské umění V PRAXI vidět (kromě prostřihů, kdy si princ Thorin přividělává u lidí na kovadlině)? Nebo byli mistrnní kováři jenom ve věcech využívaných k mírovým účelům a obraně ale na ZBRANÉ byli méně dobří než:
– Lidé (narozdíl od bílého města Erebor neměl ukázané obranné katapulty)
– Elfové (Trpasličí princ v exilu s radostí zahodil svojí VIP výzbroj a vzal si raději elfský meč i přez to, že je v zásadě nenávidí
– Orkové (ti totiž měli jak katapulty, tak kuše – o Sarumanově bombě uvažuju spíš jako o JEHO technologii, než že by patřila orkům, ostatní ale už BYLO jejich)
Copak nemohli z mithrilu (když na to přijde) vyrábět i MEČE, které by jim daly výhodu? Například u Thorina bych jednoznačně ČEKAL mithrilovou vestičku a dost možná i ZBRAň z mithrilu, která by byla skoro stejně dobrá jako elfská ocel (jen by nevřískala v davu skřetů).
A to, na co jsem upozorňoval (tj., že když měli kukátka a optické pomůcky, že logika vývoje vědy a techniky vylučuje, že by neznali dalekohled a neměli našlápnuto na mikroskop) je názor, ve kterém jsem (podle mého) nebyl ovlivněn žádnými mezivesmírovými “předsudky” z WH, nebo War Craftu. Nebo 60% nezařazené literatury, která s danými rasami operuje.
Podpis
Ps.: – soráč, až pozdě jsem si všiml, že v předchozím komentu chybí můj podpis. Psal jsem ho já.
Postřehy to jsou zajímavé, přiznávám, že do takových detailů jsem to nepromýšlel-spíše jsem se nechal unášet příběhem. Ono by se asi dala vymyslet různá vysvětlení ( na dalekohled mohl Thorin zapomenout při chvatném úniku z Ereboru a pak ho prostě nesehnal, mithrilové košile byly určeny pouze pro krále, katapulty neměli kvůli falešnému pocitu bezpečí atd.atd.). Ale já se na filmy rád dívám, nepitvám je a i když si něčeho takového všimnu tak si tím většinou nenechám pokazit dojem z celého díla. Nechám se v dalších dílech překvapit, třeba dojde i na tu vyhlášenou zručnost (ať už v pokladu pod Horou nebo bitvě 5 armád)…
to ultramarinus
jak zminil kragh, to ze to neni ve filmu vyslovene videt neznamena, ze by trpaslici nemeli nektere z tech vymozenosti,ve filmu nebylo ukazano cele mesto a ani nemusi, da se to domyslet, katapulty by jiste postavili ale nechystali se na zadne oblehani,treba by i meli nejakou balistu u brany,ale taky nemuseli, o lucich bych moc nemluvil nebot je to to posledni co by trpaslik bral s radosti do boje, kuse mozna a pusky a pistole s k tomuto universu naprosto nehodi
thorin by mohl mit mithril a treba taky naky ma, zbran mel take urcite kvalitni, ale prece jenom dve z nejlepsich elfskych cepeli taky budou stat za to a pravdepodobne budou i lepsi, obecne si myslim, ze elfske i trpaslici zbrane budou na podobne urovni, lide budou krapet zaostavat a skreti budou mit pekny sunt
ucesy se mi taky moc nelibily, ale nakonec je mozna lepsi rozliseni nez ty kapuce, je to sice v knizce(taky kvuli lepsimu rozeznani), ale stredozemne neni snehurka, tam by meli mit kapuce barvy hnede,zelene, sede… nic vyrazneho, na to si trpaslici nepotrpi
to mike
Já bych neřekla, že by si trpaslíci nepotrpěli na barvy. ( I když Jackson měl možná také strach, aby Hobit nepřipomínal putování Sněhurčiny party a tak upustil od pestře okapucených trpaslíků.) Trpasličí monumentální podzemní síně bývaly skvostně zdobeny nádhernými drahokamy, mramory, rudami, sochami, prostě přecházel z nich zrak. Vyráběli samozřejmě skvostná brnění a zbraně, žádné jednoduchosti, ale parádně zdobené, potrpěli si na krásné a výjimečné věci. Těžko jim podsouvat neutrální vyzáž. Šmuky, tretky a cingrlata plné třpytivých barevných “kamínků” nechodí ruku v ruce s šedí 🙂 Zelená, hnědá a šedá budou spíš barvy elfů a jejich vztahu k lesu. (Monstrózní Khazad Düm ve filmovém Společenstvu bylo šedé, temné jako hrobka – ovšem Jacksonova chyba to nebude, vše už určitě rozkradli a zničili skřeti.)
