Dívka na klíček byla bezpochyby jedním z nejočekávanějších titulů minulého roku, tedy aspoň co se scifi týče, a jako taková byla připravena na předvánoční trh. V zahraničí opěvovaná kniha získala několik cen a teď se čeká, jestli uspěje i v našich Cenách Akademie SFFH. Podívejme se tedy na vypravěčského alchymistu Bacigalupiho poněkud podrobněji.
Říkají mu Anderson Lake, nebo taky „frang“, „kalorik“ či bílý ďábel. V Thajsku narazil na podivnou plodinu „ngó“, která by ho mohla přivést na stopu thajské semenné banky a velmi nadaného „genopiráta“. Jako krycí práci pak řediteluje továrně na „kličkopružiny“, u kterých se díky novým technologiím daří uspořit spoustu kalorií. Zatím jsou dosti poruchové, pokud se ale podaří technologický problém vyřešit, bude to velký byznys.
Říkají jí Emiko, nebo taky „serva“, „novočlověk“ či „škubadlo“. Její japonský majitel se jí zbavil, a tak teď slouží v jednom bordelu, kde se na ní jako na místní velké atrakci dopouštějí sexuálního násilí. Přitom musí mít pořád strach, aby její nelegální pobyt neprozradil jeden z podplacených bělokošiláčů, pracovníků ministerstva životního prostředí. To by totiž dopadla špatně. A tak se nechává trýznit a sní o útěku na sever, kde prý někde svobodně žijí celé vesnice „novolidí“.
Říkají mu Jaidee, nebo taky kapitán či tygr. Bývalý kickboxer se snaží zvednout reputaci ministerstva životního prostředí a dává zabrat zkorumpovanému ministerstvu obchodu a „frangům“- cizincům, kteří jako tajní zástupci nadnárodních korporací touží po tom, aby své geneticky upravené osivo mohli v Thajsku volně prodávat. Jaidee si však dovolí hodně, když nastolí pořádky na Kotvišti, které by mělo být chráněnou zónou. Následky tohoto kroku jsou ovšem větší, než počítal…
(Anti)hrdinů v této knize je však víc, jejich osudy se vzájemně kříží a ovlivňují. Autor velmi netradičně použil ve svém vyprávění přítomný čas, s čímž můžou mít méně tolerantní čtenáři problém. Dá se však říct, že díky němu plyne děj jakoby rychleji, čte se svižně a s chutí. To umocňují i krátké kapitoly, v nichž se střídají postavy.
Ten, kdo četl Bacigalupiho sbírku Čerpadlo 6, ví, že autor si pro svůj román vybral svět nastíněný v povídkách Kalorik a zejména Na žlutou kartu. Je to svět po „Expanzi“, kterou je označováno dnešní fungování světa. Svět, kde jsou zásoby fosilních paliv značně omezené, roztály ledovce a zatopily přímořská, níže položená města. Drsný svět, kde většina lidí bojuje o život. Svět několika vyvolených boháčů a nepřeberného množství chudých. A svět nadnárodních genetických korporací, jejichž nemocem a geneticky upraveným tvorům Thajsko odolalo s vypětím všech sil. Takto stvořený příběh odpovídá kyberpunkovému stylu zejména v podání Gibsona a Stephensona. Jen je to punk bez onoho „kyber“. Takže jak sám autor s úsměvem naznačil, můžeme knihu považovat za nový subžánr, „agropunk.“ A můžete se snažit škatulkovat sebelépe, lepší škatulku nenajdete.
Autor napsal výjimečnou knihu a stvořil výjimečný svět, do kterého by se čtenář rád vracel. Škoda jen, že se nyní obrátil k psaní scifi pro mládež. Snad tomu však nebude věčně a až si Bacigalupi vychová čtenáře, vrátí se k psaní pro dospělé.
Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce? Nadějný nový autor Paolo Bacigalupi napsal jeden z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední doby. Dívka na klíček získala hned pětici významných žánrových ocenění včetně Huga a Nebuly. Je to svižný dystopický thriller, ale i vize ponuré blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka. (anotace)
- Autor: Paolo Bacigalupi
- Překlad: Richard Podaný
- Série: –
- Forma: hardback
- Počet stran: 384
- Cena: 389 Kč
- Vydalo: Argo, 201
Jan Michálek (redaktor)
jan.michalek@fantasyplanet.cz
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Také si přečtěte:
Recenzi na Čerpadlo 6 (Jan Michálek)
Jsem ten méně tolerantní čtenář 😉
Už jsem se dost vypovídal u knihy https://www.fantasyplanet.cz/kniha/divka-na-klicek#comments.
Dívka na klíček je pro mě kus nečitelného textu s absencí všeho co u dobré knihy hledám.
Jsem ten méně tolerantní čtenář co nepodlehl módní vlně a jsem za to rád.
Skvělá kniha, kde člověk nestačí otáčet stránky. Škoda, že tu podobných knih nevychází tolik jako třeba zcela nečitelného Warhammeru. To by bylo něco!
ad Herne
Tedy Herne, tebe ta knížka fakt nakrkla, že máš potřebu znovu vyjadřovat svoji nespokojenost.
Já patřím naopak mezi naprosto spokojené čtenáře a navíc si ani nemyslím, že by to měla být nějaká módní vlna – jaká proboha? Myslel jsem, že teď letí upíři a vlkodlaci.
Prečo nečitateľný Warhammer? Veď to je úplne pohodová oddychová literatúra!
das
jistě. warhammer je super oddychová literatura. dívka na klíček je pro čtenáře náročnějšího. zřejmě tedy ne méně tolerantního.
Musím se přiznat, že Čerpadlo 6 se mi líbilo moc, ale v Dívce jsem skončila asi na sté straně a to jsem se vlastně od začátku do čtení nutila… Zkrátka mi nesedla. Ale počítám s tím, že časem se k ní vrátím a zkusím znova… Vždyť já nedala napoprvé ani Hobita, který mi po trilogii přišel úplně úděsně dětský. 😀
A ja som zasa musel po dočítaní “Dívky”, prečítať si znova “Čerpadlo”.
Farangové
Pokud se nemýlím, cizí ďáblové byly nazývání “farangy”. 🙂
Byli, proboha. Takhle to dopadá, když píšu bez brejlí.
Též se řadím mezi ty velmi spokojené. I když za přelomové dílo považuji právě Čerpadlo. Dívka je “jen” vynikající román.
2 Herne a Boldit
Pánové, kdybyste byli dámami, začala by sháňka po bahně a plavkách. 😉
(Aneb člověk, kterému přijde skvěle čtitelné – byť každé zcela jinak – oboje, nechápe smysl celého vyrejvání… 😀 😀 😀 Buďme rádi, že máme oboje, jak super oddechovky, tak vysoce přesahově a ambiciozně nastavené čtivo.)
s tím farangem máš pravdu, chybička se vloudila
Dívka na klíček
pre mňa to bola jedna z najlepších vecí minulého roka, vysoko presahové ani náročné čítanie mi to subjektívne neprišlo, len ma ten dej vtiahol do seba, napriek tomu, že tam prakticky všetky postavy mali nejakú vážnu charakterovú vadu, predsa boli vykreslení zaujímavo, aj tie reálie – snahy západných korporácií preniknúť o zisk bez ohľadu na následky, intrigy a zápolenie na domácej (thajskej) politickej scéne, neohrozené ozbrojené zložky ministerstva životného prostredia, vychytralý sebastredný Číňaň prenasledovaný všade fanatikmi a nakoniec aj samotná Emiko je snáď zaujímavejšia než Molly z Neuromancera, bravúrne napísané, ak je toto agropank, tak len viac takých diel
deprese
Přečetl … na tuto knihu musí bý člověk zprávně rozpoložen…je to zajímavé,velmi chytré …
ale pro mě značně depresivní 🙁