Cesta Vlada Draculy řečeného Tepes do Čech – beseda Anny Šochové (PR)

Ve čtvrtek 8. 11. bude spisovatelka Anna Šochová vyprávět o démonickém vládci Valašska, upírech, záhadách při tvorbě knihy a o tom, jak skutečný může být život literárních hrdinů. Myslíte, že krvesajů bylo příliš, že nelze přijít s ničím novým a Drákula patří do veteše? Ukrutně se mýlíte! Autorka ve svém novém románu „Až sroste kámen“ (vydává elektronicky nakladatelství Palmknihy) přetavila upírsko-drákulí fenomén naprosto unikátně a soudobě. Přesvědčte se sami: beseda se koná v klubu Obce spisovatelů v pražské Železné ulici č. 18, zahájení v 17. 30 hod.

Až sroste kámen

Tu a tam se autoři a čtenáři českých blogů setkali s Julkou, novou komentátorkou svého textu, další nahlédli na blog Julie Mazákové, pražské studentky z Tachova – http://holkajulka.wordpress.com/. Žila celkem klidně do chvíle, než se začaly dít „úžasné věci“. Nejdřív se rozhodla užít si a zachytit co nejvíc chvil, strávených s babičkou. Jenže právě tady potkala „divnýho chlapa“, tajemného cizince, který hledá vzácnou rodinnou památku. Jeho obdiv k historické postavě rumunských dějin je naprosto nekritický, ale doslova fascinuje Juliina přítele. Možná jste Julii potkali na facebooku, kde má několik desítek přátel už dnes.

Můžete se s ní na webu setkávat dál, provázet ji starostmi a radostmi kolem pátrání v historii i v rodinných propletencích. A můžete tomu všemu porozumět ještě líp, když si přečtete „knihu Až sroste kámen“.

Rozumíte správně: hojně navštěvovaný a komentovaný blog ani sdílení Juliiných trampot nejsou u konce, protože kniha se odehrává právě teď, od července až k údajnému letošnímu konci světa. Každému čtenáři je dána možnost přijít se svou glosou, komentářem, otázkou a stát se tím součástí veřejného a stále živého kousku knihy. Nejen to, vždyť celý projekt je tak originální, že se čtenáři podílejí na unikátu doslova světovém…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

22 komentářů

  1. Unikátní projekt,jo
    Na ty unikátnosti vždycky přijdou totálně neschopný lidi a dělá se kolem toho akorát humbuk!

  2. Máte právo na názor,
    ale dokažte opak, milý Watsone 😉

  3. To Alík
    Na blogu jsem byla a jsem na knížku zvědavá. Myslím, že článek vůbec nepřehání!

  4. Evas
    Nemam čtečku. Co je to za blbost, to je normálka diskriminace čtenářů!

  5. Taky nechápu,
    že to je e-knížka. Je to ta, co se pořád říkalo, že vyjde po Pecinovským a Ríšovi? Nějaká řada? Ty jsou normální.

  6. Proč e-knížka?
    Ano, vystupovala jsem různě na křtech knížek nebo v Chotěboři s tím, že právě Vlad Dracul přichází do současných Čech. Když mne ale napadlo rozjet něco doprovodného na internetu (a velice děkuji Julce, že pilně bloguje), měla knížka vyjít v září. No, nějak bylo ticho. Takže jsem čtenářům umožnila co nejrychleji užít si příběh a na webu koukat, co si o tom či onom Julka myslela. Nejsou to úryvky z knihy. Je to něco navíc. Ostatně, v knížce je několik odkazů na Julčiny články. Takže kdo tu něco okomentuje, vstupuje nepřímo i do knihy. Dokonce se může podílet na jejím pokračování, vždyť hrdinové žijou mezi námi. 😉

  7. Nojo
    To je hezký, že knížka furt nevycházela, tak vyšla aspoň tak. Ale takhle je totálně zazděná. Vsadim se, že se neprodala ještě ani jedna. Nebo tu někdo je? Kdo to čet?

  8. Kocoure,
    neviděla bych to tak černě. Informací a odkazů není málo, cenově je to dostupné, příběh oslovuje širší čtenářskou obec. Prodej čteček stoupá… Ano, mohla jsem si v koutku hryzat nehty a fňukat. Jenže na to mám svoje hrdiny ráda.