jani
no dobre, mozna jsem se vyjadril spatne, proti sytym barvam urcite nic nemeli, sine zdobene gobeliny a drahokamy jiste, taky zalezi jak kde, komnata obycejneho trpaslika tim moc asi neoplyvala(khazad Dum v dobe nejvetsi slavy musel byt nadherny) a co se tyce obleceni tak ti bohatsi urcite nosili neco vystavniho, barevnejsiho, prosivaneho zlatem atd.
neco jako tady http://vanishingtower.blogspot.cz/2012/10/xvorgast-mightys-sorcery-for-openquest.html
to ale kdyz byli doma, na ceremonie a podobne, na cesty rozhodne nepotrbujete kdyz vas uvidi z nekolikakilometrove vzdalenosti jako oslepujici bod na horizontu, na vypravu potrebuje trpaslik a vlastne kdokoliv neco praktickeho,neprilis vyrazneho(pokud netahnete v cele vojska), tedy jak jsem zminil spise ta seda,hneda,zelena….
neco jako ma tady tento trpaslik http://santharia.com/weapons/blunt_weapons.htm
nebo tento http://manleeman.wikispaces.com/Gemard+Tor%27+Bak
ten uz ma tezkou zbroj,takze primo do boje a na jake vyprave nedojde k boji, vzhledem k povestne trpaslicke sile a vytrvalosti by mohli cestovat i tak
shrnuto a podtrzeno pestrobaravne kapuce ve vsech barvach duhy s k one vyprave moc nehodi, kdyby to nebyla Tolkienova prvotina ze Stredozemne, nebyla urcena primo detem tak by to autor mozna i vynechal
Jistě, to každopádně souhlasím. Určitě si asi každý dovedeme představit, jak by barvičky zakrátko zpřírodněly do té hnědošedé, i kdyby v nich někam vyrazili – stačilo by se párkrát proplížit roštím 🙂
dabing vs titulky
My zo Slovenska vam zavidime dabing. ked uz niekto tvrdi ze ide o rozpravku, co ide a chceli by ju velmi vidiet aj deti, tak pri rozhodnuti dat len titulkovu verziu museli ludia hulit…takze moje deti maju bohuzial smolu, kedze im v kine nemienim nahlas citat 🙂
dufam ze coskoro bude dobra verzia v ceskom dabingu na stiahnutie aby si to pozreli, prip. TV. Inac sa na to velmi tesim, ale kedze bez deti na to nepojdem (asi by mi to neodpustili) tak si musim pockat.
Film super
Chvála bohu, že to není stejné jako Pán prstenů, to by se nedalo vydržet. Pán prstenů je skvělý, ale další díl bych už nechtěl. Jackson to pojal hodně akčně a je to fajn. Pochopitelně snímek není zcela věrný knižní předloze, to není žádný film. A Radegast prosťáček? Radegast hlupák? Je skvělý! (Králičí spřežení se docela dobře pasuje s Legolasovým skateboradingem v Pánu prstenů – je to prostě zábava.) Extra body dávám za krále skřetů.
Ale jedna věc je jasná a nemůže za ni režisér – Hobit zkátka není Pán prstenů. Hobit je pohádka a popravdě jsem se hlavně bál, aby filmové zpracování nebylo moc infantilní. A to naštěstí nebylo (ani v knize).
