Behemót – Westerfeld Scott

Steampunk is not dead. Naopak, v našem malém rybníčku české fantastiky se mu začíná dařit čím dál lépe. Vyšel kvalitní Zemětřas, tuzemské Století páry a na podzim druhý díl trilogie Scotta Westerfelda s názvem Behemót.

Behemót

Prvním dílem se v očích čtenářů autor zapsal velmi pozitivně. Představil jim alternativní historii Evropy těsně před první světovou válku. Hrozba jejího vypuknutí je hlavním motivátorem, co žene hrdiny kupředu ve snaze tomu zabránit. Jako jakýsi leitmotiv se prolíná celým dějem. Autorovi se poměrně kvalitně podařilo vykreslit i katastrofální diplomatickou politiku každé evropské země. V Behemótovi to je kupříkladu krásně vidět na britském velvyslanectví, kde se nikdo z diplomatů neobtěžuje umět turecky. Tím Westerfeld velmi věrně navozuje atmosféru skoro skutečné historie, kterou si upravuje jen do té míry, aby se mu do toho hodil příběh jednoho malého arciknížátka, které aspiruje na císařský trůn Rakousko – Uherska.

Plně už autor využil svou imaginaci pro techniky, které se rozvinuly v každé zemi. Tím rozdělily svět na dva nesmiřitelné tábory – Darwinisty, Industriály – a Ameriku, která si bere od každého něco. Leviatan svým způsobem popisoval zejména útěk velké Darwinistické vzducholodě a i ve druhém dílu trilogie se čtenář může těšit na velké mechanizované stroje různých tvarů i velikostí. Vzducholoď tu ale hraje epizodnější roli.

Westerfeld provedl ve druhém dílu velmi lišácký krok a přesunul děj do exotického Istanbulu. Tím si zajistil kompletně nové, exotické prostředí plné nových zážitků, jiné kultury i strojů, které se můžou opět donekonečna objevovat, a čtenář mu to s radostí zhltne. Beztak toto prostředí i v žánrové literatuře jako takové bylo prozkoumáno jen velmi sporadicky.

Děj se opět točí okolo hlavního hrdiny. Román je primárně určen pro mládež, takže mladý, sympatický Alek je ve věku cílového čtenáře, aby se s ním každý dobře sžil. Na druhou stranu nedělá problémy ani starším oblíbit si tohoto monarchu, který, zatížen velkým tajemstvím a nároky, se tak nějak snaží aspoň přežít.

Alek prochází typickým procesem svého hrdinského vývoje, jak se na správnou trilogii sluší. Autor mu uzmul učitele a rádce a mladý jinoch se musí poprvé v životě rozhodovat sám. Tím začne úplně nová kapitola příběhu plná omylů, zmatených útěků a závazků ke splnění. Čtenář bude hlavnímu hrdinovi fandit o to víc, protože nyní každé rozhodnutí, které dělá, dělá už sám. Tím na sebe strhne velkou pozornost a udrží ji až do konce knihy.

Krom toho se do hry dostává konečně i dívka. Což je paradox, protože ona je v ději již od počátku, dokonce v pozici hlavní ženské hrdinky, ale je v přestrojení za kluka, takže tolik oblíbené pubertální soupeření mezi chlapci a děvčaty se objeví až v druhém díle. A ke slovu se dostaví, sice okrajově, ale přesto zamilovanost a první pusa. Westerfeld pojetím Derryn porušil již zavedené příběhové klišé. Sama postava dívky jde proti proudu hrdinkám, čímž osvěžuje tradiční výstavbu děje známé z mnoha klasických fantasy románů (třeba série Belgariad).

Autor skutečně nevybočuje z mantinelů klasického příběhu o vývoji mladého a důležitého hrdiny. Napsal román opět velmi čtivým a zajímavým jazykem. Odhalováním nového světa vymazal možnost opakování se a tak, nutno podotknout, že velmi lacino, opět ukazuje něco nového. Pomocí rekvizit a kulis obohacuje příběh o nové rozměry, takže čtenář si bude moci vychutnat velmi dobře napsanou knihu.

Ačkoliv je podobnost s klasickou fantasy trilogií zcela zjevná, Behemót se nechová jako druhý díl trilogie, což je zajímavé. V podstatě funguje jako dokončení dobrodružství z předchozího dílu, namísto přípravy pro finální bitvu. Sice tak porušil zavedený koncept, ale nutno říci, že kvalitně. Druhé díly většinou trpí tím, že předchozí kniha ukončí jeden příběh, v nové knize se načne něco nového a třetí díl epicky završí celou sérii. Behemót je skoro až pokračováním plavby vzducholodi Leviathan. Na závěr si pak autor připravil širokou paletu možností, kam by se děj mohl ubírat, ale nic konkrétního nenaznačil.