  9. elektronické zazdění
    Inu, jako knížka tištěná a vázaná by to byla paráda. Nemám nic proti elektronickým knihám, naopak, ale cítím určitý rozdíl mezi tím, jak obě formy čtenář přijímá a vnímá.
    Až sroste kámen je ovšem nevšední příběh (a tuze dobře se čte!), a to, že jde o fantastiku propletenu ze skutečnou, dokonale současnou realitou, ji vyčleňuje z řady jiných titulů.
    Nevím o ničem podobném, navíc děj pokračuje dál, za poslední stránky, běží stále, i právě teď, a za pár hodin, až bude ráno. Pokud chcete, můžete do něj vstoupit 🙂

  10. No
    a teď je v recenzích Valdštejnova éra. Tak patří tohle do řady nebo ne? Je to nějak změněný nebo to je fuk?

  11. Já řeknu,
    že když jsem četla o tom vykradeným bytě, bylo mi normálka blbě. To musí být podle skutečnosti!

  12. hm
    Stejně si myslim, že je hodně podle skutečnosti. Teď ta mamka s tátou, to je úplně jako kdybych koukala na film.

  13. KKK a Vlad
    Pokud jste sledovali informace k edici Kroniky karmínových kamenů, pak víte, že svazky spojuje jen výskyt rubelitů – karmínových drahokamů. Bylo přímo záměrem, aby se jednotlivé tituly lišily nejen autorem, ale také časovým zasazením, stylem, dokonce subžánrem.
    A také vám v tom případě asi neuniklo, že Až sroste kámen bylo avizováno vícekrát jako další, čtvrtý svazek řady. Avšak jeho příběh skutečně vychází z reality, která se odehrává mimo knihu, nicméně do ní zasahuje, a naopak, vydání knihy ovlivňuje určitým, důležitým způsobem děje probíhající v naší skutečné současnosti. Proto bylo naléhavě třeba, aby román vyšel přesně k určitému datu. Jenže postup edičních prací v nakladatelství Zoner Press se z objektivních důvodů (kvůli vydání jiných očekávaných titulů) posunul a nebylo zaručeno, že svazek se objeví v udaném termínu významném pro zúčastněné osoby, jejichž existence se přenesla na stránky románu.
    Po dohodě s nakladatelstvím Zoner tedy Až sroste kámen urychleně vyšlo v Palm knihách. Ti, kterým na zveřejnění jejich příběhu záleželo, jsou spokojeni, spisovatelka obětavě uznala, že jiné vhodné řešení se nenaskytlo (doufám, že jí to nějak vynahradí!), a čtenáři si román budou muset najít v elektronické podobě.
    Za sebe dodávám, že ta snaha se jim vyplatí.

  14. to KKK a Vlad
    Jinak KKK by měly podle vyjádření nakladatelství Zoner pokračovat, vím, že Lucie Lukačevičová chystá senzační “bondovský” román z rudolfinské Prahy, s alchymií, tajemnem a energickou hlavní hrdinkou.
    Ani hrdinové románu Až sroste kámen nezahálejí, protože v naší realitě běží jejich život překotně a poměrně dramaticky dál. A podle slibu, který jim autorka dala, by se jejich osudy měly výhledově dostat znovu mezi čtenáře.
    Ono běží o víc, než pouhé sepsání knihy. Možná někdo nevěří na magii slova… ale mám to ověřeno. Ostatně, nejen já 🙂

  15. …a další důkaz
    A dalším důkazem, že blog jede trochu jinak, než knížka, je dlouho slibované Julčino povídání o “upíří kněžně”. právě ho vyvěsila… 😉

  16. Přání všem
    Děkuji všem, kdo přišli na tuto stránku poté, co zmizela z hlavní strany i TOP seznamu. Vzhledem k minimální reklamě mé e-knihy a Julčina blogu je to pro mne důkaz čtenářské přízně, která mne velice těší.
    Přeji všem co nejlepší svátky a na koho padne vánoční chandra, tomu si dovolím připomenout, že leckdy ani nemáte tucha, kdo všechno na Vás v dobrém myslí, vzpomíná a kdo by si s Vámi popovídal o tom, co Vás zrovna trápí nebo štve. Díky vám a nashledanou nad dalšími stránkami (nejen mých) příběhů!

Zveřejnit odpověď