V podstatě mi vadily jen dvě scény – první když Gladriel a Gandlaf stelou moudra (to se snad jinak pojmenovat nedá) u vodopádu a druhá – gigantičtí hromoví obři. Nemůžu si vybavit, že bych je někdy v Hobitovi četl, i když tedy naposled jsem ho četl tak před 15 lety, takže možné je všechno… Co si ovšem z né četby ještě pamatuji docela dobře je, že jsem se ve jménech trpaslíků ztrácel taky. Takže v tomto ohledu se na film podle mne hořekovat nedá. Zapamatovat si třináct trpaslíků, to chce víc než jeden díl filmu 🙂
No sláva, už jsem se bál, že Radagast mile překvapil jenom mě-on to žádný nazdárek nebyl, když se (ve filmu) dokázal ubránit nazgulovi…
nebo kdyz potkaji tlupu skretu, tak jim zustane akorat hnedocervena:)
rado:mozna az pozres odabingovanou verzi tak si budes prat ty ty titulky…
Anonym:radagasta ani legolasovy silene triky mi moc zabavne neprijdou,spis trapne a s radosti bych je vystrihal, pusobi to prilis umele a do tohoto sveta se to nehodi,kral skretu je celkem fajny,krom nekolika hlasek, ktere pronasi(tesne pred smrti + hle to je orkrist a glamdring…uz vidim jak nekdo dela v boji prednasky o zbranich-kdyz je nahodou pozna)
to Anonym
Ano, tohle jsou přesně ty scény, které fanda Tolkiena nepřekousne 🙂 Jmenovitě ten král skřetů na mě působí především směšně – a za to větu “To by stačilo” (nebo jak to je) bych ho zabil taky a Jacksona s ním. To je jak závěr těch animáků s Bugsem. Tím se ukazuje, pro koho Jackson Hobita natočil, bohužel.
Titulky a dabing
Taktéž jsem vybírala podle dětí, které chtěly jít se mnou a jelikož titulky by zvládlo jen nejstarší, které má Hobita i načteno, byla jsem za dabing vděčná. Samozřejmě sama bych raději titulkovou verzi, ten dabing není nic moc, ale je škoda, když na Slovensku nepočítají s malými diváky. Oni s nimi příliš nepočítají ani tady, protože v půlhodinových reklamách před filmem bylo poměrně dost reklam na alkohol a jedna byla nevhodná sexuálně. Když na to prckové narazí náhodou v telce, ani to nevnímají, ale tady z toho byli tak nějak vykolejení 🙂
Radagast a Král skřetů
Když budu posuzovat podle reakce dětského diváctva, těm se tihle dva líbili 😉 Asi bych se na to měla také dívat dětštějšíma očima, když to má být částečně pohádka. Mimo Bílého skřeta a nazghúla, to se mi mladší dcera lepila na ruku, protože se fakt bála 🙂 Bílý skřet mi pojetím do Hobita neseděl, zvlášť, když jsou některé postavy spíš legrační. Už tak nějak vykukoval z Pána prstenů. Moc brutální.
Nazghul
Tohle je podle mého názoru mimochodem taky jedna obrovská wtf chyba, kterou jsem v recenzi nezmínil. Že Radagast toho tzv. “krále Angmaru” normálně vidí v podobě, jakou umožňoval vidět jenom Jeden Prsten. Další králíci z Rhosgobelu, co se dá dělat.
radagast hlupak
tezko rici, jestli je to chyba,istari by mohl teoreticky videt veci tak jakove, jake ve skutecnosti jsou….ale zarazi me ohledne radagasta jeste jedna vec, dejme tomu, ze se v Dol Guldur znovu objevil Sauron a ze by to chtel r. oznamit, proc by se proboha hnal s nejakym smesnym sprezenim pres stredozem! je to velky pritel zvirat, takze kdyz by mel poslat zpravu tak ji posle po nejakem ptakovi,coz je mnohem jednodussi…pokud by to chtel stejne mermomoci oznamit osobne tak by si rekl o pomoc jednomu z velkych orlu a ti ho tam za chvili hodi, opravdu, to sprezeni nedava zadny smysl(a to jeste nemluvim o tom jak se ti kralici dostali skrz Mlzne hory), v neposledni rade, kdyz uz radagast vazil tu cestu tak se mohl objevit na zasedani bile rady
nevim co PJ delal, kdyz udelal z radagasta smesneho idiota co nema za mak rozumu, asi musel byt pekne mimo…proc se dneska ti filmari nemuzou na chvili zastavit a trosku popremyslet o tom co vytvorili, precist si poradne predlohu atd., pak by se nemohlo v kazdem filmu objevit tolik nelogickych blabolu :(, kdyz maji ted ten rok a dva cas, tak by si mohli dat alespon vice zalezet jak budou pokracovani vypadat
to mike
Zapomínáš, že popcornožrouti se taky chtějí bavit. Alespoň v mé případě se tito chlámali scénám s Radagastem jak blázni.