Behemót pokračuje na kvalitativní úrovni prvního dílu. Velmi čtivě a zajímavé vtáhne čtenáře do děje plné konspirace a politiky na nejvyšší úrovni, kterou prokládá akcí a chováním obou mladých hrdinů, které je plné omylů, takže čtenáři se dostane koláže akce mladého sympatické hrdiny a politiky světa dospělých.

Druhý díl tak sice v kvalitě a zábavnosti nepřekonal první knihu, ale jednoduše se jí vyrovná. Ilustrace Keitha Thompsona opět vypadají famózně a detailně, takže prakticky veškerou možnou techniku je možno si i prohlédnout, což u některých popisů pomáhá si utřídit myšlenky, co kde je a na čem. Behemót zabaví na mnoho hodin příjemným dobrodružným příběhem, je zajímavý, čtivý a chytlavý. Steampunk je v naší literatuře opravdu na postupu a tato kniha je dobrou volnou, jak by se mohl uchytit u nejširší veřejnosti.

Pokračování steampunkového thrilleru Leviatan se odehrává v Osmanské říši. Behemót je nejdravější z umělých tvorů ve službách britského námořnictva. Dokáže jediným hltem spolknout nepřátelské bitevní lodě. Nyní, když se ocitli ve válce s velmocemi industriálů, ho darwinovci nutně potřebují. Deryn je dívka, která slouží převlečená za chlapce v britském letectvu. Alek je dědicem habsburské říše, skrývající se v převleku za prostého člověka. Když se ti dva sejdou na palubě vzducholodi Leviatan, doufají, že se jim podaří zastavit válku. Poté, co mírová mise vzducholodi skončí katastrofou, zjistí, že se ocitli sami na nepřátelském území, kde musí prchat před pronásledovateli. Alek i Deryn musí prokázat téměř nadlidské schopnosti, najít nové spojence a projevit nesmírnou odvahu, aby mohli čelit všemu, co na ně čeká v ulicích Istanbulu. (anotace)

  • Autor: Scott Westerfeld
  • Překlad: Lumír Mikulka
  • Série: Leviatan 2
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 488
  • Cena: 369 Kč
  • Vydala: Euromedia Group, 2011

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz

Také si přečtěte:

Recenzi na první díl série Leviatan (Josef Horký)
Recenzi na první díl série Leviatan (Lukáš Vaníček)

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

8 komentářů

  1. Hmm
    Recenze hezká, jen větu “Sama postava dívky jde proti proudu hrdinkám, čímž osvěžuje tradiční výstavbu děje známé z mnoha klasických fantasy románů” jsem u snídaně trávil poměrně dlouho.

  2. Nejdůležitější částí recenze (podle mého názoru) je upozornění “román je primárně určen pro mládež”. Spíš bych řekl (pokud se od Leviatana nic nezměnilo) že je určený pro děti ve věku tak od 10-ti do 15-ti let, čemuž odpovídá spousta ilustrací i sazba velkými písmeny a “ob řádek”… Na základě dobrých ohlasů jsem si přečetl Leviatana, nebylo to špatné, ale stále jsem měl pocit, jako bych šel do kina na Terminátora a promítali mi krtečka 🙂

  3. jo, to je pravda, je to kniha pro mládež. Oddychová, pohodová, ale prostě spíš určena pro mladší. Takže je pochopitelná absence velkého množství detailních popisů krve a střev a přetechnizovaných popisů.

  4. Já to vyhrála, a přečetli to naši, 67 a 58 let, mámě se to líbilo a táta prohlásil ,že je to ptákovina:))))

  5. to je úplně nejlepší 😀 já se přiznám, že se mi to líbilo. takové oddychové čtení a má to málo písmenek na stránku a obrázky 😀 ale jako moje top kniha to asi nebude.

  6. To Mantelar
    kdy na to teď zpětně koukám, to je ale opravdu pěkně blbá věta 🙂

  7. Blbých vět je text plný, ale spíš nepěkně
    Například “Velmi čtivě a zajímavé vtáhne čtenáře do děje plné konspirace a politiky na nejvyšší úrovni, kterou prokládá akcí a chováním obou mladých hrdinů, které je plné omylů, takže čtenáři se dostane koláže akce mladého sympatické hrdiny a politiky světa dospělých.” mám chápat tak, že na FP se “děj” skloňuje podle vzoru “peřej” a “hrdina” jako “žena”?

Zveřejnit odpověď