Mike: Jak se králíci dostali přes Mlžné hory? Já myslím, že projeli Morií…:)
Děti a Hobit
Janina a další: Vy jste vážně na Hobita vzali tak malé děti? Byla jsem na verzi s originálním zvukem a titulky, a teď uvažuju, že si ho dám ještě jednou ve 3D s dabingem. Dceři je pět a půl a strašně prosí, že bych chtěla jít se mnou, ale mně to připadá dost krvavé a místy strašidelné pro pětiletou. Já jsem to okamřitě zavrhla, ale teď když čtu, že vaše malá dítka to viděla, tak jsem na pochybách. Nebude se mi pak do 15 počůrávat?
Schramm:mozna se to libilo par neknubum co nevideli predtim ani lotra, to asi nebude pripad vetsiny(ne, ze bych je tim chtel nejak urazet),kazdopadne nektere veci z filmu se opravdu vymykaji predloze a nevytvareji tu pravou atmosferu stredozeme, cimz kazi celkovy dojem
pipin:co by ne, cestou se urcite zastavili na grilovani se starym znamym z hlubin,ohlodat par skretich lebek aby nacerpali dostatek sil na nadchazejici vrrci grand prix…ze ten radagast je ale pasak, Vana se muze jit zahrabat
btw bylo by zajimave, kdyby se treba naky vrrrk sproste osocil na Gandalfa, ze jim hazi pod nohy nedopalky(podle knihy byli inteligentni)
a este malickost Thorin je mozna po Gandalfovi druhy nejstarsi z cele druziny, boze jak on to jen dela, ze vypada porad tak dobre
to Ultramarinus
Myslím, že od optických pomůcek typu lupy je k dalekohledu ještě přeci jen nějaký kousek (mezi “čtecími kameny” a prvním dalekohledem je cca 600 let)… O využití (smysluplném) takového optického zařízení k přesné střelbě na větší vzdálenosti pak ještě dál, protože to není otázka jen optiky samotné, ale i technologických možností při výrobě zbraně samotné (použité materiály, přesnost obrábění…). No a chtě nechtě i fyzikálních možností té konkrétní zbraně stejně jako jejího efektivního použití pro ten který způsob boje. O tom, jak účinné může být “prostě kropit krajinu deštěm šípů” vypouštěných ve velkém počtu a s velkou “kadencí” z lůků, se mohl názorně přesvědčit třeba i takový Jan Lucemburský u Kresčaku…
to standa.e
S tím Kresčakem a luky je to dost mýtus, to jen tak na okraj 😉 Jinak ale souhlasím.
to Gaba
Problém byl, že jsem předtím Hobita neviděla, jen četla. Knihu samozřejmě děti stráví, starší dcera ho četla sama ( holky mají 10 a 8 let). Těšily se obě dvě, tak jsem riskla i to, že pan Jackson vrhne do jemné knihy nějakou LOTRovskou lumpárnu a šlo se na 3D. Přiznávám, že Bílý skřet a spol. pro děti opravdu není. Měla jsem s ním dost problém, i když holky to zvládly bez následků a chtěly jít znovu. V TV občas natrefí také ledasco, i kdyby jen při přepínání programu. Pět let je na něj ale asi málo. Ovšem pokud člověk Hobita už viděl, může zase některé scény redukovat sundáním 3D brýlí a dlaní na očích 🙂
Tak konečně viděno, vizuálně pěkné, ztvárnění Radagasta přihlouplé, trpaslíci mi trochu připomínali Klingony.
to Schramm
To se pleteš, angličtí panovníci si svých lučištníků považovali, byli nazýváni “přátelé královi”. Jejich převaha nad střelci z kuší byla velká, jak v dostřelu tak v průraznosti šípů. A i kdybys tohle neuznával, tak faktem je, že v bitvě u Kresčaku zvítězili Angličané proti velké přesile Francouzů.
to Kulagin
Role lučištníků, speciálně anglických, je nesporná. Na druhou stranu se účinek jejich palby opravdu přeceňuje. Byli s to zastavit a rozbít postup pěchoty, která byla hůře vyzbrojena, než elitní jízda, jejíž zbroj, jak bylo opět vyzkoušeno, dokázala šípům (resp. dobové “kartáčové palbě”) poměrně dobře čelit. Polemizuju jen se zažitou představou, že angličtí lučištníci totálně zastavili francouzský útok, přitom speciálně zranění Jana Lucemburského ukazují, že zemřel na zranění utržená v boji tváří v tvář. Samo vítězství Angličanů u Kresčaku se stejnou měrou opíralo o dobře zvolenou taktiku a strategii, jako o motivaci vojska a převahu učištníků.
to Schramm
Opět se pleteš. Anglický luk ( měřil většinou tolik co lučištník, někdy i víc) byl schopen prorazit i plátovou zbroj. Záleželo na typu hrotu.
to Kulagin
Ovšem spíš za ideálních podmínek. BBC udělala pěknou rekonstrukci na příkladech ze stoleté války a historici zjistili, že šípy se často “odrážely” a měly tendenci sklouzávat vlivem zešikmení, stejně tak ne vždy prošly všemi vrstvami zbroje. Hezky se ukázal velký význam tzv. měkké, podkladové zbroje. Byl to velmi dobrý a fundovaný pořad, který navíc dobře ladí s výpovědí písemných i archeologických pramenů – viz ten Jan Lucemburský, který zjevně zemřel na několik zranění z kontaktního boje, tj. dojel k liniím a prorazil je. Ještě jednou: nezpochybňuju funkčnost, zpochybňuju aureolu zázračné zbraně. Proti tomu dost vypovídá už to, že se anglický luk zase tolik nerozšířil a zůstal v podstatě “regionálním specifikem.” Ale zasejs jsme OT 🙂
to Schramm
Vidíš, a v tomhle článku zase citují dobovou kroniku, podle které Jan padl zasažen mnoha střelami… http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/236936 Jinak tomu co zjistí historici nesmíš tak úplně věřit, to je jako bys věřil, že Velká pyramida je hrobka a byla postavena pomocí saní a ramp 🙂
to Kulagin
Jistě, ale to je právě to, co musí vojenská historie řešit – zaměřit se na materiální stránku věci, pracovat s archeologickými prameny a hlavně přemýšlet. Protože co se týká dobových kronikářů, málo z nich bylo přímými účastníky bitvy, pramálo z nich rozumělo boji, takže v lecčems se musí brát s rezervou a je třeba komparovat více zdrojů (základní poučka prvního ročníku studia :)). A jinak, Toulky českou minulostí jsou fajn, ale opravdu je neze brát moc vážně. Už proto, že je nenapsal odborník, ale jen novinář, což má svoje klady i zápory.
to Schramm
Ano, dobovým kronikářům se nedá věřit, protože málo z nich bylo přímými účastníky bitvy. Zato z BBC byli u Kresčaku všichni 🙂
Schramm a Kulagin
Tak koukám, že jsem rozpoutal diskusi… 😀 Toho Jana jsem zmínil hlavně proto, že to našinci dobře znělo, ne že bych měl jistotu, že ho zabil šíp 😉
Samozřejmě svou roli sehrálo víc faktorů – důležitá byla i nedisciplinovanost francouzské strany. Pokud jde o zbroj – uvědomme si, že ta také nebyla jednotná, ze stejně kvalitního materiálu atp. (a nezáleželo jen na bohatství a postavení daného pána) Podstatou ale zůstává, že anglické luky byly při vhodném použití smrtelným rizikem i pro železné pány (matně si vybavuji, že snad byly v samotné Anglii v podstatě jen “na povolení”). S rostoucím počtem střel pak rostla i naděje na podařený zásah. Měly silný psychologický efekt a hlavně pomáhaly odříznout pány od lehčích podpůrných jednotek (například právě tím, že zatlačili střelce z kuší). Hlavní podstata útoku sevřené řady těžké jízdy je v její ohromné pohybové energii (jako když vjede do davu lidí plnou rychlostí kamion) – a opět v psychologickém účinku na obránce – jenže pro rozbití útoku těžké jízdy nemusíte zabít jezdce, stačí zabít (zranit) jejich koně. Stačí je zpomalit (pomohla půda). Stačí je uvést ve zmatek (útěk podpůrných oddílů zahnaných luky). Při souboji tělo na tělo pak pánova zbroj začínala být spíše přítěží (zvyšovala se rychle únava, malá pohyblivost).
Jednoduše – ta vojenská historie nesmí ustrnout na laboratorním pokusu za určitých podmínek vyňatých z kontextu (např. prošívaná vesta vyplněná vlnou chrání za vlhka stejně jako vesta kevlarová méně – vlákna jsou “promazaná”, kloužou po sobě a neodebírají střele energii třením o vlákna ostatní). Ale to je vážně diskuse na jinam a na jindy. Podstatou bylo, že masa šípů z luku mohla sehrát velmi významnou roli a prokázat převahu nad pomalejšími kušemi.
Mimochodem, tuhle jsem viděl také nějaký experiment s mongolskými luky z rohů a docela jsem valil bulvy, jak účinné byly…
Schramm a Kulagin
A teď koukám, že se vlastně nehádáme 😉
Jen pro zajímavost: Četl jsem, že Francouzi měli z anglických lučištníků takový strach, že pokud nějakého zajali a rovnou nezabili tak mu uřízli prsty na pravé ruce, aby nemohl napnout tětivu. Z toho vzniklo i známé gesto “V” ukazováčkem a prostředníčkem- Angličané tak před bojem dávali nepříteli signál “Dejte si na nás pozor, můžeme střílet”. “V ” jako “Victory” z toho údajně udělal až Churchill. Sorry za OT 🙂
to standa.e, Schramm
V knize Dějiny Anglie (nebo to byli Dějiny Francie?) jsem tuším četl, že Angličané používali i vozovou hradbu. Takže žádný Žižkův vynález… 🙂
Ještě k tomu Kresčaku… http://www.hradeckydvur.net/martova-pole/vyznamne-bitvy
to standa.e
A jak se ti líbil Hobit?
to Kulagin a kraqh
Ještě jsem neviděl – nemám auto, bydlím v “dřevákově”, ale jednou ke mně dorazí… Stahovat ho nechci. Ale trochu se bojím, protože mně se na knize líbilo právě to, jak byla jiná než LOTR – a HROZNĚ bych si přál ho vidět právě takového, bez té osudovosti – prostě čiré zábavné dobrodružství.
to kraqh: Mám pocit, že jsem na to také kdysi narazil. Hm, a nevzniklo tak to převrácené gesto? To co uměli Robíci na Červeném trpaslíkovi? Tedy “V” hřbetem ruky k nepříteli? Ale to jen tak hádám…
to Kulagin
Význam užití vozů u husitů byl ovšem povýšen na hlavní taktický prvek. Dokonce existovaly celé manuály, jak je rozvinout, obsadit… Prakticky na úrovni současných armád. Hodně zajímavé o tom byla kdysi pojednání Eduarda Wagnera ve zpravodaji Klubu vojenské historie.
dlouhe luky jsou urcite smrtici,co teprve pak ty elfske…
kragh: pravdepodobne novodoba legenda, navic kdyby lucisnici schovani za dalsi pechotou delali toto gesto na nepritele vzdaleneho par set metru, tak by nemelo moc velky efekt
to Kulagin
S vyzněním citovaného článku nemohu než souhlasit 🙂
to Schramm
Že si někdo něco myslí (viz. článek) neznamená, že je to pravda. Sekat a bodat se dá i do mrtvoly. Ale klidně si měj svou představu o hrdinském králi který se bil až do konce… Podle mě spáchal sebevraždu, a je proto vcelku jedno, jestli ho zastřelili nebo ubodali…
Schramm a Kulagin
Hoši, ale vždyť sebevraždu lze spáchat právě tím, že vyrazím do ztracené bitvy a tam hrdinsky bojuji až do samého konce…
Na samém počátku ale byla otázka účelnosti lukostřelby na bitevním poli v takové Středozemi (kde, mymochodem, ani nebyla dosud ona tvarovaná plátová zbroj). Tvrdil jsem, že s vhodnou taktikou mohla být smrtící a rozhodující, a to i ve srovnání s kušemi. A že optická zaměřovadla na kuších jsou právě s odkazem na historii pro Středozem nesmysl. Kresčak mi sloužil jen jako historický doklad smysluplnosti masového nasazení luků ještě ve vrcholném (pozdním) středověku.
Otázka, zda Kresčak tyto luky vyhrály (natož zda jimi byl či nebyl zabit Jan) je, podle mne, zbytečná. Každá zbraň splnila svou úlohu a bitvu rozhodla jejich kombinace.
to standa.e
Ve Středozemi se kuše nevyskytují vůbec. Alespoň v knihách si je nevybavuji.
to standa.e
Jak jsi pravil, v zásadě nejsme ve sporu 🙂
“mymochodem”
Teda to se mi zase povedlo… Kaji se.
nemuzu si pomoct, 100 :p
Standa:na povrchu by se luk jiste hodil(popripade kuse atd), nicmene jelikoz trpaslici pobyvali vetsinu casu v jeskynich,stolach atd tak by jim normalne moc k uzitku nebyl, navic je to oskliva elfska zbran :p(pro ne), takze nasazeni strelnych zbrani mozna,ale rozhodne ne masove
co se tyce zbroje, tak se nejaka castecne platova mohla objevit, napr. u elitnich gondorskych jednotek, velitelu, apod.,pro skreti sipy by to mohla byt neprostupna bariera, takze v boji mordoru urcite efektivni
otazkou je jak moc chranila proti sipum hojne uzivana krouzkova zbroj,elfi a trpaslici provedeni taky mozna nebylo k zahozeni
U té kroužkové zbroje záleží na tvaru hrotu a energii střely při kontaktu. Dělaly se speciální kopí s dlouhým tenkým hrotem právě na prorážení této zbroje (tuším “šídla”), jestli byla obdoba u šípů nevím…
Kuax-kopí se dělal**a**. Obvykle takové hrubice nepáchám…
Anglicti lucistnici
Dlouhé luky jsou skvělá zbraň ale plátovou zbroj s nimi pokud se strelec netrefí pod správným úhlem opravdu neprostrelíte. Na co doplatili frantíci u Kresčaku a Agincourtu byla za a) nedisciplonovanost a za b) přebytek jízdy protože angličani nemířili primárně na jezdce, ale na koně a to v součisnosti stou nedisciplinovaností ( sakra to je slovo ) způsobilo že je totálně rozsekaly ( nejvíc padlých na své straně vyrobili samy francoouzští jezdci kdy nejeli v dostatečných odtupech od sebe a tudíž když angličani sestřelili první řadu koní tak se o ně další tři řady rozsekaly a k pěšáků jich dojel jen zbyteček a ještě k tomu jen v totálně rozpadlé formaci kterou angličtí těžkooděnci snadno rozsekali ) Mimochodem oni kdyby francouzi počkali až jejich benátským kušníků dovezou vozy pavézy a nenahnali je tam bez nich tak by si angličani ani neškrtly ( teď mluvim samozřejmě o Aginsourtu ). Ale abych angličany nepomlouval oni byly připravený taky docela dobře například většina lukostřelců bojovala bosá aby se jim nechytali nohy do bahna a hlavně každej měl jako příruční zbraň kladivo nebo sekeru ( žádnej meč ) což byla proti rytířům v brnění ta nejlepší zbraň jakou mohli mít.